|
|
Psychohygiena jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků
Šípová, Zuzana ; Štětovská, Iva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou psychohygieny jako prevence syndromu vyhoření u poradenských pracovníků pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. Cílí na psychology a sociální pracovníky. V první části je zpracována problematika týkající se poradenství a požadavků kladených na poradenské pracovníky, dále specifika a rizika související s touto profesí, a klientela, která do poraden přichází. Dále je řešena problematika syndromu vyhoření a psychohygieny vztažená k profesi poradenských pracovníků. Druhá část diplomové práce je zpracována v podobě výzkumného empirického šetření, jehož cílem bylo zmapovat problematiku psychohygieny jako prevence před syndromem vyhoření u poradenských pracovníků, konkrétně u psychologů a sociálních pracovníků, pracujících v poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V rámci tohoto šetření bylo zjištěno, že poradenští pracovníci vnímají jako nejvíce zatěžující na své práci její administrativní a organizační prvky, a nemotivované či obtížné klienty. Naopak je nejvíce obohacuje rozmanitost, různorodost a pestrost klientských příběhů, setkávání s klienty a pocit smysluplnosti. Pokud jde o psychohygienické strategie a techniky, které poradenští pracovníci nejvíce využívají, v popředí figurují relaxace, meditace a napojení na...
|
|
|
Odborná a laická psychologie o výchově dětí v rodině
Kučerová, Andrea ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zjistit názory laické veřejnosti na výchovu dětí v rodině a srovnat je s vybranými psychologickými výzkumy. Teoretická část je přehledem několika výzkumů z posledních let zabývajících se výchovou v rodině zvolenými tak, aby se vyjadřovaly k názorům laické veřejnosti, specificky rodičů, a odpovídaly na jejich tematiku z odborného pohledu. Empirická část bude dotazníkovou metodou zjišťovat hodnoty, postoje a názory rodičů na klíčové výchovné situace. Práce by měla přinést zjištění aktuálních trendů ve výchově rodičů z České republiky se srovnáním aktuálních poznatků z novodobých psychologických výzkumů ohledně výchovy v rodině.
|
|
|
Edukační styly učitelů středních škol
Lukáčová, Monika ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje edukačním stylům učitelů středních škol. Literárně přehledová část se postupně zabývá popisem nejvýznamnějších edukačních prostředí středoškolských studentů (dospívajících či adolescentů) - rodiny, školy, vrstevníků. Tato část podává zevrubnější informace o socializaci v období adolescence, za jejíž východisko je považována interakce s druhými lidmi, mezi nimiž je zvlášť vyzdvižen koncept "významných dospělých" (rodičů, učitelů) jako nezastupitelných faktorů pro vývoj a rozvoj adolescenta. V návaznosti na charakteristiku interakce a komunikace v pedagogicko-psychologickém kontextu jsou představeny různé přístupy k edukačním stylům učitele i specifikům, která se týkají edukačního prostředí středních škol. V další části je navržen výzkumný projekt, který věnuje pozornost středoškolským učitelům "Pedagogiky" a "Psychologie", u nichž je v úvodu stručně charakterizováno jejich specifické postavení ve vztahu k edukačním stylům. Cílem takové výzkumné sondy by mělo být porovnání edukačních stylů těchto učitelů, k jehož naplnění je navrhnuto využití dotazníku "Žák o učiteli" od autorky Ilony Gillernové. Klíčová slova v českém jazyce: edukační prostředí, interakce učitel-žák, edukační styl, středoškolský učitel, adolescence, střední škola
|
|
|
Způsoby zjišťování kognitivních deficitů u dětí předškolního věku
Hronová, Veronika ; Šírová, Eva (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá způsoby zjišťování kognitivních deficitů u předškolních dětí. Teoretická část bakalářské práce je nejprve zaměřena poznatky ohledně kognitivní úrovně u dětí v předškolním věku. Následně jsou popsány kognitivní deficity, jež se v tomto věku mohou projevovat. Největší pozornost je věnována diagnostickým nástrojům, které se v České republice využívají k vyšetření předškolních dětí. V práci jsou zmíněny jak klasické standardizované metody, tak metody dynamického vyšetření. Na závěr teoretické části jsou tyto dvě metody srovnány. Empirická část obsahuje návrh výzkumu, jehož cílem je ověřit přínos nově standardizovaného testu dynamického vyšetření ACFS z dlouhodobého hlediska. Klíčová slova: diagnostické metody, kognitivní deficity, předškolní děti, dynamické vyšetření
|
|
|
Možnosti dynamické diagnostiky u dětí v mateřských školách-Škála využití kognitivních funkcí (ACFS)
Drápalová, Alena ; Morávková Krejčová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
V této práci ověřujme praktický přínos metody Škála využití kognitivních funkcí (ACFS) pro určení potenciálního kognitivního rozvoje předškolních dětí. V teoretické části se věnujeme specifikům předškolního období a vymezení pojmu dynamické diagnostiky typické svým formátem pretest-intervence-posttest. Blíže se seznamujeme s metodou ACFS a vlivem dospělého na proces zkušenosti zprostředkovaného učení, který je zásadní součástí intervenční fáze dynamické diagnostiky. V empirické části blíže popisujeme intervenční fázi využití dynamické diagnostiky a výzkumně prověřujeme možnosti metody ACFS diagnostikovat potenciál rozvoje kognitivních funkcí u předškoláků. Ze získaných výsledků vyplývá, že metoda ACFS dobře identifikuje potenciál rozvoje kognitivních funkcí testovaných dětí a poskytuje konkrétní efektivní návod pro další práci s dětmi. Klíčová slova: Předškolní období, dynamická diagnostika, zkušenost zprostředkovaného učení, metoda ACFS, kognitivní rozvoj dětí
|
|
|
Zvládání zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra
Brožová, Kateřina ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
v českém jazyce: Diplomová práce se zabývá zvládáním zátěže u rodičů dětí s poruchou autistického spektra. Jejím cílem je zmapovat rodičovské strategie zvládání zátěže v souvislosti s péčí o dítě s poruchou autistického spektra. Práce je konstruována jako empirický kvalitativní výzkum doplněný o kvantitativní údaje. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodiči, kteří pečují o dítě s poruchou autistického spektra. Dále byl použit dotazníku SVF 78 "Strategie zvládání stresu", který rodiče také vyplnili. Data byla posléze kvalitativně analyzována pomocí obsahové analýzy a interpretována. Následně byla provedena komparace s odbornou literaturou. Samotný text práce má 3 části. Teoretická východiska v první části práce pocházejí z dostupné české a převážně zahraniční literatury o teorii autismu a zvládání zátěže u rodičů dětí s postižením. Druhá část práce popisuje metodologii výzkumu a postup analýzy dat. Poslední část práce je věnována prezentaci výsledků výzkumu a diskuzi, která přináší propojení výsledků výzkumu s dostupnou literaturou. Přínosem studie je zjištění, co rodičům dětí s poruchou autistického spektra pomáhá ke zvládnutí zátěže, která se pojí k péči o toto dítě. Klíčová slova: rodiče, poruchy autistického spektra, zátěž, zvládání zátěže
|
|
|
Pohlavní identita u dospívajících vyrůstajících v dětském domově
Pekárková, Markéta ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Práce je členěna na teoretickou a empirickou část. Teoretický oddíl se věnuje adolescenci, identitě, pohlavní identitě a problematice formování pohlavní identity v dětských domovech. Empirická část popisuje průběh výzkumu a shrnuje výsledky výzkumu. Výzkum byl realizován kvalitativním postupem. Pro výzkum této práce byl vytvořen polostrukturovaný rozhovor. Data byla zpracována několika způsoby: neparametrickými testy Wilcoxonovým testem, Mann-Whitneyovým pořadovým testem; deskriptivními způsoby tvorby kategorií či popisu jevu. Zkoumány byly především charakteristiky připisované ženě, muži, partnerovi/ce, sobě samému, matce a otci. Výsledky ukazují rozdíly mezi výzkumnou a kontrolní skupinou především v některých charakteristikách týkajících se sebe sama v rámci partnerských vztahů, oceňovaném faktu být s někým v rámci vztahu, negativním elementům v sociální reprezentaci "Já". Výzkum představuje náhled na danou problematiku a svou kvalitativní povahou odkrývá charakteristiky zmíněné samotnými respondenty spíše, než aby hledal potvrzení vztahů. Klíčová slova: Pohlavní identita, dětský domov, ústavní péče, identita
|
|
|
Důležití dospělí ve vývoji a rozvoji dospívajících
Vávrová, Kateřina ; Gillernová, Ilona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou důležitých dospělých v kontextu vývoje a rozvoje dospívajících. Teoretická část práce se zaměřuje především na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími. Dále obsahuje popis sociálního vývoje v dospívání, výchozích konceptů dané problematiky a několika vybraných oblastí působení důležitých dospělých. V empirické části je uveden návrh výzkumného projektu. Ten je zaměřen na zmapování základních charakteristik vztahů důležitých dospělých s dospívajícími v České republice a dále zjištění, zda existuje souvislost mezi tímto vztahem a vnímanou akademickou účinností.
|
|
|
Zvládání zkušenosti rozvodu rodičů dětmi
Dolejšová, Zuzana ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Cílem této práce je identifikace toho, co mladým dospělým v dětství pomáhalo zvládat zátěžovou situaci, kterou pro ně představuje rozvod rodičů, co jim zvládání situace naopak zhoršovalo, jak na ni nahlíží s odstupem času a zda se s ní již cítí být vyrovnaní. V teoretické části představují stěžejní témata rozvod a copingové strategie. Pozornost je zaměřena především na prožívání a zvládání rozvodu dětmi. Pro ucelenost tématu se tato část také dotýká oblastí krátkodobých a dlouhodobých dopadů rozvodu na děti a porozvodového uspořádání rodiny. Empirická část je založena na kvalitativní analýze 12 rozhovorů s mladými dospělými, kteří prožili rozvod rodičů v dětství. K vyhodnocení dat je použita tématická analýza. Z výsledků vyplynuly protektivní i rizikové faktory, které korespondují s poznatky odborné literatury. Klíčová slova: Rozvod, rodina, psychosociální zátěž, copingové strategie.
|
|
|
Postoje dětí k seniorům a jejich případná změna v interakci s nimi
Šujanová, Anna ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Mertin, Václav (oponent)
Tato práce je zaměřena na postoje dětí k seniorům a jejich možné změny zejména v kontextu mezigeneračních programů. Zabývá se obecným vymezením postojů, jejich vznikem, vývojem, determinanty, které se na něm podílejí a jejich funkcemi. Předkládá možné podoby postojů dětí k seniorům, metody jejich mapování a měření. Další část je pak věnována změnám postojům. Popisuje mechanismy proměn, možné způsoby, jak lze postoje měnit a podmínky, které musí být zajištěny, aby ke změně mohlo dojít. V poslední části pak pojednává o mezigeneračních programech jako o možném způsobu změn postojů. Klasifikuje je a představuje příklady programů, jež jsou z hlediska pozitivních změn postojů dětí k seniorům účinné. Práce obsahuje také návrh výzkumu, jehož součástí je mezigenerační program. Jeho cílem by v případě realizace bylo posouzení efektivity navržené koncepce mezigeneračního programu na základě měření postojů dětí k seniorům před jeho absolvováním a po něm. Klíčová slova: Postoje, postoje dětí k seniorům, změna postojů, mezigenerační programy
|
host ::
RSS.