|
|
Election Opinion Polls Interpretation
Zeman, Michal ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Linek, Lukáš (oponent)
Práce zkoumá mediální zpravodajství o volebních průzkumech s cílem pochopit strukturu mediálního pokrytí průzkumů, popsat jeho problémy a přispět k jejich odstranění. S využitím rámce zpravodajských hodnot a komerčních zpravodajských hodnot je problematika nejprve zkoumána obsahovou analýzou na případu zpravodajství online médií před volbami do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021. Analýza zjišťuje, že volební průzkumy jsou v českých online médiích hojně pokrývány. Články o nich jsou většinou založeny na herním metarámci s metaforami dostihů a divadla, což omezuje pohled na volby jako výsledek vůle voličů. Největší důraz je přisuzován označování vítězů voleb, změnám podpory a 5% hranici. Většina výsledků průzkumů je bohužel dezinterpretována; častou chybou je iluze jistoty, která je výsledkům průzkumů přisuzována. Závěry obsahové analýzy přejímá experimentální návrh korektoru dezinformací z průzkumů. Korektor je twitterový robot s lidskou asistencí, který vyhledává relevantní mediální tweety o průzkumech veřejného mínění a opravuje případné dezinformace prostřednictvím odpovědí na Twitteru. Korektor - detekující iluzi jistoty při vyhlašování lídrů průzkumů a výsledky kolem 5 % - má za cíl vzdělávat aktéry a přispět ke zlepšení medializace průzkumů.
|
|
|
Souvislost environmentálně šetrného chování se sociálním statusem jedince
Pourová, Barbora ; Richter, Eva (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Ve své diplomové práci jsem chtěla zjistit, jak souvisí environmentálně šetrné chování a sociální status, přesněji řečeno, jak Češi vnímají jednotlivé příklady environmentálně šetrného chování, zda zvyšují sociální status, nebo si je spíše spojují se šetřením peněz či ochranou přírody. Na téma jsem provedla dotazníkové šetření. Češi vnímají aktivity environmentálně šetrného chování rozdílně než v zahraničí. I takové aktivity, jako je omezení spotřeby elektrické energie (2. místo) nebo omezení spotřeby vody (4. místo), byly považovány za zvyšující sociální status vykonavatele, vedle finančně náročnějších aktivit, jako instalace solárních panelů (1. místo) a nákupu elektrického nebo hybridního auta (3. místo), které svým umístěním potvrdily výsledky ze zahraničí.
|
|
| |
|
|
Rozdíly v názorech na rodinu mezi osobami v manželství a v nesezdaném soužití
Rydvalová, Kateřina ; Klusáček, Jan (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se více zaměřuje na instituci manželství a nesezdané soužití. Cílem je popsat postojové rozdíly mezi sezdanými a nesezdanými osobami na roli muže a ženy v rodině v roce 2020 a také obecně mezi lety 2013 a 2020. V první části je nejprve vysvětlen pojem rodina a je ukázána situaci ohledně současné rodiny. Je tedy zmíněn proces individualizace, druhý demografický přechod a postmaterialismus. Na to navazují změny ve funkcích rodiny a ke konci první kapitoly je ještě ukázána situace ohledně manželství a kohabitací v České republice. Další kapitola je zaměřena na obecnou dělbu rolí v rodině a je nastíněna problematiku genderu. Dále je ukázán kontext České republiky od konce druhé světové války z hlediska vlivu na dělbu genderových rolí a postojů na jejich rozdělení. Zde je zmíněna i problematika dvoukariérových partnerství. A poté je ukázán vývoj názorů na rozdělení rolí v rodině od devadesátých let minulého století. Další část už je zaměřena na analýzu a interpretaci dat v rámci sekundární analýzy. V této práci je prováděna rešerše vhodných textů, která je doplněna o data z různých výzkumů a článků. A dále probíhá analýza datového souboru Naše společnost 2013 - prosinec z Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a Naše společnost 2020 - únor z CVVM. Respondenti byli vybírání...
|
|
|
Veřejné mínění o dětech třetí kultury v současné české společnosti
Millerová, Anna-Marie ; Malvotová, Pavla (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem stereotypizace (dospělých) dětí třetí kultury čili (A)TCK v kontextu současné české společnosti. Cílem práce je zmapovat vnímání (A)TCK českou populací, konkrétně v kontextu stereotypizace. Autorka především verifikuje vybrané okruhy možné stereotypizace (A)TCK a zda jsou (A)TCK v uvedeném kontextu vnímáni spíše pozitivně či negativně. Tyto záměry doplňuje o výzkum vlivu sociodemografických údajů respondentů na stereotypizaci (A)TCK. Jelikož je práce empiricky zaměřená, autorka zmiňovaná témata ověřuje prostřednictvím vlastního výzkumu uskutečněném na 500 respondentech z České republiky. Pro sběr dat byl zvolen kvótní výběr, vzorek je kvazi-reprezentativní. Výsledky analýzy naznačují, že jsou (A)TCK v Čechách vnímáni v některých aspektech spíše pozitivně (z hlediska kapitálů, osobnostních charakteristik a rysů), v jiných k nim mají lidé neutrálnější postoj (v případě sociální distance). Lidé si tak s (A)TCK pojí ve sledovaných okruzích spíše pozitivní stereotypy. Tento výsledek však mohl ovlivnit způsob konstrukce dotazníku. Dále pak analýza věnující se vlivu sociodemografik respondentů na stereotypizaci (A)TCK nemá přesvědčivé výsledky na jejichž základě bychom mohli tvrdit, že určité sociodemografické charakteristiky hrají roli v míře stereotypizace dané skupiny....
|
|
|
Destigmatizace duševních onemocnění a psychohygieny v české společnosti
Římková, Karolína ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
(česky) Diplomová práce se zabývá postoji české společnosti vůči onemocnění deprese a praktikovaným způsobům psychohygieny. Cílem bylo ověřit proměnu postoje v čase a zjistit konkrétní prediktory, které se na této změně podílejí. Hlavní předpoklad vychází ze současné situace, kdy dochází k nárůstu počtu lidí s onemocněním deprese a těch, kteří užívají antidepresiva, proto lze očekávat méně stigmatizující postoj. Ověření předpokladů diplomové práce vycházelo z dotazníkového šetření na vzorku 1022 respondentů. Postoje byly analyzovány pomocí škály RIBS a vícenásobné regresní analýzy. Výsledky potvrdily vliv věku, zkušenosti se vzděláváním o duševním zdraví a užíváním antidepresiv na postoj. Další části analýzy se věnovaly fenoménům souvisejícím se stigmatem - mentální gramotnosti a životnímu stylu. Na základě dotazníkového šetření bylo možné zmapovat destigmatizaci společenského postoje a současné trendy v péči o duševní zdraví. V závěru se diplomová práce věnuje doporučením, která vychází z poznatků šetření a mohly by do budoucna destigmatizaci duševního onemocnění a deprese podpořit.
|
|
|
Průzkumy veřejného mínění v Číně
Smolařová, Lucie ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá odrazem vývoje politické situace Číny ve výzkumu veřejného mínění a povahou tamního kolektivního mínění. Vychází z rešerše dostupné literatury a závěrů akademických studií realizovaných v Číně, teoreticky je ukotvena v díle Jamese Bryce o vývoji veřejného mínění a Irvinga Crespiho, který rozsah a roli výzkumu veřejného mínění v různých politických režimech vymezil na základě akceptace veřejného mínění v politické sféře a argumenty, na nichž vláda zakládá svou legitimitu. V návaznosti na procesy spjaté s ekonomickou liberalizací Číny pluralita kolektivního mínění vzrůstá, což se odráží v oficiální ideologii i rostoucím důrazu na výzkum veřejného mínění proklamovaným čínskou vládou, v čínské konfuciánské společnosti však stále převažuje tradiční inklinace kolektivního mínění k autoritářskému politickému vedení. Liberalizace se odráží také v rozsahu výzkumu veřejného mínění, nedávné studie však ukazují, že výsledky politických průzkumů nejsou v médiích publikovány objektivně a odpovědi respondentů jsou politickým režimem velmi ovlivněny. KLÍČOVÁ SLOVA Čína, veřejné mínění, politické průzkumy, legitimita, James Bryce, Irving Crespi
|
|
|
Uplatnění absolventů vybraných oborů FF ZČU na trhu práce
Šedivcová, Klára ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována tématu pracovního uplatnění absolventů studijního programu Humanistika na Filozofické fakultě Západočeské univerzity. V teoretické části je rozebrán proces přechodu absolventů vysoké školy na pracovní trh. Analyzuje jednotlivé metody hledání práce, jako je využití sociální sítě nebo důležitost lidského kapitálu. V situaci, kdy se ve vyspělých zemích rapidně zvyšují počty vysokoškoláků a roste riziko převzdělanosti, představuje metody odhadování kvalifikačních potřeb na trhu práce. Rovněž monitoruje české i zahraniční evaluace vysokých škol, které jsou prováděny formou hodnocení uplatnění jejich absolventů. V empirické části je rozvedena metodologie kvalitativního výzkumu a interpretce získaných dat o respondentech, absolventech Humanistiky. Předmětem analýzy je hodnocení studovaného oboru, proces a metody hledání zaměstnání, případná nezaměstnanost a hodnoty spojené s prací.
|
|
|
Muži a jejich životní svět v reklamách na pivo
Svobodová, Lucie ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá hojně diskutovaným tématem genderové stereotypizace. Většina pozornosti odborníků i laické veřejnosti je v této oblasti zaměřena na problematiku stereotypů spojených s ženskou rolí. Tato práce se na problematiku genderových stereotypů pokouší nahlížet z druhé - tedy mužské strany. Cílem práce je rekonstruovat mužské stereotypy a jejich životní svět v reklamách, které jsou z tohoto pohledu zaměřené na snad stále typicky mužský produkt: pivo. Současně je sledována přítomnost tradičních stereotypů spojených s mužskou i ženskou rolí. Výzkumný problém je odpovídán pomocí obsahové analýzy reklam na pivo a následnou rekonstrukcí životního světa mužů v nich.
|
|
|
Fenomén radikálních fotbalových fanoušků
Křap, Tomáš ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Se sportem se v dnešní době člověk střetává prakticky na každém kroku. Sport se stal jednou z celospolečensky důležitých oblastí života. Dá se říci, že se sport během dvacátého století stal důležitou institucí. Tato studie se zabývá kopanou, resp. problémem fotbalového chuligánství. Kde se vzalo, jak vypadá situace v různých zemích evropského kontinentu, ale především pátrá po příčinách a důvodech fotbalového chuligánství. Lidé přicházející na stadiony a jiná sportoviště jsou velice různorodou směsicí jednotlivců či skupin. Sportovní diváci se mohou navzájem odlišovat věkem, pohlavím, národností, ale také například svým sociálně-ekonomickým zařazením. Tato různorodost se odráží i v jejich hodnotových orientací. Tato odlišnost hodnotových orientací se může promítnout do vzájemných interakcí a může tak docházet ke střetům, a to jak názorovým, tak postojovým. Důležité je podle mého ptát se, odkud tito lidé pocházejí, tzn. z jakých sociálních vrstev, jaké jsou příčiny jejich chování (osobnost, vliv rodiny, školy, vrstevníků), zajímají se o sport nebo jen potřebují vybít frustraci ze svého života, proč se zrovna zaměřili na fotbal atd.
|
host ::
RSS.