|
| |
|
|
Integration of Russian-German (Late-) Resettlers in Nord Rhine-Westphalia
Ilyushina, Natalya ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Práce se zabývá problematikou a specifiky integrace ruských Němců se statutem (pozdních) vystěhovalců, tzv. (Spät-)Aussiedler ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko. V průběhu několika staletí žili předkové této etnické skupiny na teritoriu tehdejší ruské říše. V důsledku obou světových válek však příslušníky této německé menšiny postihla vlna státem organizovaných diskriminací, masového zatýkání a deportací, mnohaletých nucených prací ve zvláštních koloniích apod. S pádem železné opony a po rozpadu SSSR, kdy se definitivně otevřely hranice tohoto prostoru, byly položeny právní základy pro repatriaci ruských Němců do jejich původní staré vlasti. O několik let později od návratu prvních (Spät-)Aussiedler se však ukázalo, že tato přistěhovalecká skupina potřebuje též zvláštní podporu v rámci běžných integračních opatření. Cílem této práce je charakterizovat základní aspekty integrační politiky SRN vůči této imigrantské skupině; resp. zjistit, nakolik efektivní byla doposud tyto aplikované integrační opatření; jaké tendence vykazuje vývoj integrační politiky od období let 2005/2007 či jaké problémy nebyly dosud uspokojivě vyřešeny. Důležitou součástí práce je též analýza statistických dat na základě určitých integračních ukazatelů, díky nimž je možné vyhodnotit stav a podmínky integrace této...
|
|
|
Family policy of the Great Coalition in Germany (2005 - 2009)
Pištorová, Tereza ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Baštová, Petra (oponent)
Spolková republika Německo patří k zemím s nejnižší porodností v Evropě, přičemž míra úhrnné plodnosti se zde od 70. let 20. století pohybuje mezi hodnotami 1,3 a 1,4 dětí na jednu ženu. Předložená práce "Rodinná politika velké koalice v SRN v letech 2005-2009" se zabývá opatřeními Spolkového ministerstva pro rodinu, seniory, ženy a mládež přijatými pod vedením Ursuly von der Leyenové a jejich vlivem na porodnost a další ukazatele jako zaměstnanost matek a riziko chudoby. V tomto období došlo ke změně koncepce rodinné politiky směrem ke skandinávskému modelu, který úspěšně podporuje slaďování rodinného a profesního života. V práci jsou analyzovány důsledky zavedení ročního rodičovského příspěvku, jehož výše je závislá na předchozím příjmu a jenž je v případě vystřídání obou rodičů prodloužen o dva měsíce. Druhým zkoumaným opatřením je masivní podpora mimorodinné péče o děti do tří let. Práce ukazuje, že míra úhrnné plodnosti zatím nezaznamenala výraznější změnu, došlo ale k zastavení poklesu specifické plodnosti vysokoškolsky vzdělaných žen a zvýšení zaměstnanosti matek. Celkové důsledky však bude možné komplexně hodnotit teprve v delším časovém horizontu.
|
|
|
The Criticism of Bologna Process in Germany
Boťová, Kateřina ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Práce se zabývá německou kritikou evropských vysokoškolských reforem v rámci tzv. boloňského procesu. Mezi tyto reformy patří především rozdělení studia na dva, později tři cykly, zavedení jednotného kreditního systému nebo podpora mobility. Právě Německo představuje stát, kde boloňský proces vyvolal velkou akademickou diskuzi a stal se jedním z předmětů studentských protestů. Práce pojednává jak o kritice jednotlivých cílů a celkového pojetí reforem, tak o kritice jejich implementace v Německu. Zaměřuje se na to, kde leželo těžiště kritiky u pedagogů a kde u studentů. Analyzované období je ohraničeno podpisem Boloňské deklarace roku 1999 a rokem 2010, jež byl původně stanoven za konec procesu. Někteří akademici považovali boloňský proces za nástroj komercializace vysokého školství a odklon od modelu W. v. Humboldta. Většina ale upozorňovala na špatné zavádění reforem a nepochopení stanovených cílů. Podobný postoj zaujímali také studenti. Nejčastěji byly kritizovány nové bakalářské programy kvůli jejich nevhodné koncepci nebo nízké kvóty pro přijetí studentů do následujícího magisterského studia. Studenti zároveň zdůrazňovali nutnost více zohledňovat sociální rozměr reforem, který je podle nich nezbytný pro naplnění cílů boloňského procesu.
|
|
|
Integrace druhé a třetí generace muslimů v SRN: Příklad Severního Porýní-Vestfálska
Lokvencová, Kristýna ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Cílem práce je analýza integrace muslimských přistěhovalců, kteří do SRN přišli jako tzv. gastarbeiteři zejména v 60. letech 20. století. Pozornost je zaměřena především na druhou a třetí generaci těchto přistěhovalců v SRN a jejich integraci ve spolkové zemi s jejich největším počtem - Severním Porýní-Vestfálsku. Autorka analyzuje jednotlivé skupiny muslimů v SRN podle země původu, státní příslušnosti, náboženství a věku. Dále autorka na základě stanovených kritérií porovnává muslimské přistěhovalce, kteří žijí v Severním Porýní-Vestfálsku s muslimy v celé SRN. Kromě analýzy a komparace jednotlivých skupin muslimů v NRW a SRN se autorka zaměřuje na integrační politiku zemské vlády Severního Porýní-Vestfálska, která je v souladu s integrační politikou spolkové vlády. Zohledněn je i vliv vybraných muslimských organizací, které působí v Severním Porýní-Vestfálsku, na integraci druhé a třetí generace muslimů do společnosti. Na základě získaných informací se autorka také zabývá problematikou integrace muslimských přistěhovalců v Severním Porýní-Vestfálsku do německé společnosti z hlediska náboženského, vzdělání a z hlediska uplatnění na trhu práce. V závěru práce autorka shrnuje získané poznatky o druhé a třetí generaci muslimů žijící v SRN a NRW.
|
|
|
Vietnamese Community in Germany 1990 - 1995
Do Thu, Trang ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Německá spolková republika (SRN) v 70. letech přijala a úspěšně integrovala uprchlíky ze člunů, tzv. boat people, kteří utíkali před občanskou válkou ve Vietnamu. Naopak Německá demokratická republika (NDR) přijala od 80. let několik desítek tisíc dělníků z různých socialistických zemí, mezi nimi i z Vietnamu pro práci v továrnách. Po pádu berlínské zdi se integrační rozdíly mezi těmito dvěma skupinami Vietnamců prohloubily. Zatímco bývalí "boat people" měli zajištěný poklidný život, jejich "východoněmečtí" krajané čekali roky na přidělení povolení k pobytu a čelili útokům pravicových extrémistů. Léta po znovusjednocení Německa však s sebou přinesla i mnoho možností začít svobodně podnikat. Předložená práce popisuje rozdílný vývoj ve vietnamské komunitě v Německu mezi lety 1990-1995, který pramenil z odlišných podmínek emigrace z Vietnamu. První část práce se zaměřuje na charakterizaci vietnamských dělníků v NDR a uprchlíků ze člunů. Na tomto základě je pak postaveno srovnání rozdílné integrace obou skupin. Další kapitoly se věnují jednotlivým problémům, které postihly vietnamskou komunitu mezi lety 1990-1995. Konkrétně se jedná o vnitropolitické boje o status bývalých dělníků z NDR, útoky na jejich ubytovny a v neposlední řadě postupnou nezávislost Vietnamců související s vlastním podnikáním v Německu.
|
|
|
Sblížení zdola? Partnerství německých a francouzských měst a obcí v letech 1950-2000
Filipová, Lucie ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent) ; Ledvinka, Václav (oponent)
Předložená disertace je historiografickou prací, která analyzuje specifický projev německo-francouzské spolupráce - partnerství měst a obcí v druhé polovině 20. století. Komunální kooperace je sledována v širším kontextu německo-francouzských vztahů, na základě statistických údajů a prostřednictvím případových studiích, vycházejících z archivního výzkumu. Hlavní pozornost je věnována působení oficiálních bilaterálních vztahů na partnerství měst a obcí, motivaci zainteresovaných osob a skupin a porovnání komunální spolupráce ve starých a nových spolkových zemích. Doplňkově bylo analyzováno i rozmístění německo-francouzských komunálních partnerství na území SRN.
|
|
|
The integration of Muslim immigrants into French and German society with emphasis on the period 2005/2006-2011
Záhradníková, Lea ; Filipová, Lucie (vedoucí práce) ; Dimitrov, Michal (oponent)
Prekladaná bakalárska práca porovnáva opatrenia integračných politík Nicolasa Sarkozyho a Angely Merkelovej v období 2005/2006-2011. Hlavná pozornosť je venovaná moslimským prisťahovalcom, ich imigrácii do Francúzska a Spolkovej republiky Nemecko a predovšetkým ich integrácii do týchto spoločností. Práca potvrdzuje hypotézu, že francúzska integračná politika v období prezidentského úradu Nicolasa Sarkozyho vykazovala restriktívnejšie prvky ako nemecká integračná politika za obdobie vlády kancelárky Angely Merkelovej. Ďalej práca skúma podobné a odlišné znaky integračných politík týchto aktérov.
|
|
|
Germany and the Eastern Enlargement of the Schengen Area
Mrhal, Jaromír ; Mlsna, Petr (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá předpoklady, průběhem a důsledky tzv. východního rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 a to se zvláštním ohledem na Spolkovou republiku Německo, její roli v tomto procesu a výhody i problémy, které jí rozšíření přineslo. Po stručném úvodním shrnutí principů fungování a historického vývoje schengenského prostoru od roku 1985 do roku 2011 následuje kapitola věnovaná samotnému procesu rozšíření "Schengenu" o devět nových zemí. Pozornost je přitom soustředěna vedle Německa také na dva jeho východní sousedy - Polsko a Českou republiku. Třetí kapitola pak podrobně analyzuje důsledky rozšíření, především jeho vliv na růst kriminality a ilegální imigrace v Německu či na rozvoj policejní spolupráce mezi dotčenými státy. Přitom je mimo celoněmeckého rozměru vždy zohledněna i specifická situace v jednotlivých spolkových zemích na východní hranici: v Meklenbursku-Předních Pomořanech, Braniborsku, Sasku a Bavorsku. Poslední kapitola práce se zabývá odrazem dané tematiky v českém tisku, konkrétně v nejčtenějším nebulvárním deníku Mladá fronta DNES. Pomocí podrobné analýzy statistik byla v této práci vyvrácena tvrzení, že východního rozšíření s sebou přinese nárůst kriminality, a naopak byl prokázán pozitivní dopad kompenzačních opatření zavedených v rámci schengenské spolupráce.
|
|
|
A Holistic analysis of polish return migration programs
Chlebek, Claudia Maria ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Filipová, Lucie (oponent)
Předložená disertace analyzuje s využitím migračních teorií a jejich ekonomických aspektů efektivitu tří polských vládních programů pro re-emigranty. Zkoumá motivaci těchto programů a jimi zaváděných služeb, projektů a iniciativ, jejichž cílem je oslovit potřeby nových i stávajících migrantů, zlepšit komunikaci s nimi a zejména pak rozvíjet prostředí, metody a pobídky povzbuzující migranty k návratu do vlasti. Neúspěch při rozpoznání a oslovení potřeb, přání a aspirací migrantů ve struktuře programů, které se touto problematikou zabývají, podstatně limituje úspěch dalších podobných programů menší účastí na nich a jejich sníženým sociálním dopadem.
|
host ::
RSS.