|
|
Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera
Voborský, Lukáš ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Novotný, Jaroslav (oponent)
Souhrn Význam a rozumění v kontextu myšlení Jacquesa Derridy a Hans-Georga Gadamera Předkládaná studie se zaměřuje především na diskusi procesu rozumění a geneze významu. Na příkladu Gadamerovy hermeneutiky se ukazuje, jaké jsou limity pozitivního pokusu vyjádřit podmínky rozumění v kontextu filosofie konečnosti. Přes nesporné přínosy se hermeneutické rozumění ukazuje být zranitelné vůči ideologii a může být díky důrazu na shodu a koherenci v podezření ze skryté normativity. Derridova dekonstrukce naopak ukazuje dynamiku vzniku významu v jazyce, klade důraz na pluralitu a mnohoznačnost oproti totalizující jednoznačnosti či shodě; díky tomu však není schopná nabídnout nic, co by se dalo nazvat pravdou. V paralení linii výkladu se ukazuje na filosoficko-antropologickém přístupu Ernsta Cassirera v jeho srovnání s Heideggerovou existenciální analytikou pobytu, že už na základní úrovni, v procesu pojmotvorby a dřív, je naše rozumění věcem nějakým způsobem determinováno. V diskusi mezi Gadamerem a Derridou se ukazuje nevyhnutelnost určité arbitrární volby v procesu rozumění - s ohledem na praktickou situaci rozumění je třeba význam pravidelně fixovat, a to bez ohledu na míru naší dobré vůle zachovat jinakost druhého či textu. Cassirerova pozice naproti tomu ukazuje určitou teleologičnost v základu veškerého...
|
|
|
Televizní oratorium Genesis. Audio-vizuální analýza v kontextu české televizní opery
Ledvinka, Martin ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Jádrem práce je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audio-vizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. Text představuje interpretaci narativu oratoria podloženou zmíněnými teoretickými koncepty a nabízí čtení oratoria jakožto kritiky logocentrismu a racionalismu moderní společnosti. Kromě analytické části pojednává studie historii a recepci žánru televizní opery v Československu od vzniku prvních pořadů tohoto druhu počátkem 60. let do roku 1989. Představeny jsou dva hlavní koncepty produkce televizní opery, a to 1) koncept televizní opery jakožto média prostředkujícího existující operní dílo, případně jakožto nástroje kulturní osvěty tzv. "masového" či "každodenního" diváka, 2) koncept televizní opery jako "svébytné umělecké formy" využívající specifické prostředky televize k vytvoření nového uměleckého druhu. Tyto koncepty jsou patrné z popisu konkrétních televizních oper vyprodukovaných Československou televizí ve sledovaném období a zároveň jsou verbalizovány v textech dobových kritiků, jejichž tvorba je na stránkách...
|
|
|
Ohlasy dekonstrukce v recentní historiografii dějin umění
Grygarová, Dominika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zmapovat recepci dekonstrukce v současné historiografii dějin umění a představit důsledky tohoto kritického způsobu myšlení pro disciplínu dějin umění. Termín dekonstrukce je rozlišen na (1) původní filosoficko- kritické psaní Jacquesa Derridy a (2) na metodu, která se od konce 70. let aplikovala do literárních věd, a poté i do dalších humanitních oborů, včetně dějin umění. První, teoretickou částí práce je úvod do Derridova myšlení, epistomologie a strategie dekonstrukce. Druhá část práce se zaměřuje na promítnutí epistemologické proměny a začlenění impulsů dekonstruktivní kritiky do dějin umění. Po zasazení "dekonstruktivních" dějin umění do vývoje disciplíny a po výkladu dekonstrukce v některých uměleckohistorických metodologických příručkách práce přistupuje ke konkrétním dílům historiků umění a jejich individuálnímu zpracování podnětů filosofického přístupu dekonstrukce - Donalda Preziosiho, Normana Brysona, Michael Ann Hollyové, Keitha Moxeyho, přehledově pak zmiňujeme vybranou problematiku u W. J. T. Mitchella, Craiga Owense, Rosalind Kraussové, Stephena Melvilla, Donalda Crimpa, Davida Carriera nebo Victora Burgina. Oproti původní derridovské dekonstrukci nacházíme v její aplikované podobě (dějiny umění, literární věda) několik zásadních proměn. Práce v závěru...
|
|
|
Problematika hodnot ve vzdělávání v postmoderní společnosti na počátku 21. století
Šubová, Vendula ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
Cílem práce je nastínit problematiku současného pojetí hodnot v postmoderní společnosti a identifikovat důsledky tohoto pojetí pro vzdělávání a výchovu. Práce se pokouší analyzovat současnou pluralitní společnost na základě literatury relevantní k danému tématu. Práce se zabývá otázkou, zda a za jakých podmínek je možné stanovit celospolečensky platné hodnoty a zda je lze začlenit do procesu vzdělávání a výchovy. Text je členěn do dvou kapitol, první z nich se zabývá problematikou postmoderní společnosti, pluralismu a filozofické dekonstrukce a pokouší se uvést souvislosti se vzděláváním a výchovou. Druhá kapitola je zaměřena na otázku hodnot, současných výchovných cílů a poslední část kapitoly je věnována hodnotě vzdělání v současné společnosti. Klíčová slova: Hodnota, vzdělávání, výchova, hodnota vzdělání, postmoderna, postmodernismus, pluralita, pluralismus, dekonstrukce, výchovné cíle, vědění, filozofie.
|
|
|
Postmodernism in British and American comics : postmodernist overtones in the works of Alan Moore and Grant Morrison
Holub, Martin ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je rozbor a analýza postmoderního podtextu v comicsovém médiu. Práce se zabývá jak postmoderním obsahem v comicsu, tak jeho možnostmi a atributy v roli postmoderního média. První část práce nahlíží obecně na comics jako médium, a na základní prvky postmodernismu, jako jsou dekonstrukce, metafikce a intertextualita, v jeho kontextu. Druhá část práce se zabývá vybranými postmoderními díly významných comicsových autorů: Alana Moorea, a Granta Morrisona. Klíčová slova Comics, comicbook, grafická novela, postmodernismus, metafikce, intertextualita, kontinuum, narace, binární opozice, dekonstrukce, superhrdina, autor, dílo, Watchmen, Animal Man
|
|
|
Jak nově myslet architekturu. Pozdní myšlení Petera Eisenmana a jeho kritická teorie architektury
Tourek, Jiří ; Říha, Cyril (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent) ; Zervan, Marian (oponent)
Disertační práce Jak nově myslet architekturu. Pozdní myšlení Petera Eisenmana a jeho kritická teorie architektury se pokouší o souhrnnou teoreticko-filosofickou analýzu nejpodstatnějších myšlenek pozdního díla soudobého teoretika architektury i architekta Petera Eisenmana. Základním východiskem jeho teoretického díla se ukazuje zásadní odmítnutí jakékoliv nadčasové esence architektury a snaha o její "odsunutí" z metafyzických základů. Cestou k tomuto cíli je tzv. "kritičnost", vypracovaná pomocí tří základních pojmů: interiority (ustavující pojetí architektury v konkrétní době), exteriority (zohlednění vlivů vnějších faktorů na proměny architektury) a anteriority (souhrnný pohled na dějiny architektonického diskursu). Tyto tři pojmy se u Eisenmana propojují v pojetí "nerozhodnutelnosti", ústředním motivu ve vypracování kritičnosti, a také v pojetí "diagramu" jakožto možného prostředku pro překonání metafyzického základu architektury. V závěru disertační práce následuje souhrnné zhodnocení Eisenmanova teoretického díla a jeho významu, a také zasazení takto pojatého celku do souvislosti s myšlením konce metafyziky. Tato souvislost staví Eisenmana do obdobné pozice, z níž se s celkem západní kultury pokoušeli vyrovnat autoři jako Nietzsche, Heidegger či Derrida. Kromě samotného přiblížení Eisenmanova...
|
|
| |
|
|
Martin McDonagh: "Pan polštář" - komplexní scénografické řešení
Kuchařová, Mariana ; TEMPÍR, Nikola (vedoucí práce) ; GLOGR, Karel (oponent)
V druhé polovině dvacátého století se začíná objevovat názor, že moderní doba je překonaná a začíná se formovat doba postmoderní. Tato myšlenka se postupně rozšířila i do architektury, literatury, filmu a výtvarného umění. Při bližší zkoumání jednotlivých uměleckých kategorií můžeme objevit opakující se principy. Diplomová práce pojednává o hledání a pojmenování některých z těchto postmoderních principů, a zkoumá jejich potencionální využití ve scénografii.
|
|
|
Číst text jako mýtus (příspěvek k hermeneutice a interpretaci mýtu)
Nikl, Lukáš ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Ve své práci "Číst text jako mýtus (příspěvek k hermeneutice a interpretaci mýtu)" se věnuji problematice vnímání textu ve společenství. Vycházím z konceptů spojených s teoriemi dekonstrukce, poststrukturalismu a kolektivní paměti. Beru do úvahu problematiku mediality spojenou se jmény M. McLuhana, případně W. Onga. Zabývám se teorií vzniku nové orality a způsobem, jakým vnímáme mýtus. Metoda, kterou jsem zvolil, je založená na všímání si dotyků jednotlivých přístupů autorů, jejichž myšlení jsem se věnoval. Cílem je ukázat, jakým způsobem čteme text, orientujeme se v příběhu, jakou má v tomto ohledu mýtus funkci a jak je daná problematika propojená se společenstvím, bez kterého je těžké si nějaký z těchto procesů vůbec představit. V tomto ohledu kladu důraz na dynamiku posunů způsobu vnímání textu.
|
|
| |
host ::
RSS.