|
|
Vliv autismu na morfologii obličeje
Cenková, Klára ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Harnádková, Katarína (oponent)
Autismus (PAS) je závažné pervazivní neurovývojové onemocnění s dosud ne zcela jasnou etiologií, avšak rostoucí incidencí. Na úspěšnost jeho léčby a zvýšení kvality života jedinců s PAS má zásadní vliv raná diagnostika a včasné zahájení terapie. K usnadnění diagnostiky může výraznou měrou přispět identifikace biomarkerů v podobě specifických rysů obličeje jedinců s autismem. Tyto dysmorfologie v obličeji mají základ v prenatálním období jako důsledek společné a vzájemně se ovlivňující embryogeneze obličeje a mozku a odráží neurovývojovou podstatu autismu. Pomocí speciálních antropometrických metod lze stanovit specifické fenotypy obličeje, s jejichž pomocí je možné řadit jedince s PAS též do skupin podle závažnosti onemocnění. Klíčová slova: Autismus, dysmorfologie obličeje, PAS, biomarkery, antropometrie
|
|
|
Morfologie obličeje nezletilých jedinců z pohledu forenzní antropologie: matematické modelování časových řad 3D faciálních modelů
Koudelová, Jana ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Macek, Milan (oponent) ; Macholán, Miloš (oponent)
Vysoký počet trestných činů zaregistrovaných na fotografiích či videozáznamech, případy pohřešovaných osob i dlouhodobě hledaných pachatelů, posouzení trestní odpovědnosti či naopak nutné právní ochrany nezletilých, to vše klade nároky na zpřesnění identifikací osob na základě vnější morfologie obličeje. Z hlediska forenzní praxe se jedná především o oblasti odhadu věku, predikce vzhledu dlouhodobě pohřešovaných osob či faciální rekonstrukce přibližné podoby obličeje na základě lebky. Všechny tyto metody vyžadují znalosti morfologických změn obličeje v průběhu růstu, dospívání i stárnutí, včetně informací o variabilitě a pohlavním dimorfismu. Tyto znalosti jsou, kromě zmíněných oblastí forenzních věd, cenné i z hlediska celé řady biomedicínských oborů, dále v oblasti psychosociálních věd či při studiu rozdílů mezi jednotlivými populacemi. Disertační práce byla zaměřena na růst a vývoj obličeje nedospělých jedinců a dále na analýzu vlivu senescenčních změn na morfologii obličeje v průběhu stárnutí. První část práce je založena na longitudinálním sledování vývojových změn obličeje dětí juvenilního věku, přesněji na období od mladšího školního věku až do adolescence (7 až 17 let). Cílem práce bylo sledovat morfologickou variabilitu obličeje, analyzovat vývoj pohlavního dimorfismu v období puberty,...
|
|
|
Age prediction based on human face morphology
Žigová, Dominika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Pilmann Kotěrová, Anežka (oponent)
Odhad veku je čoraz viac potrebný vo viacerých vedných disciplínach a preto je stále vyššia potreba metód na odhad veku. Diplomová práca sa zaoberá predikciou veku na základe morfológie tváre človeka u ľudí vo veku 10 - 87 rokov. Použitý materiál boli trojrozmerné virtuálne modely ľudí českej a popr. slovenskej národnosti. Materiál pre diplomovú prácu tvorilo 1046 3D faciálnych skenov, z toho žien bolo 552 a mužov 494. Odhad veku bol predikovaný pomocou modelov neurónových sietí. Vybraté modely neurónových sietí boli založené na 2 rôznych prístupoch. Siete PointNet, PointNet++, PointConv a Xception využívajú na vstup mračno bodov, a sieť multi- view convolutional neural network (MVCNN) využíva rôzne pohľady na sken. Mračná bodov boli vytvorené z polygónových sietí pomocou rovnomerného vzorkovania povrchu siete. V tomto prípade modely posudzujú každý bod. Ide teda o množinu, obsahujúcu trojrozmerné súradnice bodov daného objektu, ktoré sú vytvorené z jeho povrchu. Pohľady na daný sken vznikli natočením polygónovej siete príslušného skenu pod zadaným uhlom. Je to tzv. multi-view prístup založený na projekcii, ktorá z rôznych uhlov nasníma dvojrozmerný pohľad na sken a následne posudzuje a agreguje snímky do obecného deskriptoru, ktorý je klasifikovaný. Ako najlepší model neurónových sietí pre odhad...
|
|
|
Analýza formy a tvaru obličeje dětí od narození do věku 2 let
Wiesnerová, Markéta ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Moslerová, Veronika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na modelování vývojových změn obličeje u souboru dětí od 3 měsíců do 2 let věku, které nevykazují žádnou prokazatelnou patologii. Bylo provedeno sledování velikostních a tvarových rozdílů, variability a pohlavního dimorfismu formy a tvaru obličeje u 85 dívek a 81 chlapců pomocí 3D faciálních modelů. 3D skenování probíhalo u každého jedince pouze jednou, jedná se o transverzální studii. Celkem bylo použito 166 faciálních modelů. Pro analýzu byly použity celé povrchové modely obličeje, které byly před zpracováním ořezány a vyčištěny, aby obsahovaly stejné informace pro všechny jedince. V rámci metodologie byla využita metoda CPD-DCA (Coherent point drift - Dense correspondance analysis), analýza hlavních komponent. Výsledky analýz byly představeny ve formě superprojekčních barevných map průměrných obličejů. Tyto mapy vizualizují výsledky statistických analýz a umožňují nám lépe porozumět rozdílům ve formě a tvaru obličeje mezi sledovanými skupinami. Ve sledovaném období nebyly oproti očekávání nalezeny signifikantní rozdíly v celkové morfologii obličeje mezi dívkami a chlapci. Pokud se týká dílčích pohlavně dimorfních rozdílů, průměrný obličej chlapců byl ve srovnání s průměrným obličejem dívek celkově větší. U chlapců jsme pozorovali širší a větší oblast čela. V oblasti...
|
|
|
Extension and verification of the prediction model of human facial development
Šefčíková, Alexandra ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozšířením a ověřením stávajícího modelu predikce vývoje lidského obličeje. V rámci cílů jsem se také zaměřil na porovnání nového prediktoru s původním a na vytvoření růstových trajektorií pro chlapce a dívky. K realizaci byla použita longitudinální data z databáze 3D skenů obličeje, která patří Laboratoři 3D zobrazovacích a analytických metod na Katedře antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vyhodnotili jsme 693 3D skenů obličeje dětí české populace ve věkových kategoriích 3-5 let, 7-12 let a 12-15 let, přičemž jsme tyto časové řady obohatili o nové jedince, celkem se jednalo o 73 chlapců a 87 dívek. Skenování obličeje se provádělo jednou až dvakrát ročně pomocí optických skenerů Vectra a systému 3dMD. Pro následnou analýzu jsme použili metody geometrické morfometrie (CPD-DCA, PCA..), které nám pomohly sjednotit jednotlivé vytvořené 3D modely obličeje a vypočítat průměrnou chybu predikce, která je vizualizována pomocí barevných map. Výsledná průměrná chyba předpovědi mezi předpovídaným a skutečným obličejem byla získána lineárním modelováním dat pro děti ve věku 3 až 5 let, 7 až 12 let a 12 až 15 let. V nejmladší skupině dětí dosáhli nejmenší průměrné chyby předpovědi chlapci s hodnotou 1,718 mm v 5 letech. Ve zbývajících dvou...
|
|
|
Asymetrie obličeje a faciálních expresí ve vztahu k preferenci ruky
Hřebcová, Eliška ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Kožejová Jaklová, Lenka (oponent)
Asymetrie obličeje se vyvíjí v různém rozsahu u každého člověka a může mít vliv na jeho život. Její studium má význam nejen v oblasti plastické chirurgie, estetické medicíny a ortodoncie, ale také ve forenzních vědách, bioarcheologii a sociokulturní antropologii. Její míra může být ovlivňována různými faktory, mezi nimi i lateralizací mozkových hemisfér pro kognitivní a motorické funkce. Preference horní končetiny u člověka je podle literatury nejvýznamnější formou laterality, která má pravděpodobně vztah k obličejové asymetrii. Pozorovaná asymetrie se liší nejen mezi leváky a praváky, ale rovněž mezi muži a ženami. Také emoční výrazy jsou na obličeji exprimovány asymetricky. Zaznamenány byly rozdíly mezi pozitivními a negativními emocemi a také mezi výrazy spontánními a vynucenými. Různé druhy laterality motorických a kognitivních mozkových funkcí spolu navzájem souvisí a jejich vztah k obličejové asymetrii je proto velmi komplexní.
|
|
| |
|
|
Hodnocení morfologie obličeje pacientů s orofaciálními rozštěpy v návaznosti na terapeutické postupy.
Moslerová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Dostálová, Taťjana (oponent) ; Katina, Stanislav (oponent)
Předkládaná dizertační práce shrnuje výsledky výzkumu zaměřeného na studium kraniofaciální morfologie u pacientů s obličejovými rozštěpovými vadami v návaznosti na terapeutické přístupy (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2016; (Caganova et al., 2014; Dadáková et al., 2016; Hoffmannova et al., 2018; Moslerová et al., 2018). Účinky terapie jedinců s patologickými odchylkami růstu není možné hodnotit bez detailních auxologických studií kontrolních jedinců, jejichž morfologie obličeje, longitudinální změny popř. projevy pohlavního dimorfismu byly hodnoceny na základě obdobné metodologie (Koudelová et al. 2015). Disertační práce tedy byla koncipována jako svazek šesti publikací s obecným syntetickým úvodem do dané problematiky. Dohromady práce zahrnuje probandy širokého věkového spektra od narození do 15 let v celkovém počtu 294 3D faciálních skenů, 36 telerentgenových snímků obličeje, 112 3D skenů sádrových odlitků patra. Při hodnocení převládají metody geometrické morfometrie a mnohorozměrné statistiky. Stěžejní klinická část disertace se zabývá vlivem dvou typů operativy na růst a vývoj obličeje pacientů s rozštěpy, konkrétně neonatální cheiloplastiky (NCH) a sekundární spongioplastiky (SS). Neonatální cheiloplastika (NCH) je operativa, jejíž vliv byl studován z...
|
|
|
Rentgenokefalometrická studie u pacientů s jednostranným rozštěpem rtu a patra
Cagáňová, Veronika ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Borský, Jiří (oponent)
Tato studie, zabývající se problematikou rozštěpových vad, konkrétně celkovým jednostranným rozštěpem rtu a patra (UCLP), je založena na kefalometrické analýze laterálních telerentgenových snímků 23 pacientek ženského pohlaví v průměrném věku 10 let a 18 pacientů mužského pohlaví v průměrném věku 10 a 15 let. Práce je zaměřena na sledování pohlavního dimorfismu skeletálního a měkkého profilu u chlapců a dívek v průměrném věku 10 let. Hlavním cílem je popsat vliv sekundární spongioplastiky na utváření skeletálního a měkkého profilu u UCLP pacientů během jejich pubertálního vývoje a zhodnotit efektivnost této operační metody porovnáním se souborem UCLP pacientů bez rekonstrukce defektu alveolu sekundární spongioplastikou. Metodika spočívá ve zpracování teleRTG snímků pomocí klasické morfometrie a v případě sledování longitudinálního vývoje navíc metodou konečných prvků (FESA- finite element scaling analysis). Z výsledků studie vyplývá, že se u dívek v prepubertálním období projevují znaky rozštěpových pacientů ve větší míře. Vývoj pacientů s implantovaným sekundárním spongiózním štěpem je uspokojivý, v průměru dochází k výrazné proklinaci horního alveolárního výběžku a horních i dolních řezáků a konvexita obličeje se díky vysokým přírůstkům v oblasti nosu zvětšuje. Vývoj během pubertálního spurtu probíhá...
|
|
|
Neonatal cheiloplasty as the first surgery in patients with orofacial clefts, its benefits and possible risks
Kordačová, Karolína ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Eva (oponent)
Neonatální cheiloplastika je první plastickou operací prováděnou u pacientů s orofaciálními rozštěpy, obvykle ve stáří 1 až 8 dní. Používá se modifikovaný protokol pro cheiloplastiku, standardně prováděnou ve věku pacienta 3 až 6 měsíců. V České republice se momentálně jedná o převládající metodu operace pacientů trpícími rozštěpem rtu. Mezi výhody této operace patří lepší hojení jizvy a lepší estetické výsledky, snížený psychický a sociální tlak na rodinu a dítě, možnost normálního krmení či kojení novorozence od raného věku a nižší pravděpodobnost potřeby sekundárních operací. Negativní následky způsobené přímo načasováním operace nejsou dokumentovány. Nicméně diskutované otázky zahrnují bezpečnost celkové anestezie a její vliv na budoucí IQ jedince, vliv na růst a vývoj čelistí a estetické výsledky zákroku. Zároveň, neonatální cheiloplastika představuje náročnější zákrok z finančního hlediska a klade zvýšené nároky na zkušenost celého chirurgického týmu. Hlavním úkolem této práce bylo dle dostupné literatury zhodnotit výhody a možná rizika spojená s neonatální cheiloplastikou jako prvním chirurgickým zákrokem prováděným u pacientů s orofaciálními rozštěpy. Zároveň zmínit, na které problémy je zaměřený současný výzkum a která problematika by měla být sledována v budoucích studiích. Klíčová slova:...
|
host ::
RSS.