|
|
The phenomenon of the new
Hodec, Markus E. ; Sepp, Hans Rainer (vedoucí práce) ; Stenger, Georg (oponent) ; Schmiedl-Neuburg, Hilmar (oponent)
Die vorliegende Arbeit am Phänomen des Neuen versteht sich als einleitender Aufbau der Kä- nologie. Damit verfolgt sie zwei Ziele. Einerseits handelt es sich um die Etablierung eines neuen philosophischen Begriffes und einer eigenständigen philosophischen Methode, der Känologie. Andererseits gilt der Hauptumfang dieser Untersuchung der erst beginnenden Problematisie- rung des Phänomens des Neuen. Um die systematische Betrachtung des Neuen vorzunehmen, ist die Arbeit in drei Abschnitte geteilt, die jeweils ein eigenes Teilergebnis hervorbringen. Der erste Abschnitt beschäftigt sich mit der Geschichte des Neuen. Exemplarisch Bezug nehmend auf die ontologische Opposition von Heraklit und Parmenides, weist das Neue sich als Phänomen aus, das präziser behandelt werden kann in Hinblick auf das Werden, anstatt in Hinblick das Sein. Der zweite Abschnitt widmet sich der Methode. Die känologische Methode stützt sich dabei einerseits auf die Dialektik, wie sie von Hegel formuliert und von Adorno weiterentwickelt wird. Anderseits bezieht Känologie Anleihen bei der Methode der Phänomenologie, namentlich der Husserlschen. Aus der gegenseitigen Ergänzung beider Pionierleistungen ergeben sich für die Känologie vier methodologische Hauptelemente: Erste Person Singular, Vom Datum zum Wesen, Das eingeschlossene Dritte und...
|
|
|
Syntetická těla
Veselá, Lenka ; Kolářová,, Kateřina (oponent) ; Klodová, Lenka (oponent) ; Fajnor, Richard (vedoucí práce)
V disertační práci ukotvené figurou syntetických těl reflektuji skutečnost, že nejsme uzavřenými, od ostatního světa oddělenými subjekty, ale živými soubory formovanými s přispěním prostředí, jež nás obklopují a prorůstají a do nichž zpětně prosakujeme. Se zaměřením na syntetické chemické látky průmyslového původu, jež se v éře označované jako antropocén staly na Zemi všudypřítomnými, zkoumám dalekosáhlé důsledky toho, co znamená být syntetickým tělem ve světě prodchnutém a poznamenaném technologickým působením člověka. Prostřednictvím kolektivního publikačního a výstavního projektu Synthetic Becoming a individuálně rozvíjené intervence, jež lokalizuje působení antropogenního chemického znečištění v našem smutku, podrážděnosti, úzkostech, roztěkanosti či pocitech marnosti a beznaděje, hledám, jak se naučit dobře žít v kontextu industriální modernitou zapříčiněných změn. Jak se vyrovnat s radikální otevřeností a propustností našeho těla, a takto i jeho zraněností a zranitelností? Jak nahlédnout, kým se s průmyslovými chemikáliemi stáváme, a přijmout součást našeho já spoluutvářenou průmyslovým způsobem výroby, distribuce a spotřeby? Jak odolávat, přežít a pokračovat dál — společně s průmyslovými chemickými látkami i jim navzdory?
|
|
|
Becoming Bodies: An Ethnographic study of Ayurvedic Practice
Wolfová, Alžběta ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent) ; Horák, Miroslav (oponent)
Tato práce je kritickou analýzou praxe, která je prezentována jako alternativa k modernitě. Na případu ájurvédy - tzv. nekonvenční medicíny jsem v letech 2013-2017 zkoumala, jak tento fenomén funguje v rámci specifického prostředí České republiky. Vzhledem k tomu, že se jedná o přístup ke zdraví a k tělu, který je vyhledáván a využíván v každodenním životě stále většího počtu lidí v tomto postsocialistickém prostoru, podobné tendence sledují sociální vědci v globalizovaném, zejména západním, světě již několik desetiletí. Na základě (auto)etnografického výzkumu, který začal ve škole pro budoucí tzv. ájurvédaře a pokračoval v rámci neformálních setkáních, i v domácím prostoru praktikujících, představuji ájurvédu jako specifický způsob stávání se tělem. Vycházím z toho, jak se tělo a tzv. wellbeing diskurzivně ustavují v prostoru škol, ale zejména se zaměřuji na individuální praxe. Sleduji, jak se v jejich rámci ukotvuje ájurvédská epistemologie, a jak umožňuje rozpoznat vlastní tělo a subjektivitu jako propojenou s okolním prostředím. Zabývám se tím, jak toto poznávání podmiňuje určité sebepojetí a zdůrazňuji, že poskytuje výhody pro praktikující, kteří zůstávají věrni ájurvédě, i když se například nutně nedostaví zlepšení jejich tělesného či jiného diskomfortu, který je původně do školy přivedl....
|
|
|
Stávání se lékařem/lékařkou z pohledu antropoložky
Rebendová, Eva ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato práce pojednává o procesu rození se nových lékařů tak, jak je možno o něm vypovědět z pohledu sociální antropoložky. Jako hlavní odrazový můstek pro své uvažování užívám teorii sítí-aktérů (ANT), která je jedním ze sociálně-vědních paradigmat zaměřujících se na materialitu. Tu (na základě četby textů od Bruna Latoura a dalších sociálních badatelů, kteří se jí zabývají) považuji za významného činitele v záležitostech týkajících se lidského jednání, tedy za předmět vhodný pro antropologické bádání. Zabývám se zde tématem týkajícím se zdravotnictví a přispívám tak k poznatkům medicínské antropologie, která v České republice nemá takovou tradici jako v anglosaském prostředí. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu činností vedoucích ke vzniku textu této diplomové práce. Reflexivita, na kterou kladu důraz, má sloužit k dokreslení kontextu vzniku antropologické znalosti a také k etickému průběhu výzkumu. Hlavními metodami jsou pozorování a polostrukturované hloubkové rozhovory s dvanácti informátory, kterými byli studenti, případně čerství absolventi lékařských fakult.
|
|
|
Radikální zkušenost a myšlení poetické inspirace. Tělo (bez orgánů) v literárním prostoru Maurice Blanchota.
Poch, Martin ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Jarošová, Helena (oponent)
Radikální zkušenost a myšlení poetické inspirace → Abstrakt Blanchotovo radikální myšlení klade, ale nezodpovídá otázku tělesného rozměru spisovatelovy literární zkušenosti. Zdá se, jako by literární zkušenost byla podle Blanchota zcela netělesná. To ovšem vylučuje možnost psaní a uskutečnění esenciální řeči ve světě. Na základě interpretace Blanchotových klíčových pojmů jsme se pokusili tento problém rozvést a představit jeho hlavní důsledky. V závěru práce jsme se pokusili pomocí Deleuzových a Guttariho pojmů - zejména stávání se a těla bez orgánů - načrtnout způsob, jak Blanchotovo radikální pojetí literární zkušenosti uchopit jako vnitřně diferencovaný proces, ve kterém je spisovatelovo tělo nepřítomné, protože se zbavováním orgánů stává nepozorovatelnou součástí asambláže, jež vchází do literárního prostoru.
|
|
|
Stávání se tíhou: Filozofie diference a metalová hudba
Volák, Vojtěch ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Metalová hudba je termín, jenž v současné době slouží jako označení pro přehršel různých žánrových typů. Hlavním cílem této práce je najít proces, jenž dané žánrové typy metalové hudby sdílí. Toto hledání vychází z neesencialistické pozice filozofie diference Gillese Deleuze. Z tohoto důvodu se práce nejdříve věnuje rozsáhlému exkurzu do této filozofie, kterému věnuje první kapitolu. V té, skrze rozbor Diference a opakování, vytváří myšlenkový a pojmový základ pro procesuální vnímání idejí jako multiplicit, pozici, která umožňuje zkoumat proces stávání se. Z této pozice pak v druhé kapitole přistupuje k metalové hudbě, u které se výhradně věnuje její hudební kvalitě tíhy, kterou považuje za charakteristickou kvalitu metalové hudby a zkoumá způsoby, jakými se muže hudba stát tíživou. Klíčová slova: Gilles Deleuze, metalová hudba, tíha, diference, stávání se, multiplicita, intenzita
|
|
|
Sémiotická "etnografie" Deleuze a Guattariho a ne-standardní animismus
Šír, David ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Výchozím bodem práce je pojetí domorodého animismu, který Félixe Guattariho v pozdním díle na sklonku života uchopil jako formu subjektivity fungující skrze odlišné režimy znaků než "moderní". Animistické sémiotiky jsou "polysémické" a "trans- individuální," přičemž namísto stavění ostrého rozdělení sfér "přírody" a "kultury" zabydlují realitu "kolektivními entitami napůl-věc napůl-duše, napůl-člověk napůl-zvíře, stroj a tok, hmota a znak." Cílem většiny textu je posléze především stopování těchto sémiotik napříč společným dílem Deleuze a Guattariho. Po úvodním vyznačení kontextu Deleuzeho filosofie a jejího specifického "obrazu myšlení" a výkladu základních pojmů se zaměříme na popis a komparaci sémiotických "etnografií" Anti-Oidipa a Tisíce plošin. První díl sleduje napříč "universální historií" způsoby hominizace (polidštění) člověka ze stavu přírody pomocí rozličných forem zápisu, jimiž se konstituují společnost a kultura. Těchto způsobů je více, a neprobíhají tedy jen pomocí jazyka. V limitní zkušenosti schizofrenie autoři Anti-Oidipa nacházejí moment předcházející tyto historicky podmíněné formy hominizace. Oproti tomu druhý díl sleduje pluralističtější a méně antropocentrický obraz: ústřední roli zde získávají asignifikantní sémiotiky ne-lidského afektu - tedy stávání- se - procházející...
|
|
|
Židentita: formace a deformace. Etnografie Moishe House Prague.
Adlerová, Nina ; Novotná, Hedvika (vedoucí práce) ; Abu Ghosh, Yasar (oponent)
V této práci se na základě dlouhodobého terénního výzkumu v prostředí pražské židovské komunity snažím postihnout židovské identity - židentity mladých českých ž/Židů. Cílem práce je charakterizovat formování a konstruování židovských identit, jejich koexistenci s dalšími typy sociálních identit a roli materiálních prvků v tomto procesu. Toto formování má procesuální povahu, v průběhu času dochází k neustálému proměňování a vyjednávání konkrétní podoby židovských identit. Prostřednictvím různých materiálních prvků jsou pak tyto identity veřejně manifestovány, čímž se zároveň zpětně upevňují. Zkoumám také dopad materiálních staveb a dalších předmětů na židovské společenství, na posilování jeho soudržnosti, a roli, jakou zde hraje zhmotňování a zpřítomňování kolektivní paměti. Zároveň pracuji s konceptem materiality v rámci projektu Moishe House Prague, zkoumám pozici techno-sociálních nástrojů i mocenského aparátu. Vycházím zde z více teoretických perspektiv, které propojuji a kombinuji tak, abych nahlížela sociální realitu i židovství v jejich celistvosti. Klíčová slova Identita, židovské identity, materiální kultura, materialita, Moishe House, formace, konstrukt, vyjednávání, kontexty, becoming, kolektivní paměť
|
|
|
Kierkegaard's philosophy of existence
Šimeček, Andrej ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Němec, Václav (oponent)
Ústredná téma tejto prace je existenciálny pohyb ako ho nachádzame vo filozofii Sorena Kierkegaarda. V tejto oblasti nachadzame relativne malo sekundárnej literatúry, a preto je to téma hodná výskumu. Medzi skúmané texty patria Kierkegaardove ‚psychologické' knihy, konkrétne Concept of Anxiety a Sickness unto Death. Tieto knihy nam poskitujú doležite koncepty ako nevinnost, vina, zúfalstvo, úzkosť, existencia a duch. Z tradičnejších filozofických textov boli použité: Philosophical Fragments, Concluding Unscientific Postscript to Philosophical Fragments a Johannes Climacus. Tieto texty informujú prácu predovšetkým o význame pojmov ako pohyb, pochybovanie, rozpor a absolútny paradox. Ďalej táto práca čerpá z takzvaných lyrických textov, konkrétne Fear and Trembling a Repetition. Kombinované čítanie týchto textov nám poskitne obraz existenciálneho pohybu ako nám ho prezentuje Kierkegaard. Práca sa snaží zachitiť a vykresliť takzvané stávanie sa subjektívnym, ktoré je centrálne v Kierkegaardovom myslení, cez rekonštrukciu existenciálnych štádíí. Ďalej si práca dáva za ciel (v procese) objasniť oblasti Kierkegaardovho myslenia ktoré ostávajú zväčša nepovšimnuté. Medzi tieto oblasti patria napríklad: problematika ‚skoku hriechu', nejasné postavenie estetického existenciálneho štádia a často nepovšimnutej...
|
|
|
Stávání se lékařem/lékařkou z pohledu antropoložky
Rebendová, Eva ; Halbich, Marek (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
Tato práce pojednává o procesu rození se nových lékařů tak, jak je možno o něm vypovědět z pohledu sociální antropoložky. Jako hlavní odrazový můstek pro své uvažování užívám teorii sítí-aktérů (ANT), která je jedním ze sociálně-vědních paradigmat zaměřujících se na materialitu. Tu (na základě četby textů od Bruna Latoura a dalších sociálních badatelů, kteří se jí zabývají) považuji za významného činitele v záležitostech týkajících se lidského jednání, tedy za předmět vhodný pro antropologické bádání. Zabývám se zde tématem týkajícím se zdravotnictví a přispívám tak k poznatkům medicínské antropologie, která v České republice nemá takovou tradici jako v anglosaském prostředí. Zvláštní pozornost je věnována podrobnému popisu činností vedoucích ke vzniku textu této diplomové práce. Reflexivita, na kterou kladu důraz, má sloužit k dokreslení kontextu vzniku antropologické znalosti a také k etickému průběhu výzkumu. Hlavními metodami jsou pozorování a polostrukturované hloubkové rozhovory s dvanácti informátory, kterými byli studenti, případně čerství absolventi lékařských fakult.
|
host ::
RSS.