|
|
Zkušenost učitelů s žákem s Aspergerovým syndromem na 1. stupni běžné základní školy
Lampová, Klára ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Valentová, Hana (oponent)
Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci "Školní a poradenská trajektorie dítěte s Aspergerovým syndromem", kde byla popisována zkušenost dětí s touto diagnózou a jejich rodičů se školní docházkou. Tentokrát je problematika nahlížena z pohledu učitelů 1. stupně základní školy, kteří mají zkušenost s žákem s Aspergerovým syndromem. Sběr dat probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů a zvolena byla kvalitativní metoda. Na základě analýzy výsledků vznikly následující oblasti zjištění: "Jak to všechno začalo", Co obnáší mít ve třídě žáka s Aspergerovým syndromem, Konflikty, Co pomáhá, Prožívání inkluze dítěte s Aspergerovým syndromem jeho třídním učitelem, "…tak si člověk řiká, jestli to za to stojí". Ve výsledcích se nejčastěji objevovala individualita dítěte a nedostatek času a prostoru ze strany učitelů ve vyhovění individuálním potřebám inkludovaných dětí, důležitost podpory ze strany asistenta pedagoga a také důležitost spolupráce s rodinou dítěte. Rovněž zahrnuje teoretické vymezení problematiky začlenění žáků s Aspergerovým syndromem do 1. stupně běžné základní školy. KLÍČOVÁ SLOVA Aspergerův syndrom, učitelé, základní škola, zkušenost, poruchy autistického spektra
|
|
|
Specifika supervize realizované v základních školách z pohledu supervizora
Hoppe, Dominika ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Vozková, Anna (oponent)
Záměrem diplomové práce je zmapovat, jak je supervizory vnímán a posuzován supervizní proces na základních školách. Snahou práce je také upozornit na význam supervize pro pedagogy hlavního vzdělávacího proudu. Teoretická část se zprvu zaměřuje na pojmové vymezení supervize, její funkce, formy, účastníky a supervizní kontrakt, dále se zabývá rizikovými a etickými aspekty supervize. Následující kapitola teoretické části se věnuje supervizi na základních školách a specifickým aspektům, které vnáší školství do supervizního procesu. Dále se zabývá přínosy a limity supervize v prostředí škol. Teoretická část je zakončena pohledem na výzkumy supervize realizované na českých školách. Empirická část představuje kvalitativní výzkum mířící na supervizní zkušenosti supervizorů na základních školách. Výsledky výzkumu nám ukázaly názory supervizorů v otázce povinné implementace supervize do škol. Z nich je patrné, že většina je spíše pro doporučování této služby než pro povinné zavádění, přičemž menšina je pro zavedení povinné supervize. Motivace supervizorů pro vstup do škol se dají shrnout do tří oblastí - přínosy pro supervidované, případně cílové klienty, osobní motivy a finanční jistota. Ve výzkumu se ukázaly minimální zkušenosti supervizorů se soukromou sférou školství a rozmanitost pohledů jednotlivých...
|
|
|
Evaluace realizace programu Zipyho kamarádi u dětí mladšího školního věku
Masařová, Anna ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Diplomová práce se zabývá preventivním programem Zipyho kamarádi, který je zaměřen na podporu sociálních dovedností dětí ve věku 5-7 let. První část práce představuje teoretický rámec pro stěžejní praktickou část. Cílem bylo provést evaluaci realizace tohoto programu. Práce se zaměřuje na alternativní využití metodiky, zabývá se tím, kdo a jakým způsobem program při práci s dětmi využívá. Data byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s pěti respondentkami. Z výzkumu vyplývá, že práce s metodikou není záležitostí pouze učitele v rámci školní třídy, ale týká se daleko širší sféry odborníků pracujících s dětmi. V praxi je metodika využívána nejen s dětmi ve věku 5-7 let, ale i mnohdy se staršími dětmi s nejrůznějšími specifiky. Jako efektivní se podle respondentek jeví určitá flexibilita při práci s metodikou a její přizpůsobení potřebám konkrétních dětí. Metodika Zipyho kamarádi je podle výpovědí dotazovaných velmi univerzální nástroj, který může být využit různými způsoby. Esence programu v podobě tzv. "Zlatého pravidla" a příběhu Zipyho kamarádů však zůstává ve většině případů zachována. I přesto, že se žádná z již proběhlých evaluací doposud nezabývala přímo alternativním využitím, lze při porovnání výsledků s českou, irskou a nizozemskou evaluací nacházet určité shodné závěry.
|
|
|
Vztah osobnostních rysů a postojů k (elektronickým) cigaretám u adolescentů
Pokorná, Vendula ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Postoje českých adolescentů k elektronickým cigaretám a tabáku Abstrakt Ve své bakalářské práci zjišťuji postoje českých adolescentů (studentů prvních ročníků středních škol) k běžným cigaretám, elektronickým cigaretám a zahřívanému tabáku. Zejména mě zajímal jeden konkrétní kognitivní postoj a to vnímaná rizikovost všech tří produktů v očích adolescentů. Vnímanou rizikovost e-cigaret a zahřívaného tabáku jsem porovnávala s vnímanou rizikovostí běžných cigaret. Zjišťovala jsem také, jestli čeští adolescenti ví, jak tyto tři produkty fungují, od kdy je možné si je koupit a od kdy je možné je užívat. Snažila jsem se najít různé prediktory vnímané rizikovosti těchto produktů, za které jsem považovala pohlaví, typ školy a znalosti o daném produktu. Sledovala jsem, jaké jsou vztahy mezi vnímanou rizikovostí e-cigaret a zahřívaného tabáku a osobnostními charakteristikami podle Big 5. Data byla získána skrze spolupráci se středními školami Hlavního města Prahy. Důležitou úlohu při sběru dat sehráli školní metodici prevence, kteří administrovali studentům dotazníky ve školách. Ukázalo se, že čeští adolescenti vnímají e-cigarety a zahřívaný tabák jako méně škodlivé, než běžné cigarety a že mají poměrně dobrý přehled o základních informacích, které se týkají e-cigaret a zahřívaného tabáku. Prokázala...
|
|
|
Evaluace primárně preventivního programu pedagogicko-psychologické poradny
Divišová, Nikola ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
V rámci bakalářské práce byla provedena evaluace primárně preventivního programu vybrané pedagogicko-psychologické poradny. Cílem bylo zhodnotit, zda program naplňuje kritéria uvedená ve Standardech odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování, dále definovat jeho silné a slabé stránky a na základě zjištěných poznatků formulovat doporučení pro další zlepšení programu. Teoretická část se věnuje tématu primární prevence, důležitým pojmům v oblasti primární prevence a podstatným publikacím. Samostatná kapitola je věnována i teorii v oblasti evaluace. V empirické části je zhodnocen program všeobecné primární prevence, jejž realizuje jedna z pražských pedagogicko-psychologických poraden. V této části jsou rovněž popsány jeho slabé a silné stránky a uvedena doporučení pro další zlepšení programu. Hodnotícím nástrojem byly zmíněné Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování. Kromě kritérií obsahují i bodovací systém, jenž byl pro účely hodnocení rovněž převzat. Evaluace ukázala, že některá kritéria uvedená ve výše zmíněné publikaci nejsou naplněna, a odhalila problematické oblasti i další záležitosti hodné pozornosti. V mnoha ohledech si však vybraný program vede velmi dobře. Výsledná doporučení jsou...
|
|
|
Orientace v morální dimenzi dětských skupinových her - vliv zkušenosti s cirkusovou pedagogikou
Licholetova, Kateřina ; Klusák, Miroslav (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Kuruczová v návaznosti na Piagetovy výzkumy morálního usuzování dětí zjistila, že u dětí ve školním věku vývoj orientace v morální dimenzi hry organizované jako soutěž výrazně předbíhal vývoj orientace v morální dimenzi hry organizované jako spolupráce. Podle Kuruczové značné rozdíly v míře orientovanosti mezi oběma typy her mohou souviset s tím, jak běžné školní instituce staví na soutěžní ideologii, čímž podporují cit pro sociální vztahy v herním soutěžení na úkor citlivosti v herní spolupráci. Diskutovala poté, že by tomu mohlo být jinak u dětí se zkušeností s cirkusovou pedagogikou, která staví na ideologii spolupráce. Cílem této práce bylo přispět k Piagetově teorii vývoje morálního usuzování dětí a prověřit, zda se alternativní zkušenost dětí projeví na jejich morální orientaci v rámci dětských skupinových her a v rámci přechodu od heteronomie k autonomii v chápání imperativu poslušnosti vůči autoritě. Teoretická východiska zahrnují hlavní poznatky Piagetovy teorie morálního usuzování dětí. Následně se zaměřují na ideologii cirkusové pedagogiky a sociálního cirkusu, včetně poznatků o jejich pozitivním vlivu na vývoj dětí a mládeže. Metodou výzkumu byly klinické rozhovory o morálně problematických příbězích. Výzkumný vzorek tvořilo 79 respondentů se skladbou jednotlivých skupin dětí, které...
|
|
|
Zkušenost s on-line výukou na 2. stupni ZŠ
Divišová, Anna-Marie ; Pavlas Martanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frombergerová, Anna (oponent)
Práce se zabývá zkušeností s online výukou na druhém stupni základní školy v předmětu anglický jazyk. Jedná se o kvalitativní výzkumné šetření, které bylo provedeno polostrukturovanými rozho učiteli anglického jazyka. Práce obsahuje autentické výpovědi respondentů, zkušenosti a jejich prožívání distanční výuky v období podzimu a zimy Představuje profily jednotlivých respondentů s vystihujícími citacemi. Dále rozebírá výsledná témata jako je například online výuka v obecném slova smyslu, kde co pro učitele online výuka znamená, co si pod tím představují Uvádí hlavní okolnosti, které mohly online výuku ovlivňovat, pohledu učitele. Práce je opatřená teoretickým rámcem, který přibližuje především roli komunikace v online výuce, motivaci žáků k učení a také prezentuje výsledky jiných výzkumných šetření, která již byla na distanční výuku Hlavními výzkumnými otázkami učitelé prožívali online výuku jaké pozitivní a negativní stránky přinesla online výuka v očích učitelů; jaké změny chování či přístupu vykazovali žáci v online prostředí v očích učitele. výzkumu vyplývá, že online výuka zimě roku 2020 byla pro 50 % respondentů vůbec první zkušeností s takovým typem výuk Výzkum rovněž zmiňuje kladné a záporné stránky online výuky z tázaných učitelů. ožnost vůbec online výuku provádět sdílet zvuk při výuc zmínili...
|
|
|
Užívání elektronických obrazovek u dětí ve věku 6-9 let
Svobodová, Lucie ; Lukavská, Kateřina (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem užívání digitálních technologií u dětí mladšího školního věku (1. až 3. třída ZŠ). Cílem práce je detailněji zmapovat užívání obrazovek u dětí ve věku 6-9 let a odhalit věk, který by byl vhodný pro realizaci preventivních programů cílených na zdravé používání technologií u dětí. Zajímá nás tedy, kolik času děti daného věku tráví užíváním elektronických obrazovek a jaké typy obrazovek obvykle užívají, jakým činnostem se na zařízení věnují, jak se užívání liší mezi chlapci a dívkami a zda existují rozdíly v užívání u dětí v 1. třídě, 2. třídě a 3. třídě základní školy. Zvolenou metodou výzkumu je průřezové dotazníkové šetření v online podobě určené pro rodiče. Výsledky výzkumu ukázaly, že množství času tráveného dětmi u obrazovek se zvyšuje s přibývajícím věkem dítěte a výraznější nárůst lze pozorovat hlavně u dětí ve 3. třídě ZŠ. Nejčastěji děti tráví čas s přenosnými zařízeními (chytrý telefon či tablet) a sledováním televize. U chlapců ve 3. třídě ZŠ jsme zaznamenali také mírný nárůst užívání herních konzolí, dívky naopak tato zařízení nepoužívají téměř vůbec. Na tuto věkovou skupinu dětí a jejich rodičů by tedy do budoucna mohla být více cílena preventivní činnost a osvěta ohledně bezpečného užívání a rizik spojených s nadměrným užíváním technologií. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Stresová zátěž u začínajících učitelů a jejich copingové strategie
Budil, Jan ; Vozková, Anna (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku stresové zátěže u začínajících učitelů a na způsoby, kterými se s touto zátěží vypořádávají. Teoretická část zpracovává a sumarizuje poznatky z odborné literatury i výsledky některých výzkumných šetření na toto téma. V návaznosti na popsanou teorii pak následuje část výzkumná. Ta je v práci pojata jako tzv. explorační výzkum, který si klade za cíl hlubší prozkoumání tématu, zprostředkování informací pro laickou veřejnost i odborníky, stanovení nových výzkumných hypotéz a nasměrování budoucích studií. Tímto způsobem je nakonec stanoven i cíl celé diplomové práce. Podle zaměření je výzkum práce rozdělen do dvou částí, kde každá z nich podává čtenáři určitý typ informací. První část pomocí deskriptivní statistiky zpřehledňuje data nasbíraná kvantitativní metodou dotazníkového šetření, zatímco druhá část využívá inferenční statistické metody k analýze stejných dat a porovnání dvou různých populací v rámci výzkumného vzorku. V závěru práce jsou na základě provedeného výzkumu pak uvedeny jeho výsledky, které jsou využity k diskusi a formulaci různých doporučení pro budoucí výzkum na toto téma. KLÍČOVÁ SLOVA stres, zdroje stresu, zátěž, začínající učitel, coping, explorativní výzkum, syndrom vyhoření
|
|
|
The cooperation between school psychologists and teams of teachers from the school psychologists's perspective
Sakmárová, Barbora ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Pavlas Martanová, Veronika (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá spoluprácou školských psychológov s učiteľmi. Konkrétne sa zameriava na aktivity, ktoré školskí psychológovia pre učiteľov realizujú. Cieľom práce je sledovať, aký je prístup školských psychológov k realizácii týchto aktivít z hľadiska praktík a postojov. Teoretické východiská približujú históriu, no najmä súčasné poňatie školskej psychológie - legislatívne vymedzenie, náplň práce a tiež kritické miesta profesie, popisované odbornou literatúrou a výskumami. Ďalej sa v tejto časti pojednáva o učiteľskom povolaní s dôrazom na riziká učiteľského povolania, akými je výrazná záťaž, stres či syndróm vyhorenia. Následne je predstavených niekoľko konkrétnych foriem spolupráce školských psychológov s učiteľmi, spoločne s úskaliami, ktoré vzťah učiteľa a psychológa často sprevádzajú. Empirická časť predstavuje výsledky kvalitatívneho výskumu, ktorý spočíval v realizácii pološtruktúrovaných rozhovorov s desiatimi školskými psychologičkami a troma školskými psychológmi. Rozhovory boli následne analyzované pomocou tematickej analýzy. Ukazuje sa, že školskí psychológovia vytvárajú pre učiteľské tímy rôzne formy aktivít. Prevažne sú to skupinové stretnutia zamerané na spoločné zdieľanie, ale aj rôzne vzdelávacie aktivity či dokonca nácvik relaxácie. V priebehu distančného vzdelávania...
|
host ::
RSS.