|
|
Transformace státu v postkoloniálním Mozambiku
Jelínek, Petr ; Kropáček, Luboš (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent) ; Fiala, Vlastimil (oponent)
Disertační práce "Transformace státu v postkoloniálním Mozambiku" je úvodem zasazena do kontextu výzkumu afrického postkoloniálního státu. Představeny jsou mj. přístupy afrikanistů Mahmooda Mamdaniho, Patricka Chabala a Jean François Bayarta, z nichž je vyvozeno konceptuální uchopení zkoumání postkoloniálního státu v Mozambiku. Vznik a vývoj postkoloniálního státu v Mozambiku je analyzován v širším historickém rámci. Představeny jsou politické systémy prekoloniálního Mozambiku, stejně tak jako i první kontakty mezi prekoloniálním Mozambikem a Portugalci a počátky ustavování portugalské přítomnosti. Popsána je formace a konsolidace koloniálního státu, včetně vymezení hranic koloniálního Mozambiku během tzv. "rvačky o Afriku," dobytí takto vymezeného území a ustavení koloniální správy. Analyzován je mozambický zápas za nezávislost a jeho dopad na státní správu. Prezentován je vývoj strany FRELIMO stojící v čele tohoto zápasu, a to od vzniku sloučením tří národněosvobozeneckých hnutí přes vnitřní spory, postupnou radikalizaci, změnu vedení po úmrtí prvního předsedy Eduarda Mondlaneho až po jednání s novou portugalskou vládou o nezávislosti země a převzetí moci. Práce popisuje vznik postkoloniálního státu v Mozambiku, včetně období tzv. prozatímní vlády. Představena je ústava Mozambické lidové republiky z roku...
|
|
|
Reflexe smrti a pohřební obřady v současné české společnosti
Nešporová, Olga ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Havelka, Miloš (oponent) ; Chlup, Radek (oponent)
Cílem práce je zmapovat přístup současné české společnosti ke smrti. Autorka se opírá především o kvalitativní sociologický výzkum prováděný se 30 nevěřícími ve středočeské obci "Losice" a s 28 věřícími ze čtyř různých náboženských skupin v Praze. Doplňkově jsou výsledky kvalitativního výzkumu srovnávány též s kvantitativním sociologickým výzkumem Detradicionalizace a individualizace náboženství v ČR, provedeným v roce 2006 agenturou SC&C. Autorka zkoumá především dvě samostatné, byť propojené oblasti: 1) představy o smrti a posmrtné existenci, 2) praxi pohřebních rituálů a názory na ně.
|
|
|
Začínat znovu je mým osudem
Hroudová, Anna ; Šmídová, Olga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Ve své diplomové práci jsem si vytyčila cíl zjistit, jak je formována identita jedince, který se rozhodl k návratu z emigrace zpět domů. K uchopení samotného problému používám analýzu vyprávění samotnými respondenty - navrátilci. Nejprve se zaměřuji na navrátilcovu rodinu, která prochází celý životem, je důsledkem i předpokladem rozhodování jedince, ale je také nositelem rodinného původu, kořenů, hodnotových orientací a norem, zvyklostí, zásad a tradice. Rodina je navíc vždy nějak propojena s domovem, který se snažím také tematizovat a popsat jako důležitou identifikační kategorii reemigranta. V další fázi se zaměřuji na řeč, znalost jazyka, jako nutného předpokladu pro adaptaci jedince v "cizině". Posléze se zabývám problematikou dvojího začínání, v emigraci a poté opět v Čechách. Celý tento proces sleduji nejen z perspektivy přerušení životní kontinuity, ale také jako šanci jedince využít nabytích zkušeností, poučit se z předchozí známé situace a aplikovat svoji znalost na opětovný pobyt doma. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Poválečná reemigrace daruvarských Čechů ve světle jejich životních příběhů.
Pelikánová, Hana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Ve své diplomové práci se na podkladě životopisných rozhovorů s reemigranty z oblasti Daruvarska v nynějším Chorvatsku věnuji tématu poválečné reemigrace českých krajanů ze zahraničí a analyzuji několik klíčových tematických okruhů. Především jsem svoji pozornost soustředila na zmapování samotného přesídlení, tzn. zjištění motivace k odchodu, okolností organizace odchodu a průběhu reemigračních transportů. Dále se v práci zabývám problematikou návratu do "staré" vlasti a začlenění reemigrantů do společnosti, které do té doby většinou znali především z vyprávění svých předků a která po druhé světové doznala obrovských sociálně-ekonomických změn. Prostor je dán také hodnocení této historické etapy samotnými reemigranty vzhledem k pozitivním a negativním dopadům, které měla na jejich životy a na životy jejich rodinných příslušníků.
|
|
|
Golf - snobský sport nebo sport pro všechny?
Šperl, Martin ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Sport je nedoceněným tématem sociálních věd jako jsou antropologie, ale i sociologie. Jedním z těch, kteří se sportem zabývali je Pierre Bourdieu, z jehož teorie kulturního kapitálu vycházím při zkoumání českého golfového prostředí. Golf zažívá již několik let v České republice nebývalý rozkvět a stal se součástí životního stylu vyšších vrstev společnosti. Golf se prostřednictvím svých aktérů vymezuje vůči jiným sportům svou výjimečností ale paradoxně i snahou zbavit se ve společnosti někdy pociťovaných negativních přívlastků. Pro výzkum jsem zvolil etnografickou metodu, pomocí níž popisuji některé rysy českého golfového prostředí a charakteristiky hráčů, kteří v něm působí či do něj přicházejí. Na základě dat z rozhovorů vytvářím charakteristiky dnešních českých golfových hráčů, jejich začátky s golfem a jejich celkovou zkušenost s tímto sportem. V golfovém prostředí nacházím jak prvky exkluzivity, které tento sport dlouhodobě s sebou nese, ale i tendence opačné popularizační, kterými se golf otvírá širším vrstvám. Z hlediska exkluzivity zkoumám bariéry pro vstup do tohoto prostředí, golfová pravidla, golfovou etiketu, která vyjadřuje tradiční a vysoce hodnocené zvyklosti tohoto prostředí. Popularizační tendence jsou poháněny golfovým průmyslem i konkurencí hřišť, která hledají nové zákazníky. Různé...
|
|
|
Životní styl obyvatel kondominia v kompaktním městě aneb: Bydlí jinde, pracují ve stejném místě a žijí stejně?
Hanák, Martin ; Illner, Michal (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Cílem práce je zkoumat životní styl(-y), resp. každodenní aktivity v čase a prostoru jako odraz životního stylu, trávení volného času a vyznávané hodnoty jako součást životního stylu, obyvatel nového bytového areálu v části vnitřního města (Praha 5 - Smíchov) bezprostředně sousedícího s městským centrem. Záměrem je také zjistit, zda právě životní styl rezidentů vedl ke skutečnosti, že se rozhodli bydlet právě v dané lokalitě, ačkoli většina z nich disponuje dostatečnými zdroji a má možnost volby místa bydliště v rámci celé Prahy (tedy např. na Smíchově, Vinohradech či v rodinném domě v příměstské zóně Prahy). Proto je cílem také srovnat každodenní aktivity v čase a prostoru obyvatel kompaktního města s aktivitami obyvatel příměstské lokality. U zkoumané populace kompaktního města tak bylo odhaleno 8 základních typů životních stylů: životní styl orientovaný na rodinu, na péči o své tělo i ducha, antipartnerský styl, aktivní životní styl, ctižádostiví a po prestiži toužící, život bez omezení, držící se zpět (konvenční), životní styl profesionálů orientovaných na kulturu. Při komparaci jedné z dimenzí životního stylu (každodenní aktivity v čase a prostoru) mezizkoumanými rezidenty lokality kompaktního města a lokality příměstské zóny byly zjištěny rozdíly zejména v nákupním chování, dopravě, době trávené v...
|
|
|
Kněžství na rozcestí
Zajíc, Jan ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
Práce se zabývá krizí římskokatolického kněžství v rámci české církve a společnosti. Jejím cílem je doložit existenci této krize, popsat ji, zdokumentovat její projevy a nalézt možné zdroje její současné podoby. Zásadní výzkumnou otázkou, na kterou se práce snaží odpovědět, je: Proč je současné kněžství u nás v krizi? Prostřednictvím historického exkurzu práce dokládá kontext, ve kterém se formovalo kněžství v klíčových etapách dějin světové a později i české Římskokatolické církve. Sleduje tak krystalizaci kněžské role v přímé korespondenci s historickými událostmi. Tento proces dokumentuje až k současnému pojetí kněžství a jeho naplňování u nás. Prostřednictvím převzatých kvantitativně zpracovaných dat z empirických šetření od renomovaných statistických agentur a vlastního kvalitativního výzkumu předkládá rozbor rovin, které sehrávají zásadní roli v projevech zmíněné krize. Na základě uvedených postupů formuluje předpokládané zdroje resp. příčiny této krize a odpovídá na otázku, proč ji pociťují kněží i převážná část ostatních členů Římskokatolické církve. Přínosem práce je zmapování originality římskokatolického pojetí křesťanského kněžství, které hledá v historii církve své naplnění. Poskytuje vhled do dané problematiky prostřednictvím dostupné literatury a reflektovaných zkušeností diecézních i...
|
|
|
Národy a terorismy v projevech V.V. Putina a G.W. Bushe
Dyurych, Pavlo ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
"Národy a terorismy" je srovnávací případovou studií, řešenou pomocí kvalitativní obsahové analýzy projevů prezidentů USA a Ruska. Autor vytváří paralelu mezi událostmi, které se odehrály v Rusku v roce 1999 a v USA v roce 2001. Na základě analýzy projevů, artikulovaných oběma leadery ve formě mytických vyprávění o boji "dobra proti zlu", autor si klade za cíl vyjevit univerzální a lokální elementy v obou protiteroristických příbězích. Autor analyticky rozdělil projevy prezidentů na dva bloky: na ty předtím, které vznikly v krátkém časovém úseku po vzniku krizové situace, a na ty, které vznikly po tom, co byly zahájeny válečné kampaně proti terorismu. V první části práce je rekonstruován historický kontext, který předchází začátkům obou kampaní "bojů proti terorismu". Druhá a třetí část práce představuje analýzu příběhů o boji proti terorismu artikulovaných oběma prezidenty, jakožto způsobů obhajoby politických praxí, podávaných ve formě mytických vyprávění o boji národů proti terorismů. K projevům se přistupuje jako k souboru textů ("corpus"), jehož veskrze provázané a na sebe navazující části, tvoří celistvou, monolitní mytickou strukturu. Zároveň je s tím na prezidenta nahlíženo jako na vypravěče mýtu, aktivně se podílejícího na mutacích, jimž mýtus v průběhu vyprávění podléhá, a neustále měnícího se...
|
|
|
Náčrt proměn českého venkova 20. století
Šmatová, Barbora ; Vodáková, Alena (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
1 A b s t r a k t Práce je pokusem přiblížit pohled na několik z proměn českého venkova dvacátého století, zejména po linii proměn životního stylu, sféry práce a trávení volného času obyvatel venkova. Hlavním zám ěrem je pojednání o příčinách a důsledcích proměn na základě srovnávací analýzy vybraných dokumentů zachycujících venkov své doby a načrtnutí jeho sociologického obrazu. Práce se pokouší zachytit a ukázat venkov v různých dimenzích a z různých pohledů, to jak byl nebo je v jednotlivých dokum entech a pramenech zobrazován a strukturován v čase, jak jsou jednotlivé obrazy vrstvené, kde se prolínají, kde se naopak rozcházejí, v jakých kontextech se objevují, jak modelují a člení načrtnutý obraz. Snahou práce s uvedenými prameny je popis a propojení různých přístupů, zachycení linie proměn a zároveň konkretizace na společnosti českého venkova v jejich dynamičnosti a kontinuálnosti, pojmenování význam ných mezníků, jejich zachycení v čase a jaké měly důsledky pro svoji a další generaci. Text je pokusem o sestavení kom parativního sociologického obrazu několika proměn českého venkova a vesnice. Klíčová slova venkov, proměny venkova, tradiční a moderní společnost, sociální struktura A b s t r a c t The paper tries to approach several of the Czech countryside changes during the 20th century, more...
|
|
|
Komparace identity volyňských Čechů usazených v České republice a nereemigrujících volyňských Čechů na Ukrajině
Jirka, Luděk ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá transnacionálními vazbami reemigrujících volyňských Čechů a etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Práce vznikla na základě terénního výzkumu na západní Ukrajině a v České republice. Reemigrující volyňští Češi byli dosud studováni v pojmech integrace a adaptace do české (československé) společnosti a tato práce ve své první části kriticky poukazuje na imigrační narativ českých (československých) sociálních věd: jsou to také transnacionální vazby na Ukrajinu, které jsou významnotvornou referencí reemigrujících volyňských Čechů. Další část práce se zabývá etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Potomci krajanů mají již ukrajinské etnické vědomí, ale český stát jim díky jejich předkům umožňuje krátkodobé nebo dlouhodobé pobyty v České republice, díky čemuž se jim jeví Česká republika jako atraktivní. S odkazem na krajanský původ pak mohou snáze získat trvalý pobyt v České republice. Český stát tak udržuje migrační proud ze západní Ukrajiny do České republiky díky domnělé "blízkému" vztahu potomků krajanů k českému národu. Společnou referencí českých sociálních věd i státu je princip nacionalismu, pomocí kterého se produkuje sociální realita, jaká se sama předpokládá. Jedná se však o fikci.
|
host ::
RSS.