|
|
Generace Alfa a její vztah k médiím
KUBŮ, Monika
Práce se zabývá Generací Alfa s důrazem na její vztah k médiím. Celá práce vychází především z průzkumů a výzkumů provedených v České republice i ve světě. První část práce se zabývá generacemi všeobecně, definuje je, uvádí různé způsoby dělení generací a důvody, proč tomu tak je. Také porovnává generace, které Generaci Alfa předcházely. Druhá část obsahuje popis konkrétních vlastností Generace Alfa, jejich hodnot, přístupu ke vzdělávání a zaznamenává psychosociální vývoj této věkové kategorie. Zaměřuje se na distanční výuku a její vliv na tuto generaci, která se s ní kvůli pandemii Covid-19 setkává více, než tomu bylo kdykoliv předtím. Okrajově je zde zaměřena pozornost také na Marka McCrindla, pojmenovatele této generace. Třetí část se zabývá médii, jejich vlivem na osobnost člověka a zvlášť na Generaci Alfa. Tato část se pokouší také rozlišit vztah této generace k médiím u nás a ve světě.
|
|
|
Vztah dětí předškolního věku k problematice stáří.
KOVÁŘÍKOVÁ, Barbora
Cílem této bakalářské práce, je charakterizovat vztah předškolních dětí k problematice stáří. Práce se skládá ze dvou částí. První, teoretická část shrnuje poznatky v oblastech předškolního věku a stáří, charakterizuje vztah dětí a seniorů, věnuje se rodinnému prostředí a v poslední kapitole se zaobírá dětskou literaturou, která se věnuje tématu stáří. Praktická část práce je postavena na výukových videích, při nichž se pracuje s knihou Anna a Anička. Na základě videí pro distanční vzdělávání dětí předškolního věku bylo zjišťováno, jak děti chápou problematiku stáří a jaký k ní zaujímají postoj. Pro vyhodnocení je využito pozorování dětí, rozhovory a sebereflexe učitele po každém videu. V praktické části se také nachází doplňující dotazníkové šetření, jehož úkolem bylo zjistit, zda a jakým způsobem učitelky v mateřské škole pracují s touto tematikou.
|
|
|
Motivace žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí ke vzdělávání v období nouzového stavu
BLÁHOVÁ, Nikola
Práce se zaměřuje na nalezení pedagogických přístupů, které motivují žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí k distanční výuce. Cílem práce je identifikace efektivních způsobů zapojení žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí do distanční výuky. V teoretické části je zmíněna interakce vlivů podílející se na formování osobnosti žáka ze sociálně znevýhodněného prostředí, zohledněn je také vliv těchto faktorů při vzdělávání a motivaci ke vzdělávání. Pozornost je obrácena zejména na pojmenování a identifikaci termínu žák ze sociálně znevýhodněného prostředí a související rizika. Následující část se zabývá motivací žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí a problematikou přechodu těchto žáků na distanční výuku v době nouzového stavu. Jedná se o kvantitativní typ výzkumu. Byla použita dotazníková metoda výzkumného šetření, na jehož základě byly zodpovězeny výzkumné otázky, týkající se možností podpory a motivace žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.
|
|
|
Vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu
FOREJTOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá inkluzivním vzděláváním žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na základní škole. Inkluzivní vzdělávání je stále často ve společnosti probírané a některými lidmi nepochopené téma. Proto jsem se rozhodla získat a vyhodnotit data o inkluzivním vzdělávání u žáků se speciálně vzdělávacími potřebami. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly bakalářské práce jsou teoretické a jedna kapitola je praktická. První kapitola vymezuje specifika a možnosti vzdělávání žáků s Downovým syndromem v běžné základní škole. Druhá kapitola popisuje inkluzivní vzdělávání a legislativu českého školství. Ve druhé kapitole jsou také popsána podpůrná opatření, která zahrnují např. asistenta pedagoga a individuální vzdělávací plán. Ve třetí kapitole je vymezeno a popsáno distanční vzdělávání na základní škole. Tato kapitola vznikla jako reakce na pandemii nemoci Covid-19, která v České republice plošně uzavřela všechny školy. A z tohoto důvodu bylo nutné přejít z prezenční formy vzdělávání na formu distanční. Kapitola čtvrtá je praktická, která je zaměřená na inkluzivní vzdělávání dvou vybraných dívek s Downovým syndromem. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá vzdělávání žáků s Downovým syndromem v hlavním vzdělávacím proudu na běžných základních školách. Výzkumné šetření bylo uskutečněno prostřednictvím kvalitativní výzkumné metody za použití techniky rozhovoru a měla být použita metoda pozorování. Byly zvoleny polostrukturované rozhovory s pedagogy, asistentkami žákyň s Downovým syndromem a s jejich zákonnými zástupci.
|
|
|
Rodičovská pomoc při domácí přípravě u dětí v mladším školním věku
MONTAGOVÁ, Kristina Simona
Tato bakalářská práce prozkoumává a popisuje spektrum rodičovských způsobů, kterými rodiče pomáhají svým dětem (v mladším školním věku) při domácí přípravě na vyučování, resp. při výuce z domova. Výzkumná práce byla realizována na základě pěti rozhovorů s matkami mladších školáků (2. - 4. třída). Rozhovory byly následně přepsány, okódovány, analyzovány a vyhodnoceny kvalitativními metodami. Sledována byla zejména výzkumná otázka, jak rodiče prožívají svou roli a vztah k dětem při jejich domácí přípravě na školu, jak rodiče prožívali novou situaci pandemie spojenou s výukou dětí z domova a jak se rodiče zapojují do domácí přípravy, resp. výuky z domova svých dětí. Získané závěry se týkají zejména toho, zda respondentky prožívají svou roli spíše jako podporující autonomii dítěte nebo spíše jako dohlížející a kontrolující, a z toho plynoucích důsledků, dále strategií, kterými matky zvládaly náročnou situaci výuky z domova dětí během covidové pandemie, a způsobů přímého, resp. nepřímého zapojení rodičů do domácí přípravy, resp. výuky.
|
|
| |
|
|
Rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti v období pandemie COVID-19
Marková, Kristýna ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce řeší předškolní vzdělávání v době pandemie COVID-19 z pohledu logopedie. Cílem bylo zjistit, zda pandemie ovlivňuje rozvoj komunikačních dovedností u dětí v rámci školní zralosti a připravenosti. Výzkumné šetření probíhalo metodou kvantitativní. Ke sběru dat byl využit samostatně vytvořený dotazník, jenž vyplnilo 50 respondentů z běžných mateřských škol z kraje Vysočina. Výzkumným vzorkem byli učitelé dětí s povinnou školní docházkou. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že množství odkladů povinné školní docházky je ve školním roce 2020/2021 vyšší než v předchozích letech. Jako hlavní příčinu respondenti uvedli psychickou nezralost, do níž se řadí i narušená komunikační schopnost. Dále bylo zjištěno, že u více jak poloviny respondentů mají děti ve třídě stejné obtíže v komunikačních schopnostech jako v minulých letech, i přesto však 92 % učitelů přiznalo, že nebyly ve školním roce 2020/2021 naplněny vzdělávací cíle v oblasti komunikace, dle Rámcově vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. V jazykových rovinách měly děti dle respondentů nejčastěji obtíže s výslovností hlásek L, R, Ř, se spontánním vyprávěním podle obrázku, s tvorbou souvětí a také s dodržováním pravidel konverzace. Hlavním zjištěním je potvrzení stanovené hypotézy, která říká, že byl rozvoj komunikačních...
|
|
|
Distanční vzdělávání žákyně s lehkým mentálním postižením během pandemie koronaviru COVID-19: případová studie
Kolegarová, Hana ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Bartoňová, Miroslava (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na distanční vzdělávání 14leté žákyně s lehkým mentálním postižením během pandemie koronaviru COVID-19. Zejména má zachytit přínosy a úskalí tohoto typu vzdělávání. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny pojmy pandemie COVID-19 a v návaznosti na to je popsán dopad pandemie na školství. Dále je zde vymezen pojem distanční vzdělávání a druhy, kterými může být distanční vzdělávání realizováno. Pozornost je dále věnována mentálnímu postižení a jeho etiologii, klasifikaci a detailněji je v kapitole popsáno lehké mentální postižení. V práci je objasněno vzdělávání osob s mentálním postižením a jejich vzdělávání během povinné školní docházky. V teoretické části je také popsána základní škola Vokovice, kterou žákyně navštěvuje, školní vzdělávací program a jakým způsobem jsou žáci v této škole rozděleni do tříd v ročníku dle stupně přiznané podpory. Pro praktickou část byla užita metoda kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných a narativních rozhovorů s rodiči, třídní učitelkou žákyně i se samotnou žákyní a za pomoci pozorování v domácím a školním prostředí. V závěru práce byly popsány přínosy a úskalí distančního vzdělávání konkrétní žákyně. Ukázalo se, že pouze s aktivním, soustavným a důsledným vedením žákyně je...
|
|
|
Podpora seberegulace a snižování stresu u žáků SŠ v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19
Slavíková, Monika ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na podporu seberegulace a snižování stresu u žáků střední školy v přechodových obdobích mezi prezenčním a distančním vzděláváním v průběhu pandemie covid-19. Cílem práce je zjistit stresory, které pociťovali žáci, strategie, které žákům pomáhaly regulovat stres a způsoby podpory seberegulace žáků pedagogickými pracovníky. Teoretická část práce se zabývá základními termíny souvisejícími se stresem, především se stresem u dětí a mládeže. Zaměřuje se také na vymezení forem a způsobů seberegulace a distanční vzdělávání. Praktická část práce se zabývá stresem a seberegulací u žáků vybrané střední školy v období přechodů mezi prezenční a distanční výukou. Pro naplnění výzkumného cíle byl využit kvalitativní výzkumný design. Podklady pro výzkumné šetření byly získány pomocí polostrukturovaného rozhovoru se žáky, třídními učiteli žáků a pracovníky školního poradenského pracoviště. Poznatky přinesla i analýza dokumentace školy. Na základě výzkumného šetření byly zjištěny hlavní stresory při přechodech mezi prezenční a distanční výukou, strategie, které žáci volili pro regulaci stresu a míra formy podpory seberegulace ze strany pracovníků školy. Na základě těchto zjištění lze pro danou školu navrhnout doporučení v oblasti podpory seberegulace žáků a snižování stresu ve školním...
|
|
| |
host ::
RSS.