|
|
Study of biomolecular interactions by the method of surface plasmon resonance
Bocková, Markéta ; Homola, Jiří (vedoucí práce)
Název práce: Biomolekularní interakce a jejich studium metodou rezonance povrchových plasmonů Autor: Markéta Bocková Katedra / Ústav: Katedra Biochemie, PřF UK Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd České Republiky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá využitím metody rezonance povrchových plazmonů (SPR) pro studium dvou typů biomolekulárních interakcí: hybridizace částečně komplementárních oligonukleotidů (ON) a interakcí enzymů a peptidů, které hraji roli v patogenezi Alzheimerovy nemoci (AD). Studium interakcí ON se konkrétně zaměřuje na určení kinetických parametrů procesu hybridizace. Z výsledků vyplývá, že rovnovážná asociační konstanta klesá se zvyšující se hustotou ON na povrchu senzoru. V rámci studia interakcí molekul souvisejících s patogenezí AD je navržena a vyvinuta metoda pro rychlou a citlivou detekci enzymu 17-HSD10 a jeho komplexu s peptidy amyloidu β (Aβ). Zároveň je ukázáno, že navržená metoda umožňuje detekci komplexu 17-HSD10/Aβ v klinických vzorcích mozkomíšního moku (MM) a že vzorky MM pacientů trpících AD obsahují vetší množství komplexu 17-HSD10/Aβ než kontrolní vzorky. Výsledky prezentované v této diplomové práci byly publikovány ve dvou mezinárodních vědeckých časopisech. Klíčová slova: rezonance povrchových...
|
|
|
Exprese cholinergního genového místa u myšího modelu Alzheimerovy nemoci
Zimčík, Pavel
(český jazyk) V současné době nejběžnější senilní demence, Alzheimerova choroba (AD), je charakterizována postižením paměti a vyšších kognitivních funkcí. Typickými post-mortem nálezy na mozcích pacientů s AD jsou extracelulární amyloidní plaky, intracelulární neurofibrilární klubíčka a poškozené cholinergní i ostatní neurotransmiterové systémy. Do dnes není známo spojení mezi poškozeným centrálním cholinergním systémem a hromaděním beta-amyloidu. Naše experimenty se zaměřily na parietální kůru sedmiměsíčních APPswe/PS1dE9 transgenních myší, v jejichž mozcích dochází k vysoké produkci amyloidních fragmentů. Cholinerní synapse těchto myší vykazují funkční presynaptické (stimulované uvolňování acetylcholinu) i postsynaptické (aktivace G-proteinů muskarinovými receptory) poruchy a úbytek cholinergních markerů. Pomocí qPCR jsme stanovili hodnoty exprese mRNA pro cholinacetyltransferázu, váčkový přenašeč pro acetylcholin a M1-M4 podtypy muskarinových receptorů u transgenních a kontrolních myší ze stejného vrhu. Získané hodnoty exprimované mRNA se u žádného genu signifikantně nelišily. Tyto výsledky ukazují, že úbytek cholinergních proteinů je důsledkem dějů na posttranskripční úrovni.
|
|
|
Segmentation of amyloid plaques in brains of trangenic rats based on microCT image data
Kačníková, Diana ; Kolář, Radim (oponent) ; Chmelík, Jiří (vedoucí práce)
The presence of amyloid plaques in the hippocampus highlights the incidence of Alzheimer’s disease. Manual segmentation of amyloid plaques is very time consuming and increases the time that can be used to monitor the distribution of amyloid plaques. Distribution carries significant information about disease progression and the impact of potential therapy. The automatic or semi-automatic segmentation method can lead to significant savings in the time which are required when the disease has rapid progression. The description of amyloid plaques and the computed tomography are included in this work. In this diploma thesis are three implemented algorithms, two of them are based on published articles and one’s own methodological solution. The conclusion of the thesis is a quantitative evaluation of the accuracy of implemented segmentation procedures.
|
|
|
Využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí
Čížková, Anna ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí Anna Čížková ABSTRAKT Tématem práce je využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí v domovech se zvláštním režimem. Práce v teoretické části představuje problematiku demence, laické a profesionální péče a pět vybraných nefarmakologických přístupů - reminiscenci, validaci, preterapii, bazální stimulaci a Montessori přístup. Cílem práce je zjistit znalosti personálu o těchto přístupech a zhodnotit, zda jsou principy daných přístupů v domovech se zvláštním režimem při péči využívány. Bylo také zjišťováno, zda jsou pracovníci v daných přístupech vyškoleni. Pro získání dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán do všech domovů se zvláštním režimem v České republice, které se věnují cílové skupině seniorů. Z odpovědí 134 respondentů bylo statistickými metodami vyhodnoceno, že nefarmakologické přístupy jsou z velké většiny známé a používané. Jako nejznámější nefarmakologické přístupy byly vyhodnoceny bazální stimulace a reminiscence, při péči pracovníci nejvíce využívají Montessori přístup a reminiscenci. Montessori přístup a preterapii při péči využívají pracovníci spíše intuitivně. Nejvíce jsou přístupy známé aktivizačním a sociálním pracovníkům, nejméně zdravotnickému personálu. Více než polovina...
|
|
|
Farmakologické hodnocení potenciálních léčiv Alzheimerovy choroby
Matoušková, Lenka ; Vopršalová, Marie (vedoucí práce) ; Říha, Michal (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Lenka Matoušková Vedoucí práce: PharmDr. Marie Vopršalová, CSc. Konzultant práce: PharmDr. Vendula Šepsová, Ph.D. Název diplomové práce: Farmakologické hodnocení potenciálních léčiv Alzheimerovy choroby Alzheimerova choroba (Alzheimer's disease, AD) je neurodegenerativní onemocnění charakterizované shluky beta-amyloidu, neurofibrilárními klubky tau proteinu a ztrátou cholinergních neuronů v oblasti bazálního telencefala a hipokampu. Příčina AD je stále neznámá a dostupná je pouze symptomatická léčba pomocí inhibitorů acetylcholinesterasy (AChE) a memantinu, inhibitoru glutamátových receptorů. Pozitivní alosterické modulátory (PAM) M1 podtypu muskarinových receptorů představují další možnost léčby, která může zlepšit cholinergní transmisi. Díky své selektivitě jsou schopny mírnit nežádoucí účinky. Cílem této práce bylo stanovit u testovaných látek schopnost inhibovat AChE, butyrylcholinesterasu (BChE) a zároveň vystupovat jako PAM M1 receptorů. Inhibice enzymů byla měřena dle Ellmanovy metody se stanovením hodnot IC50. Pro fluorescenční měření interakce testovaných sloučenin s muskarinovými receptory byla použita buněčná linie stabilně exprimující lidské M1 receptory. Výsledky všech měření...
|
|
|
The role of autophagy in neurodegenerative processes
Marková, Veronika ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Čermák, Vladimír (oponent)
Pro neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba, je charakterictická akumulace proteinů a nefunčních organel v cytoplasmě, které nejsou dostatečně odstraněny pomocí autofagocytózy. Ukazuje se, že bazální autofagocytóza, která za normálních podmínek zajišťuje homeostázu vnitřního prostředí, je narušena. Proces autofagocytózy není schopen odstranit všechny toxické částice při větším množství z důvodu úplné saturace tohoto systému a tak dojde k aktivaci jiných degradačních mechanismů, které mohou vést k obnovení homeostázy. Ovšem za některých okolností dochází k poškození neuronů, které vedou k jejích ztrátě. Úbytek neuronů v konkrétní oblasti mozku vede k pohybovým problémům i demenci. Lepší pochopení autofagocytózy a její role v patogenezi neurodegenerativních onemocnění by mohlo přispět k budoucí účinnější terapii těchto závažných chorob. Klíčová slova: autofagocytóza, neurodegenerace, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba
|
|
|
Alzheimerova choroba: péče v rukou rodinných příslušníků
Schmidová, Martina ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Trávníčková, Ivana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat péči rodinných příslušníků o pacienta s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí. Práce je rozdělená na dvě hlavní části, teoretická část definuje stárnutí, demenci a Alzheimerovu chorobu, možnosti léčby a péče. Praktická část je poté zpracována jako kazuistika pacientky s Alzheimerovou nemocí a možnosti praktické pomoci různých organizací s tím, aby pacient mohl co nejdéle, bezpečně a spokojeně žít s rodinou. Teoretická část tak vytváří rámec, na jehož základě je zpracována část praktická, která mapuje ošetřovatelskou a jinou péči o nemocného v rodinném prostředí. Toto téma je zvoleno z důvodu nárůstu populace s tímto onemocněním v rozvinutém světě a tudíž i v ČR, kdy je na jedné straně pravděpodobné, že instituce zdravotní a sociální péče nebudou schopny tuto situaci kapacitně zvládat a na druhé straně však existuje ochota dětí a vnoučat převzít zodpovědnost za péči o nemocné rodiče a prarodiče. Práce může být využita jako pomocný materiál pro rodiny pečující o své blízké s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí a také může informovat zdravotníky v relevantních oborech o možnostech a potřebách laických pečovatelů a samotných pacientů. Hlavními problémy v bakalářské práci byly velmi náročné rozhovory s pacientkou a sestavení ošetřovatelských diagnóz....
|
|
| |
|
|
Study of biomolecular interactions by the method of surface plasmon resonance
Bocková, Markéta ; Homola, Jiří (vedoucí práce)
Název práce: Biomolekularní interakce a jejich studium metodou rezonance povrchových plasmonů Autor: Markéta Bocková Katedra / Ústav: Katedra Biochemie, PřF UK Vedoucí diplomové práce: Prof. Ing. Jiří Homola, CSc., DSc., Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd České Republiky Abstrakt: Diplomová práce se zabývá využitím metody rezonance povrchových plazmonů (SPR) pro studium dvou typů biomolekulárních interakcí: hybridizace částečně komplementárních oligonukleotidů (ON) a interakcí enzymů a peptidů, které hraji roli v patogenezi Alzheimerovy nemoci (AD). Studium interakcí ON se konkrétně zaměřuje na určení kinetických parametrů procesu hybridizace. Z výsledků vyplývá, že rovnovážná asociační konstanta klesá se zvyšující se hustotou ON na povrchu senzoru. V rámci studia interakcí molekul souvisejících s patogenezí AD je navržena a vyvinuta metoda pro rychlou a citlivou detekci enzymu 17-HSD10 a jeho komplexu s peptidy amyloidu β (Aβ). Zároveň je ukázáno, že navržená metoda umožňuje detekci komplexu 17-HSD10/Aβ v klinických vzorcích mozkomíšního moku (MM) a že vzorky MM pacientů trpících AD obsahují vetší množství komplexu 17-HSD10/Aβ než kontrolní vzorky. Výsledky prezentované v této diplomové práci byly publikovány ve dvou mezinárodních vědeckých časopisech. Klíčová slova: rezonance povrchových...
|
|
| |
host ::
RSS.