|
|
Propaganda jako forma komunikační strategie: kinematografie v Protektorátu Čechy a Morava
Gerstnerová, Dominika ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
V průběhu 20. století se film stal společenským fenoménem, proto netrvalo dlouho, než si svou cestu k filmu našla také politika, která filmový průmysl využívala za účelem ovlivnění veřejného mínění. Především historie totalitních režimů dokazuje, že jim filmy posloužily jako velmi mocný nástroj pro naplnění jejich propagandistických cílů. Tato diplomová práce se zabývá nacistickou filmovou propagandou v období druhé světové války, konkrétně pak vlivem nacistické propagandy na český hraný film v okupovaném Protektorátu Čechy a Morava. Propaganda měla pro nacistické Německo velký význam, neboť ideologie založená na vypjatém nacionalismu a rasové čistotě vyžadovala širokou základnu pro svou podporu a udržení moci. Cílem této práce je tedy najít a definovat propagandistické komunikační cíle v českém hraném filmu a určit konkrétní taktiky, jejichž prostřednictvím měly být tyto cíle naplněny. Problematika je zkoumána na pozadí filmů Kristián (1939), Tulák Macoun (1939), Pro kamaráda (1940), Těžký život dobrodruha (1941), Jan Cimbura (1941) a Prstýnek (1944), které pokrývají různé žánry a témata a zároveň časově zahrnují různá protektorátní období. Na téma propagandy je nahlíženo v kontextu strategické komunikace jakožto příbuzné, v dnešním měřítku až nadřazené komunikační disciplíny.
|
|
|
Reflexe televizního seriálu Holocaust ve vybraném západoněmeckém tisku
Gerstnerová, Dominika ; Emler, David (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Tématem této bakalářské práce je televizní seriál Holocaust a jeho reflexe ve vybraném německém tisku v období od 15. ledna do 5. února 1979, kdy byl Holocaust poprvé vysílán v německé televizi. Z toho důvodu, že seriál konfrontoval německé diváky s citlivým a vážným tématem z blízké minulosti, ale byl zpracován velmi komerčním způsobem, vyvolal v celém světě pozdvižení a stal se terčem kontroverzních veřejných debat, které byly mnohdy velmi vyhrocené. Při příležitosti německé premiéry se do diskusí hojně zapojila i německá periodika, která publikovala nečekaně velké množství článků, ve kterých zveřejňovala jak všeobecné informace o ději, průběhu vysílání či rostoucí sledovanosti, tak otevírala i vážnější témata o vyšším smyslu seriálu a jeho účinku na veřejnost. Je nutné podotknout, že na konci 70. let, kdy byl televizní produkt uveden, bylo Německo rozděleno do dvou samostatných států: Spolkové republiky Německo (SRN, západní Německo) a Německé demokratické republiky (NDR, východní Německo). Tato práce analyzuje výhradně reflexi v západoněmeckém tisku, který zde reprezentují týdeníky Der Spiegel, Stern a Die Zeit, a cílem je detailně analyzovat hlavní problémy a otázky, kterými se ve spojitosti s Holocaustem vybraná tři média zabývala. Mezi čtyři nejdiskutovanější témata patřily komerční...
|
host ::
RSS.