|
| |
|
|
Reflexe televizního seriálu Holocaust ve vybraném západoněmeckém tisku
Gerstnerová, Dominika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je televizní seriál Holocaust a jeho reflexe ve vybraném německém tisku v období od 15. ledna do 5. února 1979, kdy byl Holocaust poprvé vysílán v německé televizi. Z toho důvodu, že seriál konfrontoval německé diváky s citlivým a vážným tématem z blízké minulosti, ale byl zpracován velmi komerčním způsobem, vyvolal v celém světě pozdvižení a stal se terčem kontroverzních veřejných debat, které byly mnohdy velmi vyhrocené. Při příležitosti německé premiéry se do diskusí hojně zapojila i německá periodika, která publikovala nečekaně velké množství článků, ve kterých zveřejňovala jak všeobecné informace o ději, průběhu vysílání či rostoucí sledovanosti, tak otevírala i vážnější témata o vyšším smyslu seriálu a jeho účinku na veřejnost. Je nutné podotknout, že na konci 70. let, kdy byl televizní produkt uveden, bylo Německo rozděleno do dvou samostatných států: Spolkové republiky Německo (SRN, západní Německo) a Německé demokratické republiky (NDR, východní Německo). Tato práce analyzuje výhradně reflexi v západoněmeckém tisku, který zde reprezentují týdeníky Der Spiegel, Stern a Die Zeit, a cílem je detailně analyzovat hlavní problémy a otázky, kterými se ve spojitosti s Holocaustem vybraná tři média zabývala. Mezi čtyři nejdiskutovanější témata patřily komerční...
|
|
|
"Dazlak - Skinhead" a "Oi! Warning" - Skinheadi jako hrozba pro německou společnost?
Koryntová, Eva ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Zelená, Alena (oponent)
Práce se zabývá německou skinheadskou subkulturou v 90. letech a její prezentací v dobových filmech Dazlak - Skinhead a Oi! Warning. Nejdříve v teoretické části popisuje vznik a vlastnosti skinheadské subkultury ve Velké Británii a její vývoj v Německu. Poté se zaměřuje na zmíněné dva filmy, zařazuje je do kontextu historie hnutí skinheadů v Německu a uvádí jejich děj a charakteristiku. Dále analyzuje prezentaci skinheadů v těchto filmech na základě čtyř tezí, které dle odborné literatury skinheady definují. Literatura udává, že skinheadi inklinují k pravicovému extremismu, násilí a agresi, pocházejí z dělnické třídy a mají specifický životní styl, který se vyznačuje poslechem skinheadské hudby, návštěvami večírků a koncertů a konzumací alkoholu. Většinu těchto tezí tyto dva filmy potvrzují, přesto ale oba filmy subkulturu prezentují jiným způsobem. Černobílý film Oi! Warning svoji pozornost nekoncentruje na problematiku pravicového extremismu, nýbrž na násilí, agresi a skinheadský životní styl. Vzhledem k jeho celkové estetice, tragickému konci a záporné postavě "pravého" skinheada Komy, lze tvrdit, že tento film subkulturu prezentuje negativně. Snímek Dazlak - Skinhead se snaží předsudky o skinheadech vyvrátit. U skinheadského hlavního hrdiny se zaměřuje nejen na jeho násilí, nýbrž i na jeho politické...
|
|
|
Vliv Jörga Haidera na vývoj Svobodné strany Rakouska (FPÖ)
Floder, Daniel ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem Jörga Haidera na vývoj a proměny Svobodné strany Rakouska (FPÖ) především v době jeho předsednictví strany na federální úrovni v letech 1986- 2000, kdy se z malé strany zmítané bojem německo-nacionalistického a liberálního křídla postupně vyvinula prakticky jednotná pravicová populistická strana. Hlavním cílem práce je vymezit Haiderův vliv, který na stranu ve měl vzhledem k vysokému nárůstu obliby FPÖ v době jeho předsednictví, kdy k vyvrcholení tohoto trendu došlo ve federálních volbách roku 1999, kde Svobodní získali 26,9 % hlasů. Výzkum se proto orientuje na Haiderovu osobnost a styl řízení strany, čímž je myšlen způsob rozhodování v rámci strany, prosazování jeho názorů, zacházení s opozicí uvnitř strany, a v neposlední řadě také politické a ideologické usměrňování strany. Dále je v práci analyzováno Haiderovo vystupování uvnitř strany i na veřejnosti s ohledem i na chování jeho spolustraníků. Mimo samotné předsednictví se práce zabývá také obdobím, než se Haider dostal na vrchol ve spolkové frakci FPÖ, a to vzhledem k historii a kořenům jak strany, tak Haidera, pro lepší kontextové zasazení a pochopení jejich ideologických původů. Stejně tak je v práci věnována pozornost i době po odchodu Haidera z čela strany, kde obě tato vedlejší období slouží také...
|
|
|
Role investigativní žurnalistiky v demokratické společnosti na příkladu Güntera Wallraffa
Hubeňáková, Monika ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem investigativní žurnalistiky v demokratické společnosti, a to na příkladu Güntera Wallraffa, průkopníka německých investigativních žurnalistů. Jeho práce a metody jsou kontroverzní a zpochybňované, a proto jsem se zaměřila na to, jaké etické a legální překážky jeho dvě vybraná díla musela překonat. Zvolila jsem dvě reportáže - Informationen aus dem Hinterland a Ganz unten, ze sedmdesátých a osmdesátých let dvacátého století a sledovala jsem, čím byla tato díla důležitá pro dobu, ve které vznikla, jaké změny přinesla a v čem byla problematická. Obě reportáže byly natočeny skrytou kamerou, a proto nebyly nejprve veřejností přijímány, po rozhodnutí Spolkového ústavního soudu však byla metoda rešerše za pomocí skryté kamery, pokud vede k odhalování nesprávností, právně uznána. Pro zodpovězení výzkumných otázek jsem pracovala s dobovými archivními články a sekundární literaturou. Konkrétní informace z článků jsem propojila s poznatky ze sekundární literatury. Rekonstruovala jsem spojující linku mezi oběma díly, pojícím motivem celé práce byla žurnalistika jako čtvrtá moc ve státě, která zajišťuje dodržování lidských práv a svobod a podílí se tak na udržování demokratické společnosti.
|
|
|
The Importance of two German-Czech European Battlegroups with regard to German-Czech Relations
Žemla, Daniel ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký je význam dvou česko-německých European Battlegroups pro česko-německé vojensko-bezpečnostní vztahy. Tato práce se zabývá vzájemnou bezpečnostní spoluprací obou zemí od roku 1990. Zmiňuje dynamický vývoj v bilaterálních vztazích, především vyrovnání se s minulostí, které bylo předpokladem pro pozdější úspěšnou spolupráci. Odlišné historické zkušenosti se promítly do přístupu obou zemí k ozbrojeným silám, které je patrné dodnes. Předkládaná práce dále analyzuje německou roli při rozšiřování NATO v roce 1999 a věnuje se vojenské spolupráci České republiky a Spolkové republiky Německo jak v Severoatlantické alianci, tak Evropské unii. Největší pozornost je věnována konceptu European Battlegroups a jeho praktické realizaci na čtyřech konkrétních příkladech, a to na česko-slovenské (2-2009), první německo-české (2-2012), první Visegrádské (1- 2016) a druhé německo-české (2-2016) European Battlegroups. Práce neopomíjí ani aktuální vývoj, a proto je v závěru nastíněn plánovaný vznik druhé Visegrádské (2- 2019) a třetí německo-české bojové skupiny (2-2020). Data pochází především z četných cizojazyčných publikací a sekundárních internetových zdrojů, neboť se jedná o relativně historicky "mladé" téma. Na základě zjištěných údajů je možné říci, že společné EUBG Čechů...
|
|
|
Česko-německý asymetrický vztah a jeho překonávání na příkladu hospodářské roviny spolupráce
Bučková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou česko-německé hospodářské vztahy v letech 1991 - 2016, na které je nahlíženo perspektivou teorie asymetrických dyád. Česko-německý vztah lze označit jako asymetrický na základě nerovnosti mezi politickoekonomickými možnostmi a schopnostmi partnerů Česka - slabšího a Německa - silnějšího. Navzdory tomu je pojí řada aspektů, jako např. zahraničněpolitická orientace a charakter ekonomiky. ČR a SRN jsou vůči sobě v řadě ohledů kompatibilní a hospodářsky komplementární, mají podobnou kulturu, jsou geogr. blízko a probíhá mezi nimi mnoho transakcí. Zároveň je pojí společná minulost a překonávání konfliktních otázek - navzdory řadě kvalit česko-německého vztahu Česko tradičně řešilo zajištění své bezpečnosti, svobody a prosperity. Po pádu "železné opony" se Německo angažovalo k politickoekonomické transformaci Československa/Česka, které přešlo na demokratický systém s tržně orientovanou ekonomikou. Rozvoj česko- německých hospodářských vztahů pro Česko znamenal šanci na hospodářský růst, přístup k technologiím a v rámci obchodní spolupráce na globální trhy, navíc v identickém institucionálním kontextu NATO a EU. Hospodářský význam SRN pro ČR značně vzrostl, Německo se stalo českým nejvýznamnějším obchodním partnerem. Asymetrie, stejně jako konfliktní potenciál jsou ovšem v...
|
|
|
Česko-německý fond budoucnosti jako agent sui generis
Bráchová, Adéla ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Práce se věnuje hodnocení činnosti a významu Česko-německého fondu budoucnosti jakožto jednoho z klíčových činitelů prohlubování a utužování česko-německých vztahů, přičemž charakterizuje tuto instituci pomocí konceptů soft power a rekonciliace. Zdroje soft power přímo propojuje s jednotlivými aspekty instituce, které její charakter spoluutvářejí. Konkrétně se jedná o zdroje zahraniční politiky, kultury a politických hodnot, které práce spojuje s prodlužováním činnosti Fondu, Česko-německou novinářskou cenou a vyhlašováním tématu roku. Česko-německý fond budoucnosti vznikl na základě Česko-německé deklarace a jeho doba činnosti byla původně omezena na 10 let. Od svého založení v roce 1997 byl však již dvakrát prodloužen. Hlavním cílem práce je analyzovat charakter Česko-německého fondu budoucnosti jako ojedinělé organizace svého druhu na pozadí vývoje vzájemného česko-německého vztahu. Kromě hlavního konceptu soft power pracuje s konceptem rekonciliace, konkrétně se čtyřmi fázemi institučního vývoje podle Lily Gardner Feldman: ohraničení, růst, konsolidace a přehodnocení. Oba dva koncepty jsou v práci propojeny a blíže zkoumají všechny tři hlavní aspekty. Práce se blíže zabývá obdobím od roku 2005, kdy započaly první diskuse o prodloužení činnosti Fondu, až po rok 2018, v němž proběhl poslední...
|
|
|
Analýza mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici
Mildorfová, Michaela ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou mediálního obrazu výstavby pohraniční bariéry na maďarsko-srbské hranici. Text se částečně věnuje kontextu a politickému rozměru události, hlavní částí je rozbor mediální reflexe události v období červen - září 2015 ve třech českých denících, Mladé frontě DNES, deníku Právo a Hospodářských novinách, volba titulů má za cíl pokrýt různorodost zpravodajské scény. Výzkumná otázka je koncipována jako komparace oficiální reprezentace výstavby maďarskou stranou a reflexe události v českých zpravodajských denících - zda mediální obraz odpovídal oficiálnímu způsobu komunikace, popř. jaké jiné způsoby reprezentace převládaly. Pro vypracování byla zvolena kvalitativní metoda kritické diskurzivní analýzy dle přístupu T. Van Dijka, která umožnila definovat základní aktéry události a způsob jejich reprezentaci, na základě toho jsou definována nejtypičtější schémata komunikace, reflektující pozici Maďarska, mezinárodní reakce, podporovatele a odpůrce rozhodnutí a v neposlední řadě reprezentaci imigrace a uprchlíků v rámci tématu. Práce reflektuje mediální diskurz, který se týká problematiky bezpečnosti a ochrany státu a současně způsob reprezentace imigrantů v rámci specifické výseče v širokém spektru témat migrační krize.
|
|
|
Kulturní vztahy mezi ČSSR a SRN v 60. letech 20. století
Lizcová, Zuzana ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent) ; Handl, Vladimír (oponent)
(abstrakt) Disertační práce se zabývá rolí kultury v mezinárodních vztazích a vývojem kulturních styků mezi Československou socialistickou republikou (ČSSR) a Spolkovou republikou Německo (SRN) v 60. letech 20. století. Úvodní kapitola obsahuje popis metodologie, rešerši pramenů a literatury, přesné časové a teritoriální vymezení tématu a rozbor pojmu kultury a její role v mezinárodních vztazích včetně stručného nástinu rozdílných přístupů realistické a liberálně-idealistické tradice teorie mezinárodních vztahů k dané problematice. Druhá kapitola je věnována popisu vývoje světové situace ve zkoumaném období, politickému a kulturnímu vývoji v ČSSR a SRN a utváření jejich zahraniční politiky ve vztahu ke konkurenčnímu studenoválečnému mocensko-politickému bloku. Třetí kapitola shrnuje rozvoj politických, ekonomických a kulturních styků mezi oběma zeměmi ve zkoumaném období a stručně popisuje vliv existence Německé demokratické republiky (NDR) a zvláštního statusu Západního Berlína na jejich podobu. Čtvrtá kapitola se podrobně zabývá vztahem mezi ČSSR a SRN na poli filmu a výtvarného umění a v závěru práce autorka sumarizuje své dosavadní poznatky.
|
host ::
RSS.