|
|
Kultura volného času v českých zemích v meziválečném Československu na příkladu letních bytů
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce se věnuje problematice volného času v době dovolené v meziválečném období. Hlavní zájem se soustředí zejména na fenomén letních bytů, jeho charakter, vnímání ve společnosti a specifické postavení ve vztahu k volnému času. Práce nesleduje pouze letní byty, které fungovaly jako symbol dobrého postavení a těšily se značné popularity mezi střední třídou, ale rovněž tramping a zárodky chataření, které tak dokreslují prvorepublikovou atmosféru a dobové postoje k volnočasovým, převážně letním aktivitám. Klíčová slova: Životní styl, volný čas, letní byty, tramping, chataření
|
|
|
Vliv Tomáše a Jana Antonína Bati na rozvoj města Otrokovice
Malotová, Hana ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Téma, které jsem se rozhodla ve své diplomové práci řešit, se týká mého rodného města Otrokovic a rovněž regionu, ve kterém se město nachází. Popisuje vývoj a budování tohoto místa především jeho čtvrti Baťova, které zde probíhalo ve 20. a 30. letech minulého století. Pod vedením bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových zde bylo budováno ideální průmyslové město, jediné svého druhu v celé republice. Nevznikl však pouze nový urbanistický útvar, ale také nový typ pracovních a sociálních vztahů. Ve své práci se zabývám nejen sociologickým dopadem tohoto procesu na původní obyvatele ale také novým způsobem výchovy mladých lidí, pojetím disciplíny a fenoménem kolektivního vědomí. Rovněž jsem si kladla otázku trvale udržitelného rozvoje Otrokovic po stránce ekologické i ekonomické a jejich možné budoucnosti. Nechybí ani srovnání s nedalekým Zlínem, kde Baťové započali proces přetváření celé podřevnické oblasti, který je stále centrem regionu a nositelem tradic batismu.
|
|
|
Fenomén letních bytů v 1. polovině 20. století
Šoukal, Jiří ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Anotace: Bakalářská práce je věnována fenoménu letních v bytů v 1. polovině 20. století se zvláštním zřetelem na obec Senohraby, které posloužily pro několik sond k danému tématu. Její snahou je ukázat možné způsoby vyžití letních hostů ve svých letních letoviskách. Konkrétně se soustřeďuje na blízké okolí Prahy, které se vyvíjelo do jisté míry specificky díky blízkosti k hlavnímu městu. Významná část práce se zabývá otázkou, jaké vrstvy obyvatelstva navštěvovaly letní byty. k tomu byl využit příklad obce Senohraby. Práce by ráda připomněla některé aspekty života těsně před 1. světovou válkou a během 1. republiky.
|
|
|
Živnostenské podnikání v Rakovníku v první polovině 20. století na příkladu krejčovských a oděvních živností
Trousilová, Jana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jindra, Zdeněk (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Disertační práce je tematicky věnována Živnostenskému podnikání v Rakovníku v první polovině 20. století se zaměřením na oděvní a krejčovské živnosti. Celková politicko- ekonomická charakteristika Rakovníka a jeho politického okresu v první polovině 20. století prokázala velké změny v rozvoji města, jež se také dotkly vývoje živnostenského podnikání. Hlavní zřetel byl v práci směrován na lokální odborné živnostenské orgány jako bylo Oděvní společenstvo, Společenstvo krejčích a Okresní jednota živnostenských společenstev. Konečné závěry, týkající se fungování a struktury výše uvedených orgánů, byly komparativně vyhodnocovány s výsledky sondáže stejné oblasti v Berouně. Sumarizace dosažených výsledků z regionálních témat může být zařazena do komplexních schémat obecných hospodářských a sociálních dějin. Zpracování disertační práce bylo založeno na heuristické analýze archivních pramenů SOkA Rakovník a Beroun.
|
|
|
Zásobování a obchod s potravinami v Praze v meziválečném období
Starcová, Marcela ; Jančík, Drahomír (vedoucí práce) ; Kubů, Eduard (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Proces modernizace Prahy a změny tradičních zvyklostí pražského obyvatelstva má své kořeny už na přelomu 19. a 20. století. Město zakládalo nové zásobovací instituce, zvýšil se dozor na kvalitu potravin a dodržování hygienických podmínek prodeje, prosazovaly se nové formy obchodu. Tento proces byl přerušen 1. světovou válkou. Po skončení války a vzniku nového státu se Praha snažila navázat na tradiční a relativně spolehlivé předválečné způsoby zásobování a obchodu. Teprve vznik a rozvoj Velké Prahy podnítil pokračování a zrychlení procesu modernizace a racionalizace zásobování města i obchodu s potravinami. Paralelně se snahou reagovat na zastaralost a nepružnost stávající obchodní sítě docházelo k rychlému rozvoji nových forem obchodu. Mohutný rozmach zažívá moderní reklama, která využívá řadu nových technických vymožeností. Uvedené změny ovlivnily každodenní život Pražanů. V meziválečném období se pozvolna proměňují životní zvyklosti a stereotypy, ale také spotřební vzorce pražského obyvatelstva, což se projevilo například změnou nákupních zvyklostí v rámci pražské obchodní sítě. Na tento vývoj zareagovali obchodníci s potravinami a průmysloví výrobci potravin změnou svých podnikatelských strategií, s cílem oslovit větší okruh zákazníků. Uvedené hospodářské, společenské a kulturní procesy,...
|
|
|
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
|
|
|
Příspěvek k historii perleťářství jako vývozního artiklu Žirovnicka v letech 1870-2006
Maierová, Olga ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Výroba knoflíku z perleti, jako oděvního doplňku, má v Čechách dlouhou tradici. V průběhu let se tato výroba soustředila do jednoho centra u nás, do města Žirovnice. Zpočátku řemeslná výroba s velkým podílem ruční práce se v průběhu druhé poloviny 20. století změnila ve výrobu tovární. S postupnými hospodářskými změnami ve světě, kdy došlo k vysokému zdražení perleti a její nedostupnosti, se výroba knoflíků z perleti u nás omezuje a je nahrazována výrobou z jiných surovin. Snahou výrobců knoflíků v Žirovnici, jako jediné společnosti u nás, je vyrobit knoflík z perleti umělé.
|
|
|
Vývoj firmy Čedok v meziválečném období
Hais, Josef ; Štemberk, Jan (oponent) ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce)
Diplomovou práci v oblasti cestovního ruchu jsem se rozhodl zpracovat, protože mě osobně cestování zajímá a zajímá mě rovněž cestování v minulosti. Cestovnímu ruchu a zvláště cestovním kancelářím nebyl v české historiografii věnován dosud velký prostor. Proto jsem se také rozhodl, že se pokusím jako moji diplomovou práci zpracovat vývoj firmy Čedok v meziválečném období. Čedok zastával v meziválečném období důležitou roli v oblasti cestovního ruchu. Je zajímavé, že Čedok byl v Československu doslova synonymem cestovní kanceláře a udržel si významnou pozici na trhu s turistickým ruchem až do dnešních dnů. Při častém krachu různých cestovních kanceláří je dnes Čedok vnímán jako určitý symbol kvality a jistoty. Cestovní ruch a cestovní kanceláře se začínají vyvíjet již v 19. a na počátku 20. století.! Negativně jejich vývoj ovlivnila 1. světová válka. Období mezi světovými válkami má pro vývoj cestovního ruchu a cestovních kanceláří stěžejní význam. Začínají se formovat národní cestovní kanceláře. Čedok patřil mezi první cestovní kanceláře, které se začaly utvářet po I. světové válce.
|
|
|
"Ve světle bontonu". Meziválečná konzumní společnost v Československu na příkladu spotřeby kávy, kakaa, čokolády a čaje.
Syrová, Tereza ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štemberk, Jan (oponent)
Disertační práce pojednává o konzumu kakaa, kávy, čaje a čokolády v meziválečném Československu a na základě získaných statistických dat a prozkoumání archivních pramenů přichází s vymezením skupiny střední vrstvy obyvatelstva, která uvedené komodity konzumovala. Práce ukazuje rozložení konzumu zkoumaných komodit v dělnických a úřednických rodinách, přináší pohled na život rodin, rozložení jejich výdajů a velikost příjmů. Poukazuje na zastoupení pochutin ve spotřebním koši spotřebitelů a ukazuje elasticitu uvedených komodit. Za ústřední část výzkumu zvolila disertační práce české země, jelikož právě zde byly dobře dostupné veškeré údaje a prameny. Práce objasňuje příčiny konzumace kakaa, kávy, čaje a čokolády a dochází k závěru, že každá pochutina byla konzumována z jiného účelu, z čehož vyplýval i status luxusu těchto poživatin. Konzumace čaje byla určena pro vyšší vrstvy obyvatelstva, čokoládu zakupovali převážně úřednické rodiny, avšak postupem dvacátých let pronikala drobná spotřeba čokoládových produktů taktéž mezi střední a nižší vrstvy obyvatelstva. Čokoládové výrobky podléhaly na počátku dvacátých let přepychové dani. Kakao se užívalo ve spojení s vařením a pečením, avšak v rodinách příliš dostupné nebylo. Kávu pily všechny vrstvy obyvatel, ovšem spotřeba se odvíjela od společenského statusu konzumenta. Hojně spotřebovávaly rodiny žitnou kávu a cikorku. Odlišnosti mezi vrstvami byly ještě více umocněny regionálními rozdíly, které disertační práce taktéž vyzdvihuje. Dále podrobně zkoumá výši cel daných komodit, která v meziválečném období značně kolísala, a dochází k závěru, že cla až neúměrně zvyšovala cenu produktů a znemožňovala konzumentům zakoupit vyšší množství těchto pochutin.
|
|
|
Současné podnikatelské prostředí Indie a vztahy s ČR
Antonínová, Markéta ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na Indii s cílem zhodnotit její současné podnikatelské prostředí a také vztahy této země s Českou republikou. Za tímto účelem je použita analýza PEST, jež rozděluje podnikatelské prostředí na několik oblastí, a to na prostředí politické, ekonomické, sociálně kulturní a technologické. Na základě této analýzy jsou určeny silné a slabé stránky indického podnikatelského prostředí. Další část práce se zabývá obchodní a ekonomickou spoluprací Indie s ČR a také příležitostmi, které může indický trh nabídnout českým podnikatelům.
|
host ::
RSS.