|
|
Historické výklady jazykového systému litevštiny
Vaněk, Michal ; Hoskovec, Tomáš (vedoucí práce) ; Blažek, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analýza a srovnání dvou historických výkladů litevského (a baltského) jazykového systému. Prvním z nich je Vergleichende Grammatik der baltischen Sprachen (Oslo 1966) indoeuropeisty, baltisty a slavisty Christi-ana Schweigaarda Stanga, druhým je Lietuvi kalbos istorin gramatika (Vilni-us 1968) baltisty Jonase Kazlauskase. Obě knihy jsou pro baltistiku velmi dů-ležité. Stang předkládá zevrubné shrnutí nejnovějších poznatků o historii balt-ských jazyků z hlediska mladogramatické tradice indoevropské historicko-srovnávací jazykovědy. Předvádí indoevropské korespondence v baltských jazycích a popisuje vývoj baltských jazyků v kontextu vývoje indoevropských jazyků (se zvláštním zřetelem k starověkým indoevropským jazykům, zejména stará řečtina a stará indičtina), což může vést k některým nesprávným výkla-dům. Kazlauskasova monografie je založena na principech moderní fonologie a strukturně-funkčního přístupu k jazyku. Oproti Stangovi se Kazlauskas zamě-řuje spíše na dílčí vývojové procesy v litevštině samé (a baltských jazycích), přičemž užívá zejména metody vnitřní rekonstrukce a analyzuje obsáhlý ná-řeční materiál.
|
|
|
České kontexty lotyšských kulturních tradic
Štoll, Pavel ; Parolek, Radegast (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce vychází z autorova dlouholetého teoretického i praktického působení v oboru česko-lotyšských literárních a kulturních vztahů a současně ze zvýšeného zájmu o odkaz ochranovské Jednoty bratrské, který se v posledních letech projevuje jak na lotyšské, tak na české straně. Autor zkoumá určité lotyšské kulturní tradice a jejich české kontexty, zejména na základě konkrétních lotyšských textů a jejich smyslu, který je kontextem spoluvytvářen. Usiluje přitom o dialogický pohyb mezi strukturálně-sémiotickými a recepčně- -hermeneutickými přístupy, mezi syntézou a analýzou, dedukcí a indukcí s těžiskem v konkrétních jevech. Práce byla strukturována podle Komenského programu nápravy "moudrosti mysli", "zbožnosti srdce" a "životního klidu": v těchto oblastech v Lotyšsku působily také ideje české náboženské reformace. Mezi lotyšskými a českými kulturními tradicemi byly nalezeny mnohé shody a některé odlišnosti, k nimž v Lotyšsku patří silný vliv luterství s prvky pohansko-křesťanské synkreze. Ta se projevuje také ve výrazné tradici "kultury srdce", v níž byly rozlišeny tři roviny: (1) individuální - náboženská a etická, vycházející zejména z ochranovského pietismu (2) kolektivní - sociální, národní a politická, úzce související s českou náboženskou reformací (3) přírodní - panteistická, navazující...
|
|
|
Lexical Gallicisms in Russian Language and Possibilities of Their Use in Teaching Russian as Second and Another Foreign Language
Vicaire, Xenie ; Fenclová, Marie (vedoucí práce) ; Rozboudová, Lenka (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
Tématem této disertační práce jsou lexikální galicizmy v rámci přejímek z cizích jazyků v ruské slovní zásobě. Vycházejíce ze současného stavu poznání v lingvistice a lingvodidaktice, nahlížíme lexikální galicizmy z hlediska jejich efektivní využitelnosti v didaktice ruštiny, a to jmenovitě jako druhého či dalšího cizího jazyka. K tomuto účelu v práci sledujeme výskyt lexikálních galicizmů a jejich formy prezentace a aplikace v učebních metodických souborech pro ruský jazyk používaných na základních a středních školách. Zároveň si klademe otázku do jaké míry se práce s přejímkami odráží ve vzdělávacích dokumentech platných v českém školství. Opíráme se o výzkum zkušeností a postojů učitelů ohledně možností využití přejímek a internacionalizmů k rozšiřování slovní zásoby žáků. Záměrem experimentální části této práce je ověření účinnosti pracovních listů, navazujících na vybrané tematické okruhy zkoumaných učebnic, jež jsou pro lexikální galicizmy reprezentativní. Dospíváme k závěru, že současné jazykové politiky školských systémů zemí EU a jmenovitě české školství dosud nevyužívá všech možností, které nabízí plurilingvní jazyková situace v Evropě. Jmenovitě a mimo jiné se jedná o možnost širší opory o předchozí jazykovou zkušenost žáků, kterou v této práci sledujeme konkrétně na vztahu mezi slovní...
|
|
|
České kontexty lotyšských kulturních tradic
Štoll, Pavel ; Parolek, Radegast (vedoucí práce) ; Švec, Luboš (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (oponent)
1 ABSTRAKT Tato práce vychází z autorova dlouholetého teoretického i praktického působení v oboru česko-lotyšských literárních a kulturních vztahů a současně ze zvýšeného zájmu o odkaz ochranovské Jednoty bratrské, který se v posledních letech projevuje jak na lotyšské, tak na české straně. Autor zkoumá určité lotyšské kulturní tradice a jejich české kontexty, zejména na základě konkrétních lotyšských textů a jejich smyslu, který je kontextem spoluvytvářen. Usiluje přitom o dialogický pohyb mezi strukturálně-sémiotickými a recepčně- -hermeneutickými přístupy, mezi syntézou a analýzou, dedukcí a indukcí s těžiskem v konkrétních jevech. Práce byla strukturována podle Komenského programu nápravy "moudrosti mysli", "zbožnosti srdce" a "životního klidu": v těchto oblastech v Lotyšsku působily také ideje české náboženské reformace. Mezi lotyšskými a českými kulturními tradicemi byly nalezeny mnohé shody a některé odlišnosti, k nimž v Lotyšsku patří silný vliv luterství s prvky pohansko-křesťanské synkreze. Ta se projevuje také ve výrazné tradici "kultury srdce", v níž byly rozlišeny tři roviny: (1) individuální - náboženská a etická, vycházející zejména z ochranovského pietismu (2) kolektivní - sociální, národní a politická, úzce související s českou náboženskou reformací (3) přírodní - panteistická, navazující...
|
|
|
Historické výklady jazykového systému litevštiny
Vaněk, Michal ; Blažek, Vladimír (oponent) ; Hoskovec, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem práce je analýza a srovnání dvou historických výkladů litevského (a baltského) jazykového systému. Prvním z nich je Vergleichende Grammatik der baltischen Sprachen (Oslo 1966) indoeuropeisty, baltisty a slavisty Christi-ana Schweigaarda Stanga, druhým je Lietuvi kalbos istorin gramatika (Vilni-us 1968) baltisty Jonase Kazlauskase. Obě knihy jsou pro baltistiku velmi dů-ležité. Stang předkládá zevrubné shrnutí nejnovějších poznatků o historii balt-ských jazyků z hlediska mladogramatické tradice indoevropské historicko-srovnávací jazykovědy. Předvádí indoevropské korespondence v baltských jazycích a popisuje vývoj baltských jazyků v kontextu vývoje indoevropských jazyků (se zvláštním zřetelem k starověkým indoevropským jazykům, zejména stará řečtina a stará indičtina), což může vést k některým nesprávným výkla-dům. Kazlauskasova monografie je založena na principech moderní fonologie a strukturně-funkčního přístupu k jazyku. Oproti Stangovi se Kazlauskas zamě-řuje spíše na dílčí vývojové procesy v litevštině samé (a baltských jazycích), přičemž užívá zejména metody vnitřní rekonstrukce a analyzuje obsáhlý ná-řeční materiál.
|
host ::
RSS.