|
|
Specifika komunikace u osob s demencí
Čížková, Anna ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Práce se zabývá problematikou komunikace Alzheimerovou chorobou. Jejím cílem je prostřednictvím případové studie čtyř manželských párů zjistit a zhodnotit, jaké změny důvodu Alzheimerovy choroby mohou objevit, jaké podpůrné a nové komunikační strategie ve vzájemné komunikaci pečující a jejich blízcí užívají, zda jim bylo nabídnuto odborné poradenství týkající se komunikace a zda by logopedickou péči uvítali. Pro získání relevantních dat byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru, který byl čtyřmi ženami pečujícími o manžela s demencí. Data byla vyhodnocena metodou otevřeného kódování a následné kategorizace. Prezentovány jsou v designu případové studie. U všech párů se komunikace změnila, vždy v jiné formě a míře. Změny se dotýkaly všech jazykových rovin, nejvýznamnější odchylky se objevily v rovině lexikálně sémantické pragmatické, v menší míře rovině morfologicko syntaktické a fonologické. Užívání podpůrných komunikačních strategií a pomůcek bylo zaznamenáno malé míře spíše jako přirozený doplněk komunikace Odborné poradenství se ukázalo jako dostatečné, možná proto, že respondentky byly osloveny prostřednictvím poradny Poradenství ohledně komunikac demencí respondentkám nikdo nenabídl tomu, že změny v munikaci jsou u syndromu demence vysoce individuální, ukazuje se jako vhodná spíše dlouhodobá...
|
|
| |
|
|
Analýza internetových diskuzí z hlediska teorie zaměřené interakce Ervinga Goffmana
Čížková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá fenomén internetových diskuzí na Facebooku. Výchozím teoretickým rámcem je pro ni koncept zaměřené interakce Ervinga Goffmana a principy teorie fun in games v rámci zaměřené interakce. Cílem práce je odhalit, zda se prvky zábavy vyskytují ve zkoumaném prostředí a to, jakou zde nabývají formu. Výzkumné jednotky byly specifikovány na diskuze na stránkách na Facebooku vybraných zpravodajských webů. Tyto diskuze jsou součástí sekce komentářů pod sdíleným příspěvkem politického článku. 70 výzkumných jednotek bylo podrobeno konverzační analýze. Výsledky analýzy ukazují, že většina ze zkoumaných internetových diskuzí může být uznána za zaměřenou interakci a prvky hry jsou v diskuzích silně přítomny. Konkrétní situace ve virtuálním prostředí se však liší od toho, jak se prvky her projevují ve face-to-face interakci, pro kterou Goffman koncept zaměřené interakce definoval. Tato práce také zkoumá situaci odchodu účastníků diskuze z interakce. Na tomto případě se ukázalo, že ne všechny charakteristiky internetových diskuzí mohou být interpretovány z hlediska teorie fun in games. Některé aspekty interakce ve virtuálním prostředí zůstávají skryty přinejmenším z důvodu zvolené výzkumné metody této práce. To ovšem vytváří prostor pro další výzkumné náměty, které by mohly na tuto práci...
|
|
|
Analýza internetových diskuzí z hlediska teorie zaměřené interakce Ervinga Goffmanna
Čížková, Anna ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Tremčinský, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá fenomén internetových diskuzí na Facebooku. Výchozím teoretickým rámcem je pro ni koncept zaměřené interakce Ervinga Goffmana a principy teorie fun in games v rámci zaměřené interakce. Cílem práce je odhalit, zda se prvky zábavy vyskytují ve zkoumaném prostředí a to, jakou zde nabývají formu. Výzkumné jednotky byly specifikovány na diskuze na stránkách na Facebooku vybraných zpravodajských webů. Tyto diskuze jsou součástí sekce komentářů pod sdíleným příspěvkem politického článku. 70 výzkumných jednotek bylo podrobeno konverzační analýze. Výsledky analýzy ukazují, že většina ze zkoumaných internetových diskuzí může být uznána za zaměřenou interakci a prvky hry jsou v diskuzích silně přítomny. Konkrétní situace ve virtuálním prostředí se však liší od toho, jak se prvky her projevují ve face-to-face interakci, pro kterou Goffman koncept zaměřené interakce definoval. Tato práce také zkoumá situaci odchodu účastníků diskuze z interakce. Na tomto případě se ukázalo, že ne všechny charakteristiky internetových diskuzí mohou být interpretovány z hlediska teorie fun in games. Některé aspekty interakce ve virtuálním prostředí zůstávají skryty přinejmenším z důvodu zvolené výzkumné metody této práce. To ovšem vytváří prostor pro další výzkumné náměty, které by mohly na tuto práci...
|
|
|
Využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí
Čížková, Anna ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí Anna Čížková ABSTRAKT Tématem práce je využití nefarmakologických přístupů v péči o seniory s demencí v domovech se zvláštním režimem. Práce v teoretické části představuje problematiku demence, laické a profesionální péče a pět vybraných nefarmakologických přístupů - reminiscenci, validaci, preterapii, bazální stimulaci a Montessori přístup. Cílem práce je zjistit znalosti personálu o těchto přístupech a zhodnotit, zda jsou principy daných přístupů v domovech se zvláštním režimem při péči využívány. Bylo také zjišťováno, zda jsou pracovníci v daných přístupech vyškoleni. Pro získání dat byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán do všech domovů se zvláštním režimem v České republice, které se věnují cílové skupině seniorů. Z odpovědí 134 respondentů bylo statistickými metodami vyhodnoceno, že nefarmakologické přístupy jsou z velké většiny známé a používané. Jako nejznámější nefarmakologické přístupy byly vyhodnoceny bazální stimulace a reminiscence, při péči pracovníci nejvíce využívají Montessori přístup a reminiscenci. Montessori přístup a preterapii při péči využívají pracovníci spíše intuitivně. Nejvíce jsou přístupy známé aktivizačním a sociálním pracovníkům, nejméně zdravotnickému personálu. Více než polovina...
|
|
| |
host ::
RSS.