|
|
Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenské intervenci v Sýrii
Nováková, Denisa ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Dne 21. srpna 2013 došlo v Sýrii k rozsáhlému chemickému útoku, na jehož základě svolal britský premiér dolní sněmovnu britského parlamentu a požádal o předběžné schválení vojenské intervence v Sýrii. Vládní návrh byl však poměrem hlasů 285:272 zamítnut, čímž byla fakticky zablokována vojenská intervence v Sýrii a další hlasování s tím spojené. Bezprostředně po negativním výsledku hlasování se objevily různé interpretace jeho možných dopadů, ale i příčin. Tato bakalářská práce "Interpretace negativního výsledku hlasování britského parlamentu o vojenském zásahu v Sýrii" se s určitým odstupem snaží možné příčiny systematičtěji analyzovat a identifikovat hlavní důvody negativního výsledku hlasování. Dále se snaží odpovědět na otázku, proč britský parlament zamítl intervenci v zemi, kde dochází k jedné z největších humanitárních krizí 21. století i přesto, že je Velká Británie zemí s dlouhodobou historií principu humanitárního intervencionismu a již za stávající vlády došlo k vojenskému zásahu v Libyi. Přitom bakalářská práce klade důraz na charakter konfliktu v Sýrii, britský politický diskurz v kontextu vojenské intervence a zkušenost se zahraničně-politickými intervencemi. Zabývá se také rozložením sil v britském parlamentu, situací v Konzervativní straně a pozicí Davida Camerona. Dále pak...
|
|
| |
|
|
Komparace britské Konzervativní strany a Občanské demokratické strany v letech 2005 až 2016
Pískačová, Tereza ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Projekt Bakalářské práce Jméno : Tereza Pískačová Email : 81359738@fsv.cuni.cz Semestr : Letní Akademický rok : 2020/2021 Název Práce : Komparace britské Konzervativní strany Občanské demokratické strany v letech 2005 až 2016 Předpokládaný termín dokončení : Letní semestr, 2020/2021 Vedoucí bakalářské práce : PhDr. Josef Mlejnek PhD. Základní charakteristika tématu : Konzervativní strany jsou tradičními stranami napříč Evropou, většinou se jedná o strany s velkou voličskou základnou a tudíž disponují velkým vlivem. Conservative Party ve Velké Británii je jednou ze dvou nejsilnějších stran. V roce 2005 se do vedení strany dostal historicky nejmladší vůdce a premiér David Cameron a spolu s ním došlo i ke změně ve směřování strany. Do popředí se dostala sociální politika a také ochrana životního prostředí. V České republice je myšlenka pravicového konzervatismu reprezentována stranou ODS, která vznikla na začátku devadesátých let minulého století v čele s Václavem Klausem. Ten dlouhou dobu určoval směřování této strany a stál v jejím čele řadu let. Václav Klaus je známý svým euroskepticismem a kritikem environmentalismu - jeho vliv na stranu je dodnes patrný. Cílem práce bude porovnat programy obou konzervativních stran a to především v oblasti environmentální politiky, sociální politiky a ochraně tradičních...
|
|
| |
|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
Analýza proměny britsko-amerických zvláštních vztahů. Od vlády Johna Majora po nástup Theresy Mayové
Kochová, Nicole ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Práce se zabývá specifickým poutem mezi USA a Velkou Británií, který Winston Churchill definoval jako zvláštní vztah a který spojuje USA a Velkou Británii, ať už na základě společné historie, jazyka a kultury nebo v rámci společné hrozby. Výjimečné pouto potom napomáhá k úzké spolupráci a podpoře obou zemí. Období, na které se práce zaměřuje, začíná na konci studené války, kdy byl poražen společný nepřítel a tvrdilo se, že i zvláštní vztah vymizí. Končí potom funkčním obdobím Davida Camerona a nástupem Theresy Mayové. Zaměřuje se na tři významné britské premiéry - Johna Majora, Tonyho Blaira a Davida Camerona, a jejich postoji ke vztahu k Evropské unii a zejména k USA, protože rétorika o zvláštních vztazích se v projevech objevuje i nadále. Předmětem analýzy jsou projevy jednotlivých státníků a to, jak vidí Velkou Británii v mezinárodním systému. Zda by měla Velká Británie přijmout svou evropskou roli nebo by naopak měla prohloubit pouto s USA.
|
|
|
Přístupy k členství Velké Británie v Evropské unii (1993-2016)
Vavrušková, Barbora ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Cílem diplomové práce "Přístupy k členství Velké Británie v Evropské unii (1993-2016)" je analyzovat jednotlivé teoretické a politické přístupy k členství Velké Británie v Evropské unii převážně po přijetí Maastrichtské smlouvy v roce 1993, a to za vlády konzervativního premiéra Johna Majora (1990 - 1997), labouristického premiéra Tonyho Blaira (1997 - 2005) a konzervativního premiéra Davida Camerona (2010 - 2016), za jehož předsednictví došlo v roce 2016 ke konání referenda o vystoupení Velké Británie z Evropské unie ("Brexit"). Spojené království se od počátku svého členství v Evropském společenství přiklánělo spíše k mezivládnímu přístupu a obávalo se přenesení pravomocí na nadnárodní orgány i federalizačních tendencí. Z důvodu velkého počtu přístupů a teorií, které se váží k evropské integraci, se práce bude detailněji věnovat teorii federalismu, vůči němuž se Velká Británie po celou dobu svého členství silně vymezovala. V kontextu přístupů k evropské integraci se dále zaměřím na model víceúrovňového vládnutí, který charakterizuje i současný politický systém v Británii. V minulosti byl britský politický systém postavený na tzv. Westminsterském modelu, avšak od 80. let 20. století se postupně proměnil na model víceúrovňového vládnutí. Jádrem práce je klasifikace vztahů mezi Velkou Británií a EU,...
|
|
|
Mediální obraz Brexitu ve Skotsku
Knoblochová, Martina ; Marjanovič, Teodor (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce zkoumá mediální obraz Brexitu ve skotských médiích, konkrétně ve třech vybraných denících The Herald, The Scotsman a Daily Record, vzhledem ke specifičnosti skotské kultury. Práce se zaměřuje především na reakce komentářů vůči referendu o odchod Velké Británie z Evropské unie a s tím spojenými separatistickými náladami měsíc před a měsíc po historickém hlasování (tj. od 23 května do 23 července 2016.) Tato práce nejprve poskytuje podstatná teoretická východiska včetně historického kontextu, charakteristiky politické situace v zemi a skotské kultury nebo definice mediálního prostředí ve Skotsku. Poznatky jsou následně uplatněny v praktické části, kde jsou analyzovány vybrané články. Autorka předpokládá, že referování autorů komentářů o Brexitu bylo zásadně ovlivněno vnímáním takzvaného "skotství", kterými se Skotové odlišují svých britských sousedů, především od Angličanů. Cílem této práce není zjistit, kolik článků a s jakými tendencemi vyšlo, nýbrž jaká byla nejčastější zmiňovaná témata, co připadalo skotským autorům důležité a jak se stavěli k ideji skotské nezávislosti v souvislosti s výsledky referenda o Brexitu.
|
|
|
"Special Relationship"? Britsko-americké vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona
Nováková, Michaela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Když premiér Churchill hovořil ve svém projevu ve Fultonu v roce 1946 o zvláštních vztazích mezi Spojenými státy a Velkou Británií, zakládal své tvrzení na společných kulturních znacích a výrazném rozvoji spolupráce obou států za druhé světové války. Právě kulturní podobnost a společný cíl, jímž ve válečném období bylo zvítězit nad státy Osy a ve studené válce nad Sovětským svazem, byly základními předpoklady pro rozvoj jejich spolupráce. Po skončení studené války však termín "special relationship" nevymizel, naopak v období George W. Bushe a Tonyho Blaira byl používán snad ještě častěji, a to mimo jiné proto, že oba státy našly další společný cíl, boj proti terorismu. Po skončení této zlaté éry zvláštních vztahů však význam jejich partnerství poklesl. Práce "Special Relationship?" Britsko-americké vztahy v období vlády Baracka Obamy a Davida Camerona se věnuje zhodnocení britsko-americké spolupráce za současné vlády prezidenta Baracka Obamy a premiéra Davida Camerona, tedy od nástupu Davida Camerona v květnu 2010, po jeho odstoupení v červnu 2016. Ve sledovaném období byla spolupráce negativně ovlivněna několika faktory, proto se často hovoří o zhoršení britsko-amerických vztahů, či dokonce o jejich konci. Tato práce zodpovídá dvě hlavní otázky, kterými jsou, zda a do jaké míry byly...
|
|
| |
host ::
RSS.