Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 266 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Svoboda a veřejné zdraví v době pandemie
Tomášková, Jana ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Bakalářská práce se věnuje kalibraci demokratických svobod a jejich instrumentalizaci v době pandemického vládnutí. Problematika je demonstrována na příkladu České republiky nacházející se v nouzovém stavu a nahlížena skrze korektivní úlohu ÚS ČR, který je garantem proporcionálního vyvažování ochrany veřejného zdraví a rovněž ochrany demokratických svobod. Panující tenze bezesporu testuje právní stát i funkčnost systému brzd a protiváh, jehož existence přímo chrání povahu demokratičnosti zřízení. Ukazuje se, že i v nouzovém stavu existuje oblast občanských práv a svobod, jejíž faktické narušení zůstává předmětem legitimního sporu mezi exekutivou a judikativou.
Berlinova pozitivní svoboda v myšlení T. H. Greena
Hulvertová, Anna ; Halamka, Tomáš (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na dva politické filozofy, kteří významným způsobem rozvinuli koncept pozitivní svobody. Isaiah Berlin je asi nejznámějším autorem rozdělujícím svobodu na pozitivní a negativní. T. H. Green, i když v dnešní době, a hlavně českém prostředí tolik známý není, byl ve své době považován za transformátora celého liberálního směru a myšlení o svobodě právě díky interpretaci pozitivní svobody. V této práci se proto snažím zjistit, zda pozitivní svoboda definovaná I. Berlinem odpovídá tomu, jak o ni ve svých dílech hovořil T. H. Green. Pozitivní svoboda je velice významný koncept v politické filozofii, stejně tak mají svůj zásadní význam oba autoři. Jejich komparace proto přináší na koncept pozitivní svobody nový pohled. Detailnější analýza jednotlivých autorů a následná komparace jejich myšlení o pozitivní svobodě ukazuje na výrazné odlišnosti mezi jejich pojetím pozitivní svobody, a tím pádem i na existenci možnosti odlišného uchopení tohoto pojmu, než je pouze obecně nejvíce známá Berlinova definice.
Akvinský a Suárez o svobodné vůli
STRAKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce pojednává o svobodné vůli, převážně z historického hlediska, Konkrétně tedy z pohledu Akvinského a Suáreze. Do protikladu k nim je uveden Hobbes, který zastává naprosto odlišné stanovisko. V této diplomové práci jde především o srovnání koncepcí svobodné vůle Akvinského a Suáreze. V prvních kapitole se pojednává o svobodné vůli obecně, v následující kapitole jsou vyjmenovány nejrůznější směry, které se svobodnou vůlí zabývají. Další kapitoly jsou věnovány Akvinskému, Suárezovy a Hobbesovi. V poslední kapitole jsou stanoviska těchto autorů porovnávány.
Promarněná šance? Svoboda a 90. léta v aktérské reflexi českých mužů
Pražská, Michaela ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tématem nově nabyté svobody v Československu po "sametové revoluci" v roce 1989 v aktérské reflexi mužů z českých krajů. Pozornost je věnována významům a využití svobody v kontextu jednotlivce, který se aktivně neúčastnil politických jednání, ale prožíval zkoumané období jako běžný občan. Práce vychází z definice sociologického termínu nazvaného Thomasův teorém a zaměřuje se na vnímání nově nabyté svobody jako nové příležitosti a to primárně v ekonomické oblasti. Klíčová slova: svoboda, podnikání, ekonomická transformace, Thomasův teorém, orální historie
Ze zákona otročení, z evangelia svoboda v Gal 4, 21-31.
Boháčik, Jaroslav ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad alegorické perikopy o Hagar a Sáře jako představitelkách dvou odlišných smluv (Gal 4,21-31) ve vztahu k celkovému kontextu a teologickému poselství Pavlova listu. Úvodní kapitola pojednává všeobecně o listu apoštola Pavla Galatským se zřetelem na jeho původ, důvod a místo sepsání, adresáty, klíčové teologické důrazy a strukturu. Stěžejní částí této práce je jazyková a literární analýza výše uvedené perikopy včetně exegeze. Tato kapitola se blíže zabývá rétorickými aspekty a nástroji, které Pavel v epištole používá, a to i s ohledem na dobové tendence v judaismu konfrontovaného s helénistickým světem. Analyzovanou perikopu zasazuje do kontextu listu Galatským jako celku a dále reflektuje intertextuální dimenzi užití příběhu z knihy Genesis včetně přímé citace (Gn 21,10) i odkazu na knihu proroka Izajáše (Iz 54,1). Smysl perikopy objasňuje hned následující verš (Gal 5,1), který je klíčem k jejímu správnému čtení: tím je svoboda křesťana v Kristu.
Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky
Kalina, Lukáš
NÁZEV: Výchova jako cesta ke svobodě ve filosofii Jana Patočky AUTOR: Bc. Lukáš Kalina KATEDRA (ÚSTAV) Katedra občanské výchovy a filosofie VEDOUCÍ PRÁCE: doc. PhDr. Naděžda Pelcová, CSc. ABSTRAKT: Tato diplomová práce se bude zabývat pojetím výchovy jako cesty ke svobodě ve filosofii Jana Patočky. Postihne fenomenologická východiska filosofova k výchově ke svobodě a jeho pojetí svobody, a také ukáže problematiku výchovného působení. Bude u filosofa Jana Patočky zkoumat jeho vztah k instrumentálně vedené výchově a všeobecně souvislost mezi instrumentalitou a svobodnou lidskou bytostí. Bude se také zabývat tím, co znamená pro Jana Patočku "být vychováván" či "být vychován" a jakým způsobem se staví k problematice metod výchovy. KLÍČOVÁ SLOVA: Výchova, svoboda, fenomenologie, trojí existenciální pohyb, otřes, pravda, Patočka
Souvislosti mezi svědomím a utrpením: pokus o základní vyjasnění
KALIÁNOVÁ, Jana
Předložená práce je zaměřená na souvislosti mezi svědomím a utrpením a jejím základním vyjasnění. Který se demonstruje na konkrétním příkladu z českých dějin, na činnosti Charty 77 v souvislosti s odkazem Jana Patočky. Nejprve se v práci osvětlují pojmy z etické oblasti, jako morálka, mravnost, fenomény svědomí a utrpení, etické kategorie dobra a zla. Pak se charakterizuje činnost, smysl Charty 77 jako praktického příkladu práce s morálními aspekty člověka. Hlavním cílem práce bylo nalézt a analyzovat postoj Jana Patočky k svědomí a utrpení, které vyplývá z věrnosti vlastnímu přesvědčení v souvislosti s Chartou 77. V závěru práce je ilustrována důležitost člověka jako lidské bytosti s jejími hodnotami. Zejména v pedagogické praxi. Práce je teoretická a ve své ústřední části vysvětluje stavy svědomí a utrpení ve vztahu k člověku.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 266 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.