|
|
Vliv autismu na morfologii obličeje
Cenková, Klára ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Harnádková, Katarína (oponent)
Autismus (PAS) je závažné pervazivní neurovývojové onemocnění s dosud ne zcela jasnou etiologií, avšak rostoucí incidencí. Na úspěšnost jeho léčby a zvýšení kvality života jedinců s PAS má zásadní vliv raná diagnostika a včasné zahájení terapie. K usnadnění diagnostiky může výraznou měrou přispět identifikace biomarkerů v podobě specifických rysů obličeje jedinců s autismem. Tyto dysmorfologie v obličeji mají základ v prenatálním období jako důsledek společné a vzájemně se ovlivňující embryogeneze obličeje a mozku a odráží neurovývojovou podstatu autismu. Pomocí speciálních antropometrických metod lze stanovit specifické fenotypy obličeje, s jejichž pomocí je možné řadit jedince s PAS též do skupin podle závažnosti onemocnění. Klíčová slova: Autismus, dysmorfologie obličeje, PAS, biomarkery, antropometrie
|
|
|
Genetické faktory ovlivňující charakteristické faciální rysy u osob s psychickými poruchami
Frajbišová, Aneta ; Šolc, Roman (vedoucí práce) ; Kočandrlová, Karolina (oponent)
Faciální část hlavy embrya je tvořena společně s mozkem ze stejných prekurzorů. Obličej je tvořen z buněk neurální lišty, které vznikají z neuroepitelu. Jakmile tedy dojde k narušení časného vývoje mozku, projeví se to ve tváři. Neuroepitel indukuje expresi mnoha důležitých genetických faktorů pro vznik obličeje, např. gen PAX3, Dsl-1, HMGN1. Na vzezření obličeje má však vliv i prostředí, konkrétně životospráva či způsob dýchání. Osoby se syndromatickými psychickými poruchami mají dobře známou a prozkoumanou faciální morfologii, kdežto osoby s nesyndromatickými psychickými poruchami, např. se schizofrenií, ASD, OCD či bipolární poruchou, jsou stále objektem mnoha studií. Genetické faktory ovlivňující faciální dysmorfii jsou často geny, které mají hlavní úlohu v centrální nervové soustavě či nepřímo ovlivňují skrze signalizační dráhy jiné geny známé pro vývoj faciální části hlavy, např. Fgf geny. Tato práce si klade za cíl určit tyto genetické faktory.
|
|
|
Možnosti využití systémů alternativní a augmentativní komunikace v hodinách tělesné výchovy u žáků s pervazivní poruchou
Vyvialová, Kristýna ; Vařeková, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlová, Ilona (oponent)
Název: Možnosti využití systémů alternativní a augmentativní komunikace v hodinách tělesné výchovy u žáků s pervazivní poruchou. Cíle: Cílem práce je zkoumání možností využití piktogramů, jakožto metod alternativní a augmentativní komunikace (AAK), pro podporu komunikace žáků s poruchou autistického spektra (PAS) v hodinách tělesné výchovy (TV). Metodologie: Práce je založena na teoreticko-empirických metodách. V první fázi výzkumu byla vytvořena metodika SOP (slovo, obrázek, pohyb), využitelná pro testování i vedení TV u jedinců s poruchou komunikace. Ve druhé fázi byla metoda testována u souboru pěti studentů s PAS (věk 18-20 let, 2 ženy, 3 muži) studujících na střední škole speciální. Kvalitativní šetření zahrnovalo tyto metody sběru dat: třífázový test porozumění tělovýchovnému názvosloví, diagnostika nezávislými pedagogickými pracovníky v hodinách a participantní hodnocení výzkumníkem. Intervence spočívala v realizaci uceleného 4měsíčního programu rozvoje komunikačních schopností metodou SOP v hodinách TV s podporou v dalších hodinách. Ve třetí fázi výzkumu probíhalo dotazování učitelů na jejich zkušenosti, názory a potřeby v oblasti využívání metod AAK. Výsledky: V rámci práce byla vytvořena metodika SOP (slovo, obrázek, pohyb), kterou lze využívat pro testování i přímou práci v hodinách....
|
|
|
Raná péče u dětí s poruchou autistického spektra
ŠINDELKOVÁ, Pavla
Počet dětí s poruchou autistického spektra nebo s podezřením na ni se v posledních letech zvyšuje. V současné době se odhaduje až 1,7 % výskyt tohoto onemocnění v populaci. Velký význam pro život dětí s poruchou autistického spektra má včasná diagnostika umožňující v raném věku dítěte zavedení vhodných intervencí a metod, které dítěti pomáhají uplatnit své schopnosti a zlepšit dovednosti v problémových oblastech vývoje. Rodinná péče, spolupráce rodičů s profesionály z různých oborů, případně jejich vzájemné propojení pozitivně ovlivňuje terapeutický a edukační proces.
|
|
|
Užití ABA terapie u dětí s PAS v České republice
SLOBODA, Tereza
Abstrakt Pro mou bakalářskou práci jsem si zvolila téma "Užití ABA terapie u dětí s PAS v ČR" jelikož mne tato forma terapie zajímá i z osobního hlediska. ABA je vědní disciplína, ve které se v rámci intervencí používají konkrétní terapeutické postupy, proto ve své práci používám také spojení ABA Terapie. Bakalářská práce je rozdělena a na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je věnována Poruchám autistického spektra, etiologii, nejvíce postiženým oblastem, představení ABA a základních metod a současné legislativě, možném studiu ABA v ČR. V praktické části je uvedena případová studie, která zachycuje chlapce od narození do 7 let, na kterém je od určení diagnózy praktikována ABA terapie a v současné době navštěvuje jedinou speciální základní a mateřskou školu, která jej s použitím ABA vzdělává. Na intervenci ABA se názory velmi různí a ráda bych v práci poukázala na možné využití ve speciálním školství, kde by tato forma šla nastavit u dětí, které nereagují na jiné formy terapií a využít tak potenciál ke zlepšení životní úrovně nejenom klienta, ale celého okolí, jelikož autismus velmi ovlivňuje sociální a taktéž i rodinné vazby. Cílem této práce je tedy poukázat na vývoj, který je možné s ABA dosáhnout, poukázat na možnost využití ABA terapie jako jedné z možností při vzdělávání u dětí s PAS nebo kombinovaným postižením a dále rozvíjet schopnosti a dovednosti, a to i přes vážný handicap.
|
|
|
Diagnostika dětí s PAS - psychologické aspekty stanovení diagnózy na základě rozhovorů s rodiči
Říha, Ivo ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Bakalářská práce "Diagnostika dětí s PAS - psychologické aspekty stanovení diagnózy na základě rozhovorů s rodiči" pojednává o problematice poruch autistického spektra. Teoretická část obsahuje informace o PAS, jeho druzích a tzv. autistické triádě. Čtenář zde najde také informace o procesu smiřování se s diagnózou, o partnerství a rodičovství a v neposlední řadě o problémech, které přijetí diagnózy provázejí. Empirická část si klade za cíl popsat a zmapovat proces diagnostiky PAS, a to od zpozorování prvních odlišností dítěte, přes průběh jednotlivých vyšetření až po konečné potvrzení této diagnózy. Zjišťuje i to, jakým způsobem byla rodičům diagnóza PAS sdělena. Dále se zaměřuje na změny ve fungování rodiny, které se od této diagnózy odvíjí. Důraz je kladen především na její psychické aspekty, tedy na prožitky matek, které se musely s takto závažnou diagnózou u svých dětí vyrovnat a na to, jak se jejich život pod vlivem těchto události změnil. Zohledněny jsou i takové aspekty problematiky jako je nezaměstnanost, sociální izolace matek či změna jejich uvažování po narození takto postiženého dítěte, které by se na první pohled mohly zdát vzdálené. Pro získání informací o prožitích matek v empirické části práce byly využity semistrukturované rozhovory.
|
|
|
Nedostupnost sociálních služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (PAS)
Křečková, Markéta ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Furmaníková, Lada (oponent)
3 Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá problematikou nedostupných služeb pro osoby s poruchou autistického spektra a přidruženým problémovým chováním (dále jen PAS+P). Důraz je kladen na sociální péči a služby z hlediska nastavení sociálního systému v ČR. Teoretická část práce si klade za cíl přinést ucelený pohled na současné prostředí dostupnosti služeb pro osoby s PAS+P, zejména pak vymezení základních pojmů, představení jednotlivých aktérů v celém systému a popis současné situace u nás i ve světě. Jádrem empirické části je popis možných příčin nedostupnosti služeb pro osoby s PAS+P. Analýza dat z rozhovorů je založena na metodách zakotvené teorie. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory zejména se zástupci krajů a poskytovateli sociálních služeb. Závěry práce, jimiž jsou zejména extrémní nákladovost, dlouhodobý nedostatek personálu, slabá legislativní opora a roztříštěné plánování sítě služeb na úrovni krajů, představují příčiny nedostupnosti služeb. Tyto je třeba řešit ve spolupráci všech významných aktérů, výhradně na systémuvé úrovni, což je také hlavním doporučením této práce. Klíčová slova: autismus, PAS, problémové chování, sociální služby, systém
|
|
|
Rodičovská perspektiva poruch autistického spektra
Veselá, Veronika ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Kučerová, Olga (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat, jak dítě s poruchou autistického spektra ovlivňuje život jeho rodičů a vnímání této problematiky rodiči autistických dětí. Teoretická část se zabývá poruchami autistického spektra, jejich vymezením, etiologií, vývojem odborného pohledu na tuto oblast a také tím, jak poruchy autistického spektra ovlivňují osobnost jedince. Dále se věnuje stručnému vymezení rodiny a rodině se zdravotně postiženým dítětem, na což navazuje část zabývající se dopadem poruch autistického spektra na rodinu. Konkrétně specifickou životní situací rodiny, rodinnou resiliencí a v neposlední řadě sourozeneckou problematikou. V empirické části předkládám výsledky kvalitativního šetření, jež byly získány pomocí rozhovoru. Výzkum se snaží nahlédnout do problematiky rodičů dětí s poruchou autistického spektra a pokouší se odhalit dopady na život rodičů autistických dětí. KLÍČOVÁ SLOVA Rodina, rodičovství, poruchy autistického spektra, rodinná resilience
|
|
|
Děti s autismem a jejich integrace do společnosti z perspektivy primárních pečovatelů
Bergerová, Klára ; Hrešanová, Ema (vedoucí práce) ; Matoušek, Petr (oponent)
Tato práce se věnuje tématu autismu ze společensky vědního úhlu pohledu. Konkrétně se zabývá integrací dětí s poruchou autistického spektra (PAS) do společnosti. Tato oblast není tak prozkoumaná na území České republiky, jako je tomu v zahraničí. Z toho důvodu jsem zvolila výzkum integrace určité skupiny dětí s PAS do společnosti jako vhodné téma k výzkumu. Cílem výzkumu je zmapovat jaké problémy se objevují při integraci dětí s PAS do společnosti, jaké okolnosti přispívají ke snazší integraci, které jsou naopak překážkami a jakou roli v tomto procesu hrají rodiče dětí s PAS. Práce se zaměřuje na interakce dítěte s okolním světem ve veřejném prostoru - veřejná hromadná doprava, vzdělávací instituce, okolí apod. Výstupem práce je shrnutí poznatků z výzkumu, které by měly mapovat problematické aspekty integrace dítěte do společnosti. Data jsem získala skrze kvalitativní výzkum v podobě hloubkových, polostrukturovaných rozhovorů s primárními pečovateli dětí s PAS. Rodiče, prarodiče a jiní primární pečovatelé dětí s PAS s nimi prožívají proces začleňování do společnosti krůček po krůčku a jsou schopni zhodnotit hlavní úskalí integrace dítěte do společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.