|
|
Výukové strategie rozvíjející kompetenci k učení
Špalová, Zuzana ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Práce je pokusem o představení specifické metodiky výuky žáků-cizinců, jejichž jazykové dovednosti dosud nedosahují úrovně potřebné ke zvládnutí běžné výuky na druhém stupni českých základních škol. Autorka popisuje využití speciálních pracovních listů, které mají těmto žákům napomoci v překonání jazykové bariéry a osvojení si důležitých poznatků ze specializovaných předmětů. KLÍČOVÁ SLOVA: výuková strategie, vyučovací metody, pracovní listy, vzdělávání cizinců
|
|
|
Vyučovací styly učitelů anglického jazyka na ZŠ a SŠ
Harazimová, Kateřina ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Greger, David (oponent)
Diplomová práce s názvem Vyučovací styly učitelů anglického jazyka na ZŠ a SŠ se zabývá v ČR zatím relativně málo propracovaným tématem vyučovacích stylů. Pracuje s českými i zahraničními zdroji, na základě kterých tuto problematiku rozpracovává; identifikuje a blíže popisuje jednotlivé aspekty vyučovacích stylů, přístupy k jejich zkoumání, dává do kontextu vyučovací styly a s nimi související pojmy. Dále poskytuje přehled několika typologií vyučovacích stylů převzatých od zahraničních autorů. Empirická část prezentuje původní výzkum založený na kombinaci kvantitativního a kvalitativního přístupu, který se věnuje podrobnému studiu šesti vybraných vyučujících anglického jazyka a na základě jejich výpovědí identifikuje aspekty různých vyučovacích stylů. Dále práce prezentuje některé jejich názory a postoje týkající se učitelského povolání.
|
|
|
Jak ředitelé přidělují učitelé do jednotlivých tříd?
Boušková, Monika ; Greger, David (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Vzdělávací systém v České republice umožňuje rozřazovat žáky dle jejich schopností na prvním a druhém stupni základní školy. Učitelé jsou tedy přidělování k žákům do výběrových, či nevýběrových tříd a skupin řediteli, nebo vedením základních škol. Tato diplomová práce se zabývá způsobem přidělování učitelů do jednotlivých tříd řediteli a vedením na základních školách a klade si za cíl zjistit, jakým způsobem a podle jakých kritérií dochází k výběru učitelů do jednotlivých typů tříd. Výzkumné šetření v diplomové práci je podpořeno výzkumy, zabývajícími se kvalitou učitele a diferencovaným vzděláváním již od 60. let 20. století. Teoretická část diplomové práce se soustřeďuje na vymezení pojmů týkajících se diferencovaného vzdělávání a sleduje, jakým způsobem je nahlíženo na učitele a učitelskou profesi. V empirické části je popsána výzkumná metodologie kvalitativního výzkumu, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem ředitelé či vedení přidělují učitele do jednotlivých tříd, jaká kritéria jsou pro ně rozhodující a jak definují kvality přidělovaných učitelů. Klíčová slova: Vnější diferenciace, vnitřní diferenciace, kvalita učitele, pojetí výuky, výběrová základní škola, rozřazování žáků, schopnosti, ředitel, přidělování učitelů, výběrové třídy, výběrové skupiny, kvalitativní výzkum
|
|
|
Otázka jako součást pedagogické komunikace
Koukalová, Pavla ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Starý, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá otázkami zaznívajícími v rámci pedagogické komunikace. Cílem této práce je analyzovat výukový dialog na prvním stupni základní školy s důrazem na funkci, typ a frekvenci učitelských a žákovských otázek. Kromě teoretických poznatků týkajících se funkce, frekvence a typologie otázek je zohledněna rovněž problematika pauzy ponechané po položení otázky, určování žáka, který má odpovídat, kvality žákovy odpovědi a učitelovy reakce na ni. Teoretická východiska jsou doplněna o výzkum založený na analýze videozáznamu tří vyučovacích hodin a rozhovorech s učiteli. Jedním z klíčových výsledků výzkumu je zjištění, že učitelův styl kladení otázek je determinován jeho pojetím výuky a stanovovanými cíli.
|
|
|
Vliv způsobu opravování chyb v mluveném projevu na sebědůvěru žáka
Kubalová, Kateřina ; Hanková, Zdeňka (oponent) ; Starý, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce s názvem Vliv způsobu opravování chyb v mluveném projevu na sebedůvěru žáka se zabývá opravou chyby učitelem v mluveném projevu v hodinách anglického jazyka a vlivem způsobu opravy chyby na sebedůvěru žáka. Definuje sebedůvěru na pozadí koncepce já a sebepojetí a představuje činitele, které sebedůvěru ovlivňují. Zmíněna je především rodina, vrstevníci, kultura a tělesné a psychické dispozice. Nejvíce pozornosti je věnováno vlivu školy. V další části je definována chyba a analyzována z pohledu její funkce, typologie a příčin. Práce reflektuje zásadní roli chyby ve školním hodnocení a popisuje rozdílné reakce učitele na chybu. Empirický výzkum prostřednictvím zakotvené teorie popisuje souvislost mezi sebedůvěrou žáka a reakcí na jeho chybu okolím a přináší náhled jak jednotlivé způsoby opravení chyby vnímají žáci.
|
|
|
Formativní hodnocení
Poláčková, Michaela ; Slavík, Jan (oponent) ; Starý, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce Formativní hodnocení pojednává o jedné z forem školního hodnocení, zaměřující se na časté, interaktivní hodnocení žákova pokroku. Po uvedení do problematiky školního hodnocení, se zabývá hodnocením z pohledu zpětné vazby na učení žáků a hodnocením jako jedním z cílů edukačního procesu. Po vymezení pojmu "formativní hodnocení", se zabývá formativním hodnocením jako celkem, který zahrnuje řadu metod a strategií umožňujících učitelům i žákům lépe porozumět učebním procesům s cílem maximálního možného přiblížení dosaženého výkonu žáků k cílům stanoveným kurikulem. Část textu věnovaná teorii formativního hodnocení čerpá z výsledků mezinárodního projektu Formativní hodnocení (Formative Assessment), který realizovalo Centrum pro výzkum a inovace ve vzdělávání (CERI) Organizace pro hospodářkou spolupráci a rozvoj (OECD) a z klíčové publikace Hodnocení pro učení (Assessment for Learning) (P. Black, D. Wiliam). Formativní hodnocení je zde vnímáno jako prostředek zvyšování efektivity učení jednotlivých žáků a zvyšování potenciálu zpětné vazby při hodnocení žáků známkou. Práce představuje konkrétní metody a postupy, jak formativní hodnocení zařadit do vyučování. Závěrečná část je věnována empirickému výzkumu hodnocení několika učitelů angličtiny. Prostřednictvím případové studie je zde zkoumáno, jak...
|
|
|
Efektivní výukové strategie
Starý, Karel ; Walterová, Eliška (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
V první části disertační práce jsm e si položili obecnou otázku, jaká výuka je efektivní, a pokusili jsme na ni najít odpověď v teoretických zdrojích. Nejdříve jsm e vymezili pojmy výuka a výukové strategie. Vycházíme z takového pojetí, které výuku chápe především jako interaktivní proces vyučovacích činností učitele a učebních procesů žáků. Výukovými strategiemi rozumíme promyšlené záměry, plány a postupy učitele, které předcházejí použití konkrétních výukových metod. Soustředili jsme pozornost především na tzv. procesuálni efektivitu, která se soustřeďuje na procesy vyučování a učení a je významným doplněním rezultativní efektivity, která se zabývá zjišťováním výsledků učebních procesů. Z analýzy teoretických zdrojů jsme vyvodili faktory, které pro procesuálni efektivitu výuky považujeme za rozhodující. Teoretické poznatky jsm e soustředili do modelu cílevědomé, aktivní a smysluplné výuky (CAS), který jsm e se pokusili dát do vztahu se zákonitostmi časového průběhu výuky. Tím jsme dospěli ke struktuře efektivního učebního cyklu. Tento cyklus je tvořen fázemi stanovování učebních cílů, aktivování dosavadních znalostí, porozumění novému učivu, retence znalostí a závěrečnou reflexí. Pojmenování fází odpovídá učebním procesům, ke kterým by u žáků při výuce mělo docházet. K jednotlivým fázím učebního cyklu jsm...
|
|
|
Efektivní výukové strategie
Starý, Karel
V první části disertační práce jsm e si položili obecnou otázku, jaká výuka je efektivní, a pokusili jsme na ni najít odpověď v teoretických zdrojích. Nejdříve jsm e vymezili pojmy výuka a výukové strategie. Vycházíme z takového pojetí, které výuku chápe především jako interaktivní proces vyučovacích činností učitele a učebních procesů žáků. Výukovými strategiemi rozumíme promyšlené záměry, plány a postupy učitele, které předcházejí použití konkrétních výukových metod. Soustředili jsme pozornost především na tzv. procesuálni efektivitu, která se soustřeďuje na procesy vyučování a učení a je významným doplněním rezultativní efektivity, která se zabývá zjišťováním výsledků učebních procesů. Z analýzy teoretických zdrojů jsme vyvodili faktory, které pro procesuálni efektivitu výuky považujeme za rozhodující. Teoretické poznatky jsm e soustředili do modelu cílevědomé, aktivní a smysluplné výuky (CAS), který jsm e se pokusili dát do vztahu se zákonitostmi časového průběhu výuky. Tím jsme dospěli ke struktuře efektivního učebního cyklu. Tento cyklus je tvořen fázemi stanovování učebních cílů, aktivování dosavadních znalostí, porozumění novému učivu, retence znalostí a závěrečnou reflexí. Pojmenování fází odpovídá učebním procesům, ke kterým by u žáků při výuce mělo docházet. K jednotlivým fázím učebního cyklu jsm...
|
|
|
Osobní organizace vysokoškolských studentů
Dejmalová, Lenka ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šebková, Helena (oponent) ; Matošková, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem osobní organizace vysokoškolských studentů v současném dynamickém prostředí vysoké školy. Cílem empirického výzkumu bylo prozkoumat, jak studenti organizují své studium na začátku studia. V teoretické části jsme pojednali o Boloňském procesu a hlavních změnách, které nastaly v terciárním vzdělávání a proměnily studentskou kariéru vysokoškolských studentů. Zabývali jsme se také vysokoškolskou socializací a osobností vysokoškolského studenta, jeho tradičními i novými rolemi a proměnami životního stylu. Byly představeny dva pohledy na vysokoškolské studium akcentující důraz na kognitivní rozvoj osobnosti studenta a také význam oborově nespecifických dovedností osobní organizace pro úspěšné vysokoškolské studium. V kvalitativním výzkumu vycházíme z konceptů osobní organizace a akademického sebeřízení, jež vymezují klíčové dovednosti pro úspěšné vysokoškolské studium i profesní uplatnění. Nejprve jsme přistoupili k obsahové analýze studijních plánů a orientačnímu dotazníkovému průzkumu mezi studenty 1. ročníku FF ZČU v Plzni. Použili jsme také snímek studijního týdne a elektronické dotazování. Data jsme analyzovali technikou otevřeného kódování a tématického kódování. Rozlišili jsme dva organizačně-studijní typy, jejichž základem byly rozdíly v zaměření mimoškolní činnosti a v...
|
|
|
Využití bezpilotních prostředků v zemědělství.
Starý, Karel ; Kroulík, Milan (vedoucí práce) ; Petrásek, Stanislav (oponent)
Obor využití bezpilotních prostředků v zemědělství zažívá v posledních letech velký rozvoj. Zemědělci se snaží tohoto rozvoje využít a zajímají se o jednotlivé možnosti využití bezpilotních prostředků. V současné zemědělské výrobě jsou totiž kladeny stále větší požadavky na její zefektivňování a ekonomický aspekt výroby je na prvním místě. Farmáři se proto ve snaze o ekonomickou rentabilitu a zároveň šetrný přístup vůči krajině snaží získávat stále více informací o stavech porostů i informací o zvířatech. Na jejich základě pak zemědělec může zvolit vhodná opatření a tak dosahovat ekonomického profitu. Formou literární rešerše jsou popsány základní typy konstrukce bezpilotních prostředků, možnosti jejich pohonu a je zde zhodnocena vhodnost použití pro jednotlivé aplikace. Dále jsou pak zmíněny možnosti snímkování a konkrétní příklady aplikací v zemědělské výrobě.
|
host ::
RSS.