|
|
Modernizace mezi Prahou a Kolínem
Holovský, Jan ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent) ; Dvořák, Jiří (oponent)
Cílem této disertační práce je analýza průběhu modernizace vymezeného regionu v letech 1850-1938, který leží mezi aglomerací města Prahy a regionálním centrem Kolín. Modernizační proces je nahlížen především z hlediska hospodářských dějin. Práce bude analyzovat demografický a hospodářský vývoj, rozvoj dopravy, infrastruktury, hospodářských elit a částečně také některá témata spojená s demokratizací. Mimo samotné modernizace bude zhodnocena také proměna struktury regionu, vzájemných vazeb a vývoj u typologicky odlišných sídel. Konkrétní analýza proběhne jak v rámci regionu jako celku, tak i na vybraných sídlech Český Brod, Kostelec nad Černými lesy, Kouřim, Pečky a Úvaly. Klíčová slova modernizace, hospodářský, demografický, region, urbanizace, město, vesnice, venkov, infrastruktura, elity, český, Čechy
|
|
| |
|
|
Náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918-1938)
Vedral, Patrik ; Štemberk, Jan (oponent) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
Tématem práce je náboženský vývoj Plzně za první republiky (1918 1938), čímž se zde míní vývoj katolické církve, Církve českobratrské evangelické, Církve československé a bezvěreckého Cílem je představit jednotlivé náboženské subjekty, ukázat jejich vzájemnou interakci a schopnost ovlivňovat okolní společnost. Vliv náboženství je sledován v celé společnosti, od komunální politiky, přes školství, až k regionální identitě. To celé se děje na pozadí složitých společenských procesů (demografických, hospodářských, kulturních, politických a sociálních), které jsou náležitě reflektovány. Způsobilost náboženských organizací adekvátně odpovědět na nimiž tyto procesy přicházely, je dalším důležitým tématem práce. Zjištěné podobnými urbánními oblastmi a se zbytkem země. Náboženský vývoj Plzně nemá vypovídat jen o městě samotném, ale též o prvorepublikovém Československu jako takovém. Klíčová slova Československo, první republika, Plzeň náboženství, sociální hnutí
|
|
|
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace
Ledererová, Eva ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Ženská národní rada, propagátor ženské emancipace Abstrakt Diplomová práce se zabývá Ženskou národní radou, největší proženskou organizací meziválečného Československa, která fungovala v letech 1923-1942. Ukazuje, jakým způsobem Ženská národní rada fungovala a jakým činnostem se věnovala. A také cíle a způsoby, kterými jich dosahovala. Hlavní snahou Ženské národní rady bylo uvést do praxe rovnoprávnost žen a mužů, tak jak ji deklarovala ústava z roku 1920. Nejúčinnějším způsobem byla kontrola existujících i připravovaných zákonů. Podrobovala je pečlivému zkoumání a v případě, že objevila pasáže, které ženy znevýhodňovaly, připravila opravné návrhy. Na zákonodárce následně apelovala, aby její návrhy vzali v potaz a promítli je do konečného znění zákonů. Tímto způsobem se jí podařilo několik důležitých zákonů změnit do spravedlivější podoby. Mimo to byla Ženská národní rada aktivní i na jiném poli. Pořádala přednášky, kulturní akce a snažila se ženy vzdělávat. Hlavní postavou Rady byla její zakladatelka a předsedkyně Františka Plamínková, bez které by Rada jen stěží prosazovala své podněty s takovým úspěchem. Františka Plamínková, dnes téměř zapomenutá postava, byla v meziválečném období světově známou osobností, jejíž život byl násilně ukončen během druhé světové války. Klíčová slova: Ženská národní rada,...
|
|
|
Vítkov jako místo paměti české společnosti v devatenáctém a dvacátém století
Miženko, Milan ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Vítkov jako místo paměti české společnosti v devatenáctém a dvacátém století" se zabývá otázkami historické paměti a možnostmi jejího studia v kontextu české společnosti. Práce pojednává o otázkách proměn vnímání vrchu Vítkova jako "místa paměti" české společnosti v průběhu devatenáctého a dvacátého století, konkrétně v období od druhé poloviny devatenáctého století do současnosti. Práce ukazuje, že v průběhu doby docházelo ke značným proměnám v nahlížení vrchu Vítkova v souvislosti se změnami státní ideologie a vládnoucího režimu. Od formující se české společnosti v rámci rakouské monarchie přes období prvního československého státu, nastoupivší komunistický režim, až do současnosti, zanechala každá vládnoucí ideologie svou stopu na Vítkově. Každá se k němu nějakým způsobem vztahovala a každá se s ním nějak vypořádávala. Práce si klade za cíl prozkoumat otázku, jakým způsobem se měnilo vnímání vrchu Vítkova v průběhu doby a jakou roli sehrál Vítkov v české společnosti. Práce je teoreticky zakotvena především v teoretických poznatcích Pierra Nory a jeho konceptu míst paměti. Využíváno je i komparativního přístupu při zkoumání více časových období.
|
|
| |
|
|
: Trávení volného času za První republiky na Kokořínsku se zvláštním zřetelem na konkrétní české maloměsto Mšeno
Zabilanská, Petra ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
(česky) Práce je příspěvkem k dějinám každodennosti, kulturním a regionálním dějinám, konkrétněji se zaměřuje na oblast trávení volného času v letech 1918-1938. Mapuje na základě sociálně-historické analýzy dějiny prvorepublikového města Mšena, formy trávení volného času a životní styl české společnosti maloměsta, specificky obyvatel města Mšena, ve sledovaném období První republiky. V užším smyslu je práce orientována na kulturní, společenský a spolkový život ve městě, dále pak na sportovní vyžití a turistický ruch. Na volný čas autorka nahlíží jako na mimopracovní dobu v každodenním životě jednotlivce, avšak je reflektováno převážně skupinové (organizované) trávení volného času. V práci je problematika volného času zachycena optikou letní (turistické) sezóny, v protikladu k ní sezóny zimní a dále směřuje autorčin zájem k festivitám a spolkové činnosti.
|
|
|
Vliv propagace na klientelu lázní Poděbrady
Rybáčková, Anna Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na propagaci města Poděbrady jako lázeňského města od roku 1905, kdy byl vyvrtán první pramen na nádvoří poděbradského zámku. Práce sleduje historický vývoj města Poděbrady, počátky lázeňství v Poděbradech a následně jeho rozvoj. Vymezuje lázeňské metody i konkrétní metody užívané v poděbradských lázních. Problematiku lázeňství zasazuje do širšího konceptu trávení volného času a hodnotí, jak velký vliv měla propagace na návštěvnost lázní dříve a dnes. Hlavním cílem práce je analýza lázeňských hostů a její proměna během století. Práce cilí svůj záměr na roky 1924, 1947 a 2012, jako zástupce pro období první republiky, poválečné doby a aktuálna. Klíčová slova: Lázeňství, volnočasové aktivity, reklama, propagace, lázeňští hosté
|
|
|
Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945 - 1946.
Gročková, Marie ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Cviklová, Lucie (oponent)
Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma: Analýza problematiky odsunu Němců v dobovém tisku v letech 1945-1946. V úvodní části práce se zaměřím na metodologii a zvolený typ analýzy. Poté v teoretickém podložení práce budu interpretovat vývoj vztahu mezi Čechy a Němci, pokusím se zevrubně popsat, kdy začaly první konflikty mezi oběma národy. Dále se budu zabývat odsunem Němců jako takovým, fázemi odsunu s přihlédnutím ke vzniku soustavy internačních táborů, dekrety prezidenta republiky i pohledy obou národů na danou problematiku. V poslední kapitole se budu věnovat analýze tisku z let 1945-1946. Mým cílem bude poté popsat diskurs poválečného Československa co se odsunu Němců, postoje mocností, ale i vize budoucí republiky Československé, jak ji ustavila tehdejší politická reprezentace.
|
|
|
České město v procesu modernizace mezi lety 1850 až 1914 na příkladu Kolína
Holovský, Jan ; Štemberk, Jan (oponent)
Resumé Abstrakt Tato práce je zaměřena na přelomový modernizační proces národnostně českého města na příkladu Kolína, a to v letech víceméně kontinuálního vývoje let 1848 až 1914. Je výsledkem snahy o mikrohistorickou sondu, která na kolínské municipalitě analyzuje jednotlivé projevy modernizačního procesu, především podnikatelskou aktivitu, městské hospodářské elity, demokratizaci a správní vývoj, dopravu, spolkovou činnost, urbanistický vývoj se souvisejícím budováním komunální infrastruktury nebo komunální finance. Toto město sice nemělo výraznější správní funkce, ale patřilo mezi nejvýznamnější města širšího regionu a mělo ambice stát se moderním průmyslovým centrem a úspěšným středním městem. To se mu ovšem povedlo jen částečně, přičemž v práci jsou vyzdvihnuty možné důvody. Kolín je vybrán i s ohledem na zemědělské zázemí, které je pevně spjaté s počátkem českého hospodářského vzestupu. Historický vývoj města je zde podáván v kontextu celkového vývoje a v souladu s relevantními teoriemi. Základem badatelského úsilí bylo studium příslušných pramenů ve Státním okresním archivu Kolín (pobočce Státního oblastního archivu Praha) a studium relevantní literatury. Výstupy z této práce jsou především příspěvkem k rozšíření poznatků o dějinách měst, průběhu modernizačního procesu a rovněž k hospodářským a...
|
host ::
RSS.