|
|
Vývoj a proměny rozhlasových pořadů pro mládež v ČR v letech 1992-2010
Ouřadová, Anna ; Wolák, Radim (vedoucí práce) ; Maršík, Josef (oponent)
Předkládaná práce přináší ucelený pohled na nabídku slovesných pořadů pro mládež Českého rozhlasu od roku 1992 do současnosti. Jejím těžištěm je charakteristika slovesných pořadů pro mládež napříč stanicemi Českého rozhlasu (2, 3 a 6) a souhrn slovesných pořadů stanice pro mladé Radia Wave. Obraz nabídky slovesných pořadů pro mládež od roku 1992 do současnosti svědčí o tom, že se Český rozhlas od svého vzniku potýká s nedostatečným nebo nevyváženým plněním zákona, kterým je ve vztahu k mladému posluchači vázán. Jeho současná nabídka splňuje kritérium dostatečnosti, rozhodně však ne vyváženosti. Převažující publicistické slovesné pořady pro mládež mají tendenci vhodně rozšiřovat svůj tematický záběr a pole zájmu. Na druhé straně využívají stále se zužující škálu žánrů. Pořady Přepadení a Bourání pak dosvědčují, že slovesné pořady pro mládež mají potenciál obohacovat rozhlasovou slovesnou tvorbu obecně o nová témata a nové formy. Slovesná tvorba pro mládež Českého rozhlasu však naráží na zásadní problém, kterým je její malý dosah způsobený nízkou poslechovostí Českého rozhlasu ve věkové skupině 15-30letých. Mezi nezbytné kroky, které povedou ke zlepšení, budou zřejmě patřit uvedení stanice pro mladé zpět do analogového vysílání a rozšíření nabídky pořadů pro mládež na internetu.
|
|
|
Kabaret Červená sedma ve světle materiálů archivu Českého rozhlasu
Vítková, Eva ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Tato bakalářská práce mapuje stav, v jakém se v současnosti nachází archiv kabaretu Červená sedma, který je dnes z velké části uložen v prostorách archivu Českého rozhlasu v Praze. Porovnává údaje z původního katalogu, který byl veden samotnými členy kabaretu, se skutečným dnešním stavem. Uvádí pak jednotlivé odchylky a nesrovnalosti, jež byly během revize odhaleny. Dále se zaměřuje na Červenou sedmu jako součást vysílání Českého, resp. Československého rozhlasu, a podchycuje pořady, ve kterých se tento spolek vyskytl buď přímo prostřednictvím jeho členů, nebo zprostředkovaně skrze herce z dalších generací či jen ve vzpomínkových pořadech jemu věnovaných.
|
|
|
Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání
Louda, Jan ; Trunečková, Ludmila (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce "Stálí zahraniční zpravodajové českých veřejnoprávních médií: komparace podmínek pro výkon povolání" popisuje, mapuje a srovnává podmínky pro práci a život stálých zahraničních zpravodajů veřejnoprávních mediálních institucí ČR, kterými jsou Česká televize (ČT), Český rozhlas (ČRo) a Česká tisková kancelář (ČTK). Po teoretickém vymezení pojmů veřejnoprávní média, následuje ukotvení veřejnoprávních médií v českém právním řádu, stručná historie každého média v kontextu zahraničních zpravodajů a hospodaření - náklady na provoz zpravodajské sítě. Poté je definován zpravodaj a jsou zmíněny předpoklady, jež jsou pro výkon této profese důležité. Následuje rozdělení zahraničních zpravodajů do několika kategorií (stálý, ad hoc, externí, válečný). Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu mezi stálými zahraničními zpravodaji a ze dvou osobních rozhovorů s vedoucími zahraničních redakcí ČT a ČRo. Návratnost dotazníků činila přes 60 %. Otázky zjišťovaly, jaké mají současní zahraniční zpravodajové vzdělání, jazykové znalosti, žurnalistickou praxi, jakou techniku mají k dispozici a co musí ovládat, zda si hledají témata sami, nebo jim je zadává ústředí, zaměřují-li se na bohemika, jak probíhá jejich hodnocení, jestli jsou v kontaktu s dalšími novináři apod. Další otázky se vztahovaly k...
|
|
|
Kontrola rozhlasových vln - Československý rozhlas v 50. a 60. letech
Šenkýřová, Markéta ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Valeš, Lukáš (oponent)
Diplomová práce má za cíl objasnit a prokázat cenzorské praktiky komunistického režimu v Československém rozhlase. Skrze vzpomínky narátorů demonstruje, jakým způsobem bylo ovlivněno vysílání Československého rozhlasu po jeho převzetí Komunistickou stranou v roce 1948, a to jak z pohledu provozně-technických pracovníků, tak redaktorů. Historická zkušenost narátorů je zasazena do kontextu již známých událostí, doplněna publikovanými statěmi i prameny, včetně těch z rozhlasového archivu.
|
|
|
Jazyková politika v českých veřejnoprávních médiích z pohledu fonetika
Štěpánová, Veronika
Příspěvek se zaměřuje na jazykovou kulturu v českých veřejnoprávních médiích (Česká televize, Český rozhlas). Je nesporné, že profesionální mluvčí, kteří v těchto médiích vystupují často, působí na posluchače jako tzv. řečové vzory. Článek se zabývá tím, zda a jak tato média sledují úroveň mluvených projevů, jaké kladou na mluvčí nároky, jaké jsou výsledky jazykových analýz a zda spolupracují s jazykovými poradci. Ukazuje také jednu z metod, která se používá k hodnocení mluvených projevů. Referát se zaměřuje především na fonetickou stránku mluvených projevů.
|
|
| |
|
|
Výslovnostně problematická či zajímavá cizí jména (z pohledu pracovníků Českého rozhlasu)
Jílková, Lucie
Příspěvek prezentuje výsledky terénního výzkumu v Českém rozhlase (ČRo), který byl zaměřen na výslovnost přejatých slov a cizích vlastních jmen. Pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR v jeho rámci pořídili 15 polostrukturovaných interview se zaměstnanci ČRo. Článek především podává přehled cizích jmen, která respondenti, pracovníci Českého rozhlasu, označili za výslovnostně problematická nebo zajímavá. Pokud to bylo zjištěno, je u jednotlivých dokladů uvedeno, jaké různé výslovnostní varianty přicházejí podle respondentů u daného jména v úvahu, dále jaký je jejich postoj k těmto variantám, někdy je také naznačena cesta hledání náležité výslovnosti. Konečně je věnována pozornost povědomí respondentů o pravidlech pro výslovnost přejatých slov a cizích vlastních jmen.
|
|
|
Role Českého rozhlasu v podpoře kultury
Hritz, Jakub ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Zavoral, René (oponent)
Diplomová práce pojednává o roli Českého rozhlasu v oblasti podpory kultury. Ta do jeho vysílání neodmyslitelně patří již od samého počátku jeho existence. Podává ucelený přehled o všech aktivitách, které rozhlas v této oblasti vyvíjí, ať již v programu stanic, činnosti marketingu či realizaci kulturních projektů a má potvrdit či vyvrátit propojení mezi nimi. Následně také v praktické části definovat rozdíl v použití marketingových nástrojů v realizaci tří kulturních akcí.Na základě mých praktických zkušeností, získaných na Odboru komunikace a vnějších vztahů, vytváří pro odbornou veřejnost, ale i potencionální partnery manuál, který jim umožní pochopení celé problematiky před vlastním podání žádosti o navázání spolupráce, a to ať v oblasti mediálních spoluprací či mediálních partnerství, a také následně všech jejich možností a kroků z nich vyplývajících.
|
|
|
Řečové vzory z pohledu teorie jazykového managementu
Štěpánová, Veronika
Tento příspěvek vycházející z teorie jazykového managementu je zaměřen na tzv. řečové vzory (tj. profesionální mluvčí v médiích). Popisuje příklad tzv. soukromého/jednoduchého managementu, kdy si posluchač povšimne u profesionálního mluvčího odchylky od řečové normy, tu ohodnotí negativně a vybere akční plán k řešení tohoto problému. Uživatelé jazyka v této chvíli často osloví veřejnou instituci (např. Ústav pro jazyk český AV ČR) s požadavkem, aby kontrolovala dodržování jazykových norem a postihovala ty, kteří se dopouštějí odchylek. Příspěvek se také věnuje kritériím výběru budoucích řečových vzorů v médiích a analýzám jazykové úrovně vysílání České televize.
|
|
|
Finanční analýza Českého rozhlasu
Bernáth, Roman ; Kislingerová, Eva (vedoucí práce) ; Sieber, Martina (oponent)
Tématem práce je posoudit možnost aplikovat metody běžně používané finanční analýzy podniku na Český rozhlas, který není zřízen za účelem dosahování zisku, ale jehož posláním ze zákona je plnit služby veřejnosti. K porovnání získaných hodnot jednotlivých ukazatelů byl zvolen Slovenský rozhlas, ale jak se ukázalo, obě instituce jsou v odlišné situaci, která je dána různým vývojem v samostatných státech po rozdělení Československa. Na tento typ institucí lze použít metody finanční analýzy jen částečně, popřípadě po úpravách, a vždy je nutno vzít v úvahu specifické podmínky, ve kterých působí dané instituce. Nelze zapomenout ani na odlišné postupy účtování, které plynou z platných předpisů
|
host ::
RSS.