|
|
Pojem chuligána a reflexe fenoménu chuligánství v Československu (1948-1969): právo, policie a publicistika
Kotalík, Matěj ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. chuligánství a jeho reflexí v Československu let 1948-1969 v oblasti práva, policie a publicistiky. Je členěna do osmi částí. Úvod rekapituluje dosavadní stav bádání v této oblasti a vytyčuje otázky, jež by měla práce zodpovědět. Druhá kapitola definuje teoretické koncepty socialistických diktatur, anomie a subkultury, jež budou v práci používány. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj pojmu chuligánství v Sovětském svazu, odkud byl pojem do Československa importován. Čtvrtá kapitola analyzuje pojem chuligánství v právu (legislativě, právnickém diskursu, právní praxi) a právní kategorii chuligánství coby příklad kulturního transferu. Pátá kapitola zaměřuje se na problematiku chuligánství v práci bezpečnostních složek a jejich úspěchy či nedostatky. Šestá kapitola se zabývá reflexí chuligánství v publicistice, názorovými rozdíly a podobnostmi, a mediální reflexí chuligánství jako příkladem redefinice subkultury. Sedmá kapitola porovnává chuligánství v Československu s chuligánstvím v ostatních zemích střední Evropy. Závěr práce shrnuje nabyté poznatky a zamýšlí se nad možností budoucího rozšíření práce.
|
|
|
Češi ve Vídni v letech 1934-1945: perzekuce, kolaborace a odboj menšiny
Kotalík, Matěj ; Kvaček, Robert (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Práce analyzuje z několika různých úhlů pohledu život české etnické menšiny ve Vídni v Dollfussově a Schuschniggově autoritativním režimu i pod Hitlerovou nadvládou. Vídeňští Češi, kdysi největší neněmecká národnostní skupina rakouské metropole, stali se důležitou entitou v 19. století v důsledku velkého přílivu imigrantů z českých zemí. Po první světové válce dočkaly se jejich pozice a ochrana ze strany rakouských úřadů právního zakotvení ve versailleském systému, avšak ve skutečnosti jejich značná diskriminace dále pokračovala. Politický vývoj směrem k tzv. austrofašismu a nacistické okupaci měl i citelný dopad na každodenní život Čechů, stejně jako jiných menšin v Rakousku. V letech 1934-1938 byli perzekvováni především Češi levicově smýšlející, kdežto německá invaze dala vzniknout pronásledování menšiny jako takové. Po anšlusu v březnu 1938 reagovali Češi ve Vídni na vzrůstající tlak dvojím způsobem. Jejich oficiální představitelé prokazovali nejprve posílenou loajalitu, zejména ve věci dubnového plebiscitu, a mnoho Čechů vyvíjelo asimilační úsilí, zatímco mnozí jiní se podíleli na rozličných odbojových aktivitách. Český odboj ve Vídni a v jejím okolí zformoval se jako logický důsledek tradičního spolkového života a tělovýchovných aktivit uvnitř menšiny. Struktura a hlavní rysy odboje zhruba odpovídají...
|
|
|
Pojem chuligána a reflexe fenoménu chuligánství v Československu (1948-1969): právo, policie a publicistika
Kotalík, Matěj ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Kopeček, Michal (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá fenoménem tzv. chuligánství a jeho reflexí v Československu let 1948-1969 v oblasti práva, policie a publicistiky. Je členěna do osmi částí. Úvod rekapituluje dosavadní stav bádání v této oblasti a vytyčuje otázky, jež by měla práce zodpovědět. Druhá kapitola definuje teoretické koncepty socialistických diktatur, anomie a subkultury, jež budou v práci používány. Třetí kapitola se zaměřuje na vývoj pojmu chuligánství v Sovětském svazu, odkud byl pojem do Československa importován. Čtvrtá kapitola analyzuje pojem chuligánství v právu (legislativě, právnickém diskursu, právní praxi) a právní kategorii chuligánství coby příklad kulturního transferu. Pátá kapitola zaměřuje se na problematiku chuligánství v práci bezpečnostních složek a jejich úspěchy či nedostatky. Šestá kapitola se zabývá reflexí chuligánství v publicistice, názorovými rozdíly a podobnostmi, a mediální reflexí chuligánství jako příkladem redefinice subkultury. Sedmá kapitola porovnává chuligánství v Československu s chuligánstvím v ostatních zemích střední Evropy. Závěr práce shrnuje nabyté poznatky a zamýšlí se nad možností budoucího rozšíření práce.
|
|
|
Češi ve Vídni v letech 1934-1945: perzekuce, kolaborace a odboj menšiny
Kotalík, Matěj ; Randák, Jan (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Práce analyzuje z několika různých úhlů pohledu život české etnické menšiny ve Vídni v Dollfussově a Schuschniggově autoritativním režimu i pod Hitlerovou nadvládou. Vídeňští Češi, kdysi největší neněmecká národnostní skupina rakouské metropole, stali se důležitou entitou v 19. století v důsledku velkého přílivu imigrantů z českých zemí. Po první světové válce dočkaly se jejich pozice a ochrana ze strany rakouských úřadů právního zakotvení ve versailleském systému, avšak ve skutečnosti jejich značná diskriminace dále pokračovala. Politický vývoj směrem k tzv. austrofašismu a nacistické okupaci měl i citelný dopad na každodenní život Čechů, stejně jako jiných menšin v Rakousku. V letech 1934-1938 byli perzekvováni především Češi levicově smýšlející, kdežto německá invaze dala vzniknout pronásledování menšiny jako takové. Po anšlusu v březnu 1938 reagovali Češi ve Vídni na vzrůstající tlak dvojím způsobem. Jejich oficiální představitelé prokazovali nejprve posílenou loajalitu, zejména ve věci dubnového plebiscitu, a mnoho Čechů vyvíjelo asimilační úsilí, zatímco mnozí jiní se podíleli na rozličných odbojových aktivitách. Český odboj ve Vídni a v jejím okolí zformoval se jako logický důsledek tradičního spolkového života a tělovýchovných aktivit uvnitř menšiny. Struktura a hlavní rysy odboje zhruba odpovídají...
|
host ::
RSS.