|
|
Social and Environmental Mobilization in the Arctic: Exploring the Discursive Strategies of the Gwich'in People
Jurčová, Alžběta ; Císař, Ondřej (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá diskurzní praktiky kmene Gwich'in, a to konkrétně v kontextu environmentálního konfliktu týkajícího se plánované těžby ropy v Arktické národní přírodní rezervaci, kterou kmen obývá již generace. Gwich'in se dlouhodobě aktivně zapojují do politického aktivismu za ochranu rezervace před těžbou ropy, a v rámci své kampaně kladou zvláštní důraz na ochranu stáda karibů, které oblast obývá. Teoretický rámec práce vychází z poznatků politické ekologie a předpokládá, že jádro tohoto konfliktu spočívá v různých ontologiích přírody, nikoli v rozdílných zájmech obou stran konfliktu. Za účelem řešení tohoto výzkumného problému se práce ptá, jaké diskurzní strategie Gwich'in používají a jak se tyto strategie proměnily v čase. Pro zodpovězení výzkumné otázky práce využívá kritickou diskurzní analýzu s sociokognitivním přístupem. Na základě analýzy výpovědí řečníků z kmene Gwich'in před americkým Kongresem v letech 2003 až 2019 identifikuje výzkum čtyři klíčové diskurzní strategie. Výsledky empirického výzkumu potvrzují hypotézu, že kmen ve svém diskurzním repertoáru reflektuje odlišné ontologické pozice. Práce zkoumá diskurzní strategie kmene Gwich'in s cílem získat hlubší vhled do toho, jak tato diskurzní praxe přispívá k jejich relativnímu úspěchu v odporu proti těžbě ropy. Závěry práce...
|
|
|
Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou
Chvála, Václav ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Dopieralla, Jakub (oponent)
Bakalářská práce Podmínky a faktory pro přijetí nového státu do americké Unie - srovnání Portorika s Havají a Aljaškou se zabývá vývojem na těchto třech územích. Přestože všechna tři území získala status teritoria ve stejnou dobu, další jejich vývoj se lišil. Zatímco Havaj a Aljaška byly na konci 50. let přijaty do Unie jako 49. a 50. stát, Portoriko dodnes zůstává teritoriem se statusem commonwealthu. Práce analyzuje několik autorem zvolených oblastí. Ve společné části pro všechna tři území se autor zaměřuje na historii před připojením k USA, demografii a kulturu jednotlivých teritorií a vývoj od zisku statusu teritoria do nabytí statusu státu nebo commonwealthu. V případě Portorika práce analyzuje i vývoj od zisku statusu commonwealthu až do současnosti. V těchto oblastech vyhledává autor klíčové faktory ovlivňující směřování území. Identifikované vlivy následně komparuje a identifikuje podmínky, které z analýzy vycházejí jako nutné k přijetí území do Unie. Čtyři identifikované podmínky pro přijetí jsou vytvoření hnutí prosazující státnost, transformace společnosti, evoluce lokálního politického systému a konsenzus na federální úrovni. Výsledky analýzy dále odhalují četnost a různorodost působících faktorů a nesplnění některých podmínek ze strany Portorika. Zároveň ale nastiňují možný pozitivní...
|
|
|
Kulturologický pohled na vývoj vizuálních a audiovizuálních reprezentací domorodých kultur
Porybná, Tereza ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato disertace usiluje především o přehledné zasazení tématu audiovizuálních reprezentací původních národů do kontextu kulturologie. Právě kulturologický přístup je se svým mezioborovým přesahem vhodný k pochopení komplexního významu audiovizuálních kulturních reprezentací, které jsou jak kulturními artefakty, tak kulturními interpretacemi a mají dopad stejně tak umělecký, jako vědecký a politický. První část práce popisuje způsob audiovizuálních reprezentací domorodých kultur především v etnografických fotografiích a filmech, které vznikaly v severoamerickém a evropském kontextu. Zobrazování "exotických druhých" se zintenzivnilo s prvními novověkými zámořskými objevy, nejprve prostřednictvím exhibic živých domorodců, ilustrací a figurín, později formou fotografií, filmů a videí. Tyto reprezentace byly do značné míry ovlivněny sociokulturními podmínkami, v nichž vznikaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století převládalo přesvědčení o schopnosti fotografie a filmu podat objektivní záznam reality. Tyto technologie byly proto využívány jako nástroj záznamu a klasifikace fyzických a kulturních odlišností. Rozšířené přijetí doktríny kulturního relativismu však evolucionistická schémata zpochybnilo, což se odrazilo i v mnohem bohatším spektru zobrazování "druhého". Zásadní přelom nastal v 60. letech 20....
|
|
|
Shell na Aljašce: cesta k udržitelnému rozvoji?
Křístek, Matěj ; Kucer, Maxim (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
S klimatickými změnami, které se vlivem globálního oteplování v arktických oblastech projevují, se otevírá ropným společnostem unikátní možnost rozšířit své zásoby ropy. Avšak i přes nejmodernější techniku přináší operace v oblasti Arktidy a Arktického oceánu obrovské technické překážky. Následky případné katastrofy by v první řadě nesli místní původní obavatelé, kteří jsou na svém okolním životním prostředí závislí. Bakalářská práce se zaměřuje na aktivitu ropné společnosti Royal Dutch Shell na Aljašce v letech 2005-2015, kterou analyzuje z pohledu teorie udržitelného rozvoje a z hlediska problematiky společenské odpovědnosti firem. Práce se snaží odpovědět na otázku, zda se dá aktivita Shellu ve sledovaném období a terioritoriu hodnotit jako společensky odpovědná a udržitelná. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Geopolitical Significance of the Bering Strait Region in the 21st Century
Raková, Alena ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
S rostoucím geopolitickým významem asijsko-pacifického regionu a Arktidy, zásadním způsobem roste i význam Beringovy úžiny jako strategického geopolitického území a dopravního uzlu ve 21. století. To je zapříčiněno změnou klimatu, jež má za následek tání mořského ledu v Arktidě a její celkové oteplování, čímž danou oblast otevírá novým ekonomickým možnostem. Těmi jsou zejména rostoucí dostupnost nerostných zdrojů v Severním ledovém oceánu a zpřístupňování nových námořních tras. To vše má zásadní dopad na Beringovu úžinu, jakožto jediný koridor spojující tichomořskou a arktickou oblast. Zároveň však může mít zvýšená dopravní aktivita v oblasti a zapojení více akterů neblahý vliv na zdejší ekosystém a životy původních obyvatel. Tato diplomová práce zkoumá limity, výzvy i nástrahy, kterým tento dopravni koridor v dnešní době čelí. Dále se zabývá jakým způsobem bude ve 21. století růst geopolitický význam oblasti Beringovy úžiny vzhledem k její unikátní strategické poloze, která ji předurčuje stát se důležitou dopravní křižovatkou a jaké to bude mít dopady na zdejší prostředí. I když i zájmy dalších aktérů v oblasti jsou zkoumány, práce se zabývá tématem převážně z pohledu USA. Důraz je kladen především na roli Spojených států, jejich přístup k Beringové úžině, a tím na americkou vládní politiku v této...
|
|
|
Příčiny, které vedly Rusko k prodeji Aljašky v roce 1867
Andrš, Vojtěch ; Pečenka, Marek (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V roce 1867 Rusko prodalo své jediné zámořské kolonie na Aljašce Spojeným státům americkým za 7,2 milionu dolarů. Této události předcházela nejen několikaletá jednání s Američany, ale i debata mezi ruskými politiky, která vedla k rozhodnutí o prodeji. Na průběhu těchto vnitropolitických jednání se projevila celá řada faktorů vycházejících z dlouhodobých problémů v koloniích, ale i aktuální politické situace v Rusku nebo v mezinárodní sféře. V minulosti se někteří přední autoři ve svých pracích snažili jeden z těchto faktorů nebo jednu skupinu faktorů klást do popředí a považovali ji za důležitější než ostatní. Cílem této práce je určit, jestli je skutečně možné jednu příčinu považovat za nejvýznamnější. Pro tyto účely práce analyzuje velké množství různých příčin a faktorů, které zahrnují geografické a demografické podmínky v koloniích, ekonomickou situaci v koloniích, politickou situaci v Rusku aj. Práce dále také popisuje vývoj vnitropolitické debaty. Po provedení analýzy práce dochází k závěru, že neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by jedna příčina převyšovala všechny ostatní. Pro rozhodnutí o prodeji Aljašky byl spíše nutný celý komplex příčin, z nichž nelze spolehlivě určit tu nejvýznamnější.
|
|
|
Kulturologický pohled na vývoj vizuálních a audiovizuálních reprezentací domorodých kultur
Porybná, Tereza ; Matějů, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Václav (oponent) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato disertace usiluje především o přehledné zasazení tématu audiovizuálních reprezentací původních národů do kontextu kulturologie. Právě kulturologický přístup je se svým mezioborovým přesahem vhodný k pochopení komplexního významu audiovizuálních kulturních reprezentací, které jsou jak kulturními artefakty, tak kulturními interpretacemi a mají dopad stejně tak umělecký, jako vědecký a politický. První část práce popisuje způsob audiovizuálních reprezentací domorodých kultur především v etnografických fotografiích a filmech, které vznikaly v severoamerickém a evropském kontextu. Zobrazování "exotických druhých" se zintenzivnilo s prvními novověkými zámořskými objevy, nejprve prostřednictvím exhibic živých domorodců, ilustrací a figurín, později formou fotografií, filmů a videí. Tyto reprezentace byly do značné míry ovlivněny sociokulturními podmínkami, v nichž vznikaly. Ještě na přelomu 19. a 20. století převládalo přesvědčení o schopnosti fotografie a filmu podat objektivní záznam reality. Tyto technologie byly proto využívány jako nástroj záznamu a klasifikace fyzických a kulturních odlišností. Rozšířené přijetí doktríny kulturního relativismu však evolucionistická schémata zpochybnilo, což se odrazilo i v mnohem bohatším spektru zobrazování "druhého". Zásadní přelom nastal v 60. letech 20....
|
|
|
The economic specifics and the development of the economy of Alaska
Grusz, Peter ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Sankot, Ondřej (oponent)
Tato bakalářská práce se zaobírá vývojem ekonomiky Aljašky, konkrétně v období 2007 až 2015. Práce se snaží zadefinovat aljašskou ekonomiku jako surovinovou ekonomiku. Práce popisuje změny vybraných odvětví v kontexte takto zadefinované ekonomiky. Dále práce popisuje vybrané specifika aljašské ekonomiky. Nakonec práce analyzuje průběh fiskální krize na Aljašce od roku 2013, včetně důvodů její vzniku, důsledků a dostupných řešení.
|
|
|
Podnikatelské, ekonomické a kulturní zvláštnosti Aljašky
Šimková, Romana ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Klosová, Anna (oponent)
Cílem této práce je přiblížit, definovat, analyzovat a popsat kulturní, ekonomické a podnikatelské prostředí Aljašky. Práce se ve třech kapitolách postupně věnuje všem těmto prostředím. V první kapitole se věnuji kulturnímu prostředí Aljašky. Ve druhé kapitole blíže definuji a popisuji ekonomické prostředí Aljašky. Popisuji zde hlouběji ekonomické prostředí Aljašky a v druhé části této kapitoly se věnuji dvěma nejvýznamějším průmyslům na Aljašce. Ve třetí kapitole se zabývám podnikatelským prostředím na Aljašce. Na konci této kapitoly přibližuji podnikatelské příležitosti na Aljašce.
|
host ::
RSS.