|
|
Koncept autoritářských režimů a pobaltské státy v 30. letech 20. století: Litva, Lotyšsko a Estonsko ve srovnání
Hejzlar, Štěpán ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je (1) ověřit aplikovatelnost konceptu autoritářství na nedemokratické politické systémy Litvy, Estonska a Lotyšska v období před Druhou světovou válkou; výchozím rámcem pro analýzu je teorie autoritářských režimů Juana J. Linze. Autor se soustředí na (2) dynamiku transformace demokratických režimů ve snaze se najít co možná nejkomplexnější vysvětlení demokratické nestability regionu. Je přezkoumán vliv jednání jednotlivých aktérů, institucionálního designu, sociální struktury a stranických systémů na nedemokratický výstup. Těžiště práce spočívá ve (3) vlastní analýze a komparaci nových režimů, popsání jejich vývoje i vývoje jednotlivých komponent politického systému: vztahů mezi relevantními politickými aktéry, vztahů mezi režimem prostředím, způsobů legitimizace režimu a získávání veřejné podpory. Převážně empirický charakter studie umožní nabýt solidního základu pro ověření úvodní hypotézy (1).
|
|
|
Přetahování lanem? Pravomoci premiérů a prezidentů ve Francii v období kohabitace
Daňková, Julie ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Francouzská pátá republika je charakterizována jako poloprezidentský režim. Tento typ demokracie nevyplývá jen z písma ústavy, ale také z politické praxe. Jedním z fenoménů této praxe je kohabitace, což je situace, kdy prezident a premiér pochází z různých, většinou opozičních politických stran. Tato práce se zabývá tím, jak si ve všech třech období kohabitace dva nejvyšší exekutivní činitelé státu rozdělily výkon jednotlivých pravomocí a do jaké míry bylo takové soužití konfliktní.
|
|
|
Charakteristika režimu Slobodana Miloševiče v Srbsku
Lazarevič, Uroš ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Koncem 80. a začátkem 90. let minulého století, v souvislostí s politickou a ekonomickou krizí Sovětského svazu, došlo ve komunistických státech střední a východní Evropy k dramatickým změnám, které ve většině případu vedly k pádům komunistických vlád a nastolení demokracie. V nových podmínkách, které často provázel chaos, stejně tak jako politické a ekonomické vakuum po pádu komunistického režimu, si však většina někdejších evropských satelitů Sovětského bloku našla svou cestu k nastolení demokracie, vlády zákona a ekonomickému rozvoji. V některých případech to byla cesta velmi tmtitá, plná hledání a omylů, v konečném důsledku však vedla k úspěšné transformaci komunistických společností v moderní evropské demokratické státy. Dramatický rozpad Jugoslávie a občanská válka v Chorvatsku a Bosně však zavedla většinu bývalých jugoslávských republik na zcela jinou cestu. Pád komunismu, se všemi politickými a ekonomickými důsledky, a znovuzrození nacionalistických vášní vedly, především v Srbsku a Chorvatsku, k vzestupu nových vůdců, Slobodana Miloševiče a Franjy Tudjmana. Ti se stali otci zakladateli zvláštních a přitom sobě velmi podobných režimů, které byly, dle rozdělení Juana Linze, kombinací autoritářství, některých prvků sultanismu, a demokracie. Právě režim Slobodana Miloševiče se v době bombardování...
|
|
|
Mugabeho vládnutí v Zimbabwe jako recept na dlouhověkost režimu?
Stojanovová, Marie ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade jako hlavní cíl zjistit, jaké jsou důvody, pro něž se režimu Roberta Mugabeho podařilo přetrvat v Zimbabwe více než třicet let. Pro zodpovězení této otázky z pohledu komparativní politologie bude autorka práce zkoumat typ režimu, jeho kapacitu (včetně kapacity státu a dalších institucí) a strategie přežití, které lze v Zimbabwe nalézt. Dále budou stanoveny klíčové události historie Mugabeho režimu, včetně relevantních momentů z historie před samostatností státu. V neposlední řadě pak bude režim v Zimbabwe nahlížen z hlediska zkoumání režimů v subsaharské Africe obecně.
|
|
|
KRIZE STRANICKÝCH SYSTÉMŮ A ÚŘEDNICKÉ VLÁDY: Česká republika a Itálie
Seidel, Antonín ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
V období od devadesátých let dvacátého století až do současnosti několikrát posloužily jako řešení politických krizí v Česku a Itálii tzv. "úřednické vlády". Jedná se o institut přechodných kabinetů, kterým předsedá nestraník a i další členové těchto vlád nejsou členy politických stran (ne však nezbytně všichni). Právě tento rys je odlišuje od vlád "stranických". Práce se snaží identifikovat společné body a okolnosti, které vedou ke vzniku takových kabinetů, na příkladu dvou z hlediska institucionálního designu relativně blízkých parlamentních republik. Zaměřuje se především na stav politických stran, neboť právě jejich selhání vede k pádu předchozího kabinetu a zároveň k situaci, kdy není možné sestavit parlamentní většinu pro novou "stranickou" vládu. Pozornost je zároveň zaměřena na prezidenta republiky, který tváří v tvář oslabeným stranám vykonává v souladu s teorií "prezidentského akordeonu", popsanou Maurem Tebaldim, více "autonomním" způsobem své pravomoci, především pak pravomoc jmenování premiéra, čímž zásadním způsobem působí v prospěch vzniku "úřednického" kabinetu.
|
|
| |
|
|
Deconsolidation of Venezuelan Democracy: Erosion of tha Party System, Neo-Populism and Repoliticization of the Armed Forces
Buben, Radek ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Barteček, Ivo (oponent) ; Kovář, Martin (oponent)
Disertační práce PhDr. Radek Buben Dekonsolidace demokracie ve Venezuele: rozklad stranického systému, neo-populismus a repolitizace ozbrojených sil Disertační práce Dekonsolidace demokracie ve Venezuele: rozklad stranického systému, neo- populismus a repolitizace ozbrojených sil se věnuje procesu dekonsolidace demokracie ve Venezuele v letech 1973-1993. Studie kombinuje teoretické a komparativní přístupy vycházející především z institucionální komparativní politologie (v případě analýzy systémových a institucionálních okolností analyzovaného procesu), historické sociologie a politické teorie (v případě studia fenoménu populismu a neo-populismu) a přístupy standardní historické analýzy politických procesů v konkrétním vymezeném období. V teoretické části se text zaměřuje na problematiku demokracie v Latinské Americe, na otázky typů politických režimů a institucionalizace stranických systémů, vojensko-civilních vztahů a na problematiku tzv. prokletí ropných zdrojů. Podstatnou část teoretického oddílu tvoří rozbor fenoménu populismu, jeho definice a dosavadního bádání o něm. Historická část je vymezena vytvořením petro-státu a bipartismu na stranické úrovni v roce 1973 a rozpadem tohoto systému v roce 1993, kdy vlastní strana odvolala prezidenta Carlose Andrése Péreze, autora politicky neúspěšné...
|
|
| |
|
|
Vznik a vývoj korejského nacionalismu
Šána, Vojtěch ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Korejský nacionalismus je fenomén objevující se od 70. letech 19. století. Ve své práci se věnuji příčinám a okolnostem jeho vzniku a vývoje do roku 1945 ve vztahu k sousednímu modernizovanému a expanzivnímu Japonsku. Vznikající korejský nacionalismus nahlížím prizmatem Clifforda Geertze a jeho prvků esencialismu a epochalismu v tomto procesu v kontextu s dobově velice vlivnou teorií sociálního darwinismu. Práce nabízí odpověď na roli Japonska a jeho modernity v očích korejských intelektuálů.
|
|
|
Volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
Charvát, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Buben, Radek (oponent)
Cílem této práce je analýza stávajícího volebního do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jeho kritiky. První část definuje čtyři hlavní proměnné typické pro techniky listinných systémů poměrného zastoupení - velikost volebního obvodu, volební formule, umělá uzavírací klauzule a počet a charakter skrutinií. Různé kombinace těchto proměnných produkují různou míru proporcionality zastupitelského sboru. Druhá část představuje deskriptivní analýzu stávající úpravy volebního systému na základě čtyř základních proměnných a jedné sekundární proměnné - charakter kandidátních listin. Třetí část se zaměřuje na některé z kritik stávajícího volebního systému. Ve čtvrté části představuji svůj návrh reformy volebního systému, přičemž navržené změny by měly mít minimální vliv na volební chování voličů i politických stran. Navrhuji: modifikovat počet volebních obvodů ze čtrnácti na devět (prostřednictvím sloučení sávajících malých volebních obvodů), úpravu procesu preferenčního hlasování (čtyři preferenční hlasy pro každého voliče místo současných dvou a proměnlivý práh od čtyř do pěti procent pro zvolení prostřednictvím preferenčního hlasování v závislosti na velikosti volebního obvodu), změnit počet poslanců (na sto sedmdesát pět namísto stávajících dvou set poslanců) a zrušení aditivní uzavírací klauzule pro...
|
host ::
RSS.