|
|
Daniel Sluníčko. Ze života pražských typografů
Koudelková, Kateřina ; Randák, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Název této diplomové práce je Daniel Sluníčko s podtitulem Ze života pražských typografů. Jejím cílem je na životě Daniela Sluníčka ukázat, jak žili pražští typografové v 19. století. Narodil se v roce 1830 v malé vesnici Bohnice u Prahy. Vyučil se sazečem a v průběhu studií byl svědkem revolučního roku 1848, jehož události si pečlivě zapsal do svého deníku. Po vyučení sbíral zkušenosti na vandru v mnoha zemích monarchie. Pobýval ve Vídni, Lublani nebo v Terstu a všude se mu podařilo prosadit se. Po návratu do Prahy pracoval na krátký čas v několika tiskárnách, až v roce 1862 nastoupil jako faktor do nové tiskárny J. Grégra a F. Šimáčka, zřízené pro tisk Národních listů. Tato firma se potýkala po dobu celé své existence s finančními problémy. F. Šimáček z firmy brzy odešel a Julius Grégr byl uvězněn. Tiskárny se tedy ujal Juliův bratr Eduard Grégr. Po Juliově propuštění z vězení se oba bratři stali společníky a podnik spravovali spolu. Po neshodách se ale jejich činnost rozdělila a D. Sluníčko se stal ředitelem tiskárny E. Grégra. V průběhu svého působení v tiskárně se Sluníčko setkal s intelektuální elitou té doby. Vedle toho byl Sluníčko aktivní také ve spolkových aktivitách pražských typografů. V době jeho návratu z vandru nebyl v Praze žádný spolek, který by typografy sdružoval v oblast vzdělání nebo...
|
|
|
Češi ve Vídni v letech 1934-1945: perzekuce, kolaborace a odboj menšiny
Kotalík, Matěj ; Randák, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Práce analyzuje z několika různých úhlů pohledu život české etnické menšiny ve Vídni v Dollfussově a Schuschniggově autoritativním režimu i pod Hitlerovou nadvládou. Vídeňští Češi, kdysi největší neněmecká národnostní skupina rakouské metropole, stali se důležitou entitou v 19. století v důsledku velkého přílivu imigrantů z českých zemí. Po první světové válce dočkaly se jejich pozice a ochrana ze strany rakouských úřadů právního zakotvení ve versailleském systému, avšak ve skutečnosti jejich značná diskriminace dále pokračovala. Politický vývoj směrem k tzv. austrofašismu a nacistické okupaci měl i citelný dopad na každodenní život Čechů, stejně jako jiných menšin v Rakousku. V letech 1934-1938 byli perzekvováni především Češi levicově smýšlející, kdežto německá invaze dala vzniknout pronásledování menšiny jako takové. Po anšlusu v březnu 1938 reagovali Češi ve Vídni na vzrůstající tlak dvojím způsobem. Jejich oficiální představitelé prokazovali nejprve posílenou loajalitu, zejména ve věci dubnového plebiscitu, a mnoho Čechů vyvíjelo asimilační úsilí, zatímco mnozí jiní se podíleli na rozličných odbojových aktivitách. Český odboj ve Vídni a v jejím okolí zformoval se jako logický důsledek tradičního spolkového života a tělovýchovných aktivit uvnitř menšiny. Struktura a hlavní rysy odboje zhruba odpovídají...
|
|
|
Lední hokej v éře Protektorátu Čechy a Morava
Kunert, Petr ; Gebhart, Jan (oponent) ; Randák, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá ledním hokejem v období Protektorátu Čechy a Morava. Popisuje roli sportu za nacistické okupace a zpracovává lední hokej po sportovní i společenské stránce. Nabízí také stručné životopisy nejvýznamnějších hráčů této éry. Práce je příspěvkem k dějinám jednoho z nejpopulárnějších českých sportů.
|
|
| |
|
|
Jan Boris Špaček 1888-1967. Štěpanovský rodák v Rusku, Bulharsku a na Blízkém východě
Turkovič, Alexander ; Pokorná, Magdaléna (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá životem, prací a politickou činností štěpánovského rodáka Jana Špačka, permanentního revolucionáře, rebela a bojovníka za vysněné ideály. Je to sonda do života muže, který se nezapsal do dějin jako velká postava politiky nebo válečnictví, ale který svou činností v malé míře velké události ovlivňoval a zároveň jimi byl zpětně přetvářen. Autor se pokouší o odhalení důvodů jeho kladného poměru k revoluci a vlažného vztahu k vlastní rodině. Pomocí řady archivních dokumentů a jiných zdrojů jsou zde zkoumány příčiny jeho třiatřicetiletého pobytu v Rusku, Bulharsku a na Středním východě a jeho skutečná či domnělá zpravodajská činnost pro Sovětské Rusko. Díky zajištění většího množství archivních pramenů (osobních i úředních) je v této práci nastíněno několik obrazů, které si o něm okolí vytvořilo. Liší se podle vztahu k jeho osobě, nebo účelu, který byl sledován.
|
|
|
Společenský život Humpolce v první polovině 20. století
Krajíček, Jan ; Randák, Jan (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Tato práce se soust edí na život m sta s d razem na jeho zm ny v pr b hu období první republiky, protektorátu a následné povále né obnovy (tzn. období cca 1918/20 - 1948). V horizontu zhruba 30 let zachycuje r zné trendy m stského života Humpolce, jako p íkladu malého venkovského m sta, p edevším zm ny v životním stylu, jejich inspirace a p í iny. Zachycuje také adaptaci vzor , které do lokální spole nosti p ichází zven í a jsou ovlivn ny širší spole enskou situací.
|
|
|
Poválečný vývoj a každodenní život v Nových Lidicích (obyvatelé Lidic a jejich vzpomínky na pietní vzpomínky a život v obci)
Literová, Gabriela ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Autorka se v diplomové práci zabývá problematikou poválečného vývoje Lidic od roku 1945 do roku 1989 s určitým přesahem i do dalších let. Diplomka se pokusila ukázat, jakým způsobem Lidice byly využívány komunistickým režimem k propagandě socialismu a jakým způsobem se to odrazilo na životě místních obyvatel. Autorka popisuje a hodnotí výstavbu nové obce a s tím činnost spatých organizací, zejména Společnosti pro obnovu Lidic a britského hnutí Lidice Shall Live, které založil Sir Barnett Stross. Osobnosti Strosse se autorka věnuje obsáhleji, vzhledem k tomu, že se dostala do kontaktu s jeho příbuznými ve Velké Británii, kde získala osobní vzpomínky na zakladatele nových Lidic. Druhým problémem, na který se diplomatka zaměřila, je život v nových Lidicích a vnímání pietních vzpomínek a života obyvateli Lidic. Pramennou základnou se pro ni staly zejména vzpomínky pamětníků, které získala a zpracovala dle metody oralní historie. Orální prameny doplnila studiem literatury a analýzou archivních pramenů zejména ze SOaK Kladno, Fondu Společnosti pro obnovu Lidic, Národního archívu v Londýně a dobového tisku. Skupinu respondentů tvořili obyvatelé Lidic. S respondenty byla vedena životopisná vyprávění s doplňujícími otázkami týkajících se pietních vzpomínek a každodenního života v Lidicích.
|
|
|
Místa paměti a kulturní dědictví. Na příkladu Kutné Hory
Kovářová, Linda ; Randák, Jan (oponent) ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce)
Pro svůj záměr zkoumat místa paměti cestou konfrontace teorie s konkrétním případem jsem se rozhodla pro vypracování jedné detailní případové studie a za příklad místa paměti jsem si zvolila Kutnou Horu. Tomu předcházely teoretické části, které tvoří pomyslnou první - teoretickou část práce, v níž promýšlím otázku vztahu paměti a historie, definování míst paměťi a památek, jejich typologii a vztah k těmto místům/památkám skrze památkovou péči. Místo, které jsem si pro svou případovou studii vybrala, Kutná Hora, leží nedaleko od hlavního města Prahy (70 km) ve středních Čechách a patří mezi významná kulturněhistorická města. Kutná Hora je dnes známá zejména svými středověkými architektonickými památkami, pro něž se stala významným turistickým místem na mapě Čech. Z dějin města vystupuje do popředí zejména jeho tvář bohatého královského horního města, jehož minulost byla silně spjata se stříbrem. Věhlas Kutné Hory založilo především bohatství plynoucí z této těžby a ražby pražských grošů a právě díky stříbru vznikaly honosné stavby, které se staly dominantami města. Dodnes si město zachovává mnoho ze svého původního charakteru z doby středověku, ale i pozdějšího baroku. Kulturně-historická atraktivita města byla umocněna nejprve roku 1961 prohlášením Kutné Hory za městskou památkovou rezervaci a posléze rokem...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
|
|
Ritualizace smrti a umírání v revoluci 1848: kult mrtvých
Randák, Jan ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Řepa, Milan (oponent) ; Kořalka, Jiří (oponent)
Co mě tedy přivedlo k problematice ritualizace smrti a umírání v revoluci roku 1848? Na jedné straně to byl zájem o téma v českém prostředí netradiční a vlastně neznámé, na straně druhé to byly praktické důvody. Abych se postupně dostal do vědečtější polohy úvodního textu, začnu nejprve krátce praktickými okolnostmi svého rozhodnutí věnovat se tomuto tématu. Do doktorandského studia jsem byl přijat na základě ambiciózně znějícího projektu "Česká společnost v roce 1848". Tento široký název skýtal mnoho možností k naplnění. Jistě bych mohl psát o politickém vývoji české společnosti během několika měsíců daného roku. Také se nabízí širší společenský vývoj, který by neakcentoval pouze politickou rovinu této epochy, ale který by se zaměřil i na obecnější otázky politizace národního kolektivu, emancipace jednotlivých společenských skupin, na jejich role a participaci během tohoto neklidného období. Osobně JSem však byl v jakési "teoretické euforii" zaujat problematikou každodennosti. V takovém rozpoložení jsem byl přesvědčen, že náplní mé disertační práce bude každodennost revoluce roku 1848, spojená s uchopením a popsáním revoluční kultury tohoto období. V průběhu práce a během různých prezentací takto široce pojatého projektu jsem si ovšem postupně uvědomoval, že tento úkol je nad mé síly, že se jedná o...
|
host ::
RSS.