|
|
Jak se rodí gender v diagnostickém ústavu
Benešová, Jana ; Abu Ghosh, Yasar (vedoucí práce) ; Bittnerová, Dana (oponent) ; Pelcová, Naděžda (oponent)
Disertační práce završuje výzkum, který započal na konci roku 2007. Představuje výzkumná zjištění, která se týkají způsobů a metod (re)konstrukce genderových identit dětí umístěných v českém zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Na základě etnografického výzkumu v dětském diagnostickém ústavu (DDÚ) Archa jsou zkoumány praktiky a techniky utváření genderových obsahů a rolí, jež vyrůstají z diskurzů tzv. pomáhajících profesí. Psychologie, etopedie, sociální práce, vychovatelství, vzdělávání či zdravověda jsou odbornostmi, které se pod střechou ústavů sbíhají a utvářejí diskurzivní pole pro výkon mocensky zabarvených procedur ukázňování umisťovaných dětí (srov. Laan, 1998), jež mají přímou vazbu k představám o společensky žádoucím pohlavně-genderovém řádu. Cílem výzkumu bylo zachytit procesy, jež jsou často v české odborné komunitě přehlíženy a jež se v praxi mohou stávat nereflektovanými disciplinačními nástroji v rukou pracovníků a pracovnic širokého spektra disciplín na pomezí sociální práce a speciální pedagogiky.
|
|
|
Ohrožované dítě. Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu
Víravová, Jiřina
NÁZEV: Ohrožované dítě: Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu AUTOR: Jiřina Víravová KATEDRA: Katedra speciální pedagoigky ŠKOLITEL: Doc. Boris Titzl, Ph.D. ABSTRAKT: V předložené práci je zkoumán fenomén ohrožování dětí týráním a zanedbáváním. Východiska pro získání vhledu do této problematiky bylo nutno hledat v těch vědních disciplínách, které k objasnění podstaty a projevů týrání a zanedbávání dětí až dosud přispěly. Medicína (zejména traumatologie) objasňuje mechanismus tělesného týrání, psychiatricko- psychologický pohled téma nejenže rozšiřuje o týrání psychické a zanedbávání, ale poskytuje oporu k nemoralizujícímu vysvětlení, proč se tak týrající osoby chovají. Sociologický a etologický přístup přispívá k hlubšímu pochopení těch vlivů prostředí, které mohou vznik a trvání ohrožování dětí podněcovat. Hledisko sociální práce je uplatněno v uvedení do systému péče o ohrožené děti. Speciálněpedagogická část nahlíží situaci a výchovu ohrožených dětí především z etopedického hlediska a reflektuje specifické otázky ústavní výchovy. Tato část práce je navíc ilustrována reálnými příběhy týraných a zanedbávaných dětí z ústavní výchovy. Ve výzkumné části jsou zevrubně rozebrány podstatné okolnosti, které byly charakteristické pro děti ohrožené týráním a...
|
|
|
Interpersonální vztahy klientů diagnostického ústavu pro mládež
Houlíková, Klára ; Novotná, Hana (vedoucí práce) ; Horková, Lenka (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku interpersonálních vztahů klientů diagnostického ústavu pro mládež. Práce prostřednictvím kvalitativního výzkumu mapuje vztahy dospívajících v období pozdní adolescence. Cílem práce je zjistit jaké typy vztahů jsou pro adolescenty důležité a jaké jsou naopak subjektivně hodnoceny jako nevýznamné. Interpersonální vztahy jsou zohledněny v kontextu sebepojetí, identity jedince a kontextu problémového chování. Výsledky práce pojednávají o jednotlivých typech vztahů - kamarádské vztahy, rodinné vztahy, romantické vztahy a vztahy ve školním prostředí. Práce prokázala, že adolescenti přikládají největší váhu svým kamarádským a rodinným vztahům. KLÍČOVÁ SLOVA interpersonální vztahy, adolescence, poruchy chování, dítě s problémovým chováním, rizikové chování, náhradní výchovná péče, diagnostický ústav, středisko výchovné péče
|
|
| |
|
|
Ohrožované dítě. Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu
Víravová, Jiřina ; Titzl, Boris (vedoucí práce) ; Pešatová, Ilona (oponent) ; Přinosilová, Dagmar (oponent)
NÁZEV: Ohrožované dítě: Ohrožování dětí a jeho vztahový rámec u jedinců umisťovaných do diagnostického ústavu AUTOR: Jiřina Víravová KATEDRA: Katedra speciální pedagoigky ŠKOLITEL: Doc. Boris Titzl, Ph.D. ABSTRAKT: V předložené práci je zkoumán fenomén ohrožování dětí týráním a zanedbáváním. Východiska pro získání vhledu do této problematiky bylo nutno hledat v těch vědních disciplínách, které k objasnění podstaty a projevů týrání a zanedbávání dětí až dosud přispěly. Medicína (zejména traumatologie) objasňuje mechanismus tělesného týrání, psychiatricko- psychologický pohled téma nejenže rozšiřuje o týrání psychické a zanedbávání, ale poskytuje oporu k nemoralizujícímu vysvětlení, proč se tak týrající osoby chovají. Sociologický a etologický přístup přispívá k hlubšímu pochopení těch vlivů prostředí, které mohou vznik a trvání ohrožování dětí podněcovat. Hledisko sociální práce je uplatněno v uvedení do systému péče o ohrožené děti. Speciálněpedagogická část nahlíží situaci a výchovu ohrožených dětí především z etopedického hlediska a reflektuje specifické otázky ústavní výchovy. Tato část práce je navíc ilustrována reálnými příběhy týraných a zanedbávaných dětí z ústavní výchovy. Ve výzkumné části jsou zevrubně rozebrány podstatné okolnosti, které byly charakteristické pro děti ohrožené týráním a...
|
|
|
Děti z dětského domova
Lošťáková, Kateřina ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou dětí z dětských domovů. Obsah teoretické části práce tvoří legislativní rámec dané problematiky, vysvětlení základních pojmů, popis historického vývoje ústavní výchovy a působnost orgánů a institucí sociálně-právní ochrany dětí. Hlavním cílem práce je zmapování situace klientů dětských domovů s nařízenou ústavní výchovou. Přiblížení jejich situace před samotným nařízením ústavní výchovy, během pobytu v zařízeních ústavní výchovy, tedy nejen v dětském domově samotném, ale i v diagnostickém ústavu, a také poté, co zařízení opustí a musí se zařadit do běžného života. Praktická část pojednává o tom, jak pobyt dětí v dětském domově dále ovlivňuje jejich životy. Klíčová slova Dětský domov, ústavní výchova, náhradní rodinná výchova, sociálně-právní ochrana dětí, diagnostický ústav.
|
|
|
Vychovatel/ka v dětském domově a jeho/její role v naplňování citových potřeb svěřených dětí
BERKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá otázkou, jak vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu vnímají svou vychovatelskou roli. Teoretická část charakterizuje instituci dětského domova z právního hlediska. Dále popisuje příčiny umístění dětí do dětského domova, vývoj dítěte, problém psychické deprivace a roli vychovatele/vychovatelky z hlediska pedagogiky a z hlediska psychologie. Praktická část se zabývá výzkumnou otázkou, jak vnímají vychovatelé/vychovatelky v dětském domově rodinného typu specifičnost své vychovatelské role. Výzkum je uskutečněn pomocí rozhovorů a jejich následného vyhodnocení. Ze závěru vyplývá, že dětský domov rodinného typu se jeví jako svět na hranici mezi ústavem a rodinou, což je emocionální zátěž zejména pro vychovatelky, které vkládají velkou energii do rodinných vztahů s dětmi, ale děti zažívají zařízení pouze jako ústav.
|
|
|
Hlavní důvody odebrání dítěte rodičům a předání do ústavní, čí jiné náhradní výchovy. Případy řešené OSPOD Trhové Sviny v letech 2001-2011
PILEČKOVÁ, Jindra
Práce se zabývá konkrétními důvody, které vedou k návrhu SPOD v Trhových Svinech na odebrání dítěte rodičům a následného umístění do náhradní péče. Teoreticky práce popisuje rodinu, její funkce, rodinné vazby, rodičovství a poruchy rodičovství, rodinu neúplnou a náhradní. Dále stručně poukazuje na potřeby dětí, jejich psychickou a citovou deprivaci v raném dětství a na rizikové faktory, které mají na děti zásadní vliv. V neposlední řadě se zabývá legislativou, SPOD, ústavní péčí a druhy zařízení, kde probíhá následná péče, po odebrání z rodiny. Praktická část se zaměřuje na jednotlivé případy, dělí kazuistiky do tří základních skupin. Rozdělení spočívá v bližší specifikaci hlavních důvodů odebrání dětí rodičům ve všech dvanácti případech. Práce se dále věnuje sociální práci s rodinami realizovanou SPOD, jejich možnostmi v preventivní a poradenské činnosti. Poslední jmenované činnosti jsou velice důležité až nepostradatelné. Pokud budou zajištěny v plné možné míře, nebude docházet k výše popsaným případům tak často.
|
|
|
Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007.
VOJTOVÁ, Lenka
Bakalářská práce Příčiny vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 je zaměřena na zmapování okolností umístění dětí do dětského domova v Žíchovci za rok 2007, identifikování a popsání faktorů, které se pravděpodobně nejčastěji v tomto roce podílely na umístění dětí v zařízení. K dosažení cílů bylo použito kvalitativní metody a to především sběru dat, které byly získávány z osobních dokumentací dětí přijatých v roce 2007, v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let. Druhou metodou bylo několik případových studií ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Teoretická část: náhradní výchovná péče, ústavní výchova a její fungování v různých zařízeních jako jsou diagnostický ústav, dětský domov, dětský domov se školou, výchovný ústav, rodina a její úloha, význam sociálně právní ochrany dětí. Představení dětského domova v Žíchovci (historie, poslání, organizace, personální činnost, klientela). Praktická část: Zjištění příčin umístění dětí v dětském domově v Žíchovci v roce 2007 za pomoci využití kvalitativní metody sběru dat, získávaných z osobních dokumentací dětí, které byly přijaty v roce 2007 do dětského domova v celkovém počtu 26 dětí, ve věkovém rozmezí od 5 do 17 let a s pomocí několika případových studií, ilustrujících různorodost příčin umístění dětí v dětském domově. Nejčastějším příčinou vyjímání dětí z rodinného prostředí do dětského domova v Žíchovci v roce 2007 byly především výchovné problémy dětí a to především z neúplných či doplněných rodin, sociálně spíše slabších. Tato bakalářská práce by měla podat ucelenější informaci o příčinách vyjímání dětí z rodinného prostředí pro účely dětského domova a také všem, kteří v těchto typech zařízení pracují a lidem, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Legislativa ústavní výchovy dětského domova
ŘEPÁSKOVÁ, Daniela
Práce se specializuje na problematiku práv dětí umístěných do dětského domova. Zabývá se využitím dostupné legislativy k ochraně dětí, které nemohou z různých důvodů vyrůstat a být vychovávány v primární rodině. Teoretická část charakterizuje dostupné právní normy v ČR, které zajišťují ochranu práv dětí a bezpečí pro nezletilé, kterých se ústavní výchova týká. Praktická část obsahuje strukturu Dětského domova Lety. Cílem práce je především ukázat aplikovanou právní normu.
|
host ::
RSS.