|
|
Dynamika naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku v letech 1995 až 2005
Márová, Tereza ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
V roce 1991 Lotyšsko s Estonskem (společně s Litvou) obnovily svou nezávislost. Předchozí období sovětské okupace však zanechalo neblahé, a do značné míry i trvalé, změny v etnické skladbě obyvatelstva. Změny byly primárním důvodem, proč obě země přijaly výrazně restriktivní podmínky při obnově občanského statusu - občanství bylo uděleno pouze předválečným občanům a jejich přímým potomkům. Bakalářská práce se formou komparační analýzy snaží nalézt hlavní rozdíly a podobnosti v dynamice naturalizačního procesu v Lotyšsku a Estonsku. Dynamika bude studovaná v letech 1995 až 2005. V roce 1995 započal lotyšský naturalizační proces. Pro rok 2005 je charakteristická razantní změna preferencí ne-občanů, která pravděpodobně nastala po vstupu obou zemí do Evropské unie. V první části práce budou vysvětleny základní pojmy problematiky. Pak následuje představení obou zemí na začátku 90. let minulého století. Zbytek práce je věnován samotné komparační analýze. Naturalizace je analyzovaná podle znaků, o kterých se domnívám, že měly jednoznačný vliv na dynamiku procesu - zákon o občanství (a jeho dodatky), jazykový zákon a jazyková otázka, období vstupu obou zemí do EU a ekonomické souvislosti. Klíčová slova Sovětský svaz, Lotyšsko, Estonsko, naturalizace, občanství, ne-občan
|
|
|
Disent v pobaltských republikách
Fořt, Tadeáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Fořt Tadeáš Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o disidentských organizací na území Litvy, Lotyšska a Estonska. Všechny tyto skupiny byly ovlivněny mezinárodním vývojem, a to především povstáním v Maďarsku v roce 1956, okupací Československa v roce 1968 a podepsáním Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Ačkoliv nějakou formu reakce na mezinárodní události vykázal disent ve všech pobaltských státech, forma i motivace vyjádření nesouhlasu s režimem byly odlišné. Jádro rozdílů leží především v jiném národnostním a náboženském složení jednotlivých států, stejně jako v jejich odlišném historickém vývoji. Zatímco Litevci neměli s imigrací ostatních národů ze Sovětského svazu problém, Lotyši a Estonci se stávali ve svých zemích téměř menšinami, což oblast akcí jejich disentu zúžilo. Katolická církev na Litvě byla a je silnou organizací, která se stala podhoubím disentu a např. i tvorby samizdatu v podobě Kroniky katolické církve v Litvě, nejznámějšího a nejdéle působícího podzemního média v regionu. Na rozdíl od Litvy církev v Lotyšsku a Estonsku tak silné zázemí a podporu v populaci neměla, její role v rámci disentu byla proto spíše marginální. Kromě národnostních a náboženských rozdílů se práce zabývá i odlišnostmi v dalších sociálních a demografických aspektech...
|
|
|
Russian Identity: Minority Schools in Contemporary Estonia
Svobodná, Šárka ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce Ruská identita: Menšinové školství v současném Estonsku pojednává o ruském středním školství v Estonsku v období od rozpadu Sovětského svazu do roku 2012. Zaměřuje se na dvě oblasti, které významně ovlivňují formování národní identity ruských studentů žijících v Estonsku: na vyučovací jazyk a výuku dějepisu. Co se týče první oblasti, cílem práce je ukázat, jak estonská vláda implementuje reformu požadující 60 % výuky v estonštině a jak je tato reforma přijímána ruskými studenty a jejich učiteli. Co se týče druhé oblasti, práce zkoumá vnímání sovětského období ruskými studenty v kontrastu s "oficiální" interpretací tohoto období, kterou zastává Ministerstvo školství. První část práce se zaměřuje na integrační proces Rusů do estonské společnosti, zdůrazňujíc jeho úskalí a implikace týkající se národní identity Rusů žijících v Estonsku. Druhá část práce už se věnuje konkrétním problémům (vyučovacímu jazyku a výuce dějepisu) na základě dostupných psaných materiálů, zatímco závěrečná a zároveň klíčová část práce analyzuje tyto problémy na základě terénního výzkumu na ruských školách v Estonsku.
|
|
|
Mytologie a ideologie "dětských" semiotických kódů v časopise Sluníčko před a po r. 1989
Smrčková, Andrea ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
Bakalářská diplomová práce "Mytologie a ideologie "dětských" sémiotických kódů v časopise Sluníčko před a po r. 1989" pojednává o specifickém způsobu konstrukce světa na stránkách dětského časopisu. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce byla k analýze zvolena dvě úzce časově ohraničená období, ročníky 20 a 40. K teoretické stránce patří nejen popis hlavní metody - sémiotická analýza, ale také nástin problematiky psychologického vývoje dítěte, žánrů určených pro dětské čtenáře a stručné vysvětlení proměn chápání mytologie od počátku dějin lidstva do současnosti. Snahou v praktické části práce bylo objevit a rozkrýt mýty spojené s několika tématy (rodina, svátky, vzdělávání, práce a rozdíly mezi lidmi). Na základě Barthovy teorie mytologie a ideologie byla provedena sémiotická analýza primárního systému, tzn. jazyka vybraných textů (zastoupena je poezie, próza i redakční materiály, které lze nazvat pracovní listy - rozvíjí schopnosti dítěte) a také několika obrázků, které měly pro analýzu zásadní význam. U charakteristických materiálů jsme zkoumali, co se děje s částmi znaku (označující a označované)z primárního systému, pokud přejdou do systému sekundárního, který Barthes nazývá metajazyk nebo také mytologický systém. Zvláštní kapitola se věnuje reklamě, která se objevila až ročníku 40. Zejména na příkladě...
|
|
|
Kybernetická válka o bronzového vojáka. Analýza počítačových útoků na Estonsko na jaře roku 2007
Plaček, Zdeněk ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Na konci dubna roku 2007 došlo k vážné politické krizi mezi Estonskem a Ruskou federací v souvislosti s přemístěním válečného památníku z centra Tallinnu na vojenský hřbitov na okraji města. Bezprostředně po přemístění bronzového vojáka - jak je památník označován - došlo k poměrně nezvyklým událostem, kdy řada serverů vládních úřadů, zpravodajských portálů a estonských bank začala být po síti napadána anonymními útočníky. Tento stav trval po dobu zhruba tří týdnů a byl mnohými označován za jakousi kybernetickou válku. Tato práce se formou případové studie snaží obsáhnout incident v jeho historických, politických i společenských aspektech a na základě získaných poznatků hledat odpověď nakolik je používání termínu "kybernetická válka" v takovém případě opodstatněné. V závěru se přikláním k názoru, že události byly spíše jen dalším z projevů nacionálně orientovaných protestů a sporů o dějiny, které si pouze našly nový prostor k vyjádření. Přes řadu nepříjemností, které výpadky elektronických služeb způsobily obyvatelům Estonska, je používání válečné terminologie v tomto případně přehnané.
|
|
| |
|
|
České kontexty lotyšských kulturních tradic
Štoll, Pavel ; Parolek, Radegast (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce vychází z autorova dlouholetého teoretického i praktického působení v oboru česko-lotyšských literárních a kulturních vztahů a současně ze zvýšeného zájmu o odkaz ochranovské Jednoty bratrské, který se v posledních letech projevuje jak na lotyšské, tak na české straně. Autor zkoumá určité lotyšské kulturní tradice a jejich české kontexty, zejména na základě konkrétních lotyšských textů a jejich smyslu, který je kontextem spoluvytvářen. Usiluje přitom o dialogický pohyb mezi strukturálně-sémiotickými a recepčně- -hermeneutickými přístupy, mezi syntézou a analýzou, dedukcí a indukcí s těžiskem v konkrétních jevech. Práce byla strukturována podle Komenského programu nápravy "moudrosti mysli", "zbožnosti srdce" a "životního klidu": v těchto oblastech v Lotyšsku působily také ideje české náboženské reformace. Mezi lotyšskými a českými kulturními tradicemi byly nalezeny mnohé shody a některé odlišnosti, k nimž v Lotyšsku patří silný vliv luterství s prvky pohansko-křesťanské synkreze. Ta se projevuje také ve výrazné tradici "kultury srdce", v níž byly rozlišeny tři roviny: (1) individuální - náboženská a etická, vycházející zejména z ochranovského pietismu (2) kolektivní - sociální, národní a politická, úzce související s českou náboženskou reformací (3) přírodní - panteistická, navazující...
|
|
|
Problematika neobčanů v Lotyšsku během přístupových jednání do Evropské unie
Kofránková, Alžběta ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat postoj Evropské unie k problematice neobčanů v Lotyšsku v období přístupových jednání do EU a jeho dopad na legislativní změny lotyšského státu v této oblasti. Práce si klade otázky, zda Lotyšsko splnilo všechna formální i neformální kritéria vstupu do Evropské unie, co se neobčanů týče, a zda doporučení obsažená v reportech pravidelně vydávaných Evropskou komisí během přístupových jednání byla vůbec efektivní. Dále bych chtěla zodpovědět otázku, jakou roli hráli další dva aktéři, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Rada Evropy, resp. do jaké míry na nich a jejich zdrojích byla Evropská unie závislá. S použitím primárních a sekundárních pramenů bych chtěla dokázat, že hlavním cílem reportů a doporučení Evropské unie během přístupových jednání bylo vylepšit postavení neobčanů v Lotyšsku, tedy vnést do země unijní standardy. Pokud se Lotyšsko stalo členem EU, teoreticky podmínky splnilo, otázkou ale zůstává, jak tomu bylo v praxi.
|
|
|
"Na hřbitov divadlo nepatří." Veřejná kritika a odboj ve vilenském ghettu, 1941 - 1943.
Putík, Daniel ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent)
I. ÚVOD 1. Cíle a struktura práce Léta nacistické okupace na Litvě přinesla zkázu stovkám židovských obcí, mezi nimi i prvořadému duchovnímu centru východoevropského Židovstva: Vilnu (Vilniusu), "litevskému Jeruzalému". Litevští Židé byli první v Evropě, kteří byli vystaveni systematickému vyhlazování ze strany německých okupantů. Nacisté spolu se svými litevskými přisluhovači povraždili na 98 % židovských obyvatel Litvy, kteří jim padli do rukou - v žádné jiné zemi nepřinesl holocaust tak totální anihilaci židovské komunity. Ta tvořila v době nacistického vpádu na území Litvy asi 10 % obyvatelstva. Drtivá většina litevských Židů, včetně obyvatel litevské metropole, byla povražděna během necelého půl roku; jen ghetta ve Vilně, Коvně (Kaunasu), Šavlích (Šiauliai) a Švenčionysu přežila díky pracovnímu nasazení části židovských obyvatel po celé dva roky. Jejich likvidace byla důsledkem potlačení židovského odboje, jehož symbolem bylo povstání ve varšavském ghettu zahájené v dubnu 1943. Nacisté pohlíželi na zbývající ghetta jako na "sud se střelným prachem"; v duchu plného využití židovských pracovních sil byli práceschopní Židé přesunuti do nově vzniklých koncentračních táborů, "přebyteční" pak byli povražděni. Při pohledu zpět na léta destrukce židovské populace Evropy se nabízí otázka, jak mohlo vyvraždění...
|
|
|
Estonsko jako severská země?
Vejmělek, Tomáš ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Skálová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá dvěma základními okruhy. Prvním jsou snahy estonských politiků o redefinici vnějšího chápání regionální příslušnosti své země v době před vstupem do Evropské unie. Byly podnikány politické kroky mající za cíl utvořit obraz Estonska jako severské země. Po vstupu do Evropské unie tyto snahy poněkud ustaly, i když je nadále možné je pozorovat. I přes úzkou spolupráci dodnes není Estonsko plnohodnotným členem severských zemí. Práce se pokouší vysvětlit důvody takového počínání estonských politiků a proč ustaly právě po vstupu do EU. Druhým okruhem je region severských zemí. Společná severská identita dopomohla vybudování transnacionální spolupráce mezi zúčastněnými národy. Ta dnes představuje jeden z hlavních projevů severské země. Důraz je kladen na historický kontext severské identity a vývoj severské spolupráce od svých počátků až po současný stav. Práce na svém začátku přináší teoretický vhled do problematiky regionu. Následně je řešen první základní okruh, tedy snahy o redefinici Estonska jako severské země. Následuje rozbor konceptu severské země a severské spolupráce, a to na základě historického diskurzu a analýzy dnešního fungování. Na základě vyjmenovaných šesti faktorů severské země následuje v práci komparativní kapitola, která srovnává Estonsko s těmito faktory. Výsledkem...
|
host ::
RSS.