|
|
Pokus o teologický pohled na novelu Venedikta Jerofejeva Moskva-Petušky
Hlaváček, David ; Bartoň, Josef (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
bakalářské práce Pokus o teologický pohled na novelu Venědikta Jerofejeva Moskva−Petušky. David HLAVÁČEK; vedoucí práce: Josef BARTOŇ. Praha, 2024. 36 s. Práce se zabývá rozborem četných biblických citací a aluzí (případně i ostatních náboženských aluzí) v novele Venědikta Jerofejeva Moskva−Petušky. Záměrem práce je pokusit se objasnit, zda lze těmto narážkám a odkazům přičíst zvláštní, autonomní roli (tj. zda ve svém souhrnu snad vytvářejí nějaký relativně konzistentní teologický obraz), či zda leží ve zcela stejném řádu jako ostatní (velmi hojné) literární a kulturní aluze v této Jerofejevově próze. Zároveň bude na pozadí této novely, autorova životopisu a odborných studií k jeho dílu učiněn pokus o rekonstrukci jeho spirituality.
|
|
|
Altruismus v biblických textech a filozoficko-náboženských textech Číny
Kříž, Martin ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Altruismus biblických textech a filozoficko-náboženských textech Číny Klíčová slova Altruismus, Starý zákon, Nový zákon, křesťanství, agapé, sociální nauka církve, sekularismus, ateismus, sociobiologie, konfucianismus. Tématem této práce je altruismus, jak se projevuje v textech Starého a Nového zákona, v sociální nauce církve a v konfucianismu. Altruismus je popsán jako velmi abstraktní pojem, který vznikl a začal se používat v jisté polemice vůči náboženským pojmům a pozornost je věnována tomu, jak dalším používáním toto polemické ostří vymizelo a sami křesťané ho používají. Práce srovnává pojem altruismus s konkrétním pojmy křesťanské tradice amor, eros, caritas a agapé. Je probráno pojetí altruismu v západní myšlenkové tradici od Aguste Comta po dnešní sociobiology. Exkurs do čínské kultury ukazuje etický systém s jinými východisky. Sociální nauka církve jako reakce na aktuální problémy a nové myšlenkové proudy je představena od konce 19. století po současnost.
|
|
|
Příchod Syna člověka ve světle Matoušovy eschatologické řeči (Mt 24-25)
Poppr, Vojtěch ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Diplomová práce Příchod Syna člověka ve světle Matoušovy eschatologické řeči (Mt 24-25) se skládá celkem ze tří kapitol. První kapitola obsahuje synoptické srovnání Ježíšovy eschatologické řeči v Matoušově evangeliu s eschatologickými řečmi u ostatních synoptických autorů. Druhá kapitola pak obsahuje exegezi celé Matoušovy eschatologické řeči (Mt 24-25), při které se pracuje s různými komentáři k těmto kapitolám Matoušova evangelia. Poslední třetí kapitola navazuje na některé poznatky z předchozí kapitoly a zabývá se přímo ústředním tématem této práce, kterým je téma příchodu Syna člověka. Po krátkém pojednání o christologickém titulu Syn člověka odbočuje tato kapitola tematicky také do oblasti mariologie. Avšak toto odbočení není umělým vložením postavy Panny Marie do tématu příchodu Syna člověka, protože ono vyplývá ze samotného textu této práce, a z myšlenkových postupů, které jsou v ní obsaženy.
|
|
| |
|
| |
|
|
Kristova oběť - paradigma života jako pravé bohoslužby
Sluková, Jana ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem práce je na základě studia biblických textů přiblížit Kristovu oběť jako příklad a vzor pro život křesťana. Práce je rozčleněna na kapitoly, z nichž první rozebírá, co je oběť, k čemu slouží, jaký může mít charakter a jak souvisí bohoslužba ve Starém i Novém zákoně s přinášením oběti. Druhá kapitola se zaměřuje na starozákonní oběti, vývoj obětních obřadů, nakládání s obětními dary a objasňuje význam obětí přinášených Bohu ve Starém zákoně. Třetí kapitola věnuje pozornost předobrazům Kristovy oběti ve Starém zákoně a čtvrtá se podrobně zabývá Ježíšovou obětí, která začíná již jeho vtělením a vrcholí smrtí na kříži. Pátá kapitola hledá v novozákonních listech a žalmech, jak lze konkrétně v každodenním životě Ježíše následovat. Kristus je vzorem a obrazem, podle nějž byl stvořen člověk. Přijal lidské tělo, aby lidem sloužil a aby jim na sobě ukázal, jak vypadá život zaměřený na uskutečnění dobra druhých. Křesťan je pozván Krista následovat a má šanci udělat to tím lépe, čím hlouběji smyslu jeho oběti porozumí. K tomu se práce snaží přispět.
|
|
|
Ze zákona otročení, z evangelia svoboda v Gal 4, 21-31.
Boháčik, Jaroslav ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce je podat ucelený výklad alegorické perikopy o Hagar a Sáře jako představitelkách dvou odlišných smluv (Gal 4,21-31) ve vztahu k celkovému kontextu a teologickému poselství Pavlova listu. Úvodní kapitola pojednává všeobecně o listu apoštola Pavla Galatským se zřetelem na jeho původ, důvod a místo sepsání, adresáty, klíčové teologické důrazy a strukturu. Stěžejní částí této práce je jazyková a literární analýza výše uvedené perikopy včetně exegeze. Tato kapitola se blíže zabývá rétorickými aspekty a nástroji, které Pavel v epištole používá, a to i s ohledem na dobové tendence v judaismu konfrontovaného s helénistickým světem. Analyzovanou perikopu zasazuje do kontextu listu Galatským jako celku a dále reflektuje intertextuální dimenzi užití příběhu z knihy Genesis včetně přímé citace (Gn 21,10) i odkazu na knihu proroka Izajáše (Iz 54,1). Smysl perikopy objasňuje hned následující verš (Gal 5,1), který je klíčem k jejímu správnému čtení: tím je svoboda křesťana v Kristu.
|
|
|
Svatý Prokop v literárních pramenech
Dušek, Jan ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce Svatý Prokop v literárních pramenech se věnuje osobě sv. Prokopa a Sázavskému klášteru v období 11.-14. století. Sleduje životní osudy tohoto světce a slovanského kláštera do roku 1097 na základě údajů středověkých prokopských legend. Práce též přináší stanoviska a názory historiků a slavistů na reálie, o nichž informují legendy; týkají se jednak samotného světce (např. jeho původ, slovanské vzdělání, vstup do kláštera), jednak Sázavského kláštera, proslulého jako centrum slovanské vzdělanosti (bohoslužebný ritus a jazyk), jednak s místem pobytu vyhnané sázavské mnišské komunity v letech 1055-1061. Pohled na Sázavský klášter do 14. století je doplněn informacemi o sázavské stavební a umělecké činnosti ve stylu románském a gotickém nabytými zvláště díky archeologickým výzkumům Květy Reichertové a Petra Sommera, které jsou včleněny do kontextu jiných uměleckých děl. V práci je též určeno místo sv. Prokopa, prvního českého světce svatořečeného v Římě papežem, mezi českými světci.
|
|
|
František Jan Vavák na cestě za vzděláním a kulturou
Matějec, Tomáš ; Kolár, Jaroslav (vedoucí práce) ; Petrbok, Václav (oponent) ; Peřina, Josef (oponent)
Předkládaná disertační práce je věnována životu a působení Františka Jana Vaváka, patrně nejznámějšího z literárních samouků osmnáctého, resp. počátku devatenáctého století, jejichž literární činnost se v jistém smyslu (zvl. časově, ale ne jen časově) pohybuje na pomezí mezi barokním písemnictvím a literaturou národního obrození. V souvislosti s tím se otevírají dvě otázky: jednak je to otázka zdrojů, z nichž tito samoukové čerpali svoje vzdělání, jednak s tím souvisící otázka vztahu těchto autorů ke starší, "tradiční" literární aktivitě barokní doby (případně k písemnictví humanistickému, nebo dokonce středověkému) na jedné straně a k rodící se, "nové" literatuře obrozenské. V této práci předkládáme příspěvek k řešení těchto otázek, nakolik k němu může poskytnout materiál bohatá a relativně dobře zachovalá písemná pozůstalost Vavákova. Soustavně se přitom zaměřujeme zvláště na první z uvedených otázek - v souvislosti s hledáním odpovědi na ni se však v naší práci rýsují určité náznaky odpovědí také na druhou z nich. ...
|
|
|
Dětství v zrcadle barokních zázraků
Věchtová, Irena ; Sládek, Miloš (vedoucí práce) ; Matějec, Tomáš (oponent)
Dětství v zrcadle barokních zázraků Diplomová práce usiluje zachytit obraz dětství v barokních zázračných vyslyšeních. Pracuje s obsáhlým vzorkem případů, který byl získán z několika českých a moravských poutních míst rozdílného charakteru (Karlov, kostel Panny Marie Vítězné se soškou Pražského Jezulátka, Hájek, Sázava, Chlum sv. Máří, Chrudim, Dobruška, Svatý Kopeček u Olomouce a Křtiny). Figurují v něm tedy děti pocházející z různých prostředí i společenských vrstev. Záznamy o zázračných vyslyšeních jsou pak čerpány jak z pramenů rukopisných, tak i z poutních tisků. Jednotlivé kapitoly nastiňují základní okruhy ze života barokních dětí, s nimiž se zde můžeme setkat. Nejprve jsou rozebrány oblasti související se zrodem nového života - neplodnost manželských párů, spontánní potraty či potíže v těhotenství, při porodu a v šestinedělí. Značný prostor je vyhrazen dobově mimořádně závažné problematice dětských nemocí. Pozornost je věnována též různým dětským nehodám a úrazům. Prezentovány jsou však i otázky související se starším či již dospělým potomstvem (svět pracovních povinností, různé prohřešky, výchovné problémy…). Speciální kapitoly se pak věnují také dětské každodennosti, vztahům mezi rodiči a dětmi či vazbám, jež si jednotlivé rodiny k poutním místům vytvářely. Závěr práce shrnuje přínos a limity...
|
host ::
RSS.