|
|
Důvěra v právo v judikatuře Ústavního soudu ČR
Huňová, Veronika ; Urban, Michal (vedoucí práce) ; Friedel, Tomáš (oponent)
Důvěra v právo v judikatuře Ústavního soudu ČR Abstrakt Tématem této diplomové práce je pohled Ústavního soudu České republiky na princip důvěry v právo prezentovaný v jeho judikatuře. Práce je rozdělena do tří hlavních částí. První část se věnuje Ústavnímu soudu jako jedné ze základních ústavních institucí - na úvod práce připomíná, čím je tento orgán podstatný a proč právě jeho judikaturu blíže zkoumat. S ohledem na hlavní téma práce je už na počátku na určité aspekty hleděno optikou důvěry, příp. důvěryhodnosti. Nejprve se tato část krátce zabývá samotným významem ochrany ústavnosti a historií ústavního soudnictví, dále rozebírá pozici Ústavního soudu v rámci našeho ústavního systému. Přiblížen je rovněž vztah Ústavního soudu a soudů obecných. Samostatná kapitola se rovněž věnuje úpravě rozhodovacích mechanismů Ústavního soudu. Dále je věnován prostor problematice judikatury jakožto teoretickému pojmu, a sporným otázkám, které odborná literatura v souvislosti s ní řeší. První část je uzavřena pohledem na kritizované aspekty práce soudu a jeho celkový veřejný obraz. Druhá část práce se zabývá důvěrou jakožto sociologickým jevem. Zahrnuje pojednání o významu důvěry ve společnosti a její spojitosti s pocity jistoty, dále vymezení pojmu důvěry dle sociologa A. Giddense či roli důvěry v modernizovaném světě s...
|
|
|
Trestní odpovědnost ve zdravotnictví se zaměřením na analýzu rozhodovací praxe českých a slovenských soudů
Kodýmová, Kateřina ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
1 Trestní odpovědnost ve zdravotnictví se zaměřením na analýzu rozhodovací praxe českých a slovenských soudů Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou trestní odpovědnosti zdravotnických pracovníků. Jejím cílem je vytvořit ucelený přehled české právní úpravy relevantní části trestního práva a jednotlivých institutů zdravotnického práva a představit související judikaturu. Pro komparaci je užita slovenská právní úprava. Práce se skládá z šesti částí. V první kapitole je pozornost zaměřena na právní úpravu zdravotnického práva a její mezinárodní a vnitrostátní prameny. Zabývá se také jednotlivými druhy odpovědnosti, jež mohou zdravotnické pracovníky za jejich protiprávní jednání postihnout. Druhá kapitola je jednou z nejrozsáhlejších a věnuje se trestní odpovědnosti jako takové a předpokladům jejího naplnění. Blíže přibližuje současné pojetí trestného činu a rozbor potřebnosti zásady subsidiarity trestní represe. Zahrnuje také právní úpravu trestní odpovědnosti právnických osob. Třetí kapitola se zabývá klíčovým pojmem lex artis jakožto náležité odborné úrovně, jež v sobě obsahuje celou řadu povinností, které musí každý zdravotnický pracovník dodržovat. Jako související problematika je předneseno dokazování trestní odpovědnosti zdravotnických pracovníků v trestním řízení zejména prostřednictvím...
|
|
|
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity
Drápalová, Jana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity Abstrakt Po diskuzi, která v této oblasti od vzniku Ústavního soudu v České republice proběhla, dnešní teoretické a doktrinální studie docházejí k závěru, že nálezy Ústavního soudu ČR, včetně nálezů o ústavních stížnostech a to včetně jejich odůvodnění, oplývají precedenční závazností, a to zvláště jakmile se stanou součástí ustálené judikatury ÚS. Tato práce zkoumá, zda nálezy Ústavního soudu ovlivňují rozhodování obecných soudů nikoli v teorii, ale v praxi. Zabývá se vlivem nálezu II. ÚS 482/18, kterým Ústavní soud navazuje na svou předchozí judikaturu a stanovuje jasná pravidla pro podrobné odůvodňování rozhodnutí o návrzích na podmíněné propuštění. Zákonem stanovené podmínky pro vyhovění návrhů na podmíněné propuštění totiž jsou formulovány vcelku neurčitě a celkově § 88 Trestního zákoníku nechává soudcům velký prostor pro jejich uvážení při tomto rozhodování. V takové situaci je obzvlášť důležité, aby rozhodnutí byla odůvodňována pečlivě a řádně. Ve své práci jsem podrobila detailnímu zkoumání celkem 171 rozhodnutí od všech soudů, které o návrzích na PP rozhodují, ze dvou srovnatelných období (81 rozhodnutí z období těsně před vydáním nálezu v roce 2018, a 89 rozhodnutí z období rok po vydání nálezu). Docházím k závěru, že...
|
|
|
Judikatura chybějící daně v podvodu na DPH
Procházka, Vojtěch ; ČR), (Odvolací finanční ředitelství (oponent) ; Brychta, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou chybějící daně v souvislosti s podvodem na DPH v judikatuře Soudního dvora EU a Nejvyššího správního soudu. V práci jsou analyzovány a systematizovány poznatky vyplývající z judikatury týkající se identifikace chybějící daně (resp. narušení neutrality DPH), subjektů v rámci podvodného řetězce, kterým lze odepřít nárok na odpočet DPH, a otázky, zda je institut odepření nároku na odpočet instrumentem reparačním, či sankčním. Práce obsahuje doporučený postup pro daňové subjekty s cílem minimalizace rizika v souvislosti s odpočtem DPH.
|
|
|
Aktuální pracovněprávní judikatura Nejvyššího soudu ČR a její vliv na oblast regionálního školství
Konečný, Petr
Práce řeší problematiku judikatury Nejvyššího soudu ČR v pracovněprávní oblasti s dopadem do regionálního školství. Nejvyšší soud ČR je vrcholným orgánem obecné soustavy soudů v ČR. Hlavním posláním Nejvyššího soudu ČR je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodování soudů, které realizuje prostřednictvím zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů. Pozornost je věnována rozboru jednotlivých právních kauz na poli regionálního školství. KLÍČOVÁ SLOVA Nejvyšší soud ČR, judikatura, regionální školství, pracovní právo, pracovněprávní spory
|
|
|
Výklad pracovněprávních předpisů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR
Šteffek, Artur ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Výklad pracovněprávních předpisů v judikatuře Nejvyššího soudu ČR Abstrakt Předmětem zkoumání této práce je osm rozhodnutí Nejvyššího soudu, které byly vybrány pro svou mimořádnou relevanci v pracovním právu. Interpretační otázky řešené Nejvyšším soudem v jednotlivých případech jsou nejprve autorem práce interpretovány, následně jsou autorovy interpretační závěry porovnávány se závěry Nejvyššího soudu a je hodnocena správnost těchto závěrů včetně správnosti užité metodiky. K analýze v rámci této práce byly vybrány rozsudky rozsudky sp. zn. 21 Cdo 4986/2010, 21 Cdo 224/2013, 21 Cdo 2745/2013, 21 Cdo 385/2014, 21 Cdo 5433/2014, 21 Cdo 3240/2015, 21 Cdo 1276/2016 a 21 Cdo 1276/2016. Jednotlivé rozsudky se zabývají problematikou výpovědi konkurenční doložky, povinnými náležitostmi lékařského posudku v kontextu jeho užití jako podkladu pro dání výpovědi zaměstnavatelem, kolizí mezi překážkou v práci na straně zaměstnavatele a překážkou v práci na straně zaměstnance v případě vedoucího zaměstnance odvolaného z funkce a následně dlouhodobě uvolněného pro výkon veřejné funkce, charakterem plnění poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci na úhradu pokuty udělené během výkonu práce, vztahem mezi nárokem na odstupné a obdrženou kompenzací podle § 44b Zákona o zaměstnanosti, přípustností výpovědi v případě naplnění...
|
|
|
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře
Králová, Jana ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Sporné otázky nutné obrany v judikatuře Abstrakt Tato práce rozebírá nutnou obranou a její sporné otázky objevující se v judikatuře českých soudů. Jedná se o jednu z okolností vylučujících protiprávnost, kterou trestní zákoník uvádí v § 29. To znamená, že při naplnění zákonných požadavků na jednání v nutné obraně není spáchán trestný čin. Těmito požadavky je, aby obrana odvracela přímo hrozící nebo trvající protiprávní útok na zájem chráněný trestním zákonem, a zároveň nebyla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku. Nutná obrana je důležitým institutem trestního práva, protože se může dotknout každého, i z toho důvodu se často objevuje ve sdělovacích prostředcích a některé případy vyvolávají společenskou diskuzi k jeho zákonné úpravě. Cílem této práce je zanalyzovat sporné otázky objevující se v soudních rozhodnutích, jako je možnost a způsob užití zbraně nebo automatického obranného zařízení, hodnocení pohnutky k jednání v nutné obraně, porovnání chráněných hodnot na příklad ochrany života nebo zdraví proti ochraně majetku nebo domovní svobody, posuzování existence a doby trvání útoku a s tím související zdánlivé nutné obrany, rozdíl mezi vzájemným napadáním a nutnou obranou, možnost obrany proti úkonům úředních osob a jinému výkonu práv a povinností. První část se zabývá obecným výkladem všech okolností...
|
|
|
Aktuální pracovněprávní judikatura Nejvyššího soudu ČR a její vliv na oblast regionálního školství
Konečný, Petr
Práce řeší problematiku judikatury Nejvyššího soudu ČR v pracovněprávní oblasti s dopadem do regionálního školství. Nejvyšší soud ČR je vrcholným orgánem obecné soustavy soudů v ČR. Hlavním posláním Nejvyššího soudu ČR je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodování soudů, které realizuje prostřednictvím zaujetí stanoviska k rozhodovací činnosti soudů. Pozornost je věnována rozboru jednotlivých právních kauz na poli regionálního školství. KLÍČOVÁ SLOVA Nejvyšší soud ČR, judikatura, regionální školství, pracovní právo, pracovněprávní spory
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
|
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení
Sedloňová, Věra ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Müller, Milan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Rozhodčí řízení představuje vedle civilního soudního řízení jeden ze způsobů řešení majetkových sporů v soukromoprávních poměrech. Rozhodčí řízení má za sebou dlouhou dobu existence. Na našem území existovalo již za vlády Karla IV. Mezi uznávané rozhodce patřili dva významní jihočeští rybníkáři Jakub Krčín a Štěpánek Netolický. K významnému rozvoji rozhodčího řízení došlo po roce 1949, kdy byl v květnu 1949 zřízen stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře, který existuje dodnes pod názvem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Právní úprava rozhodčího řízení doznávala změn. K zásadní změně došlo v roce 1964, kdy nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který připustil rozhodčí řízení jen ve vztazích z mezinárodního obchodního styku a jen právnickými osobami, tehdy podniky zahraničního obchodu. K zásadní změně pak došlo od 1. 1. 2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 216/2014 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který podstatně rozhodčí řízení liberalizoval a připustil i ve vztazích mezi fyzickými osobami a ve vztazích čistě...
|
host ::
RSS.