|
| |
|
| |
|
|
Vývoj právní formy Škodových závodů v Plzni v letech 1859 - 1946
Valentová, Vendulka ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Bažantová, Ilona (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Anotace: Předmětem této práce je vývoj právní úpravy podnikání Škodových závodů od roku 1859, představující vlastní založení podniku do roku 1946, kdy došlo k jeho znárodnění. V kontextu s tímto vývojem se práce zabývá i ekonomickými a sociálními aspekty, které ovlivňovaly charakter tohoto podniku. Výzkum se zaměří na právní normy a jejich realizaci ve Škodových závodech. Analýza většiny právních předpisů, podle nichž se vyvíjela právní forma sledované firmy, by měla ukázat přínos nebo opačný vliv na pozitivní vývoj podniku.
|
|
|
Genealogie plzeňské revolty 1. června 1953: Analýza veřejných kolektivních protestů obyvatelstva města Plzně v letech 1948 - 1953
Šlouf, Jakub ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent) ; Křesťan, Jiří (oponent)
P edkládaná diserta ní práce analyzuje jeden z nejrozsáhlejších protest éry eskoslovenského stalinismu, plze skou ervnovou revoltu proti pen žní reform v roce 1953. Metodologicky p itom vychází z teorií tzv. nových sociálních hnutí. Známý plze ských incident proto zasazuje do kontextu p edchozích protestních akcí, které se odehrály v plze ské lokalit v rozmezí let 1948-1953. Takový postup autorovi umož uje mapovat vývoj n kolika r zných protestních kultur, které dlouhodob p sobily v jednotlivých ástech spole nosti v západních echách a které v roce 1953 každá svým osobitým zp sobem inspirovaly vznik i pr b h plze ské revolty. Práce tak p ináší nejen výrazn zp esn ný kritický popis ervnových protest , ale též jejich kulturní rodokmen. Prost ednictvím tohoto rodokmenu autor odkrývá strukturu hlavních sociálních hnutí, která se revolty ú astnila, a s nimi spojený soubor spole enských konflikt , ze kterých protesty vycházely. Byly to zejména tyto t i: sociáln motivované stávkové hnutí pr myslových d lník , hnutí pro-západn orientované studentské i d lnické mládeže a latentní pnutí uvnit komunistické strany, které se projevovalo pasivní rezistencí její lenské základny v i lokálním stranickým "diktátor m".
|
|
|
Československo-íránské vztahy v letech 1918-1938. Politika, hospodářství, kultura, vystěhovalectví a krajanské kolonie
Jůnová Macková, Adéla ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Láník, Jaroslav (oponent)
Práce se komplexně zabývá československo-íránskými vztahy v meziválečném období. Zkoumá jejich politický, kulturní a především hospodářský rozměr. Osu pojednání tvoří podnikatelské aktivity československých firem, které se dokázaly prosadit na íránském trhu. Hospodářské vztahy odvíjející se primárně na bázi zahraničního obchodu jsou zkoumány v kontextu politických jednání a problematiky vystěhovalectví. Jako případová studie je zahrnuta sonda objasňující pronikání československých exportních firem do Íránu a působení akciové společnosti Société Iranienne Skoda, která realizovala zakázky továrních celků a budování dopravní infrastruktury. Pilířem vzájemných vztahů se ve třicátých letech stal vývoz zbraní a munice největších československých zbrojovek (Škodovy závody, ČKD a Zbrojovka Brno), který představoval více jak polovinu hodnoty celkového československého vývozu do Íránu.
|
|
|
Analýza exportu zbrojního materiálu Škodových závodů do Jugoslávie ve 30. letech 20. století
Kárník, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Poloha Československa hrála v meziválečném období klíčovou roli pro rozvoj zde orientovaného zbrojního průmyslu. Zbrojní průmysl v Československu byl po vzniku Československa zastoupen především Škodovými závody. Na počátku 30. let byly zbrojovky značně ovlivněny hospodářskou krizí. Tyto podniky se ale s dopady hospodářské recese vyrovnaly daleko lépe než ostatní odvětví průmyslu. 30. Léta znamelana pro Škodovy závody nejenom hospodářské potíže, ale i nové příležitosti . Zakázky Škodových závodů byly v meziválečném období do velké míry ovlivňovány československou vládou. Ta používala hospodářskou politiku jako nástroj zahraniční politiky k upevnění svýh pozic uvnitř Malé dohody. Škodovy závody naopak využívaly československé zahraniční politiky k vlastní hospodářské expanzi.
|
|
|
Škodovy závody v době velké hospodářské krize
Kmoch, Jakub ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Práce se zabývá vlivem Velké hospodářské krize na koncern Škodovy závody. Podnik hrál klíčovou roli už pro monarchii koncem 19. století. Při budování koncernu si Škodovka prošla všemožnými ekonomickými i politickými vlivy. Jedním z nejzásadnějších byla Velká hospodářská krize. Vliv krize na podnik, omezil výrobu, obrat, zisk, stavy zaměstnanců a další ekonomické ukazatele. Škodovka krizi překonala bez dlouhodobých úhon a od roku 1934, kdy krize končila ve světě, se podniku podařilo zlepšit situaci koncernu. Rok 1935 představoval růst většiny ukazatelů podniku a odeznění efektu krize.
|
|
|
Zbrojní výroba Škodových závodů ve 30. letech 20. století
Mlsna, Michal ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce sleduje vývoj zbrojního programu ŠZ během let 1930 -- 1939. Hlavním cílem je zanalyzovat vývoj výroby pro domácí trh a pro export s ohledem na hospodářsko-politický vývoj ve sledovaném období a také porovnat reakci zbrojní výroby s výrobou mírovou. Z pohledu zahraničních zákazníků je zvláštní pozornost věnována pozici ŠZ ve státech Malé dohody. Zbrojní výroba ŠZ pro ČSR zaznamenává v období Velké hospodářské krize propad srovnatelný s propadem mírové výroby. Zahraniční výroba, vzhledem k projevům VHK v malodohodových státech, klesá prudčeji, zato se dříve dostavuje oživení. Toho dosahuje dříve než mírová výroba také zbrojní výroba pro ČSR. Během druhé poloviny 30. let zaznamenává zbrojní výroba prudký růst trvající až do podepsání Mnichovské dohody. Postavení ŠZ ve státech MD bylo poznamenáno nejprve vyhlášením státního bankrotu a vnitropolitickými boji v těchto státech, sílícím hospodářským vlivem Německa ale také hospodářskou politikou ČSR.
|
|
|
Analýza exportu zbraní Škodových závodů a Zbrojovky Brno do zemí Malé dohody ve 30. letech 20. století
Kárník, Jan ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Historie Československa a jeho poloha hrála klíčovou roli pro rozvoj zbrojního průmyslu v meziválečném období. Vzhledem k nestabilitě v tomto regionu, který zde vznikl po rozpadu Rakousko-Uherska, se začal zbrojní průmysl v Československu vyvíjet daleko intenzivněji. Na počátku 30. let se již byl zbrojní průmysl rozvinut do té míry, že i důsledky krize nedolehly na Škodovku a Zbrojovku takovou měrou. Tyto podniky se s dopady hospodářské recese vyrovnaly daleko lépe než ostatní odvětví průmyslu. Ve 30. letech pak byly tyto podniky ovlivňovány nejenom stavem hospodářství svých obchodních partnerů v Malé dohodě, ale také politickou situací v okolních státech. Zakázky Škodových závodů a hlavně Zbrojovky Brno pak byly do velké míry ovlivňovány československou vládou. Ta používala hospodářskou politiku jako nástroj politiky zahraniční a to i do značné míry ovlivňovalo chování zbrojovky při obchodním styku s partnery z Malé dohody.
|
host ::
RSS.