|
|
The impacts of cultural heritage destruction on local communities during war conflicts. A case study of Palmyra.
Salman, Reem ; Kovářová, Linda (vedoucí práce) ; Roubal, Petr (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
v českem jazyce Zaměření na památky kulturního dědictví a jejich ničení ozbrojenými teroristickými skupinami má významné negativní dopady jak na památky, tak na obyvatelstvo. Emocionální aspekty obyvatelstva vůči násilným činům, ničení a drancování míst kulturního dědictví patří mezi nejzávažnější důsledky těchto teroristických činů. Předkládaná práce poskytuje teoretický rámec aspektů emočního kulturního dědictví a ohrožených míst kulturního dědictví a vysvětluje populační traumata vyplývající z ničení jejich kulturního dědictví a jejich emoční aspekty vůči této destrukci. Práce představuje případovou studii starověkého města Palmýra, Jádrem práce je studium emocionálních aspektů populace vůči ničení jejich kulturního dědictví v Palmýře, které byly zahrnuty a analyzovány prostřednictvím souboru rozhovorů. Výsledky těchto rozhovorů naznačují, jak emocionální kulturní dědictví formovalo vnímání této destrukce obyvateli tím že ukázali míru své náklonnosti ke svému místnímu kulturnímu dědictví a jak vyjadřovali emoce smutku, hněvu a optimismu do budoucna. klíčová slova Emocionální kulturní dědictví, konflikty, válka, Palmýra, zkáza
|
|
|
The Schwules museum Discourse: LGBT representations
Satil Neves, Rogerio Victor ; Kovářová, Linda (vedoucí práce) ; Pýcha, Čeněk (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Prague, 10 May 2023 Abstrakt v českém jazyce Diplomová práce se zaměřuje na Schwules Museum (SMU), založené v roce 1984 v Berlíně v Německu. Cílem výzkumu je pochopit povahu tohoto "identitního" muzea, které vzniklo po roce 1970. V první kapitole představena relevantní literatura o muzeích, druhá kapitola pak sleduje historii queer v Německu za účelem identifikování faktorů, které přispěly k založení muzea. Závěrečná kapitola analyzuje muzejní diskurz. Abychom porozuměli, jak komunita z perspektivy dědictví zachází s komplexním vztahem k politice identity, je nutné prozkoumat formování těchto institucí. V tomto smyslu není diskurzivní analýza v tomto výzkumu jen o určitých zobrazeních a reprezentacích v konkrétním muzeu, které identifikuje a mění subjekty, ale také ukazuje dědictví jako politický zdroj, který je neustále reinterpretován a využíván komunitami v průběhu času. Prostřednictvím diskurzivní analýzy lze získat cenné pohledy na roli dědictví v současné společnosti. Klíčová slova: Dědictví - Diskurz - The Schwules Museum - Identita - Skryté dědictví
|
|
| |
|
|
Místa paměti a kulturní dědictví. Na příkladu Kutné Hory
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Pro svůj záměr zkoumat místa paměti cestou konfrontace teorie s konkrétním případem jsem se rozhodla pro vypracování jedné detailní případové studie a za příklad místa paměti jsem si zvolila Kutnou Horu. Tomu předcházely teoretické části, které tvoří pomyslnou první - teoretickou část práce, v níž promýšlím otázku vztahu paměti a historie, definování míst paměťi a památek, jejich typologii a vztah k těmto místům/památkám skrze památkovou péči. Místo, které jsem si pro svou případovou studii vybrala, Kutná Hora, leží nedaleko od hlavního města Prahy (70 km) ve středních Čechách a patří mezi významná kulturněhistorická města. Kutná Hora je dnes známá zejména svými středověkými architektonickými památkami, pro něž se stala významným turistickým místem na mapě Čech. Z dějin města vystupuje do popředí zejména jeho tvář bohatého královského horního města, jehož minulost byla silně spjata se stříbrem. Věhlas Kutné Hory založilo především bohatství plynoucí z této těžby a ražby pražských grošů a právě díky stříbru vznikaly honosné stavby, které se staly dominantami města. Dodnes si město zachovává mnoho ze svého původního charakteru z doby středověku, ale i pozdějšího baroku. Kulturně-historická atraktivita města byla umocněna nejprve roku 1961 prohlášením Kutné Hory za městskou památkovou rezervaci a posléze rokem...
|
|
|
Unesco World Heritage Sites: Ways of Presenting & and Interpreting the Pas. As seen in: Kutná Hora, Hiroshima Villa Romana del Casale
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá specifickou skupinou historických míst nazývaných světové dědictví, která jsou zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Práce charakterizuje základní prvky myšlenky světového dědictví UNESCO jakožto kulturního a společenského procesu, jehož součástí jsou akty vzpomínání vedoucí k různým možnostem chápání, prezentování a interpretování minulosti v rámci aktuálních společenských rámců. Práce poukazuje na řadu hledisek o povaze památek obecně, jako i konkrétně o povaze světového dědictví UNESCO, které se stalo předmětem zájmu relativně nové mezioborové akademické disciplíny, která se zabývá studiem kulturního dědictví, a pro kterou se vžil v angličtině termín 'heritage studies'. Za účelem prozkoumání různých aspektů fenoménu světového dědictví byla rozpracována tato témata: vzpomínání a veřejné využívání minulosti, UNESCO přístup a způsoby prezentace a interpretace minulosti. Proto, aby bylo možné zachytit jak koncept světového dědictví vypadá v praxi, věnuje se práce popisu určitých aspektů tří různých míst světového dědictví. Pro studium těchto záležitostí ve fyzickém světě byly s využitím metod přímého pozorování a terénního výzkumu vypracovány případové studie tří specifických míst UNESCO. Při bližším pohledu na jednotlivé vybrané památky UNESCO - české...
|
|
|
Participatory approaches and urban development: A case study of Amsterdam
Mirmohammad Sadeghi, Fariba ; Kovářová, Linda (vedoucí práce) ; Špačková, Eva (oponent) ; Klement, Judit (oponent)
v českém jazyce Amsterdam je unikátní kombinací vodního inženýrství, zastavěného prostředí, urbanistického obrazu města, multikulturalismu a neoliberalismu, tolerance a integrace, obchodu a podnikání, kultury a identity, individualismu a veřejného rozhodování mezi evropskými městy. V této práci zkusím vysvětlit amsterdamský městský rozvoj ve světle městského plánování a rozhodování institucionální politiky za účasti veřejnosti. Tento výzkum navíc studuje obraz Amsterdamu jako místa světového dědictví UNESCA, historii jeho městského rozvoje, jeho demografii a imigrační populace, a jeho městskou strukturu. Město Asmterdam, jako hlavní aktér politiky městského plánování a rozvoje, se zabývalo zodpovězením výzkumné otázky: Jak město zapojuje své občany do projektů rozvoje měst? K zodpovězení této otázky je ze sedmi městských čtvrtí Amsterdamu vybrána nejmladší čtvrť s nejvyšším počtem projektů obnovy měst a to je čtvrť Nieuw-West, která je zároveň nejzelenější a druhou největší čtvrtí Amsterdamu. Pomocí analýzy obsahu z informací o projektu z webových stránek města a Arsteinin žebříčku účasti v metodice, se studuje rámec a funkce účasti veřejnosti. Projekty městského rozvoje okresu Nieuw-West jsou představeny, analyzovány a typologicky studovány. Tyto projekty jsou rozděleny do dvou kategorií: územní...
|
|
|
Being a European black person: a case study on the role of the urban space of Prague and Paris and current challenges.
Bilembo Adja, Lourdes Peggy Armelle ; Kovářová, Linda (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; György, Eszter (oponent)
Být černým Evropanem: případová studie role městského prostoru Prahy a Paříže a současných výzev Abstrakt V této diplomové práci je jedním z mých hlavních cílů uvést a analyzovat různé úrovně identifikace, které mohou koexistovat v rámci individuality. Snažím se v ní porozumět vlivu a roli, jakou hraje město v průběhu budování identitity prostřednictvím výzkumu sebevnímání černochů v Praze a Paříži. Černošství v evropském kontextu je, stejně jako bělošství, sociálním konstruktem. Zatímco bělošství má různorodou historii a bělochům je připisována jistá individualita, černošství je naopak často vnímáno jako souhrnné označení. Černoši jsou v každém slova smyslu považováni za jednolitou sociální skupinu, která má společnou historii a minulost po celém světě, jako faktor globální identity, tedy i Evropy. Studovat černošství v Evropě je studium tématu, které může vypadat jako oxymoron. Vskutku, Evropa je spojována s bělošstvím a černošství je spojováno s Afrikou. Právě proto se uvažování o černých Evropanech nebo černých lidech jako Evropanech může někomu zdát jako kognitivní nesoulad. Přesně tento nesoulad chci ve své práci analyzovat a skrze něj také pojem "černé společnosti". Je otázkou, zda být černý v Paříži a být černý v Praze znamená to stejné a má vzájemnou souvislost. Ve své práci chci zjistit, jak je...
|
|
|
Being a European black person: a case study on the role of the urban space of Prague and Paris and current challenges.
Bilembo Adja, Lourdes Peggy Armelle ; Kovářová, Linda (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; György, Eszter (oponent)
Být černým Evropanem: případová studie role městského prostoru Prahy a Paříže a současných výzev Abstrakt V této diplomové práci je jedním z mých hlavních cílů uvést a analyzovat různé úrovně identifikace, které mohou koexistovat v rámci individuality. Snažím se v ní porozumět vlivu a roli, jakou hraje město v průběhu budování identitity prostřednictvím výzkumu sebevnímání černochů v Praze a Paříži. Černošství v evropském kontextu je, stejně jako bělošství, sociálním konstruktem. Zatímco bělošství má různorodou historii a bělochům je připisována jistá individualita, černošství je naopak často vnímáno jako souhrnné označení. Černoši jsou v každém slova smyslu považováni za jednolitou sociální skupinu, která má společnou historii a minulost po celém světě, jako faktor globální identity, tedy i Evropy. Studovat černošství v Evropě je studium tématu, které může vypadat jako oxymoron. Vskutku, Evropa je spojována s bělošstvím a černošství je spojováno s Afrikou. Právě proto se uvažování o černých Evropanech nebo černých lidech jako Evropanech může někomu zdát jako kognitivní nesoulad. Přesně tento nesoulad chci ve své práci analyzovat a skrze něj také pojem "černé společnosti". Je otázkou, zda být černý v Paříži a být černý v Praze znamená to stejné a má vzájemnou souvislost. Ve své práci chci zjistit, jak je...
|
|
|
Uzupis (Vilnius) and Kalamaja (Tallinn): " Cultural quarters" and the post-Soviet urban space transformation in Baltic states.
Pestova, Anna Aleksandrovna ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent) ; Kovářová, Linda (oponent)
Kolaps SSSR v roce 1991 odstartoval mnohé hluboké změny ve východní a střední Evropě. Tyto změny se promítly nejen v politice, ale ve všech sférách života, včetně urbánního vývoje. Postsovětská transformace měst představuje specifickou kapitolu jejich vývoje. V této práci se soustředíme na vliv kulturních aktivit ve vývoji městských částí, a to na příkladu Užupisu ve Vilniusu a Kalamaji v Tallinnu. Dnes jsou obě městské části známé díky svým kulturním aktivitám a dynamickému vývoji. Jsou ale také součástí zápisu obou hlavních pobaltských měst na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Udržovat v rovnováze ochranu a údržbu kulturního dědictví a moderní vývoj je pro obě městské části důležité téma. V magisterské práci budeme sledovat vzájemné ovlivňování historických městských částí a procesů, které z nich činí kulturní čtvrtě, a distinktivní znaky a projevy těchto procesů v Užupisu a Kalamaji. Klíčová slova: urbánní transformace, urbánní vývoj, kulturní čtvrti, městské čtvrti, kulturní dědictví, post-sovětský, pobaltské republiky
|
|
|
Unesco World Heritage Sites: Ways of Presenting & and Interpreting the Pas. As seen in: Kutná Hora, Hiroshima Villa Romana del Casale
Kovářová, Linda ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Sonkoly, Gábor (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá specifickou skupinou historických míst nazývaných světové dědictví, která jsou zapsaná na Seznamu světového dědictví UNESCO. Práce charakterizuje základní prvky myšlenky světového dědictví UNESCO jakožto kulturního a společenského procesu, jehož součástí jsou akty vzpomínání vedoucí k různým možnostem chápání, prezentování a interpretování minulosti v rámci aktuálních společenských rámců. Práce poukazuje na řadu hledisek o povaze památek obecně, jako i konkrétně o povaze světového dědictví UNESCO, které se stalo předmětem zájmu relativně nové mezioborové akademické disciplíny, která se zabývá studiem kulturního dědictví, a pro kterou se vžil v angličtině termín 'heritage studies'. Za účelem prozkoumání různých aspektů fenoménu světového dědictví byla rozpracována tato témata: vzpomínání a veřejné využívání minulosti, UNESCO přístup a způsoby prezentace a interpretace minulosti. Proto, aby bylo možné zachytit jak koncept světového dědictví vypadá v praxi, věnuje se práce popisu určitých aspektů tří různých míst světového dědictví. Pro studium těchto záležitostí ve fyzickém světě byly s využitím metod přímého pozorování a terénního výzkumu vypracovány případové studie tří specifických míst UNESCO. Při bližším pohledu na jednotlivé vybrané památky UNESCO - české...
|
host ::
RSS.