Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prioritizace v ochraně přírody: příklad Národního parku Šumava
Janík, Tomáš
V posledních desetiletích čelíme celosvětově negativním změnám přírodního prostředí. Změny krajiny způsobené antropogenním tlakem a novými formami využití území vedou k poklesu počtu vhodných habitatů, fragmentaci a nevhodnému managementu krajiny, což následně způsobuje ztrátu biodiverzity. Jedním ze základních nástrojů, který má daným negativním změnám zabránit, je územní ochrana přírody. Ta se však často střetává s jinými zájmy na využití území. Vzhledem k těmto rozdílným pohledům na vývoj krajiny je potřeba území dobře poznat a stanovit jeho hodnoty a priority pro ochranu přírody. Pro takovou úlohu a účely práce bylo vybráno území Národního parku Šumava (NPŠ), který představuje relativně velkou a celistvou plochu s obecně vysokým, ale na základě zonace různým stupněm ochrany a zároveň disponuje bohatou datovou základnou. Navíc prošel několika přístupy k vedení a managementu území. Pomocí krajinně-ekologických a geografických přístupů vzniklo v rámci této práce několik výstupů postupně analyzujících hodnoty a priority území s cílem přispět těmito přístupy a podklady do debaty o správě a zonaci NPŠ i chráněných území obecně. Přístup se skládal z několika kroků; prvním z nich byla charakteristika území, a to jak z fyzicko-geografického, tak socioekonomického pohledu, a z pohledu managementu; navíc...
Prioritizace v ochraně přírody: příklad Národního parku Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Václavík, Tomáš (oponent) ; Boltižiar, Martin (oponent)
V posledních desetiletích čelíme celosvětově negativním změnám přírodního prostředí. Změny krajiny způsobené antropogenním tlakem a novými formami využití území vedou k poklesu počtu vhodných habitatů, fragmentaci a nevhodnému managementu krajiny, což následně způsobuje ztrátu biodiverzity. Jedním ze základních nástrojů, který má daným negativním změnám zabránit, je územní ochrana přírody. Ta se však často střetává s jinými zájmy na využití území. Vzhledem k těmto rozdílným pohledům na vývoj krajiny je potřeba území dobře poznat a stanovit jeho hodnoty a priority pro ochranu přírody. Pro takovou úlohu a účely práce bylo vybráno území Národního parku Šumava (NPŠ), který představuje relativně velkou a celistvou plochu s obecně vysokým, ale na základě zonace různým stupněm ochrany a zároveň disponuje bohatou datovou základnou. Navíc prošel několika přístupy k vedení a managementu území. Pomocí krajinně-ekologických a geografických přístupů vzniklo v rámci této práce několik výstupů postupně analyzujících hodnoty a priority území s cílem přispět těmito přístupy a podklady do debaty o správě a zonaci NPŠ i chráněných území obecně. Přístup se skládal z několika kroků; prvním z nich byla charakteristika území, a to jak z fyzicko-geografického, tak socioekonomického pohledu, a z pohledu managementu; navíc...
Testování možností extrakce vybraných krajinných charakteristik pro popis stanovišť výskytu indikačně významných druhů ptáků v Krkonoších z dat dálkového průzkumu Země
Polák, Mojmír ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Diplomová práce využívá data Dálkového průzkumu Země dvou prostorových úrovní (Sentinel-2 s pixelem 10 x 10 m a PlanetScope 3 x 3 m). Práce zkoumá možnosti extrakce vybraných krajinných charakteristik (spektrální indexy, typ land cover, krajinné metriky) s cílem vyhodnotit, jaké charakteristiky a v jakém měřítku jsou statisticky významné pro výskyt 23 vybraných druhů ptáků, druhovou bohatost a počet druhů řádu pěvci v kvadrátech 1400 x 1400 m v Krkonoších. Data o výskytu druhů byla mapována v letech 2012-2014 na české i polské straně. Síla vztahu mezi charakteristikami a výskytem byla určena Pearsonovým korelačním koeficientem. Nepodařilo se potvrdit, že by pro extrakci krajinných charakteristik byla přínosnější data s větším prostorovým rozlišením. Z celkového pohledu krajinné charakteristiky neprokázaly funkční vztahy pro všechny vybrané druhy. Jako relevantní se potvrdily pro vybrané druhy, druhovou bohatost a řád pěvců například faktory průměrná nadmořská výška a land cover. Land cover byl analyzován metodou řízené klasifikace Random Forest v prostředí Google Earth Engine s celkovou přesností 78 % v případě dat Sentinel-2, jak v tundře, tak i ve zbylé části území a pro data PlanetScoce v tundře 77 %, ve zbylé části území 66 %. Výsledky klasifikací byly porovnány s datovými produkty CORINE Land...
Zjišťování parametrů kvality výuky fyziky
Žák, Vojtěch ; Kolářová, Růžena (vedoucí práce) ; Svoboda, Emanuel (oponent) ; Janík, Tomáš (oponent)
Tato disertační práce se zabývá zjišťováním a posuzováním parametrů kvality výuky fyziky na gymnáziu. Práce mapuje současné přístupy ke kvalitě vzdělávání a kvalitě výuky a dále popisuje průběh a výsledky expertního šetření, které přispěly k vytvoření vlastní techniky pozorování výuky fyziky a posuzování její kvality. V dalším je popsána realizace výzkumu, při kterém byla posuzována kvalita výuky fyziky deseti učitelů na sedmi pražských gymnáziích, a je diskutována validita a reliabilita vytvořené techniky. V rámci práce byla také na základě výsledků výzkumu vytvořena didaktická příprava výuky fyzikálního tématu s názvem "Energie a zákony zachování v mechanice", kterou jsem odučil a jejíž výuka byla také posuzována pomocí vytvořené techniky. Součástí práce je také manuál pro budoucí uživatele vytvořené techniky pozorování a posuzování.
Média v sebevzdělávání žáků 2. stupně ZŠ
Jursová, Jitka ; Horák, Josef (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent) ; Nikl, Jiří (oponent)
Cílem disertační práce bylo analyzovat aktuální stav a tendence sebevzdělávání a informálního vzdělávání žáků 2. stupně ZŠ v kontextu kurikulární reformy v ČR, v souvislosti s působením masově komunikačních médií na děti tohoto věku. Předmětem výzkumu se primárně staly možnosti a reálná situace využívání médií dětmi při sebevzdělávacích aktivitách, a dále možnosti a kompetence školy využívat média k efektivní mediální a informační výchově a k rozvoji studijních kompetencí žáků podle požadavků reformovaného českého kurikula. Práce vychází ze současného pojetí mediální a informační výchovy, jež je formulováno v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Mediální a informační výchova se staly nedílnou součástí nového českého kurikula a požadavky na jejich implementaci do školní výuky vycházejí z celkové koncepce vzdělávání v Evropě na začátku nového tisíciletí.
Fyzikální pokusy pro střední školy - videostudie
Nikitin, Alexandr ; Snětinová, Marie (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Název práce: Fyzikální pokusy pro střední školy - videostudie Autor: Bc. Alexandr Nikitin Katedra / Ústav: Katedra didaktiky fyziky Vedoucí diplomové práce: RNDr. Marie Snětinová, Ph.D., Katedra didaktiky fyziky Abstrakt: Experiment je základním prvkem nejen ve fyzice jako vědě, ale také ve výuce fyziky. Přestože je poslední dobou více pozornosti věnováno samostatnému experimentování žáků, významnou roli ve školách stále hraje demonstrační experiment. Na katedře didaktiky fyziky MFF UK má projekt předvádění demonstračních experimentů pro studenty středních škol tradici více než 30 let a v současné době nabízí celkem sedm tematických celků. Předchozí výzkum provedený na vzorku cca 5100 studentů však ukázal, že tyto tematické celky jsou studenty vnímány poměrně odlišně zejména z hlediska jejich zájmu, vnitřní motivace a subjektivně vnímané užitečnosti a hodnoty. Nabízí se tedy otázka, zda existují parametry, které předurčují pozitivní vnímání demonstračních pokusů studenty - ať už by mělo jít o požadavky na lektora, o způsob práce s publikem či o výběr jednotlivých experimentů. Cílem této práce je představit videostudii zabývající se analýzou těchto vystoupení, jejíž výsledky poslouží k hledání předestřených parametrů. V práci je popsána metodologie tvorby kategoriálního systému užitého ve videostudii,...
Zahradně architektonická studie vybraného mětského prostoru
Janík, Tomáš
Tato bakalářská práce se zaměřuje na principy tvorby městských parků jako důležitých veřejných prostranství městského celku. V teoretické části práce je zpracován historický vývoj parků, jejich přeměny v závislosti na vývoji lidské společnosti a jejích potřeb. Tato část přináší i přehled rozdělení parků vzhledem k jejich významu v celoměstské chápání a předkládá univerzální formulované a platné principy plánování a navrhování těchto prostor ze zahradního-architektonického hlediska. Pomocí referenčních příkladů poukazuje na vhodnou aplikaci těchto znalostí v České republice i v zahraničí a zároveň se tyto příklady stávají zdrojem inspirace a poučení pro následné vypracování návrhové studie. V analytické části práce je zvoleno modelové území podrobeny rozborem, které zkoumají vývoj parku od jeho založení, jeho proměny a změny funkcí, které v průběhu své existence naplňoval. Věnuje se také podrobnému zkoumání aktuálního stavu prostoru z množství aspektů a hodnotí i dlouhodobý záměr na této ploše. V závěru přináší východiska, které se stávají základním kamenem pro tvorbu zahradní-architektonického návrhu úprav. Návrhová část předkládá řešení proměny parku M. R. Štefánika v Brně, které je postaveno na východiscích rozborů území. Tento návrh se přidržuje znalostí získaných v teoretické části práce a studiem zvolených referenčních příkladů, na základě čehož uplatňuje principy tvorby parku jako jednoho z hlavních veřejných prostor města. Přináší vyobrazení soudobého pohledu na danou problematiku, čímž vytváří prostor reagující na vývoj společnosti a její potřeb, které je možné v novém hávu parku uspokojit.
Rozvoj obce v chráněném území: Případová studie Křivoklátsko
Janík, Tomáš ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Rozvoj obcí je dán především jejich horizontální a vertikální polohou (Hampl 2010; Perlín a kol. 2010). V malých obcích ležících v CHKO nebo NP je rozvoj ovlivněn existencí územní ochrany přírody, tak tím, že menší obce ve stejné oblasti v rozvoji diferencuje jejich endogenní potenciál (Bernard a kol. 2011) a sociální kapitál (Jančák a kol. 2010, Pileček 2010), který popisuje míru sociálních interakcí v daném místě. Interakce mezi významnými aktéry jsou důležitým faktorem rozvoje. V chráněných oblastech je nutné přihlédnout k tomu, že se zde setkávají dva principy veřejné správy jdoucí proti sobě: top-down, shora jdoucí ochrana přírody a bottom-up, ze spodu působící samospráva obcí (Brown a kol. 2015, Martín-Lopéz a kol. 2011). Zkoumaným územím bylo deset vybraných obcí v CHKO Křivoklátsko, které současně alespoň částí svého území leží na území připravovaného NP Křivoklátsko. Toto území bylo srovnáno se třemi obcemi v NP České Švýcarsko, přičemž tento NP byl vyhlášen z části CHKO. Za území byly zjištěny statistické ukazatele hodnotící demografickou, sociální a ekonomickou situaci, které byly porovnány mezi územími navzájem a s vyššími hierarchickými celky, ve kterých vybrané oblasti leží. Dále byli jako důležití aktéři rozvoje vybráni starostové a vedoucí Správy CHKO a NP a s nimi byl pořízen...
Geoekologické preference jelena evropského v NP Šumava a Bavorský les
Lachová, Barbora ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Janík, Tomáš (oponent)
Barbora Lachová Praha 2017 1 Geoekologické preference jelena evropského v NP Šumava a Bavorský les Abstrakt Jelen evropský (Cervus elaphus) je ve střední Evropě hojně rozšířeným druhem. V NP Šumava a Bavorský les jsou jeho stavy zvýšené, proto je pro zajištění ochrany porostů nutné provádět selektivní management a kontrolovat populaci jelena. Velmi cenná je pro management a pochopení životních strategií jelena znalost typického habitatu, geoekologických preferencí a časoprostorového využití území jelenem. Z toho důvodu je nutné shromažďovat data o výskytu jedinců, což se děje převážně pomocí GPS-telemetrie. V této práci jsou data z GPS-obojků třinácti jedinců zpracována a podrobena časoprostorové analýze, z níž plyne, že jeleni volí z nabídky prostředí převážně na základě potravních nároků. Volba prostředí je též nemalou měrou ovlivněna činností člověka. V rešeršní části se práce věnuje charakteristice relevantních faktorů prostředí a popisu prostředí v NP Šumava a Bavorský les.
Současná dynamika krajiny NP Šumava
Janík, Tomáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Vlček, Lukáš (oponent)
Disturbance představují procesy, které mění krajinu (Bengstsson et al., 2003). V případě horských oblastí střední Evropy se jedná především o větrné disturbance lesních ekosystémů (Bengstsson et al., 2003; Brůna, 2013; Čada, 2013; Fischer et al., 2002; Matějka, 2013), a následné přemnožení hmyzích škůdců, nejčastěji lýkožrouta smrkového (Ips typographus) (Janda et al., 2014). Podle takového scénáře se měnila krajina i na území NP Šumava v letech 2006 - 2012. Cílem předkládané práce bylo s ohledem na proběhlé disturbance analyzovat pomocí tzv. land cover flows proběhlé změny v krajinném pokryvu. Land cover flows popisují, jaký krajinný pokryv se mění v který a kvantifikují rozsah procesu (Martinez-Fernandez et al., 2015). Byly vytvořeny vrstvy za jednotlivé časové horizonty (jeden za každý rok) zaznamenávající změny převážně v lesnaté krajině. Tyto rastrové vrstvy krajinného pokryvu klasifikovaného do 14 kategorií vstupovaly do analýzy v extenzi Land Change Modeler for ArcGIS (Clark Labs, 2015). Stanoveny byly hlavní land cover flows a ty dále procházely analýzou v pěti různých prostorových rámcích pro hlubší pochopení rozšíření změn krajinného pokryvu podle daných podmínek. V důsledku orkánu Kyrill v roce 2007, vznikly plochy polomů (4,73 km2 ), převážně z již poškozeného lesa (3,07 km2 ). Od roku...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 Janík, Tobiáš
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.