|
|
Odolnost nezralého srdečního svalu k nedostatku kyslíku
Charvátová, Zuzana ; Ošťádal, Bohuslav (vedoucí práce) ; Vízek, Martin (oponent) ; Kuneš, Jaroslav (oponent) ; Škovránek, Jan (oponent)
Dle údajů Světové zdravotnické organizace jsou v zemích střední a východní Evropy nejčastější příčinou úmrtí choroby srdce a cév. Více než polovinu z tohoto množství zaujímá jediné onemocnění, jímž je akutní a chronická ischemická choroba srdeční (ICHS). Cílem klinických i experimentálních kardiologů, kteří se výzkumem prevence a terapie ICHS zabývají, je proto tuto nepříznivou situaci zlepšit. ICHS vzniká jako důsledek nerovnováhy mezi množstvím kyslíku (a substrátů) dodávaného srdeční buňce a množstvím kyslíku, které buňka aktuálně potřebuje ke splnění metabolických nároků. Při ischemii (na rozdíl od hypoxie) je navíc kromě dodávky živin narušen i odvod produktů a nežádoucích zplodin buněčného metabolizmu. Výsledkem je pak přechod srdečního svalu na anaerobní metabolizmus, hromadění metabolitů a porucha energetické a iontové homeostázy; to vede k poruchám kontraktility a konečným důsledkem omezení perfuze myokardu může být zánik srdeční buňky a vznik infarktu myokardu. V tom, zda poškození bude reverzibilní či ireverzibilní, hraje rozhodující roli délka trvání ischemie. Jedinou možností, jak zabránit či alespoň zmírnit nevratné poškození srdečního svalu, je včasné obnovení průtoku krve koronárním řečištěm v postižené oblasti. Rozsah ischemického poškození srdečního svalu nezávisí pouze na intenzitě a...
|
|
|
Některé aspekty patofyziologie makrovaskulárních komplikací u diabetiků 2. typu a jejich uplatnění v praxi
Adamíková, Alena ; Svačina, Štěpán (vedoucí práce) ; Anděl, Michal (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Pacienti s diabetem 2. typu a dalšími rizikovými faktory (dyslipidémie, mikroalbuminurie) mají vysoké riziko asymptomatického kardiovaskulárního onemocnění. Pozitivní mikroalbuminurie ve skupině asymptomatických diabetiků 2. typu byla prokázána u 11,6% pacientů a u všech se vyskytla různě závažná forma kardiovaskulárních onemocnění. Dysfunkce endotelu, aktivní zánětlivý proces v cévní stěně, poruchy lipidového spektra, porucha reverzního transportu cholesterolu se podílejí na akceleraci aterosklerotického procesu u diabetiků 2. typu. Vysoká hladina zánětlivého markeru hs-CRP 3,053±2,668 mg/l přetrvávající ve studovaném souboru i přes zavedenou terapii poukazuje na nutnost systematického a trvalého aktivního terapeutického přístupu k diabetikům 2. typu s rizikovými faktory. Statisticky významný vztah dlouhodobé kompenzace diabetu dle HbA1c a parametrů transientní ischemické dilatace levé komory (TID) u těchto pacientů dokumentuje riziko hyperglykémie pro pseudodilataci levé komory srdeční způsobenou difuzní subendokardiální ischemií (p=0,035). Aktivní přístup k těmto rizikovým pacientům jak po stránce diagnostiky (zátěžové EKG, zátěžový SPECT myokardu), tak po stránce terapie, může podstatně ovlivnit jejich další kvalitu života a životní prognózu.
|
|
|
Tkáňový faktor u akutních koronárních syndromů
Malý, Martin ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Wilhelm, Jiří (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Málek, Ivan (oponent)
Ateroskleróza a její komplikace jsou na prvním místě v příčinách úmrtí v průmyslově rozvinutých zemích. V České republice je stále více než 50% úmrtí spojeno s kardiovaskulárními chorobami, hlavně s akutním koronárním syndromem. Přitom ještě před 100 lety byly kardiovaskulární choroby dle statistik příčinou přibližně 10% úmrtí. Tento strmý nárůst je dáván do spojitosti s výrazně vyšším výskytem rizikových faktorů akcelerované aterosklerózy - hypertenzí, hyperlipoproteinémií, kouřením, obezitou a diabetem. Tento trend se u nás zastavil na konci osmdesátých let a od té doby má klesající tendenci. Je to dáno úspěšnou primární i sekundární prevencí: důslednou léčbou hypertenze, změnou stravovacích návyků, která vedla k poklesu průměrné hladiny cholesterolu na 5.88 mmol.l-1 a poklesem počtu kuřáků . Nedaří se však ovlivnit procento obezity (průměrný body mass index u mužů 28.1) a s ní spojené inzulinové rezistence (Bruthans 2000, Cífková et al. 2002). Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vztah plicních funkcí a tolerance fyzické zátěže u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí
Chlumský, Jan ; Vízek, Martin (vedoucí práce) ; Radvanský, Jiří (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Výsledky studie přinesly několik zásadních zjištění: 1. Tolerance zátěže je u pacientů s CHOPN významně omezena, přičemž různé typy zátěže jsou tolerovány značně rozdílně. Hlavní limitací obou typů zátěže však zůstává nemožnost zvyšovat VT (a následně VE) v odpovědi na zvýšený ventilační drive doprovázející fyzickou zátěž. 2. Limitace vzestupu VT (a následně VE) je určována stupněm plicní hyperinflace a její změnou v průběhu zátěže samotné, která se dá při absenci náročné přístrojové techniky nepřímo odhadovat podle hodnot IC nebo IVC. 3. 6-MWT je na rozdíl od ergometrie doprovázen rychlejším nárůstem dynamické plicní hyperinflace, která je odpovědná za významnou poruchu oxygenace. Proto lépe, než jiné testy tolerance fyzické zátěže odráží schopnost běžných denních aktivit.
|
|
| |
|
|
Regulace ukazatelů biologické aktivity kolorektálního karcinomu
Svobodová, Šárka ; Svačina, Štěpán (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Kolorektální karcinom (KRK) patří celosvětově frekvencí svého výskytu a celkovou úmrtností mezi nejčastější nádorová onemocnění. Předpokladem úspěšné léčby tohoto onemocnění je časná diagnostika. Během posledních let bylo vyvinuto mnoho laboratorních testů, které by měly sloužit k časné detekci kolorektálního karcinomu. Zatím jen zlomek informací má však praktické využití v rutinní klinické praxi. Cílem dizertační práce bylo vyšetřit široké spektrum parametrů u pacientů s časným stádiem KRK a zjistit jejich význam pro rutinní praxi, neboť tyto faktory mohou hrát potenciální regulační úlohu při vzniku či kontrole nádorového bujení. (...) Originální je naše sledování vybraných nádorových markerů v průběhu cytostatické léčby, kde jsme prokázali, že pro monitoraci adjuvantní léčby je vhodná pouze TK a pro monitoraci paliativní léčby lze použít kromě TK i CEA a CA 19-9. TK npři úspěšné adjuvantní terapii po každém cyklu typicky stoupá a do začátku dalšího cyklu se normalizuje. Naproti tomu při neúspěšné léčbě trvale stoupá. CEA a CA 19-9 jsou během adjuvantní léčby trvale v mezích normy. Před zahájením paliativní léčby jsou vždy všechny markery zvýšené a při úspěšné léčbě klesají nebo se dokonce normalizují. Naopak při neúspěšné paliativní léčbě všechny trvale stoupají. Závěrem lze říci, že v současné době...
|
|
|
Predikce chemosenzitivity na 5-fluorouracil a jeho deriváty u nemocných léčených chemoterapií pro kolorektální karcinom
Zimovjanová, Martina ; Nečas, Emanuel (vedoucí práce) ; Cibula, David (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Cíle: 5-fluorouracil (5-FU) je nejčastěji a nejdéle používaným cytostatikem v léčbě kolorektálního karcinomu (CRC). V úvodu této práce jsme vyhodnotili stupen exprese klíčových enzymu metabolismu 5-FU - thymidylátsyntázy (TS), thymidinfosforylázy (TP) a dihydropyrimidindehydrogenázy (DPD) ve vzorcích kolorektálního karcinomu a v okolní střevní sliznici za použití metody RT-PCR a imunohistochemické analýzy. Odlišné exprese ve studovaných tkáních mohou mít vliv na protinádorovou aktivitu a toxicitu léčby fluoropyrimidiny. Publikované výsledky analýz genové a proteinové exprese nejsou jednotné, proto jsme korelovali genovou expresi TS a TP mRNA z čerstvé zmražené tkáně stanovenou pomocí kvantitativní RT-PCR a proteinovou expresi stanovenou imunohistochemickou analýzou z parafinem-fixovaných vzorku kolorektálního karcinomu. Dále jsme u pacientů s lokalizovaným CRC studovali prognostický a prediktivní význam klíčových enzymu metabolismu 5-FU, který doposud není jednoznacně určen. (...) Imunohistochemická analýza prokázala signifikantně vyšší TS expresi v nádorové tkáni ve srovnání se zdravou sliznicí a signifikantne vyšší TP expresi ve stromatu nádoru ve srovnání s expresí ve zdravé sliznici (p<0,001). Nebyl nalezen žádný vzájemný vztah mezí expresí TS mRNA, TP mRNA a proteinovou expresí TS, TP v nádorové tkáni...
|
|
|
Mechanismus vlivu hypoxie na fetoplacentární cévní řečiště
Jakoubek, Vít ; Hampl, Václav (vedoucí práce) ; Zoban, Petr (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Straňák, Zbyněk (oponent)
Placentární hypoxie je všeobecně považována za jeden z hlavních faktorů při rozvoji mnoha perinatálních a neonatálních patologií jako např. intrauterinní růstové retardace plodu (IUGR) nebo preeklampsie. V této disertační práci jsme se proto snažili najít alespoň částečné řešení tohoto problému odpovědí na otázku, jak akutní a chronická hypoxie ovlivňuje fetoplacentární cévní řečiště. Na rozdíl od cév v celém těle (kromě plicního cévního řečiště), fetoplacentární cévy reagují na akutní hypoxii vasokonstrikcí (HFPV). Tímto mechanismem je přesměrováván tok krve z méně oxygenovaných okrsků tkáně do oblastí, které jsou zásobeny kyslíkem lépe. Již je známo, že hypoxie inhibuje draslíkové kanály a tím působí depolarizaci hladkého svalu fetoplacentární cévy. Předpokládáme, že tato hypoxií navozená depolarizace má za následek otevření napěťově řízených vápníkových kanálů a influx vápenatých iontů do buňky, což způsobí vasokonstrikci. Naši první studii jsme prováděli na preparátu dvojitě perfundovaného kotyledonu lidské placenty, které jsme získávali okamžitě po nekomplikovaných spontánních porodech nebo elektivních císařských řezech. Preparát byl perfundován Krebsovým roztokem s dextranem a meklofenamátem a probubláván směsí plynů s 40% O2, 5% CO2 a 55% N2. Srovnávali jsme HFPV, kterou jsme navodili změnou složení...
|
|
|
Retrospektivní diagnostika nepoznaných příčin náhlého úmrtí kojence
Strnadová, Kristina ; Lebl, Jan (vedoucí práce) ; Janda, Jan (oponent) ; Plavka, Richard (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Background: Sudden infant death syndrome (SIDS) is defined as sudden unexpected death of an infant that remains unexplained after thorough post-mortem examination, investigation of the scene of death and case history. The autopsy findings and the physiological characteristics of these infants suggest a possible role of insufficient cardiorespiratory control and arousal mechanisms. The etiology is probably multifactorial based on a genetic predisposition combined with environmental factors. Several candidate genes have been studied, e.g. those involved in serotonin transport, autonomic nervous system embryology, inflammation, energy production, nicotine and glucose metabolism. A small number of cases may be caused by monogenic diseases that can lead to sudden death and leave no characteristic autopsy findings and thus imitate SIDS. Fatty acid beta-oxidation disorders (FAOD) have been associated with SIDS since 1976 and it is nowadays estimated that they may be responsible for about 1% of SIDS cases. Congenital long QT syndrome, a cardiac channelopathy, that may cause a fatal arrhythmia was a logical candidate for SIDS and indeed it was found out that about 9,5% of SIDS cases carry a mutation or a function changing variant in one of seven cardiac ion channel genes. We assumed that the severe salt...
|
|
|
Ontogenetický vývoj mitochondrií srdečního svalu a jejich úloha v odolnosti k nedostatku kyslíku
Škárka, Libor ; Ošťádal, Bohuslav (vedoucí práce) ; Škovránek, Jan (oponent) ; Vízek, Martin (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Jedním z nežádoucích projevů současného života v ekonomicky rozvinutých zemí je vysoká frekvence onemocnění kardiovaskulárniho systému a s tím související nejčastější příčina úmrtí. V roce 2000 zemřelo v zemích bývalého "socialistického bloku" na tyto choroby 2 846 429 lidí, což je 60 % všech úmrtí {WHO, 2004}. Zhruba polovina případů jde na vrub jedinému onemocnění, ICHS. Je proto pochopitelné, že úsilí klinických a experimentálních kardiologů je vedeno snahou tuto nepříznivou situaci pozitivně ovlivnit. Jde však o úkol nadmíru obtížný a lze předpokládat, že jeho splnění si vyžádá dlouholetý intenzívní výzkum, zahrnující oblasti "od molekuly až k lůžku pacienta". Podstatou ICHS je nepoměr mezi dodávkou a potřebou kyslíku a substrátů v srdeční buňce . Při ischemii však není narušena pouze dodávka živin, ale i odvod produktů a zplodin buněčného metabolismu. Převahu získává anaerobní zpracování živin, metabolity se hromadí v tkáni, dochází k poruše iontové a neurohurnorální homeostázy a v konečném důsledku je narušena kontraktilní funkce srdečního svalu. Rozhodující roli v celém procesu hraje čas, vymezuj ící hrani ci mezi reverzibilním a ireverzibilním poškozením: zatímco následky krátkodobé ischemie jsou prakticky plně reverzibilní, déletrvající omezení perfuze vede k trvalému ovlivnění základních funkcí...
|
host ::
RSS.