|
|
Ovlivňování mezinárodních vztahů v Jihočínském moři na základě čínské potravinové politiky
Vnouček, Jeroným ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Oblast Jihočínského moře je významným prostorem mezinárodního dění. V této oblasti se promítají napjaté vztahy Číny a okolních států sdílející dané moře a Spojených států. Velká pozornost je v rámci mezinárodně-politické diskuse namířena například k otázce Tchaj-wanu, nalezištím nerostných surovin a mezinárodního obchodu. Nepříliš je však brán zřetel na důležitost mořských lovišť pro expanzivní jednání Číny, na což se tato práce zaměřuje. Tato práce se zabývá otázkou, "Jak ovlivňuje čínská potravinová bezpečnost mezinárodní vztahy v Jihočínském moři?" Využití přístupu neo-malthusiánské teorie umožňuje sledovat potravinové nároky čínské populace v kontextu potravinové bezpečnosti ovlivněné degradujícím životním prostředím. S využitím analýzy a následné syntézy jsou zkoumány zdroje a informace týkající se potravin a mezinárodních vztahů. Z práce vychází výsledky naznačující, že je Čína dlouhodobě potravinově nesoběstačná a její přísun proteinů je silně ovlivněn dovozem proteinu, rybařením a akvakulturní produkcí ryb. Potravinová a obzvláště rybí produkce je však silně ovlivněna zhoršujícím se životním prostředím. Pro uspokojení svých potřeb tak Čína volí kroky, které v regionu porušují konvencí OSN vymezené exkluzivní ekonomické zóny jiných států, a unilaterálně prosazuje své vymezení regionu.
|
|
|
From food security to food sustainability: the attitudes of the FAO
Rinaldi, Chiara ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Tento výzkum sleduje vývoj paradigmatu potravinového systému a zkoumá přechod od úzkého zaměření na potravinovou bezpečnost ke komplexnímu přístupu udržitelnosti potravin. Studie analyzuje chování Hospodářské a sociální rady (ECOSOC) a Rozvojového programu OSN (UNDP) jako zdrojových institucí a jejich potenciální vliv na strategie Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) při řešení globálních problémů v oblasti potravinové bezpečnosti. Výzkum, který trvá od roku 1990 do roku 2019, zkoumá klíčové oficiální dokumenty institucí a relevantní literaturu, aby odhalil vzájemné propojení mezi těmito institucemi a změnou paradigmatu FAO. Zjištění vrhají světlo na komplexní dynamiku a interakce mezinárodních institucí a jejich roli při utváření politik udržitelného rozvoje v oblasti potravinové bezpečnosti.
|
|
|
Potravinová bezpečnost v kontextu demografického vývoje v uprchlických táborech v regionu východní Afriky
Bajtová, Kristýna
Cílem bakalářské práce je analyzovat potravinou bezpečnost v uprchlickém táboře Dadaab. Práce je členěna na teoretickou, analytickou a návrhovou část. První část práce je zaměřena na popis uprchlíka, potravinové bezpečnosti a procesu reintegrace. Druhá část analyzuje vznik uprchlického tábora, životní podmínky v táboře, demografické složení obyvatelstva, potravinovou bezpečnost a roli mezinárodních a nevládních organizací. Návrhová část uvádí možná řešení, jak zajistit dostatečnou potravinovou bezpečnost a úspěšný proces reintegrace uprchlíků zpět do Somálska.
|
|
|
Hunger games: Discourses of the G7 New Alliance for Food Security and Nutrition in Africa
Milerová Prášková, Dagmar ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Daněk, Petr (oponent) ; Profant, Tomáš (oponent)
Nová aliance pro potravinovou bezpečnost vznikla v roce 2012 jako klíčová iniciativa zemí skupiny G7 s cílem bojovat proti hladu v Africe. Jejím proklamovaným cílem bylo posílení spolupráce mezi vybranými africkými státy a soukromým sektorem díky prosazování pro- tržních reforem a investic do afrického zemědělství. Nicméně tato iniciativa kolem roku 2015 zmizela z veřejného prostoru, a to celých sedm let před naplánovaným koncem. Nová aliance tak může být považována a analyzována jako příklad neúspěšné politiky, která nedosáhla svých deklarovaných cílů. V této práci proto zkoumám diskurzy Nové aliance v oficiálních dokumentech vybraných zemí G7 se zaměřením na to, jak byla tato iniciativa konstruována a zarámována v širším kontextu přístupů těchto zemí ke globální potravinové bezpečnosti a hladu. To je doplněno analýzou diskurzu rozhovorů se zástupci neziskových organizací a občanské společnosti zapojených do kampaně proti Nové alianci. Výběr analyzovaných zemích (USA, Francie a Velká Británie) reflektuje jejich specifické postoje k Nové alianci. Tato analýza byla doplněna analýzou diskurzu zástupců západní a africké občanské společnosti, kteří se zúčastnili nějakého projektu spojeného s Novou aliancí nebo kampaně proti Nové alianci. Mým předpokladem je, že analýza pozic jednotlivých států ve...
|
|
|
Food Security and Machine Learning: Opportunities and Challenges
Hruška, Adam ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Plattner, Simon Antonin (oponent)
Vzhledem k rostoucímu vlivu globálního oteplování a kontinuální závislosti na neobnovitelných zdrojích, jako jsou fosilní paliva či úrodná půda, existuje velmi reálná hrozba pro budoucnost agrární sféry. Vedle budoucích omezení ovšem dochází k stále stupňujícímu populačnímu růstu především v méně rozvinutých regionech, kdy řada odhadů poukazuje na nutnost 70-110 procentního nárůstu v produkčních kapacitách potravinové produkce v reakci na růst populace. Navzdory soudobým technologiím, mezi něž patří precizní zemědělství, lze s poměrně velkou jistotou očekávat nedostatečný růst produkce ve vztahu k růstu požadavků populace. Strojové učení, které v současnosti patří mezi nejvíce rozvíjené technologie, je považováno za potenciální řešení pro výše zmíněné hrozby, ovšem rozsah jeho úspěšného nasazení zůstává nejistý. Hlavním cílem práce je zkoumání a rozbor potenciálních následků implementace strojového učení v agrární sféře, přičemž výzkum budoucnosti je realizován pomocí metodologického rámce nové scenáristiky. Analýza pro svůj cíl užívá řadu empirických dat, soudobé výzkumné projekty v rámci strojového učení a kombinaci projekcí současných fenoménů. Přesto, že metodologický rámec potenciálně umožňuje tvorbu neomezeného počtu scénářů, se práce soustředí na tři hlavní narativy. První ze scénářů se...
|
|
| |
|
|
Vliv migrantů na změnu úrovně potravinové bezpečnosti - případová studie Demokratická republika Kongo
Pešičková, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na změnu úrovně potravinové bezpečnosti Demokratické republiky Kongo především z hlediska zajištění dostatečného množství potravin pro veškeré obyvatelstvo země, včetně nově příchozích. Práce je rozdělena na teoretickou, analytickou a návrhovou část. V teoretické části jsou definovány pojmy související s migrací, dimenze potravinové bezpečností a dalšími demografickými a zemědělsko-ekonomickými ukazatele. Analytická část se zabývá analýzou vybraných indikátorů potravinové bezpečnosti ovlivněných mechanickým pohybem obyvatelstva a dalšími demografickými a zemědělsko-ekonomickými souvislostmi. Návrhová část obsahuje možná řešení na základě provedeného výzkumu.
|
|
|
Potravinová bezpečnost v kontextu nutriční epidemiologie na území Angolské republiky
Jurčová, Anna
Cílem bakalářské práce je analyzovat potravinovou bezpečnost v Angole a navrhnout doporučení pro zlepšení úrovně stravování. Práce je členěna na teoretickou, praktickou a návrhovou část. První část se zaměřuje na měření potravinové bezpečnosti, nutriční epidemiologii a problém podvýživy. Druhou část tvoří analýza potravinové bezpečnosti, demografického vývoje a rozvojových indikátorů. V návrhové části jsou uvedena možná řešení, které mohou vést k zajištění potravinové bezpečnosti v Angole.
|
|
|
Potravinový odpad a potravinové ztráty v EU
Hlásná, Barbora
Bakalářská práce se zabývá tématem potravinových ztrát a odpadu v zemích Evropské unie. Práce definuje využívané pojmy a metody pro zachycení hodnot potravinových ztrát a odpadu, upozorňuje na možná rizika a nepřesnosti v měření a různé přístupy ke zpracování dat. Stěžejní částí práce je analýza dat vypovídajících o rozsahu potravinových ztrát a odpadu. Práce zjišťuje, jakým způsobem ovlivňuje hospodářská úroveň země výši potravinových ztrát a zjišťuje, zda a jakým způsobem usilují země o snížení rozsahu potravinových ztrát.
|
|
| |
host ::
RSS.