Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Patofyziologická charakterizace autoimunitních puchýřnatých kožních chorob
Krabcová, Jana ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce) ; Kuklová, Ivana (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
SOUHRN DISERTAČNÍ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Autoimunitní puchýřnaté choroby jsou závažná a chronicky probíhající onemocnění sliznic a kůže s neznámou etiologií. Jsou charakterizovány tvorbou specifických protilátek proti adhezivním molekulám v epidermis nebo v oblasti tzv. dermoepidermální junkce. Vazba protilátek na cílové struktury vede v dané oblasti k poruše adheze, a tak vzniku puchýře - intraepidermálně při onemocněních skupiny pemphigu či subepidermálně v oblasti dermoepidermální junkce při onemocněních skupiny pemphigoidu. Detekce autoprotilátek vázaných v tkáni či cirkulujících v séru je esenciální v diagnostice autoimunitních puchýřnatých chorob. U bulózního pemphigoidu jsou typické specifické protilátky produkované proti hemidesmosomálním antigenům BP180 a BP230, které spojují bazální keratinocyty a bazální membránu. Diagnóza je založená na pozitivitě minimálně dvou specifických markerů - histologický průkaz, detekce tkáňově vázané protilátky frakce imunoglobulinu G a C3 složky komplementu v oblasti bazální membrány epidermis metodou přímé imunofluorescence, detekce cirkulujících protilátek frakce imunoglobulinu G pomocí nepřímé imunofluorescence na opičím či králičím jícnu nebo na tkáňovém substrátu štěpeném 1mol/l NaCl, detekce antigenů BP180/ BP230 pomocí ELISA. Klinický obraz může pomoci při...
Studium bariérových lipidů v kůži a kožních modelech
Sochorová, Michaela ; Vávrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zimčík, Petr (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra organické a bioorganické chemie Kandidát: Mgr. Michaela Sochorová Školitel: prof. PharmDr. Kateřina Vávrová, Ph.D. Název disertační práce: Studium bariérových lipidů v kůži a kožních modelech Jako "bariérové" označujeme lipidy nacházející se v nejsvrchnější vrstvě epidermis - stratum corneum (SC). Jedná se o přibližně ekvimolární směs ceramidů (Cer), volných mastných kyselin (MK) a cholesterolu (Chol). Tato směs je jedinečná svým složením i strukturou a zajišťuje bariéru, která chrání organismus před negativními vlivy vnějšího prostředí a současně brání nadměrným ztrátám vody a reguluje tak homeostázu organismu. Narušení kožní bariéry, včetně pozměněného složení a organizace bariérových lipidů, bylo popsáno u řady onemocnění postihujících kůži, jako je atopická dermatitida, psoriáza či rakovinná onemocnění kůže. Studium a terapie těchto onemocnění jsou limitovány jejich komplexní patofyziologií a nedostatkem biologického materiálu (lidské tkáně). Kožní modely tak představují vhodnou alternativu a užitečný nástroj pro studium kožních onemocnění. Modely využívané ve studiu kožní bariéry se liší svojí jednoduchostí/složitostí, způsobem přípravy a tudíž i druhem informací, které mohou poskytnout. Jednoduchým modelem mezibuněčné...
Kožní nežádoucí účinky cílené onkologické léčby
Říčař, Jan ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Úvod V posledních letech jsou do klinické praxe zaváděna nová onkologická léčiva s cílenými účinky na buněčné úrovni. Některé z těchto látek způsobují charakteristické reakce postihující kůži, kožní adnexa a sliznice. Skupinou s nejvýznamnějšími kožními reakcemi v klinické praxi jsou v současné době inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Papulopustulózní exantém je nejčastějším kožním nežádoucím účinkem EGFR inhibitorů. Může mít zásadní dopad na kvalitu života, být příčinou přerušení nebo i ukončení onkologické léčby, a tím zhoršení prognózy pacientů. Cíle práce Cílem práce bylo na souboru pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) určit výskyt, závažnost a období vzniku papulopustulózního exantému při léčbě erlotinibem. Dále pak určit vztah papulopustulózního exantému k prognóze pacientů a k výskytu EGFR mutací. Dalším cílem práce bylo vypracovat informační materiály pro pacienty léčené EGFR inhibitory popisující kožní změny, jejich prevenci, léčbu a doporučená režimová opatření. Metodika Šlo o prospektivní, otevřenou, nekontrolovanou studii, ve které byli od roku 2006 sledováni pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem stádia III B a IV léčení erlotinibem v jakékoli linii protinádorové léčby. U pacientů byl v měsíčních intervalech sledován vývoj základního...
Patofyziologická charakterizace autoimunitních puchýřnatých kožních chorob
Krabcová, Jana ; Arenbergerová, Monika (vedoucí práce) ; Kuklová, Ivana (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
SOUHRN DISERTAČNÍ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Autoimunitní puchýřnaté choroby jsou závažná a chronicky probíhající onemocnění sliznic a kůže s neznámou etiologií. Jsou charakterizovány tvorbou specifických protilátek proti adhezivním molekulám v epidermis nebo v oblasti tzv. dermoepidermální junkce. Vazba protilátek na cílové struktury vede v dané oblasti k poruše adheze, a tak vzniku puchýře - intraepidermálně při onemocněních skupiny pemphigu či subepidermálně v oblasti dermoepidermální junkce při onemocněních skupiny pemphigoidu. Detekce autoprotilátek vázaných v tkáni či cirkulujících v séru je esenciální v diagnostice autoimunitních puchýřnatých chorob. U bulózního pemphigoidu jsou typické specifické protilátky produkované proti hemidesmosomálním antigenům BP180 a BP230, které spojují bazální keratinocyty a bazální membránu. Diagnóza je založená na pozitivitě minimálně dvou specifických markerů - histologický průkaz, detekce tkáňově vázané protilátky frakce imunoglobulinu G a C3 složky komplementu v oblasti bazální membrány epidermis metodou přímé imunofluorescence, detekce cirkulujících protilátek frakce imunoglobulinu G pomocí nepřímé imunofluorescence na opičím či králičím jícnu nebo na tkáňovém substrátu štěpeném 1mol/l NaCl, detekce antigenů BP180/ BP230 pomocí ELISA. Klinický obraz může pomoci při...
Studium bariérových lipidů v kůži a kožních modelech
Sochorová, Michaela ; Vávrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zimčík, Petr (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra organické a bioorganické chemie Kandidát: Mgr. Michaela Sochorová Školitel: prof. PharmDr. Kateřina Vávrová, Ph.D. Název disertační práce: Studium bariérových lipidů v kůži a kožních modelech Jako "bariérové" označujeme lipidy nacházející se v nejsvrchnější vrstvě epidermis - stratum corneum (SC). Jedná se o přibližně ekvimolární směs ceramidů (Cer), volných mastných kyselin (MK) a cholesterolu (Chol). Tato směs je jedinečná svým složením i strukturou a zajišťuje bariéru, která chrání organismus před negativními vlivy vnějšího prostředí a současně brání nadměrným ztrátám vody a reguluje tak homeostázu organismu. Narušení kožní bariéry, včetně pozměněného složení a organizace bariérových lipidů, bylo popsáno u řady onemocnění postihujících kůži, jako je atopická dermatitida, psoriáza či rakovinná onemocnění kůže. Studium a terapie těchto onemocnění jsou limitovány jejich komplexní patofyziologií a nedostatkem biologického materiálu (lidské tkáně). Kožní modely tak představují vhodnou alternativu a užitečný nástroj pro studium kožních onemocnění. Modely využívané ve studiu kožní bariéry se liší svojí jednoduchostí/složitostí, způsobem přípravy a tudíž i druhem informací, které mohou poskytnout. Jednoduchým modelem mezibuněčné...
Studium bariérových lipidů v kůži a kožních modelech
Sochorová, Michaela ; Vávrová, Kateřina (vedoucí práce) ; Zimčík, Petr (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra organické a bioorganické chemie Kandidát: Mgr. Michaela Sochorová Školitel: prof. PharmDr. Kateřina Vávrová, Ph.D. Název disertační práce: Studium bariérových lipidů v kůži a kožních modelech Jako "bariérové" označujeme lipidy nacházející se v nejsvrchnější vrstvě epidermis - stratum corneum (SC). Jedná se o přibližně ekvimolární směs ceramidů (Cer), volných mastných kyselin (MK) a cholesterolu (Chol). Tato směs je jedinečná svým složením i strukturou a zajišťuje bariéru, která chrání organismus před negativními vlivy vnějšího prostředí a současně brání nadměrným ztrátám vody a reguluje tak homeostázu organismu. Narušení kožní bariéry, včetně pozměněného složení a organizace bariérových lipidů, bylo popsáno u řady onemocnění postihujících kůži, jako je atopická dermatitida, psoriáza či rakovinná onemocnění kůže. Studium a terapie těchto onemocnění jsou limitovány jejich komplexní patofyziologií a nedostatkem biologického materiálu (lidské tkáně). Kožní modely tak představují vhodnou alternativu a užitečný nástroj pro studium kožních onemocnění. Modely využívané ve studiu kožní bariéry se liší svojí jednoduchostí/složitostí, způsobem přípravy a tudíž i druhem informací, které mohou poskytnout. Jednoduchým modelem mezibuněčné...
Kožní nežádoucí účinky cílené onkologické léčby
Říčař, Jan ; Cetkovská, Petra (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent)
1 Abstrakt Úvod V posledních letech jsou do klinické praxe zaváděna nová onkologická léčiva s cílenými účinky na buněčné úrovni. Některé z těchto látek způsobují charakteristické reakce postihující kůži, kožní adnexa a sliznice. Skupinou s nejvýznamnějšími kožními reakcemi v klinické praxi jsou v současné době inhibitory receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Papulopustulózní exantém je nejčastějším kožním nežádoucím účinkem EGFR inhibitorů. Může mít zásadní dopad na kvalitu života, být příčinou přerušení nebo i ukončení onkologické léčby, a tím zhoršení prognózy pacientů. Cíle práce Cílem práce bylo na souboru pacientů s nemalobuněčným plicním karcinomem (NSCLC) určit výskyt, závažnost a období vzniku papulopustulózního exantému při léčbě erlotinibem. Dále pak určit vztah papulopustulózního exantému k prognóze pacientů a k výskytu EGFR mutací. Dalším cílem práce bylo vypracovat informační materiály pro pacienty léčené EGFR inhibitory popisující kožní změny, jejich prevenci, léčbu a doporučená režimová opatření. Metodika Šlo o prospektivní, otevřenou, nekontrolovanou studii, ve které byli od roku 2006 sledováni pacienti s nemalobuněčným plicním karcinomem stádia III B a IV léčení erlotinibem v jakékoli linii protinádorové léčby. U pacientů byl v měsíčních intervalech sledován vývoj základního...
Informovanost o HIV a sexuální chování
Zellerová, Kateřina ; Košťálová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Salavec, Miloslav (oponent) ; Prchalová, Eva (oponent)
Autor: Kateřina Zellerová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Informovanost o HIV a sexuální chování Vedoucí práce: Jaroslava Košťálová Počet stran: 92 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2008 Klíčová slova: AIDS, HIV, sexuální chování, prevence, edukace Bakalářská práce se zabývá aktuálním tématem HIV/AIDS a sexuální chování. Zaměřuje se na základní informace o HIV/AIDS, jako je stručná historie onemocnění, přenos viru, průběh onemocnění a jeho léčba. Dále zmiňuje prevenci přenosu HIV a počty HIV pozitivních ve světě i v ČR. Nezapomíná ani na úlohu ošetřovatelství v prevenci a edukaci, ani na sexuální chování, jeho vývoj a rizikové chování v sexuální oblasti. Výzkumná část práce je tvořena dotazníkovým šetřením mezi mládeží. Zkoumaný vzorek tvoří žáci základní školy, studenti střední zdravotnické školy a gymnázia. Výzkum se zabývá znalostmi respondentů v oblasti HIV/AIDS a jejich zkušenostmi a názory z této oblasti. Výsledky výzkumu jsou zčásti porovnány s výzkumem, provedeným v roce 2005 v rámci bakalářské práce na téma "Pohlavně přenosné choroby a prevence jejich šíření".
Skin equivalents in basic and applied research: Development of human hair equivalents
Havlíčková, Blanka ; Arenberger, Petr (vedoucí práce) ; Pánková, Růžena (oponent) ; Salavec, Miloslav (oponent) ; Vízek, Martin (oponent)
Hledání účinnějších léků na léčbu běžných poruch růstu vlasů zůstává hlavní prioritou, a to jak pro klinickou dermatologii a tak i pro průmysl. Růst lidských vlasů je v současné době možné studovat in vitro pomocí organicky kultivovaných vlasových folikulů. V této studii byly vyvinuty tři nové organo-typové folikulové testy s užitím v základním a aplikovaném výzkumu vlasů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.