|
|
Ideální Trenčín: Nové vlakové a autobusové nádraží
Holbová, Natália ; Petruš, Lukáš (oponent) ; Kratochvíl, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práca vychádza z preddiplomového projektu, ktorý sa zameriaval na analyzovanie mesta Trenčín. Analýzami a dotazníkom bolo prekázané, čo mestu chýba a zároveň v čom mesto vyniká. Nasledoval výber jedného konkrétneho problému. Vyriešením mnou zvoleného problému by sa mesto priblížilo k tomu byť ideálne. Zamerala som sa na vlakovú stanicu a jej okolie. Dôvodom boli negatívne ohlasy v mnou vytvorenom dotazníku a v dostupných online analýzach mesta. Do návrhu som zakonponovala aj jej okolie kvôli lepšiemu zrevitalizovaniu miesta. Samotný návrh sa nesie v duchu rešpektu k miestu a vyriešeniu problematického stavu miesta. Cieľom je nahradiť nevhodné stávajúce objekty novými objektami, ktoré dotvoria funkčnosť miesta.
|
|
|
Současné město
Zámečník, Kristián ; Joja, Milan (oponent) ; Františák, Luboš (vedoucí práce)
Pro omezení rozrůstání měst do okolní krajiny je nezbytné zahuštění zástavby a využití zanedbaných ploch. V této práci se to snažím řešit hledáním ideální rovnováhy mezi hustotou zástavby, volnými prostory a diverzitou funkcí, které podporují další rozvoj současného území. Výsledkem by mělo být město, které je životaschopné, odolné a přizpůsobivé, přinášející kvalitní životní prostředí pro své obyvatele a podporující udržitelný růst. Město, které bude se svou novou částí fungovat jako celek, ale nebude jí pohlceno.
|
|
|
Kohnova cihelna – uhlíkově neutrální město
Hynšt, Lukáš ; Sátora, Josef (oponent) ; Kopáčik, Gabriel (vedoucí práce)
V posledních letech se v souvislosti s globálním oteplováním stále více mluví o bezuhlíkových čtvrtích, městech či dokonce kontinentech, přičemž se intenzivně zkoumají možnosti a limity tohoto fenoménu. Také v této souvislosti častěji než dříve vznikají konkrétní urbanisticko-architektonické návrhy, které pracují s bezuhlíkovými technologiemi a stavebními či urbánními prvky, jež jsou způsobilé více či méně omezit produkci emisí uhlíků a jeho pohlcování do atmosféry. Tomu se nevymyká ani předkládaný návrh. Konkrétně práce umisťuje na východní straně brněnského Červeného kopce, v oblasti bývalé Kohnovy cihelny, novou (převážně obytnou) čtvrť, přičemž se prostřednictvím využití různých urbanistických přístupů a stavebně-technologických řešení snaží přiblížit k dosažení uhlíkové neutrality tohoto souboru. Autor tak činí s vědomím, že ideálního stavu není za stávajících podmínek schopen dosáhnout, avšak považuje za potřebné se mu alespoň maximálně přiblížit. Aplikuje přitom poznatky, k nimž dospěl v rámci dosavadního výzkumu k tématu uhlíkově neutrálních měst.
|
|
|
KOMUNITNÍ CENTRUM PRO KVALITNÍ ŽIVOT
Fejko, Matyáš ; Plášil, Jiří (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Návrh komunitního centra pro město Vyškov se zaměřením na podporu a zkvalitnění života zdravotně postiženým či sociálně znevýhodněným osobám a lidem s poruchou autistického spektra. Samotný návrh zahrnuje jak vytvoření novotvaru komunitního centra, tak dotvoření veřejného prostoru a napojení se na zámeckou zahradu.
|
|
|
Cesty za architekturou. Výtvarný projekt pro 1. stupeň ZŠ.
FLEISCHMANNOVÁ, Eliška
Teoreticko-projektová diplomová práce si klade za cíl analyzovat postavení architektury ve vzdělávacím systému pro první stupeň ZŠ a představit architekturu jako inspirativní zdroj pro výuku výtvarné výchovy. Teoretická část se dále zabývá stručným přehledem historie architektury, přičemž není jejím cílem provádět podrobný rozbor tématu, nýbrž poskytnout pouze obecný vhled. Praktickým výstupem je architektonicko-výtvarný projekt pro 4. a 5. ročník, který zprostředkovává žákům nový úhel pohledu na architekturu a zároveň je seznamuje prostřednictvím různorodých technik s prvky stavitelství.
|
|
|
Raně středověké krypty v Čechách
Tiagusheva, Tatiana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována raně středověkým kryptám v Čechách. Klade si za cíl vytvoření jakéhosi katalogu raně středověkých krypt v českých zemích a časově se omezuje na dobu do konce 13. století. Analyzuje doposud existující literaturu o kryptách v českém prostředí. Věnuje se funkcím krypty ve středověkém kostele, přítomnosti či naopak absenci krypty v řádové architektuře benediktinů a cisterciáků, popisuje typologii středověkých krypt. V rámci této práce je celkem popsáno deset raně středověkých staveb, a to v pořadí od nejstarší k nejmladší: krypta Břevnovského kláštera, krypta baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, krypta v Sázavském klášteře, krypty někdejší Spytihněvovy baziliky na Pražském hradě, krypta kláštera v Doksanech, krypty baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, krypta kláštera Hradiště nad Jizerou, krypta kláštera v Teplicích, krypta v kostele sv. Havla v Poříčí nad Sázavou a krypta kostela sv. Štěpána v Kouřimi.
|
|
| |
|
|
Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci)
Pfeiffer, Jan ; Fulková, Marie (vedoucí práce) ; Havlík, Vladimír (oponent) ; Vartecká, Anna (oponent)
Univerzita Karlova Pedagogická fakulta DISERTAČNÍ PRÁCE Černá. (Vybrané případy fenoménu ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci) MgA. Jan Pfeiffer 2023 Abstrakt Předmětem této práce je černá neboli označení pro barvu. Je to ale také výtvarný koncept a výrazový prostředek. Předmětem mého zájmu jsou tedy vybrané případy fenoménu černá ve výtvarném umění, kultuře a jejich možnosti v edukaci. Černou chápu jako fenomén, který zkoumám prostřednictvím vlastní výtvarné tvorby. V jejím průběhu si kladu otázky, jako např.: jaké podněty nám černá dává a jak je provázána s naším sociokulturním pozadím a jeho vnímáním. Ptám se také současných umělců, pracujících vědomě či nevědomě s černou, co jim v práci černá umožňuje a jak je pro ně nosná, zda je pro ně klíčová. Mým záměrem je otevření nových pohledů na téma černé a jejího propojení s denním životem, schopnost zacházet s tímto fenoménem jako s vědomým gestem, názorem - odlišení rozdílného užití černé v různých kontextech. Zkoumám rovněž možnosti uvažování ověřené v rozdílných kontextech, které by byly inspirativní pro pedagogickou práci. Výzkumný model využívá kombinaci několika metod, a to metodologií kvalitativního výzkumu vztaženého k praxi umělecké tvorby, respektive kombinace jejich přístupů. Výraznou inspirací pro mě jsou zejména...
|
|
|
Celistvost jako výchozí předpoklad pro chápání významu zprostředkovaného architektonickým jazykem
Kinnert, Filip ; Löw, Jiří (oponent) ; Michl, Jan (oponent) ; Horáček, Martin (vedoucí práce)
Je možné dnes vnímat významuplnost míst a architektonických forem bez symbolického odkazování? Je možné hovořit o duchu místa a životě ve věcech bez kýčovitého sentimentu? Tato práce přistupuje k architektuře jako k uměle budované součásti životního prostředí, a zabývá se tím, jak se my lidé k tomuto kontextu vztahujeme nejen jeho dotvářením, ale i naplňováním vnitřní potřeby smyslu. Jistý způsob myšlení a vnímání orientovaný hlavně na užitnost, nás zaměstnává a vzdaluje přemírou abstraktních konceptů, což nám znemožňuje, se s naším prostředím bytostně propojovat. S tím souvisí i ztráta oduševnělých míst, neschopnost taková místa nově vytvářet nebo se s nimi identifikovat. Výchozím bodem pro tuto práci je studium teorií architekta a teoretika Christophera Alexandera, jehož pojetí celistvosti překonává zdánlivé vydělení z přírody, nebo oddělení subjektu od objektivní skutečnosti. To nám umožňuje nově přistupovat k životu a životnímu prostředí jinak než jako k mechanismu. Z této polohy pak studium architektonického jazyka spočívá v rozpoznávání významů architektonických forem, které náleží rovině arbitrárního kulturního kódu a těch, které se na nic neodkazují, ale přece nám zprostředkují smysl a jsou hodnotami samy o sobě. Druhé zmíněné významy, které jsou vlastní prožitku subjektivity, nám pomáhá zvědomovat např. umění. Jsou nám však přístupné v každodenní zkušenosti, v našemu způsobu bydlení a tvorbě míst, díky zkušenosti domova. Na této cestě rozpoznávání si pomáhám díly předních představitelů fenomenologického proudu v architektuře a také odborníky v oblasti filosofie, umění a vědy, kteří v rámci svého oboru poznání došli ke stejnému či analogickému základnímu předpokladu celistvosti. Induktivní metodou, srovnáním a logickou argumentací dokládám jejich ideovou spřízněnost a doplňuji je o vlastní pozorování na konkrétních příkladech. Celek této práce pak nabízím jako příspěvek do diskuse o sjednocené teorii architektury. Za další přínos studované látky považuji příležitost citlivě navazovat na bohatost architektonického dědictví bez striktního vymezování se tzv. „novotvarem“ a úzkostlivého napodobování forem „historických“. Převážně teoretickou práci doplňuji i o vlastní empirický výzkum, v němž poukazuji na to, že některé nevizuální charakteristiky mohou mít stejnou nebo větší důležitost v hodnocení míry celistvosti (života) než vizuální komplexita forem. Tím zpřesňuji některé závěry předních badatelů, kteří se věnují kvantitativnímu zkoumání celistvosti.
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
host ::
RSS.