|
|
Identita v transkulturní perspektivě. Symboly jako nástroj kulturní identity
Šafaříková, Jana ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Horáková, Hana (oponent) ; Jirka, Luděk (oponent)
Shrnutí Přes svou geografickou vzdálenost a odlišné cesty, jimiž se ubíral společenský vývoj Austrálie a Evropy, jsou si obě oblasti značně podobné a sociopolitický vývoj v Austrálii do určité míry předjímá události, z nichž se některé se zpožděním opakují v evropském kontextu. Mezi hlavní témata australských veřejných a politických debat dlouhodobě patří problematika imigrace a politiky multikulturalismu, z nichž obě stojí v samých základech národní a kulturní identity současné Austrálie. Zejména v posledních několika letech se stala středobodem veřejného diskurzu také v Evropě. Zatímco Evropa se otázkou globalizace, imigrace, multikulturalismu a vlastní národní identity ve zvýšené míře začala znovu zabývat až v souvislosti s migrační krizí kolem roku 2015, v Austrálii jde o téma, které má ve vrcholné politice, médiích a veřejné diskusi své stálé místo nejméně od devadesátých let minulého století, kdy se do parlamentu dostala strana One Nation Party, v mnohém velmi podobná mimo jiné německé Alternative für Deutschland (AfD) nebo francouzskému Rassemblement national (RN). Disertační práce předkládá deskripci, analýzu a interpretaci vývoje a proměn vnímání kolektivní australské národní a kulturní identity, australského nacionalismu a souvisejících změn imigrační politiky a politiky multikulturalismu v...
|
|
|
Příchod a usazování Čechů v oblasti ukrajinské Volyně 1863-1880
Jirka, Luděk ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá příchodem a usazováním Čechů na Volyni v letech 1863-1880. Věnuje se analýze písemných pramenů o odchodu Čechů z českých zemí a jejich příchodu na Volyni a problematice jejich usazování v této oblasti. Dále budou použity teorie migrací a teorie identity a etnicity. Cílem práce bude upřesnění příčin odchodu Čechů a analýza jejich příchodu do oblasti Volyně. Z uvedeného vyplývá otázka proměny socioekonomického postavení v Čechách a na Volyni, které bude dále zkoumáno v komparaci s většinovým maloruským (ukrajinským) obyvatelstvem. Autor bude vycházet z tisku, zejména z Národních listů, z Čechoslovanu a z Věrné stráže, dále z archivních fondů Národního archivu v Praze (Svaz Čechů z Volyně, Žatec 1946-1958, Československý ústav zahraniční 1928-1941) a z kronik sepsaných samotnými volyňskými Čechy.
|
|
|
Komparace identity volyňských Čechů usazených v České republice a nereemigrujících volyňských Čechů na Ukrajině
Jirka, Luděk ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá transnacionálními vazbami reemigrujících volyňských Čechů a etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Práce vznikla na základě terénního výzkumu na západní Ukrajině a v České republice. Reemigrující volyňští Češi byli dosud studováni v pojmech integrace a adaptace do české (československé) společnosti a tato práce ve své první části kriticky poukazuje na imigrační narativ českých (československých) sociálních věd: jsou to také transnacionální vazby na Ukrajinu, které jsou významnotvornou referencí reemigrujících volyňských Čechů. Další část práce se zabývá etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Potomci krajanů mají již ukrajinské etnické vědomí, ale český stát jim díky jejich předkům umožňuje krátkodobé nebo dlouhodobé pobyty v České republice, díky čemuž se jim jeví Česká republika jako atraktivní. S odkazem na krajanský původ pak mohou snáze získat trvalý pobyt v České republice. Český stát tak udržuje migrační proud ze západní Ukrajiny do České republiky díky domnělé "blízkému" vztahu potomků krajanů k českému národu. Společnou referencí českých sociálních věd i státu je princip nacionalismu, pomocí kterého se produkuje sociální realita, jaká se sama předpokládá. Jedná se však o fikci.
|
|
|
Příchod a usazování Čechů v oblasti ukrajinské Volyně 1863-1880
Jirka, Luděk ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Spurný, Matěj (oponent)
Tato práce se zabývá příchodem a usazováním Čechů na Volyni v letech 1863-1880. Věnuje se analýze písemných pramenů o odchodu Čechů z českých zemí a jejich příchodu na Volyni a problematice jejich usazování v této oblasti. Dále budou použity teorie migrací a teorie identity a etnicity. Cílem práce bude upřesnění příčin odchodu Čechů a analýza jejich příchodu do oblasti Volyně. Z uvedeného vyplývá otázka proměny socioekonomického postavení v Čechách a na Volyni, které bude dále zkoumáno v komparaci s většinovým maloruským (ukrajinským) obyvatelstvem. Autor bude vycházet z tisku, zejména z Národních listů, z Čechoslovanu a z Věrné stráže, dále z archivních fondů Národního archivu v Praze (Svaz Čechů z Volyně, Žatec 1946-1958, Československý ústav zahraniční 1928-1941) a z kronik sepsaných samotnými volyňskými Čechy.
|
|
|
Komparace identity volyňských Čechů usazených v České republice a nereemigrujících volyňských Čechů na Ukrajině
Jirka, Luděk ; Kandert, Josef (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent) ; Moravcová, Mirjam (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá transnacionálními vazbami reemigrujících volyňských Čechů a etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Práce vznikla na základě terénního výzkumu na západní Ukrajině a v České republice. Reemigrující volyňští Češi byli dosud studováni v pojmech integrace a adaptace do české (československé) společnosti a tato práce ve své první části kriticky poukazuje na imigrační narativ českých (československých) sociálních věd: jsou to také transnacionální vazby na Ukrajinu, které jsou významnotvornou referencí reemigrujících volyňských Čechů. Další část práce se zabývá etnickou návratovou migrací potomků nereemigrujících volyňských Čechů. Potomci krajanů mají již ukrajinské etnické vědomí, ale český stát jim díky jejich předkům umožňuje krátkodobé nebo dlouhodobé pobyty v České republice, díky čemuž se jim jeví Česká republika jako atraktivní. S odkazem na krajanský původ pak mohou snáze získat trvalý pobyt v České republice. Český stát tak udržuje migrační proud ze západní Ukrajiny do České republiky díky domnělé "blízkému" vztahu potomků krajanů k českému národu. Společnou referencí českých sociálních věd i státu je princip nacionalismu, pomocí kterého se produkuje sociální realita, jaká se sama předpokládá. Jedná se však o fikci.
|
host ::
RSS.