|
|
Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017
Svobodová, Markéta ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kłusek, Johana (oponent)
Bakalářská práce nazvaná Euroskepticismus a fragmentace v britské Konzervativní straně v letech 2015-2017 si dává za cíl zanalyzovat na čtyřech nejvýznamnějších událostech z těchto let fragmentaci ve straně způsobenou rozdílnými názory na řešení evropské otázky a zároveň odpovědět na otázku, zdali a jak se proměnila podoba euroskepticismu a míra fragmentace ve straně. Mezi analyzované události patří parlamentní volby z roku 2015, referendum ohledně britského členství v Evropské unii v roce 2016, vnitrostranické volby téhož roku a předčasné parlamentní volby v roce 2017. Práce obsahuje teoretickou část, která zahrnuje několik typologií týkajících se frakcí a euroskepticismu, na jejichž základě dochází k vytyčení tří výzkumných kritérií. První kritérium zkoumá vnější projevy euroskepticismu ve volebních programech na evropských otázkách, na nichž porovnává míru euroskeptičnosti. Kritériem další kapitoly jsou vnitřní projevy euroskepticismu a fragmentace ve straně, které jsou analyzovány na základě chování frakcí a politiků mezi lety 2015 a 2017. Kritériem poslední části jsou projevy euroskepticismu a fragmentace na volbě nového předsedy strany. Jednotlivým analýzám vždy předchází popis zkoumaných subjektů. Závěr poukazuje na zvýšenou míru euroskepticismu ve straně zapříčiněnou konaným referendem...
|
|
|
Přičiny vzestupu United Kingdom Independence Party
Kult, Jakub ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Téma této bakalářské práce velmi jasně specifikuje její cíl, tím je určit a popsat příčiny růstu United Kingdom Independence Party. Na úplný úvod je představena stručná historie a volební výsledky strany. Následuje pokus o klasifikaci strany, jehož výsledkem je zjištění, že pro určení příčin jejího vzestupu je vhodné využít teorie populistických radikálně pravicových stran, ačkoliv UKIP do této stranické skupiny přesně nezapadá. Na základě této teorie jsou v práci identifikovány následující potenciální příčiny vzestupu strany: proces modernizace, ekonomická dimenze, euroskepticismus, krize a populismus, etnická reakce a téma imigrace, autoritářství, volební systém, vývoj stranické soutěže a vnitřní nabídka UKIP. Poslední část práce prochází jednotlivé příčiny toho, jaký je jejich skutečný dopad na růst strany. Výsledky zkoumání v zásadě odpovídají hypotézám. Hlavními příčinami vzestupu jsou euroskeptické, proti-imigrační a populistické názory voličů UKIP, což odpovídá nabídce strany. Některé důsledky modernizačního procesu a vývoje stranické soutěže významně napomohly k vytvoření vhodné prostředí pro růst strany. Faktorem, který značně ovlivňuje konečné volební výsledky strany, je volební systém. Nárůst preferencí strany je podpořen zlepšením organizačních schopností a rozšířením agendy o další dvě výše...
|
|
|
Nobelova cena míru pro Evropskou unii: Analýza euroskepticismu
Meissner, Jan ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Téma diplomové práce propojuje dvě témata, která vždy výrazně polarizují jak akademickou, tak také veřejnou a politickou debatu - euroskepticismus a Nobelova cena míru. Skrze analýzu především negativní debaty, jež následovala po udělení NC míru Evropské unii v roce 2012 si diplomová práce, klade za cíl odpovědět na otázku, do jaké míry to byla témata typická pro euroskepticismus, která tuto debatu formovala. Práce pracuje s hypotézou, že to byl právě tento kritický fenomén, typický pouze pro EU, jež byl hlavním proudem určujícím ráz negativní debaty upozaďující očekávanou kritiku s ohledem na účel ocenění. Pro druhou hypotézu, která předpokládá, že témata euroskepticismu dělají z EU specifického laureáta, je nutné tento případ srovnat s dalšími třemi mezinárodními organizacemi, a jejich kritikou, oceněnými v nedávné minulosti. Jedná se o Organizaci pro zákaz chemických zbraní (laureát za rok 2013), Mezivládní panel pro změny klimatu (2007) a Organizaci spojených národů (2001). První kapitola práce je představením NC míru a jejích specifik. Témata typická pro euroskepticismus jsou ve druhé části vygenerována na základě akademické debaty o euroskepticismu jak polických stran, tak veřejného. Bází dat pro případové studie je totiž zpravodajská databáze Factiva, která přináší jak politickou tak...
|
|
|
Imigrační krise v projevech euroskeptických stran - obsahová analýza
Chlumský, David ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Tato magisterská diplomová práce se zabývá obrazem imigrační krise v projevech euroskeptických stran. Klade si za cíl pomocí obsahové analýzy tiskových zpráv a programových dokumentů prozkoumat postoje vybraných stran k imigrační krisi, jejich charakter a případnou souvislost s mírou euroskepticismu dané strany. Výzkum pracuje se čtveřicí stran vybraných dle míry euroskepticismu a zasažení jejich země imigrační krisí tak, aby byly zastoupeny mírně i radikálně euroskeptické strany pocházející ze zemí z opačných konců imigrační statistiky. Výzkumné období je stanoveno od začátku roku 2015 až do září 2016, což pokrývá období, které odpovídá největším migračním vlnám. Výzkum ukázal, že ve vystupování euroskeptických stran směrem k imigraci sice můžeme najít některé shodné znaky, avšak mnohem více determinujícím faktorem je ideologické zaměření strany nad rámec euroskepticismu. Charakterově tak můžeme pozorovat široké spektrum výstupů od projevů solidarity a vůli konstruktivně řešit krisovou situaci, přes zaměření se pouze na kritiku politiky Evropské unie až po protimigrantské projevy hraničící s xenofobií. Po zhodnocení všech faktorů lze konstatovat, že radikálně euroskeptické strany sice mají větší sklony k radikálnějšímu vnímání imigrační krise, avšak ne v takové míře, jak by se možná mohlo zdát z...
|
|
|
Vliv vztahu veřejnosti k Evropské unii na formování a ideologii euroskeptických stran
Chlumský, David ; Plechanovová, Běla (vedoucí práce) ; Hokovský, Radko (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem veřejného mínění o Evropské unii na vznik, formování a vývoj euroskeptických stran. Zaobírá se myšlenkou, zda tyto strany populisticky přizpůsobují své programy aktuálním náladám ve společnosti a snaží se pozorovat rozdíly těchto vlivů mezi stranami, které se hlásí k měkkému a tvrdému euroskepticismu (tzv. hard a soft euroscepticism). Uvedené otázky jsou zkoumány na vzorku šesti euroskeptických stran z různých zemí. Politické programy stran jsou dávány do kontextu s výzkumy veřejného mínění, které pocházejí z pravidelných celoevropských šetření Eurobarometr. Vedlejší otázkou, kterou se práce zabývá, je možné opačné působení, kdy by silně euroskeptická strana mohla ovlivňovat veřejné mínění o Evropské unii ve své zemi. V neposlední řadě přináší práce také pohled na případné transformace stran z tvrdých euroskeptiků na měkké.
|
|
|
Analýza euroskeptičnosti irských politických stran
Chrudimská, Barbora ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Irsko je obecně vnímáno jako jeden z největších podporovatelů Evropské unie. Irové totiž v rámci výzkumů veřejného mínění dlouhodobě projevovali extrémně pozitivní postoje k evropské integraci. Tento proevropský konsenzus je znám i na úrovni tamních politických stran. Na konci 20. století v zemi zároveň odstartoval výrazný ekonomický růst a Irsko se stalo modelovým příkladem toho, jaké pozitivní dopady může mít evropská integrace právě na členské státy. Evropským otázkám proto nebylo v tamním politickém diskurzu dlouho věnováno příliš pozornosti. To se změnilo počátkem 21. století, kdy začal být pozorovatelný zvyšující se veřejný euroskepticismus. Práce zkoumá, zda se vybrané irské politické strany svou rétorikou a jednáním přizpůsobily stále kritičtějším náladám voličů. Těmi jsou Fianna Fáil, Fine Gael a Strana zelených. Časově diplomová práce postihuje tři kritické momenty irské evropské integrace, kterými jsou problematika Smlouvy z Nice, Lisabonská smlouva a irská dluhová krize. Práce hledá negativní zmínky o EU a evropské integraci v rámci kampaní zkoumaných politických stran před konáním referend týkajících se evropských záležitostí, stejně tak jako na jejich volebních prohlášeních do irských parlamentních voleb, konajících se rovněž v rámci zkoumaného časového období. Cílem je zároveň...
|
|
|
Postoje českých mládežnických politických organizací k Evropské unii
Kříž, Václav ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se soustředí na postoje členských základen vybraných mládežnických České republice k že lze mládežnické politické organizace identifikovat jako agenty rámci širšího tématu politické participace řešit jejich vliv na formování postojů a názory jejich členů. Práce se v rámci vymezení tématu zaměřila na vybraných osm mládežnických ANO, Mladí zelení, Mladí lidovci, Mladí křesťanští demokraté a mSTAN. Teoretický základ práci dává studium euroskepticismu, přičemž je v rámci práce využita typologie C. Flooda a S. Usherwooda. Tato typologie se škálou šesti možných pozic je navázána na šest scénářů možného vývoje, které vycházejí z pěti scénářů prezentovaných Evropskou komisí v rámci Bílé knihy o budoucnosti Evropy a jejím dalším směřování. Tímto provázáním je vyžitých škál. Potřebná data byla pro účely analýzy zjištěna prostřednictvím dotazníkového šetření. Práce dochází k závěru, že jsou mládežnické politické hlediska formování postojů jejich členů k egrace. Zároveň dochází ke zjištění, že lze obecně tvrdit, že jsou postoje členů vybraných mládežnických politických organizací poměrně prointegrační, a to v obou představených škál. Zároveň práce došla k závěru, že je možné vnímat obě dvě š navzájem se doplňující analytické nástroje, ale není možné jejich provázání v adekvátní míře.
|
|
|
Stranický euroskepticismus ve Spolkové republice Německo na pozadí krize eurozóny
Nikšová, Petra ; Novotný, Lukáš (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Euroskepticismus se v posledních letech stal stále častěji skloňovaným pojmem. Na jeho rostoucí popularitě se v současnosti podepsala panující krize eurozóny a následná neschopnost členských států přijít s jejím definitivním řešením. Euroskepticismus tak rezonoval nejen ve státech, jako byla Velká Británie či Francie, ale jeho stopy bylo možno nalézt i ve Spolkové republice. Práce se pokouší na základě analýzy programových dokumentů a dalších prohlášení zachytit nárůst euroskepse mezi německými politickými stranami při současném zohlednění veřejného mínění. Faktem zůstává, že Německo se stalo jedním z hlavních aktérů při hledání cest z krize. Tato úloha spojená s určitou finanční zátěží vedla na politické scéně k řadě diskuzí a k růstu skepse mezi etablovanými politickými stranami. Jedním z hojně diskutovaných témat byl např. plánovaný Evropský stabilizační mechanismus. Krize však vyvolávala nejistotu a skepsi i mezi německou veřejností. Stále se objevující problémy a neustálé hledání vhodného řešení situace tuto skepsi dále přiživovaly. V přímé reakci na krizi vzniklo na německé politické scéně hnutí Alternativa pro Německo, které se svojí skepsí namířenou vůči eurozóně jasně vymezilo proti etablovaným politickým stranám. Toto nové politické hnutí dosáhlo v roce 2014 v evropských a zemských...
|
|
|
Proměna evropské politiky Národního sdružení mezi lety 2011 až 2019
Mašek, Martin ; Emler, David (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Euroskepticismus je fenoménem posledních let a zároveň jednou z největších výzev pro Evropskou unii. Úspěšné referendum o Brexitu tyto tendence ještě posílilo. Marine Le Penová se řadí mezi nejvýraznější kritiky evropské integrace na kontinentu. Národní sdružení však posledních deseti letech markantně přehodnotilo postoj k politiky. Definitivně byla opuštěna myšlenka vystoupení z Evropské unie a stejně tak se nepočítá ani s opuštěním společné evropské měny. Namísto toho se Národní sdružení zaměřuje na kritiku globalismu a pod záminkou ochrany životního prostředí vyzývá protekcionistickým ekonomických opatřením. Navazuje tak na stálé probíhající transformační politiku , jejíž účelem je zvětšení volebního potenciálu Tato bakalářská práce analyzuje volební změny v evropské politice Národního sdružení, vysvětluje jejich příčiny a následně jednotlivé kroky analyzuje podle třídimenzionální typologie politické vědkyně Vasilopoulou. Dále dokazuje, že euroskepticismu monoliticky a představuje důvody, kvůli kterým je pro euroskeptické strany složité vytvořit koalice za účelem reformy EU.
|
|
| |
host ::
RSS.