|
|
THE CHANGES IN THINKING AND REFLECTION IN ART THANKS TO WORLD WAR I
ČURDA, Bohuslav
Cílem předložené bakalářské práce je představit a analyzovat umění počátku 20. století v oblasti především střední Evropy, tak, aby bylo možno vyhodnotit, jak se psychicky složitá společenská situace před, během a po válce odrážela v umění, respektive, jak se měnilo uvažování lidí. Poukázáno bude na malířství, literaturu a navázáno i lehce na hudbu jednotlivých uměleckých stylů. Každý ze stylů, kam v této práci spadá expresionismus, kubismus, futurismus a dadaismus, líčí nějaký pohled na svět, čímž dojdeme k závěru, že za tím vším stojí člověk, respektive společnost. Dle mnou vybraných děl, která hýbala dobou a ovlivňovala směr umění, dojdeme nakonec k závěru, že tematika děl a z nich vyplývající pocity flexibilně udávala směr, kterým se Evropa řítila. Zprvu člověk dychtil po změně, jejíž spásu měla přivést válka, proto expresionismus často navazuje na šokující až strašidelné záležitosti ve spojení s kontrastními barvami. Následný kubismus se snaží odrazit matoucí výplody vědy, které nové technologie přinesly. Výsledkem je pak rozklad až destrukce dříve jasných věcí. Futurismus dále podpoří tuto myšlenku se zaměřením na radikální destrukci pomocí technologií a očekáváním dynamičtější a moderní budoucnosti ve smyslu technologizace. A vzniklý dadaismus během války už jen reflektuje násilí a snaží se ve svém groteskním umění rozbít staré hodnoty, jenž mají vést k ukončení války. Stejně tak ostatní umělecké směry si uvědomí ničivost moderního válčení a po válce se snaží ještě varovat před technologiemi nové války, či jen zpětně odráží hrůzné prožitky z války.
|
|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
| |
|
|
Kánon českého moderního umění
Ficková, Barbora ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Winter, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá formováním kánonu českého moderního umění v průběhu 20. století na příkladu skupin Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní. Každý umělec se okamžitě po vytvoření uměleckého díla stává předmětem zájmu kunsthistoriků, kteří se ho snaží zařadit do neustále vytvářeného příběhu dějin umění. Konkrétní interpretace díla daného umělce je podmíněna mnoha okolnostmi a vždy odráží dobu, ve které daná interpretace vznikla. Promítají se do ní aktuálí poiticko-společenská situace, preferované umělecko-historické přístupy, dostupnost děl pro reprodukci, používaná terminologie ale i stereotypní představy zakořeněné ve společnosti. Osma, Skupina výtvarných umělců a Tvrdošíjní jsou vybráni, protože jejich činnost je velmi úzce spjata s počátky českého moderního umění a činnost jejich členů tedy je v kunsthistorické literatuře často reflektována. Proměny politicko-společenské situace 20. století také umožňuje pojmenovat i další témata, která ovlivňují podobu českého moderního umění. Analýzou významných výstav pořádaných mezi lety 1935 - 1998 a přehledovou literaturou vydanou ve stejném období, představuje tato práce způsoby proměny kánonu věnovanému konkrétnímu období českého moderního umění v závislosti na době svého vzniku. Klíčová slova kánon moderního umění, kubismus, expresionismus,...
|
|
|
Vincenc Beneš. Malířské dílo.
Ropková, Barbora ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Jméno autora: Barbora Ropková Instituce: Karlova Univerzita v Praze, Filozofická fakulta Ústav pro dějiny umění Celetná 20, 116 42 Praha 1 Obor: Navazující magisterské studium oboru dějiny umění Název práce: Vincenc Beneš. Malířské dílo. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Wittlich, CSc. Počet stran: 140 + příloha Počet příloh: 158 stran Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: monografie, expresionismus, kubismus, Osma, Skupina výtvarných umělců, malířský odkaz Antonína Slavíčka, tradice francouzské moderní malby ve spolku Mánes, senzuální realismus a krajinomalba Tato práce si bere za cíl monograficky zpracovat výtvarné dílo Vincence Beneše (1883-1979), který patří mezi významné představitele první generace 20. století. Ve svém počátečním tvůrčím období se se svými generačními druhy soustředil na řešení aktuálních výtvarných otázek. V období existence skupiny Osma spolupracuje především s Bohumilem Kubištou. Od roku 1910 vznikají Benešovy významné kuboexpresionistické obrazy, v rámci českého kubistického hnutí a Skupiny výtvarných umělců stojí Vincenc Beneš po boku Emila Filly. Benešovy kubistické obrazy zaznamenají úspěch v předválečném Německu. Po první světové válce se Beneš od kubismu odvrací a pracuje s malířským odkazem Antonína Slavíčka, postupně objevuje i jiné podněty, poučení nachází především v...
|
|
|
Rané literární dílo Josefa Čapka v kontextu moderního umění
Kováčová, Eva ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Josef Čapek patřil k významným českým umělcům, kteří se na počátku 20. století zabývali problémy formy a funkce moderního uměleckého díla. Autorovy výtvarněteoretické úvahy ovlivnily zejména jeho ranou beletristickou tvorbu, která v rámci stylově nejednotné situace v umění, jež panovala v desátých letech minulého století, představuje cenný zdroj poznatků o postoji umělecké veřejnosti k moderním a avantgardním kulturním proudům. Diplomová práce je věnována právě jejímu rozboru v konfrontaci s estetickými kánony těchto uměleckých směrů. Jejím cílem je ukázat, nakolik byl Josef Čapek principy jednotlivých směrů ovlivněn, jak si je osvojil a modifikoval. Výsledkem práce by měl být náčrt Čapkovy cesty od počátečního hledání moderního uměleckého tvaru k postupnému nalézání osobitého autorského výrazu. Klíčová slova Josef Čapek, moderní umění, manifest Česká moderna, novoklasicismus, kubismus, expresionismus
|
|
|
Orientalismus nebo ornamentalismus?
Hubáček, Filip ; Rovná, Lenka (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Diplomová práce "Orientalismus nebo ornamentalismus?" pojednává o dvou různých přístupech vykládajících podstatu britského imperialismu. Práce srovnává koncept orientalismu Edwarda Saida a koncept ornamentalismu Davida Cannadina. Oba koncepty nejsou v práci vnímány jako soupeřící teorie, které musí být nutně v rozporu. Práce prezentuje názor, že obě teorie popisují a zachycují tentýž předmět - realitu britského impéria, pouze jej nazírají z jiných úhlů pohledu. Jako východisko, ze kterého je možné vnímat oba koncepty, je navrženo "kubistické uvažování" o impériu.
|
|
|
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
|
|
|
Vilová architektura v Praze na přelomu 19. a 20. století jako nový fenomén bydlení ve středoevropském kontextu.
Klingerová, Ester ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pražskými rodinnými vilami z konce 19. a začátku 20. století s přihlédnutím k evropskému kontextu. V této době se začal utvářet nový vztah k moderní architektuře. Všímá si projevů secese, moderny a využití lidových prvků v architektuře rodinných vil. První část práce se zabývá kompilací literárních zdrojů, která je teoretickým základem pro další kapitoly. Druhá část se věnuje prvním rodinným vilám, které byly postaveny na území dnešní Prahy. Práce přehledně pojednává o architektonické tvorbě čtyř architektů, z nichž někteří z nich byli i stavebníky. Ti si nechali na přelomu tísíciletí postavit nebo vyprojektovat rodinné domy, které nesou výše uvedené nové znaky. Práce pojednává zejména o rodinných vilách Jana Kotěry, Jana Kouly, Karla Vítězslava Maška a Dušana Samuela Jurkoviče. Práce si klade za cíl vytvořit představu o tom, jaký význam měl rodinný dům v počátcích moderní architektury, z jakých inspiračních zdrojů architekti vycházeli a kdo byli typičtí stavebníci.
|
|
|
Pět v jednom: GVUO znovuotevírá Dům umění
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) od května rekonstruovala střechu Domu umění. Památkově chráněná budova se znovuotevře vernisáží pěti výstav v úterý 15. října v 17 hodin. K vidění bude umění od 16. století až do současnosti. Představena bude tvorba Rudolfa Sikory s výrazným ekologickým poselstvím, ale také dílo Otto Gutfreunda, zakladatele kubistického sochařství. Obě výstavy budou v ostravském Domě umění k vidění do 12. ledna. Zároveň budou zpřístupněny i komornější projekty Kříž, nová stálá expozice Dům umění v Ostravě a Výstava jednoho díla ze sbírek GVUO.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.