|
|
Nezaměstnanost v České republice - trendy a vývoj
Válková, Vendula
Bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností v České republice a jejím vývojem a trendy. Tato práce je složena z teoretické a praktické části. Cílem práce je analýza vývoje nezaměstnanosti v České republice a v jednotlivých krajích s bližším zaměřením na nejvíce postižené kraje nezaměstnaností: Ústecký a Moravskoslezský kraj. Teoretická část se zabývá příčinami, důsledky a faktory nezaměstnanosti. Dále jsou zde uvedeny typy nezaměstnanosti. Je zde rozebrána politika zaměstnanosti České republiky. V praktické části je rozebírán vývoj nezaměstnanosti za celou Českou republiku, je zde popisován také vývoj v jednotlivých krajích a podrobně je zde rozebrán vývoj nezaměstnanosti v Ústeckém a Moravskoslezském kraji z hlediska věkové a vzdělanostní struktury. Dále jsou zde zmíněny také důležité milníky spojené s nezaměstnaností a struktura uchazečů o práci z hlediska národnosti.
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Současný vedoucí práce: doc. Milan Tuček, prom. mat., CSc. Původní vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Původní konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova a jaké v ČR existují náhradní formy péče. Je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice...
|
|
|
Terénní péče ve Šluknovském výběžku
Havránková, Zuzana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Mertl, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá terénní sociální péčí ve Šluknovském výběžku, pohraničním regionu Ústeckého kraje. Teoretická část práce mapuje pokrytí regionu poskytovateli služeb terénní péče a zjišťuje překážky rozvoje jejich kapacit. Jednou z možných bariér rozvoje kapacit poskytovatelů je nedostatečná poptávka po jejich službách z důvodu neznalosti nových konceptů terénní péče cílovou skupinou. Cílem empirické části diplomové práce je poznat postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a zjistit preference typu služby sociální péče. Data sbíraná technikou kvalitativního dotazování jsou analyzována trojitým kódováním a interpretováním vztahů výsledných kategorií. Výzkumná zjištění potvrzují nedůvěřivý postoj potencionálních klientů ke službám terénní péče a ukazují značnou míru neinformovanosti o těchto službách. Osoby řešící potřebu péče v regionu se přiklání spíše k zažitému způsobu řešení, tj. pečovat svými silami a poté využít nabídky pobytových služeb. Vnímání terénních služeb péče obyvateli ovlivňuje její využívání, a proto jsou závěrečná doporučení směřována na změny v práci s cílovou skupinou i s širší veřejností. Klíčová slova: terénní péče, pečovatelská služba, osobní asistence, plánování sociálních služeb, Ústecký kraj, Šluknovský výběžek
|
|
|
Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji
Scheithauerová, Michaela ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Hrešanová, Ema (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut sociologických studií Katedra sociologie Zrušení Kojeneckých ústavů z pohledu pracovníků OSPOD v Praze a Ústeckém kraji Abstrakt Autor práce: Bc. Michaela Scheithauerová Studijní program: Sociologie Vedoucí práce: PhDr. Mgr. Jaroslava Hasmanová Marhánková, Ph.D. Konzultant práce: Mgr. Romana Marková Volejníčková, Ph.D. Rok obhajoby: 2023 Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou rušení kojeneckých ústavů a postoji sociálních pracovníků Orgánu pro Sociálně-Právní Ochranu Dětí k ní. Zaměřena je na názory pracovníků ohledně uskutečnitelnosti v praxi umísťovat ohrožené děti do 3 let věku mimo institucionální péči, v souvislosti s novelou zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí. V rámci rozhovorů s informanty bylo také zjišťováno, co podle nich znamená "dobrá péče" a zda jsou ji kojenecké ústavy, potažmo domovy pro děti do 3 let věku schopné zajistit. Práce porovnává Ústecký kraj a Prahu a mapuje, zda mezi nimi existují v pohledu na novelu zákona odlišné názory. Teoretická část blíže vymezuje pojmy jako ohrožené dítě či jeho potřeby, co je ústavní výchova, jak se dělí a jak v ČR funguje a jaké zde existují náhradní formy péče. Samozřejmě je představen také institut jednoho z hlavních aktérů v této problematice OSPOD. Protože je téma nahlíženo...
|
|
| |
|
|
Changes in European landscapes. What are driving forces of the changes in European landscapes?
HRDINOVÁ, Amálie
Ústecký kraj je jeden z nejproblematičtějších částí České republiky a to jak z pohledu ekonomického, sociálního tak i environmentálního. Zdejší krajina prošla kvůli lidským aktivitám během posledních 200 let dramatickými změnami. Krajina je (spolu)utvářena lidmi a ti se s ní mnohdy identifikují. Tato práce zkoumá regionální/teritoriální identitu v jednom z městeček v tomto neutěšeném kraji, které navíc v minulosti bylo součástí Sudet. Práce mapuje změny ve využívání krajiny člověkem a vliv historie na podobu krajiny a snaží se identifikovat, jak tyto se tyto změny v krajině propsali do mysli místních obyvatel.
|
|
| |
|
|
Aspekty sociální politiky v Plánu spravedlivé územní transformace z perspektivy Multiple Streams Framework
Ziegler, Tomáš ; Novotný, Vilém (vedoucí práce) ; Witz, Petr (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze procesu vzniku sociální politiky v Plánu spravedlivé územní transformace (PSÚT). PSÚT je řídícím dokumentem Fondu spravedlivé transformace, což je součást Operačního programu Spravedlivá transformace. Tento program pomáhá třem nejvíce zasaženým krajům s transformací z uhelného průmyslu. Základním cílem Spravedlivé transformace je ukončování těžby uhlí a uhelné energetiky. Fond však lze využít i pro ostatní účely a jedním z nich je zapojení sociální politiky v podobě pomoci lidem co přijdou o práci v důsledku transformace, ale i dlouhodobě nezaměstnaným. Jedná se o podporu z Evropské unie, příjemcům dotace však dává EU poměrně velkou svobodu ve tvorbě plánu transformace. Analýza probíhá na základě teoretického rámce Multiple Streams Frameworkd (Teorie tří proudů). Hlavním cílem je tedy identifikace faktorů, které ovlivnili tvorbu sociální politiky v PSÚT a podotázky jsou pak založené na teoretickém rámci a ptají se na stav tří proudů, okno příležitosti, relevantní aktéry, rámcování problémů a jejich řešení. Na tyto podotázky odpovídá práce převážně na základě dat z polostrukturovaných rozhovorů a veřejněpolitických dokumentů. Data jsou následně analyzovaná pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Práce se ve výkladu inspiruje Colebatchovo (2005) popisem Kingdonovy...
|
|
| |
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
host ::
RSS.