|
|
Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí JE Temelín: Program k zajištění úkolu č. 17 uloženého MŽP ČR usnesením vlády č. 156 ze dne 20.2.2002 k Závěrům melkského procesu za rok 2003
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, Laboratoř aplikované ekologie, České Budějovice ; Vácha, Aleš ; Havelka, Ladislav ; Wotavová, Kateřina ; Tůma, Václav ; Sýkorová, Zuzana ; Pechar, Libor ; Broumová, Hana ; Brom, Jakub ; Procházka, Jan ; Hais, Martin ; Pecharová, Emilie
Zpráva obsahuje vyhodnocení dílčích úkolů plněných v roce 2005: 1. Studium dynamiky klíčových bioindikátorů stavu vybraných suchozemských ekosystémů, 2: Sledování dlouhodobých změn a hodnocení vývojových trendů krajinného prostředí prostřednictvím analýz dat dálkového průzkumu Země, s důrazem na dynamiku vlhkostních a teplotních parametrů ve vztahu ke změnám struktury a funkce vegetace, 3. Vyhodnocení územního vývoje sídel, vývoje počtu obyvatel a závislosti na měnících se historických podmínkách, vývoj sociální struktury obyvatel a změn ve vlastnictví půdy a interpretace těchto vývojových trendů ve změnách charakteru krajiny.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Nejproblematičtějšími parametry z množiny společných relevantních znečišťujících látek pro českou část MOPO (mezinárodní oblast povodí Odry) z pohledu národních limitních standardů jsou polyaromatické uhlovodíky a na úrovni evropských norem PAU a těžké kovy - rtuť a kadmium. Negativní vlivy se významně zesilují pod většími aglomeracemi. V povodí je neuspokojivá situace z hlediska možnosti rychlé detekce havarijního zhoršení biologické jakosti odpadních vod.
|
|
|
Identifikace antropogenních tlaků v české části mezinárodního povodí řeky Odry
Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i., Praha ; Tušil, Petr ; Rešl, Jiří ; Luzar, Tomáš ; Pechar, Libor ; Máchová, Jana ; Sezimová, Hana ; Řehulka, Jiří ; Lojkásek, Bohumír ; Badurová, Jana ; Šajer, Jiří ; Krečmerová, Pavlína ; Šlouf, Vladimír ; Soldán, Přemysl
Identifikace antropogenních tlaků na stav půd, kvalitu vodních zdrojů a na změnu habitatu vodních ekosystémů s možností predikce či průkazu konkrétních dopadů na biologické komponenty dotčeného vodního ekosystému. Zpráva je rozdělena do pěti oblastí: 1. Bilance znečištění povrchových vod v povodí řeky Odry, 2. Průkaz a predikce antropogenních tlaků na biologické komponenty vodních ekosystémů, 3. Vliv intenzifikace chovu ryb na jakost vod, 4. Publikace výsledků řešení projektu, 5. Souhrnné hodnocení antropogenních tlaků v povodí řeky Odry. Zpráva shrnuje zásady pro zlepšování a ochranu jakosti vodního prostředí v povodí řeky Odry. Patří mezi ně snižování znečištění toků z nebodových zdrojů, které musí směřovat především do oblasti zemědělské výroby. Z bodových zdrojů je třeba věnovat maximální pozornost podniku Mittal Steel Ostrava-Kunčice a důlním vodám. Dalším opatřením je nezbytnost zkvalitnění monitoringu včetně zlepšení systému včasného varování. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat používání pesticidů v okolí a vodám vypouštěných komunálními ČOV. Mezi důležité aspekty pro ochranu vod patří odpovídající hospodaření rybářů a péče o rybníky.
|
|
|
Zásoby uhlíku a čistá primární produkce vegetace v horním povodí Stropnice
Stará, Lenka ; Bodlák, L. ; Pokorný, J. ; Macků, J. ; Janderková, J. ; Šefrna, L. ; Středa, T. ; Burešová, Renata ; Pechar, Libor ; Cudlín, Pavel
V horním povodí řeky Stropnice byly kvantifikovány zásoby uhlíku ve vegetaci a odhadnuta čistá primární produkce vegetace.Následně byl sestaven koloběh uhlíku studovaného území a odhadnuta celková uhlíková bilance území.Na základě výsledků studie se dané povodí jeví jako uhlíkový sink,to je území uhlík ukládající.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Intenzifikace hospodaření a ekologická stabilita rybníků - klíčových vodních biotopů Třeboňské pánve
Pechar, Libor
Rybníky mají důležitou roli v hydrologickém systému Třeboňska a obecně představují nejběžnější typ stojatých vod v České republice. Většiny rybníků jsou několik staletí staré nádrže a proto není příliž patrný jejich umělý původ. Období intenzifikace rybí produkce se datuje od 30.tých let, kdy vápnění a hnojení se stalo běžnou praxí. Od 30.tých let se rybí produkce zvýšila z 50 kg ha-1 na více než 500 kg ha-1. Hlavní rybou je stále kapr Cyprinus carpio L. Hospodaření zamměřené na dosažení vyšší produkce, vyšší rybí obsádky a s tím spojený nárůst hnojení vedl ke zvýšení trofického stavu rybníků až do stadia hypertrofie. Hlavními příznaky jsou rozvoj vodních květů, značné fluktuace v pH a koncentraci rozpuštěného kyslíku a celková destabilizace rybničního ekosystému.
|
|
|
Fytoplankton aluviálních tůní
Pithart, David ; Kylbergerová, Magdalena ; Pechar, Libor ; Hrbáček, Jaroslav ; Fiala, Dan ; Bílý, Michal ; Rulík, M.
Fytoplankton aluviálních tůní byl zkoumán v nivě Lužnice následujícími přístupy: sezonní průběh fytoplanktonu ve dvou tůních, extensivní čtvrtletní odběry ve 30 tůnich a diurnální vertikalní migrace v několika tůních. Jakožto základní charakteristický rys fytoplanktonu byla nalezena dominance bičikovců Cryptophyceae a Euglenophyceae, naopak kokální formy Chlorococcales a Sinici temer chyběly. Důvodem bude zřejmě slabé míchání vodního sloupce, kde kokální formy sedimentují z dosahu světla, zatímco bičíkovci zaujímají optimální polohu vzhledem k jejich fotosyntéze.
|
host ::
RSS.