|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
|
|
La Nation Tchèque: konstrukce československého národa ve Francii
Krejčová, Jana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Během první světové války byly zásluhou diplomatické činnosti T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků vytvořeny podmínky ke vzniku samostatného československého státu. Důležitou součástí aktivit Československé národní rady v Paříži, jako hlavního orgánu zahraniční akce, byla intenzivní propagandistická činnost. Jejím klíčovým komunikačním kanálem, orientovaným na francouzské publikum, byla revue La Nation Tchèque. Prostřednictvím tematické analýzy a pomocí nástrojů historicko-diskurzivní analýzy si tato práce klade za cíl odhalit v La Nation Tchèque základní argumentační linie, které měly v očích francouzského publika konstruovat představu československého národa. První kapitola zasazuje práci do teoreticko-metodologického rámce, věnuje se problematice pohledů na národ, propagandy jako způsobu politické komunikace a přístupu diskurzivní konstrukce národa. V druhé části práce je stručně popsána revue La Nation Tchèque a její redakční zázemí. Poslední část je věnována výsledkům tematické analýzy, z níž vyplývají tři okruhy. První z nich je zaměřen na pojetí národních dějin, vykreslení charakteru československého národa a sounáležitosti se západoevropskými dějinami. Dominujícím námětem je doba husitská, postava Jana Husa a jeho následovníků. Druhý okruh sdružuje ekonomické argumenty podporující vznik...
|
|
|
Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce
Tomsová, Julie ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Komárek, Stanislav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem Válka jako biosociální téma v některých dílech Edvarda Beneše a Bohumila Němce a sleduje v období První republiky politické biologismy v politických otázkách s obzvláštním důrazem na dílo dvou významných osobností československé veřejné i odborné sféry, Edvarda Beneše a Bohumila Němce. Od počátku 19. století se v návaznosti na Darwinovu evoluční teorii a její společenské aplikace (eugenika, rasová hygiena, "sociální biologie") začíná rozvíjet i tzv. biologie války neboli aplikace biologických principů na pojetí lidské války, k níž se oba zmínění autoři ve svých pracích vyjadřovali. Tato bakalářská práce představuje rozbor dvou jejich děl, vztahujících se k danému tématu, a pokus o jejich zasazení do širšího kontextu, jak z hlediska kulturně historického, tak z hlediska interní logiky darwinistických a jiných biosociálních teorií. Edvard Beneš a Bohumil Němec, dvě významné osoby československé odborné i veřejné sféry, politicky, intelektuálně a vědecky významní představitelé První republiky. Ve svých vědeckých, filozofických a politických názorech se hluboce rozcházeli a v roce 1935 proti sobě dokonce stáli jako protikandidáti v prezidentských volbách. Odlišná perspektiva i vědecké zaměření se odrazily i na jejich odlišném pojetí války. Z Beneše promlouvá sociolog a...
|
|
|
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích let 1948-1988
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Groman, Martin (oponent)
Ve své diplomové práci jsem dospěl k závěru, že četnost zmínek o Edvardu Benešovi ve sledovaných médiích kolísala. Nejčastěji o něm Rudé právo, Lidová demokracie a Svobodné slovo psaly ve zkoumaných obdobích roku 1968 (celkem 37 zmínek), v roce 1958 pak bylo zmínek 32 a v letech 1978 a 1988 jich bylo 25). Naopak v některých letech jich byly (v součtu všech zkoumaných období) jednotky - například v roce 1983 byly 4, v roce 1948 jich bylo 8 a v roce 1973 10). Nejčastěji ze zkoumaných médií o Edvardu Benešovi psalo Rudé právo (celkem 96 zmínek), ve Svobodném slově jich bylo v součtu 47, v Lidové demokracii 37. Vysvětlit to lze tím, že během komunistického režimu mělo Rudé právo více stran než zbylé dva deníky, zároveň také věnovalo více pozornosti politice než Svobodné slovo a Lidová demokracie. Nejčastěji zkoumané tituly Beneše zmiňovaly v souvislosti s výročími únorového převratu. V kvalitativní analýze jsem dospěl k závěru, že zkoumané deníky o Benešovi psaly většinou neutrálně (57 procent všech zmínek). Negativních zmínek bylo 35 procent, pozitivně sledované tituly psaly v 8 procentech případů. Během padesátých let byly analyzované deníky k Benešovi většinou kritické. V roce 1963 jsem pak zaznamenal už 50 procent neutrálních zmínek. Následně v roce 1968 a pak během takzvané normalizace se míra neutrálního...
|
|
|
La Nation Tchèque: konstrukce československého národa ve Francii
Krejčová, Jana ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Během první světové války byly zásluhou diplomatické činnosti T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků vytvořeny podmínky ke vzniku samostatného československého státu. Důležitou součástí aktivit Československé národní rady v Paříži, jako hlavního orgánu zahraniční akce, byla intenzivní propagandistická činnost. Jejím klíčovým komunikačním kanálem, orientovaným na francouzské publikum, byla revue La Nation Tchèque. Prostřednictvím tematické analýzy a pomocí nástrojů historicko-diskurzivní analýzy si tato práce klade za cíl odhalit v La Nation Tchèque základní argumentační linie, které měly v očích francouzského publika konstruovat představu československého národa. První kapitola zasazuje práci do teoreticko-metodologického rámce, věnuje se problematice pohledů na národ, propagandy jako způsobu politické komunikace a přístupu diskurzivní konstrukce národa. V druhé části práce je stručně popsána revue La Nation Tchèque a její redakční zázemí. Poslední část je věnována výsledkům tematické analýzy, z níž vyplývají tři okruhy. První z nich je zaměřen na pojetí národních dějin, vykreslení charakteru československého národa a sounáležitosti se západoevropskými dějinami. Dominujícím námětem je doba husitská, postava Jana Husa a jeho následovníků. Druhý okruh sdružuje ekonomické argumenty podporující vznik...
|
|
|
Foreign politics of Edvard Beneš during 1938–1948
Timková, Viktória ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analýza pěti specifických případů ze zahraniční politiky Edvarda Beneše. Práce se zaměřuje na posledních 10 let jeho života. První kapitola formuluje stanovuje teoretické východisko práce, obsahuje tedy teorii zahraniční politiky, teorii rozhodovacích procesů a krátkou osobnostní charakteristiku Beneše. Druhá kapitola je zaměřena na léta 1938 - 1942, pro které jsou charakteristické potíže se spojenci. Třetí kapitola analyzuje období mezi roky 1942 a 1946, kdy se Beneš soustředil na zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti poválečného Československa. Čtvrtá kapitola popisuje poslední dva roky jeho politické kariéry, kterým dominuje definitivní prohra demokracie v podobě komunistického převratu v 1948, tzv. 'Vítězného února'.
|
|
|
Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků
Miková, Martina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce Pietní akt v Lidicích roku 1945 - mediální obraz vs. historická fakta a vzpomínky pamětníků přináší, jak už název napovídá, užší vhled do problematiky poválečné produkce vybraných československých médií. Jak tehdejší tištěná periodika a rozhlas informovaly o události, která přesahovala tuzemské dění? V jakém kontextu byl tragický osud Lidic vzpomínán? Uplatnila masová média svůj potenciál při hledání lidických žen a dětí? Jak se vypořádala s otázkou viny nacistických zločinců a Němců jako národa? Jak nahlížela na celou lidickou tryznu a jakou část jejího autentického záznamu zprostředkovala široké veřejnosti? Jednalo se spíše o pravdivé informace či nikoli? Posloužila pieta k propagaci ideových zájmů některých médií? Jaký obraz utvářela média západním zemím a jaký Sovětskému svazu? Na tyto a další otázky se autorka ve své práci pokusila nalézt odpovědi. Práce vychází především ze studia dochovaného archivního materiálu, tedy článků Lidové demokracie, Práva lidu, Mladé fronty, Rudého práva, Svobodného slova, Svobodných novin a rozhlasového záznamu, stejně tak jako z dostupné odborné literatury, memoárů, dokumentů a autentické výpovědi lidické ženy.
|
|
|
Reflexe Edvarda Beneše v československém tisku ve vybraných obdobích roku 1948
Svatoš, Jiří ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsat, jakým způsobem referovala čtyři vybraná tištěná média (Rudé právo, Práce, Lidová demokracie a Svobodné slovo) o Edvardu Benešovi ve čtyřech periodách roku 1948 (období únorového převratu, období schvalování Ústavy 9. května, období Benešovy abdikace a odchodu do ústraní a období Benešovy smrti a následného odchodu do ústraní). V této práci provedu jak kvantitativní, tak i kvalitativní analýzu. V kvantitativní části se zaměřím na absolutní počty textů o Edvardu Benešovi, v kvalitativní pak popíši, jakým způsobem jednotlivá média o druhém československém prezidentovi referovala. Potvrdím nebo vyvrátím hypotézu, že absolutní počet textů o Edvardu Benešovi se nebude ve sledovaných médiích výraznějším způsobem lišit. Budu se zabývat tím, zda tiskové orgány demokratických stran (Lidová demokracie a Svobodné slovo) budou vytvářet jiný mediální obraz Edvarda Beneše než média úžeji napojená na komunistickou stranu (Práce a Rudé právo). A zaměřím se také na to, zda (a případně jak) se referování o druhém československém prezidentovi v jednotlivých listech proměnilo napříč sledovanými obdobími.
|
|
|
Československo-polská roztržka jako indikátor sovětského vlivu na československou zahraniční politiku v květnu 1943
Skála, Marek ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Smetana, Vít (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem Sovětského svazu na zahraniční politiku československé exilové vlády vůči polské vládě v exilu. Cílem je zjištění, zda byl vliv Sovětského svazu hlavním aspektem ovlivňujícím rozhodování československé vlády. Primárně jsem se zaměřil na krizi vztahů mezi Československem a Polskem na jaře roku 1943, sekundárně i na genezi vztahů a událostí, které determinovaly rozhodování vlád v době krize. Problematika byla řešena pomocí edic dokumentů mezistátních jednání a v druhé řadě také za pomoci sekundární literatury a pamětí tehdejších aktérů. Jedná se tedy o historickou analýzu mezinárodních vztahů hledající motivace ke konkrétním krokům československé exilové vlády. Bylo tak zjištěno, že vliv Sovětského svazu byl hlavním faktorem stojícím za přerušením jednání o konfederaci. Jedině tlak Sovětského svazu byl problém nezávislý na rozhodování Sikorského a Beneše. Vedle toho se nacházejí další faktory, které v dané době znemožňovaly shodu exilových vlád Polska a Československa. Výzkum tak přináší podrobnější...
|
|
|
První krůčky k únoru. Moskevská jednání v březnu 1945
Čuchna, Matěj ; Václavů, Lubor (vedoucí práce) ; Míšková, Alena (oponent)
Tématem této práce jsou moskevská jednání československé politické reprezentace v Moskvě v březnu 1945, konkrétněji jednání prezidenta Beneše s představiteli Sovětského svazu a vnitropolitická jednání československých politiků z londýnského a moskevského exilu o programu, struktuře a složení první poválečné vlády, uspořádání státu a jeho mezinárodněpolitické orientaci. Kromě průběhu a bezprostředního výsledku moskevských jednání práce zasazuje téma do širšího historického kontextu a představuje události a skutečnosti, které vedly k moskevským jednáním a definovaly jejich podobu, a rovněž jejich dlouhodobé následky.
|
host ::
RSS.