|
|
Projektivní interview u onkologicky nemocných dětí
Klasová, Karolína ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zmapování sociální oblasti, konkrétně zjištění sociální kognice a objektní vztahy, u dětí s onkologickým onemocněním ve věku 10 až 12 let pomocí zadání testu Projektivní interview hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice onkologického onemocnění a s tím spojných aspektech psychosociální oblasti jedince, popisu období časné adolescence dle poznatků vývojové psychologie, charakteristice testu Projektivní interview a interpretačním systému Westena - Škála sociální kognice a objektních vztahů neboli SCORS. Cílem výzkumné části práce je ověřit hypotézu, zda děti s onkologickým onemocněním dosahují odlišných výsledků oproti zdravým dětem, případně v jakých konkrétních dimenzích škály SCORS je deficit největší. Výsledky kvantitativní statistické analýzy poukazují na skutečnost, že mezi výzkumnou skupinou dětí s onkologickou chorobou a kontrolní skupinou zdravých dětí není. Výsledky nejsou v pólech patologie a je možné považovat je za normu pro dané věkové rozpětí. Při kvalitativní analýze byly zjištěny rozdíly v pojetí oblasti rodiny, školního prostředí a kamarádů a vnímání nemoci. Klíčová slova: Onkologické onemocnění u dětí, psychoonkologie, Projektivní interview, SCORS, deficit sociální oblasti u osob se somatickým onemocněním
|
|
|
Formování struktury třídy v důsledku třídního ideálu krásy
Klasová, Karolína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi ideálem krásy a fungování školní třídy u dětí v 9. Ročníku ZŠ. Přímo se výzkum zaměřoval na podobu "třídního ideálu krásy" a na míru vlivu, který má na strukturu třídy - hierarchii a rozdělení rolí v kolektivu. Data získaná od dětí byla porovnána s dostupnou literaturou prezentující celospolečenskou normu ideálu krásy. Hlavními metodami empirického šetření bylo pozorování, dotazování k ideálu krásy, sociometrie B3 a doplňující rozhovory. Výzkumný vzorek čítal celkem 2 třídy pražské základní školy v Praze 8 s celkovým počtem 41 žáků a žákyň. Dotazování k ideálu krásy vyplnilo 29 dětí - 17 chlapců a 12 dívek a na sociometrický dotazník odpovídalo celkem 34 žáků a žákyň - 21 chlapců a 13 dívek. Zbylí žáci a žákyně buď neměli informovaný souhlas, nebo byli během dotazování nepřítomni. Získaná data z dotazníku k ideálu krásy byla analyzována prostřednictvím metody tzv. otevřeného kódování a sociometrický dotazník B3 byl vyhodnocen pomocí počítačového programu. Pozorování a rozhovory byly využity spíše jako doplňkové metody pro ověření a objasnění informací z dotazníků. Z dat můžeme vidět, že třídní pojetí ideálu krásy je velmi podobné celospolečenské normě, která vyplývá z dostupných studií. Jmenované aspekty jsou též v souladu s tradičním genderovým dělením...
|
|
|
Projektivní interview u onkologicky nemocných dětí
Klasová, Karolína ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zmapování sociální oblasti, konkrétně zjištění sociální kognice a objektní vztahy, u dětí s onkologickým onemocněním ve věku 10 až 12 let pomocí zadání testu Projektivní interview hodnoceného škálou SCORS. Teoretická část práce pojednává o problematice onkologického onemocnění a s tím spojných aspektech psychosociální oblasti jedince, popisu období časné adolescence dle poznatků vývojové psychologie, charakteristice testu Projektivní interview a interpretačním systému Westena - Škála sociální kognice a objektních vztahů neboli SCORS. Cílem výzkumné části práce je ověřit hypotézu, zda děti s onkologickým onemocněním dosahují odlišných výsledků oproti zdravým dětem, případně v jakých konkrétních dimenzích škály SCORS je deficit největší. Výsledky kvantitativní statistické analýzy poukazují na skutečnost, že mezi výzkumnou skupinou dětí s onkologickou chorobou a kontrolní skupinou zdravých dětí není. Výsledky nejsou v pólech patologie a je možné považovat je za normu pro dané věkové rozpětí. Při kvalitativní analýze byly zjištěny rozdíly v pojetí oblasti rodiny, školního prostředí a kamarádů a vnímání nemoci. Klíčová slova: Onkologické onemocnění u dětí, psychoonkologie, Projektivní interview, SCORS, deficit sociální oblasti u osob se somatickým onemocněním
|
|
|
Formování struktury třídy v důsledku třídního ideálu krásy
Klasová, Karolína ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, zda existuje vztah mezi ideálem krásy a fungování školní třídy u dětí v 9. Ročníku ZŠ. Přímo se výzkum zaměřoval na podobu "třídního ideálu krásy" a na míru vlivu, který má na strukturu třídy - hierarchii a rozdělení rolí v kolektivu. Data získaná od dětí byla porovnána s dostupnou literaturou prezentující celospolečenskou normu ideálu krásy. Hlavními metodami empirického šetření bylo pozorování, dotazování k ideálu krásy, sociometrie B3 a doplňující rozhovory. Výzkumný vzorek čítal celkem 2 třídy pražské základní školy v Praze 8 s celkovým počtem 41 žáků a žákyň. Dotazování k ideálu krásy vyplnilo 29 dětí - 17 chlapců a 12 dívek a na sociometrický dotazník odpovídalo celkem 34 žáků a žákyň - 21 chlapců a 13 dívek. Zbylí žáci a žákyně buď neměli informovaný souhlas, nebo byli během dotazování nepřítomni. Získaná data z dotazníku k ideálu krásy byla analyzována prostřednictvím metody tzv. otevřeného kódování a sociometrický dotazník B3 byl vyhodnocen pomocí počítačového programu. Pozorování a rozhovory byly využity spíše jako doplňkové metody pro ověření a objasnění informací z dotazníků. Z dat můžeme vidět, že třídní pojetí ideálu krásy je velmi podobné celospolečenské normě, která vyplývá z dostupných studií. Jmenované aspekty jsou též v souladu s tradičním genderovým dělením...
|
host ::
RSS.