|
|
Změny ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace v krajině - případová studie (bývalé panství Děčín)
Čermáková, Eva ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá dlouhodobými změnami lesních a nelesních porostů na území bývalého panství Děčín. Pro svoji analýzu jsem využila dostupných historických map a moderní ortofotomapy, které jsem zpracovala v programu ArcGIS.
Zatímco na mnoha místech planety dochází k rozsáhlému odlesňování, naopak v Evropě dochází ke znatelnému nárůstu rozlohy lesů. Ke stejnému výsledku jsem dospěla i ve své práci, kde na sledovaném území došlo k rozšíření zalesněné plochy mezi lety 1953 a 2015. Naopak při porovnání map stabilního katastru 1843 a leteckých snímků 1953 došlo k poklesu rozlohy lesů. Tyto výsledky do jisté míry korelují i s vývojem počtu obyvatel v okresu Děčín a obecně politickým a hospodářským vývojem území ve sledovaném časovém rozpětí. Výsledky jsou porovnány s dostupnými studiemi zabývajícími se podobným okruhem témat, na základě čehož se zdá, že výsledky této studie nepředstavují ojedinělý trend.
|
|
|
Časové a prostorové změny dřevinných porostů v krajině – případová studie (bývalé Vrchlabské panství)
Juřičková, Beata ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Keken, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá časovými a prostorovými změnami dřevinných porostů v krajině západních Čech. Případová studie přispívá k poznání historického vývoje krajiny, se zaměřením na krajinnou složku lesní a mimolesní dřevinné vegetace.
Zájmové území bylo vymezeno hranicemi bývalého Vrchlabského panství, které byly určeny za pomoci historických materiálů. Vybraná oblast se z části nachází v 1., 2. a 3. zóně Krkonoškého národního parku.
Pomocí softwaru ArcGIS, byla porovnána lesní a mimolesní dřevinná vegetace z map Císařských otisků stabilního katastru z roku 1843, leteckých měřických snímků (1950) a ortofoto snímků (2014). Dřevinné porosty byly rozděleny na kategorii les a další tři mimolesní dřevinné kategorie: remíz, doprovodná vegetace a linie.
Zajímavým výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že nejstálejší kategorií byl vždy les, rostoucí kontinuálně na 44,25 % území po celých 171 let. Dále se kolísavě vyvíjela mimolesní dřevinná vegetace, zaujímající největší území v roce 1950 a to 335,21 ha. Z vyhodnocených dat vyplývá, že každé ze zkoumaných období mělo ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace své trendy a specifika.
|
|
|
Analýza trajektorií změn pastvin s dřevinami s využitím krajinné metrie (Hradecký kraj)
Zemanová, Martina ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Práce popisuje vývoj pastvin s dřevinami na devíti vybraných katastrálních území Královéhradeckého kraje od 40. let 19. století po současnost a jejich trajektorie změn v čase. V první části definuje pastvinu, popisuje přínos tohoto aktivního managementu v krajině a řeší jeho klesající zastoupení. Zaměřuje se na změny land coveru na místech historických pastvin s dřevinami, jejich zánik, tvorbu a kontinuální existenci od dob stabilního katastru po současnost. Hlavním zdrojem informací jsou historické mapy, podklady a terénní výzkum. V další části je proveden doprovodný výzkum vzdálenosti pastvin od obcí z hlediska jejich druhu a účelu. V závěru celé práce jsou zhodnoceny výsledky dnešního zastoupení pastvin s dřevinami, porovnány s historickým počtem a vyhodnocené metrické údaje.
|
|
|
Trajektorie vývoje mokřadů v krajině nížin a pahorkatin České republiky
Richter, Pavel ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Dagmar, Dagmar (oponent)
Mokřadní biotopy plní v krajině řadu funkcí. Zejména mají schopnost zadržovat vodu v období jejího přebytku a posléze v období sucha vodu uvolňovat. V této práci byl analyzován historický vývoj mokřadů v krajinách nížin a pahorkatin ČR, se zaměřením na jejich časoprostorové změny v krajině, včetně změn struktury zastoupení různých kategorií mokřadů za posledních 180 let. Jako podklady byly použity historické mapy Stabilního katastru, současná ortofotomapa a GIS vrstvy aktuální lokalizace a klasifikace různých typů krajinného pokryvu a krajinných typů. Rozloha mokřadů dramaticky poklesla z 5 762 ha v letech 1825-1843 (více než 9,5 % řešeného území) na 54 ha v roce 2014 (0,9%). Na základě studia dostupných podkladů byly klasifikovány tři typy mokřadních biotopů: mokré louky, mokré louky s dřevinami a bažiny a močály. Zatímco převážnou část historických mokřadů tvořily mokré louky (89 %), v současnosti tvoří největší část mokřadů bažiny a močály (48 %). Polovinu plochy zmizelých mokřadů zaujala orná půda, proto lze sledované změny přičíst na vrub zejména zvyšování produkce zemědělské výroby. Z hlediska hodnocení sledovaných změn podle prediktorů bylo zjištěno, že větší tlak na degradaci mokřadů byl tam, kde byly vhodnější klimatické podmínky pro zemědělství (např. povodí Dunaje, Morava, půdní typy v nížinách, kukuřičná zemědělská výrobní oblast apod.). V těchto oblastech také bylo v řešeném území největší zastoupení bažin a močálů jako nových mokřadů v místech historické lokalizace vodních toků. V této práci byly popsány hlavní hybné síly a tlaky, které měly vliv na změny mokřadů. Získané informace lze následně využít při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
|
Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.
|
|
|
Pamět krajiny v paměti obyvatel v k.ú. Borová
Jirková, Lucie ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Bakalářská práce srovnává faktické změny v krajině zobrazené na různých historických i současných mapách s vnímáním daných změn místními obyvateli, kteří pamatují období kolektivizace a normalizace. Šlo především o změny mezi lety 1953 a 2014, ze kterých pocházejí ortofotomapy použité v této práci, které nejlépe odrážejí skutečný stav. Jako podklady využívá mapy stabilního katastru, ortofotomapy, kroniky, obrazy, fotografie, data pro GIS z databáze LUCC Czechia a rozhovory s pamětníky.
V období od prosince 2015 do února 2016 byly provedeny rozhovory s pamětníky žijícími na území obce. Rozhovory byly polostrukturované, zaměřené především na období 30., 40. a 50. let 20. století, kdy došlo k největším změnám ve struktuře krajiny.
Uvedené rozhovory byly poté porovnány s mapou stabilního katastru a ortofotomapami z let 1953 a 2014, které nejlépe odráží skutečný stav.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Hostavice
Tančevová, Laura ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Snahou této práce je vytvoření co nejpodrobnějšího přehledu o změnách krajiny v katastrálním území Hostavice, které se nachází na východním okraji Prahy, za posledních 175 let. Tato práce dává ucelený výtah informací o katastrálním území z různých úhlů pohledu. Jejím hlavním cílem je porovnání změn z pohledů map a z pohledů starousedlíků. Jedním ze způsobů, jak se dostat k hlavnímu cíli této bakalářské práce, je stanovit a analyzovat hlavní trendy změn v Land-use v katastrálním území Hostavice. Změny se zjišťují pomocí mapových podkladů, statistických údajů, kronik a dalších zdrojů. Dalším cílem je zjistit pohledy na tyto změny od starousedlíků pomocí polostrukturovaných rozhovorů založených na analýze hlavních trendů. Také je blíže popsána charakteristika daného území. Tato bakalářská práce přispívá svým dílem k celkovému zpracování paměti krajiny v paměti obyvatel.
|
|
|
Zajištění realizace Evropské úmluvy o krajině v další činnosti MŽP
Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústav aplikované ekologie, Kostelec nad Černými lesy ; Löw & spol., s.r.o., Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Zetsch, Susanne ; Zdražil, Vladimír ; Skaloš, Jan ; Mlčoch, Svatomír ; Martiš, Miroslav ; Löw, Jiří ; Kosíková šulcová, Simona ; Kažmierski, Tomáš ; Dostálek, Jiří ; Novotná, Gražyna ; Hendrych, Jan ; Houdek, Karel ; Dienstbier, Filip ; Weber, Martin
Cílem řešení projektu je vytvořit podmínky pro implementaci Evropské úmluvy o krajině do českého právního, správního a hospodářského prostředí, především pak s důrazem na harmonizaci přístupu MŽP při nakládání s krajinou v souladu s principy této úmluvy. Předložená práce shrnuje postup a výsledky dosažené v průběhu druhého roku řešení projektu. V souladu se schváleným Dodatkem č.1. smlouvy o řešení projektu jsou do práce zahrnuty dva výstupy: Koncept návrhu zásad a strategie přístupu k naplňování Evropské úmluvy o krajině v podmínkách ČR a vymezení nástrojů k zajištění navržené strategie a Koncept návrhu přístupu ke klíčovým principům Evropské úmluvy o krajině v podmínkách ČR v rozsahu smlouvou vymezených problémových bloků (bloky č.1-7 celkové struktury návrhu řešení projektu rozpracované dle časového harmonogramu). Přílohy jsou pouze v elektronické podobě na CD-ROM.
|
|
|
Zajištění realizace Evropské úmluvy o krajině v další činnosti MŽP
Česká zemědělská univerzita v Praze, Ústav aplikované ekologie, Kostelec nad Černými lesy ; Löw & spol., s.r.o., Brno ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Zetsch, Susanne ; Zdražil, Vladimír ; Skaloš, Jan ; Mlčoch, Svatomír ; Martiš, Miroslav ; Löw, Jiří ; Kosíková šulcová, Simona ; Kažmierski, Tomáš ; Dostálek, Jiří ; Novotná, Gražyna ; Hendrych, Jan ; Houdek, Karel ; Weber, Martin
Cílem řešení projektu je vytvořit podmínky pro implementaci Evropské úmluvy o krajině do českého právního, správního a hospodářského prostředí, především pak s důrazem na harmonizaci přístupu MŽP při nakládání s krajinou v souladu s principy této úmluvy. Práce shrnuje postup a výsledky dosažené v průběhu tříletého řešení projektu. Krátce je představena historie vzniku a průběh ratifikace Evropské úmluvy o krajině a posouzení přesnosti překladu hlavních pojmů. Hlavní část práce tvoří návrh Strategie odpovědnosti za českou krajinu minulosti, dneška a budoucnosti - návrh zásad a strategie přístupu k naplňování úmluvy v podmínkách ČR a vymezení nástrojů k zajištění navržené strategie. Rozpracován je přístup ke klíčovým principům implementace úmluvy. Práce je doplněna přílohovou částí na CD-ROM.
|
|
|
Studium a ochrana dřevin: Dřeviny v krajinářských programech
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Tichý, Pavel ; Petruš, Josef ; Matula, Svatopluk ; Koželuhová, Kamila ; Frantík, Tomáš ; Weber, Martin ; Skaloš, Jan ; Petříček, Václav ; Hrubá, Tereza ; Hošek, Michael ; Hofmeistrová, Hana ; Dostálek, Jiří
Cílem úkolu je shrnout informace o našich domácích dřevinách, které jsou využitelné k výsadbám v rámci krajinářských programů. Přehled biologických charakteristik našich domácích dřevin. Výběr domácích druhů dřevin pro výsadbu v zemědělské krajině. Oblasti zdrojů a využití výsadbového materiálu našich domácích dřevin. Podpora realizace modelových výsadeb dřevin ve vybraných částech lokálního biokoridoru ÚSES Valová. Monitoring výsadeb dřevin a péče o ně z hlediska ochrany přírody a krajiny.
|
host ::
RSS.