|
| |
|
|
Kresba předškolních dětí očima rodičů
Nováková, Pavlína ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na kresbu předškolních dětí očima rodičů. Cílem práce je zjistit, zda se rodiče zajímají o kresbu svého dítěte, zda mají doma nějaké pomůcky k výtvarným činnostem, zda věnují dostatečnou pozornost detailům v kresbě dítěte a zda si s dítětem o nakresleném obrázku povídají. V teoretické části jsem se zaměřila na předškolní období, kresbu a její vývojová stádia. Krátce jsem se zmínila o rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání, který je závazný pro všechna předškolní zařízení. V praktické části jsem dělala výzkumné šetření formou dotazníku pro rodiče. Výzkum proběhl na dvou mateřských školách, z nichž jedna byla na vesnici a druhá byla ve městě. Klíčová slova: kresba, vývoj výtvarného projevu, předškolní věk, rodiče
|
|
|
Souvislosti copingových strategií a posttraumatického rozvoje u sourozenců dětí s postižením
Soukupová, Marie ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Kucharská, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálními koncepty zvládání náročných životních situací (copingu) a posttraumatického rozvoje u zdravých sourozenců dětí s postižením. První část této práce pojednává o náročných životních situacích v průběhu života zdravého sourozence vedle dítěte s postižením. Dále zkoumá způsoby zvládání obtížných životních situací a zabývá se taktéž copingovými strategiemi zaměřenými do budoucnosti (proaktivní coping). Práce se zaměřuje i na pozitivní důsledky této zkušenosti v rámci konceptu posttraumatického rozvoje. V empirické části jsou prezentovaná data získaná od 9 respondentů metodami rozhovoru, vyprávění inspirované metodou life-story, dotazníkem PTGI-CZ a dotazníkem PCI. Získali jsme obsáhlá data, která jsme podrobili kvalitativní i kvantitativní analýze. Cílem práce bylo zjistit, jaké copingové strategie sourozenci využívají a zda u nich v důsledku jejich zkušenosti dochází k rozvoji. Největší rozvoj byl sourozenci reflektován v oblastech ocenění života a osobní rozvoj. Za strategie, které sourozencům nejvíce pomohly zvládat náročné situace, označili pozitivní smýšlení a pozitivní přehodnocování situace. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelné při práci se sourozenci, ať už v poradenství (škola, PPP, SPC) či v oblasti psychoterapie.
|
|
|
Kvalita života dívek v diagnostickém ústavu pro mládež
Soukupová, Marie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá aktuálním konceptem kvality života prostřednictvím zkoumání hodnotového systému dívek v diagnostickém ústavu pro mládež. Teoreticky zaměřené kapitoly pojednávají o problémovém chování v období adolescence, dále se zabývají koncepty hodnot a kvality života a jejich souvislostmi se zaměřením na období adolescence. Práce popisuje rovněž Diagnostický ústav pro dívky v Hodkovičkách a způsoby, kterými zařízení ovlivňuje hodnoty a kvalitu života dívek. Průzkumu se zúčastnilo celkem čtyřicet pět dívek, od patnácti dívek byla získaná komplexní data, která podlehla kvantitativnímu i kvalitativnímu zpracování. Naším cílem bylo zjistit subjektivní pohled na kvalitu života dívek prostřednictvím systému hodnot a určit, zda dochází k ovlivnění hodnot a kvality života v průběhu pobytu v zařízení. Výzkumná zjištění považujeme za uplatnitelná při práci s dívkami nejen v diagnostickém ústavu.
|
|
|
Genderové rozdíly ve hře a výběru hraček předškolních dětí
Matoušková, Klára ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Genderové rozdíly u dětí podstatně ovlivňují jejich budoucí pojetí identity. Je důležité, aby lidé, kteří na děti působí, nebyli vázáni genderovými stereotypy, a nechali dítěti pravou volnost při výběru hraček a hře s nimi. Genderové stereotypy nevznikají pouze na biologických základech, ale jsou ovlivněny i sociálně. Cílem mé práce je zjistit, zda jsou děti předškolního věku již natolik genderově vyhraněné, že se to projeví při výběru hraček a při hře. Na základě vývojových teorií lze očekávat, že děti v předškolním věku již budou mít vybudovanou základní genderovou identitu, která však dosud bude jimi vnímána jako částečně změnitelná. K dosažení cílů jsem použila individuální rozhovor s dětmi a jejich následné strukturované pozorování při volné hře. Z mého výzkumu vyplývá, že předškolní děti ve většině případů mají stejnou představu o tom, co patří dívkám a co chlapcům jako dospělí lidé. Při volné hře se tento rozdíl příliš neprojevil u dívek, které si hrají stejně rády s kuchyňkou jako s auty. U chlapců je jejich genderová vyhraněnost mnohem výraznější.
|
|
|
Pojetí role spolužáka a spolužačky z pohledu adolescentních dívek a chlapců
Čechová, Helena ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
česky Tato bakalářská práce se zabývá tím, jak pojímají roli spolužáka a spolužačky dívky a chlapci v období adolescence. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a empirickou. Teoretická část představuje téma z pohledu vývojové psychologie, sociální psychologie a genderových studií. V první polovině teoretické části se zabývám sociálními aspekty role spolužačky a spolužáka, pojímám ji v rámci třídní a vrstevnické skupiny. Prostor věnuji také navazování přátelství mezi dívkami a chlapci. Druhou polovinu teoretické části věnuji období adolescence jakožto specifické vývojové etapě. Zaměřuji se na biologické, psychické a sociální změny, které období dospívání provázejí. Celou teorií prostupuje hledisko genderové problematiky, přičemž se zaměřuji na porovnání dospívání dívek a chlapců. Teoretickou část završuji představením procesu vytváření genderových rolí a významu femininity a maskulinity. Empirická část zahrnuje výzkum pojetí role spolužáka a spolužačky v 9. třídě. Představím průměrné představy žáků a žákyň o ideální spolužačce a spolužákovi. Zaměřím se na genderový aspekt těchto rolí. Při interpretaci dat z obsahové analýzy také poukáži na odlišnost pojetí role spolužáka a spolužačky z hlediska genderové příslušnosti samotných žáků a žákyň. Zaměřím se na to, zda zaujímají chlapci a dívky...
|
|
|
Pohled na mateřství očima žen tří generací
Havránková, Tereza ; Levínská, Markéta (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato práce si klade za cíl zmapovat generační proměny mateřství. V části teoretické seznamuje s možnými pohledy na mateřství a zamýšlí se nad možností pojímání mateřství jakožto sociálního konstruktu. Přibližuje mateřství také jako něco biologického, co má svou podstatu v pudech a instinktech. Naznačuje možnost vzájemné kombinace těchto složek ve výsledném pojímání mateřství. Dále také v teoretické části nalezneme pohled na mateřství jako prostředek ke změně sociální role a pohled na mateřství jako prostředek ke změně identity. Tato část také mapuje základní důležité oblasti s mateřstvím pevně spojené, jako je těhotenství, porod a kojení. V rámci praktické části byly prováděny rozhovory s matkami třech generací s účelem zjistit, jaké byly a jsou jejich osobní zkušenosti s mateřství. Tyto rozhovory byly zaznamenávány a analyzovány pomocí Metody zakotvené teorie. Dílčími cíly praktické části bylo zjistit, jaké faktory a oblasti jsou důležité pro prožívání mateřství u žen všech generací, odhalit, zda jsou tyto faktory generačně proměnlivé a celkově zhodnotit vliv těchto faktorů na výslednou podobu mateřství. V následné diskuzi jsou tyto generační proměny a důležité oblasti mateřství dávány do kontextu s teoretickými poznatky z první části, s cílem teoreticky zakotvit zjištěné poznatky. Ve výsledku se...
|
|
|
Mateřství nezletilých dívek
Presslerová, Pavla ; Kucharská, Anna (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent) ; Lacinová, Lenka (oponent)
ANOTACE: NÁZEV: Mateřství nezletilých dívek AUTOR: Pavla Skasková KATEDRA: Katedra psychologie ŠKOLITEL: PhDr. PaedDr. Anna Kucharská, Ph.D. Předkládaná disertační práce se zaměřuje na fenomén mateřství v adolescenci. V České republice se ročně narodí necelá tisícovka dětí matkám, které dle aktuálního legislativního vymezení nejsou plnoleté. Podobné množství adolescentních dívek podstoupí interrupci. Sdělení hledá odpovědi na širší spektrum dílčích výzkumných otázek. Výsledky kvalitativně orientované studie reflektují motivy vedoucí tyto dívky k definitivnímu rozhodnutí stát se matkou ještě před prahem dospělosti, determinanty procesu rozhodování v kontextu sexuálně reprodukčního zdraví. Sledují, jak se účastnice na roli matky připravovaly, co jim pomáhalo a co naopak situaci znesnadňovalo, jak prožívají a hodnotí své mateřství i rodičovské kompetence. Práce se zaměřuje na odraz nově prožívané životní role v sebepojetí, identitě mladistvých matek. Stěžejní metoda sběru dat je zvolena metoda semistrukturovaného interview, jako doplňující písemná esej. Celkem jsou analyzována data od 28 respondentek, nezletilých matek, umístěných spolu se svým dítětem především ve školském zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy či v zařízení azylového typu, menší část matek pak realizuje své mateřství v rodině. Klíčová...
|
|
|
Formování struktury třídy v důsledku třídního ideálu krásy
Klasová, Karolína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi ideálem krásy a fungování školní třídy u dětí v 9. Ročníku ZŠ. Přímo se výzkum zaměřoval na podobu "třídního ideálu krásy" a na míru vlivu, který má na strukturu třídy - hierarchii a rozdělení rolí v kolektivu. Data získaná od dětí byla porovnána s dostupnou literaturou prezentující celospolečenskou normu ideálu krásy. Hlavními metodami empirického šetření bylo pozorování, dotazování k ideálu krásy, sociometrie B3 a doplňující rozhovory. Výzkumný vzorek čítal celkem 2 třídy pražské základní školy v Praze 8 s celkovým počtem 41 žáků a žákyň. Dotazování k ideálu krásy vyplnilo 29 dětí - 17 chlapců a 12 dívek a na sociometrický dotazník odpovídalo celkem 34 žáků a žákyň - 21 chlapců a 13 dívek. Zbylí žáci a žákyně buď neměli informovaný souhlas, nebo byli během dotazování nepřítomni. Získaná data z dotazníku k ideálu krásy byla analyzována prostřednictvím metody tzv. otevřeného kódování a sociometrický dotazník B3 byl vyhodnocen pomocí počítačového programu. Pozorování a rozhovory byly využity spíše jako doplňkové metody pro ověření a objasnění informací z dotazníků. Z dat můžeme vidět, že třídní pojetí ideálu krásy je velmi podobné celospolečenské normě, která vyplývá z dostupných studií. Jmenované aspekty jsou též v souladu s tradičním genderovým dělením...
|
|
| |
host ::
RSS.