|
|
Zhodnocení migrační propustnosti krajiny - případová studie na dálnici R 10
Novák, Libor ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kušta, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vlivem technických bariér na množství nehod se zvěří. Na dálnici D10 se během let 2006 až 2014 stalo celkem 598 nehod, ve kterých byla sražena zvěř. Bylo vyčleněno celkem 6 kategorií bariér: 1) žádná bariéra, 2) kovové svodidlo, 3) betonové svodidlo, 4) vyztužené kovové svodidlo, 5) protihluková stěna, 6) plot, které byly během terénního průzkumu zaměřeny. Následně byl přidán územní průmět zaznamenaných nehod a řešeny jejich vazby. V práci je dále řešen vliv urbanizovaných ploch a vytvořena hustota nehod na 1 km dálnice. Výsledky ukazují, že nebyl prokázán vliv technických bariér v kontextu celé dálnice (p=0,73164) . Z analýzy hustoty nehod vyplývá několik rizikových míst, kde dochází ke shlukování nehod >19 nehod/km. Veškeré rizikové hotspoty vykazují shodné vlastnosti. Nacházejí se v blízkosti lesních biotopů nebo jimi prochází liniové prvky zeleně.
|
|
|
Post-projektová analýza v procesu EIA Administrativního centra Pankrác
Franclová, Alena ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce hodnotí problematiku procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a to s důrazem na post-projektovou analýzu pro administrativní objekt Pankrác. Post-projektové hodnocení je jednou z nejdůležitějších praxí, prostřednictvím které může EIA naplnit celý svůj potenciál. Jeho významný přínos spočívá především ve zpětné vazbě, kdy lze porovnat skutečný vliv stavby s vlivem predikovaným a lze se z něho poučit a do budoucna se vyvarovat možným nedostatkům v rámci v budoucnu realizovaných EIA hodnocení. Metodicky práce vychází z mezinárodních standardů EIA follow-up správné praxe, které by vždy měly odpovídat specifickým okolnostem posuzovaného projektu a konkrétnímu kontextu. Mezi hlavní principy patří přístup orientovaný na výsledky, vzdělávání, institucionální závazky a odpovědnost. Hlavní výzkumnou otázkou je zhodnocení procedury posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví pomocí post-projektové analýzy. Práce hodnotí implementace hlavních připomínek k jednotlivým fázím posuzování do fází následujících, dále se zabývá analýzou názorů a změnami názorů účastníků EIA procesu, a to ve fázích realizace a provozu. Další dílčí část obsahuje komparaci hlukové zátěže před realizací a po realizaci záměru a analytickou část uzavírá zhodnocení dodržení obecně platných zásad správné praxe. Výsledky práce zachycují komplexní hodnocení EIA procesu, ze kterého je patrné, že v tomto konkrétním případě byl proces EIA velmi významným přínosem a dokázal celý záměr, při velmi kladné spolupráci s investorem, velmi efektivně zformovat, co se týče ochrany životního prostředí zájmového území. Do budoucna by bylo vhodné věnovat větší úsilí jak samotným realizacím post-projektových analýz, tak hlavně osvětě o jejich existenci a pozitivních dopadech na celý proces EIA a také na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.
|
|
|
Časové a prostorové změny dřevinných porostů v krajině – případová studie (bývalé Vrchlabské panství)
Juřičková, Beata ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Keken, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá časovými a prostorovými změnami dřevinných porostů v krajině západních Čech. Případová studie přispívá k poznání historického vývoje krajiny, se zaměřením na krajinnou složku lesní a mimolesní dřevinné vegetace.
Zájmové území bylo vymezeno hranicemi bývalého Vrchlabského panství, které byly určeny za pomoci historických materiálů. Vybraná oblast se z části nachází v 1., 2. a 3. zóně Krkonoškého národního parku.
Pomocí softwaru ArcGIS, byla porovnána lesní a mimolesní dřevinná vegetace z map Císařských otisků stabilního katastru z roku 1843, leteckých měřických snímků (1950) a ortofoto snímků (2014). Dřevinné porosty byly rozděleny na kategorii les a další tři mimolesní dřevinné kategorie: remíz, doprovodná vegetace a linie.
Zajímavým výsledkem bylo mimo jiné zjištění, že nejstálejší kategorií byl vždy les, rostoucí kontinuálně na 44,25 % území po celých 171 let. Dále se kolísavě vyvíjela mimolesní dřevinná vegetace, zaujímající největší území v roce 1950 a to 335,21 ha. Z vyhodnocených dat vyplývá, že každé ze zkoumaných období mělo ve vývoji lesní a mimolesní dřevinné vegetace své trendy a specifika.
|
|
|
Zhodnocení ekologických rizik plynoucích z realizace a provozu bioplynových stanic
Onderková, Petra ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Znečišťování životního prostředí, spotřeba přírodních zdrojů a globální změny klimatu jsou hrozby, kterým lidstvo ve 21. století čelí. Legislativním nástrojem
pro předcházení znečišťování životního prostředí v mnoha státech světa včetně České republiky slouží proces posuzování vlivů na životní prostředí EIA. Nahrazení neobnovitelných zdrojů energie zdroji obnovitelnými lze výrazně zpomalit globální změny klimatu.
Diplomová práce se zabývá analýzou zvolených zemědělských bioplynových stanic v Moravskoslezském kraji ve vztahu k životnímu prostředí
a obyvatelstvu. Zabývá se tedy otázkou využití biomasy jako obnovitelného zdroje energie, v rámci procesu EIA hodnotí míru shody mezi predikcí uvedenou v dokumentaci a reálným stavem po realizaci a z pohledu obyvatel hodnotí silné stránky, slabé stránky, příležitosti a ohrožení, jež daný záměr ve svém okolí vyvolal.
Výsledky výzkumu ukázaly odlišné vnímání bioplynových stanic před a po realizaci záměru. Riziko z diskomfortu bydlení (zápach, zvýšené dopravní zatížení, hluk) hrozí obyvatelům hlavně v případě starších zařízení, kde proces EIA ještě nebyl součástí legislativy. Výsledky práce současně ukázaly téměř shodu s informacemi uvedenými v dokumentaci EIA ve vztahu k obyvatelstvu a životnímu prostředí a stavem po realizaci záměru bioplynové stanice.
Diplomová práce přináší nové poznatky v rámci post-projektové analýzy, upozorňuje na důležitost procesu EIA a zapojení veřejnosti do procesu. Definováním konkrétních vlivů bioplynových stanic lze vzájemnou spoluprácí investora, veřejnosti i úřadů docílit fungujícího zařízení s ohledem na obyvatelstvo i jednotlivé složky životního prostředí.
|
host ::
RSS.