|
Bouzouki: The National Greek Instrument
Zakos, Andreas ; Pecháček, Stanislav (oponent) ; Kittnarová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se sestává ze sedmi hlavních kapitol, které se zaměřují na historii, repertoár, druhy, popis, notaci, lidové mody (stupnice) a životopisy významných hráčů a skladatelů, píšících pro Bouzouki. První kapitola, nazvaná "Dějiny řeckého Bouzouki", zahrnuje cestu nástroje od jeho prvého objevení v antickém Řecku do dneška a popisuje změny nástroje a jeho spojení s lidmi každé epochy. Druhá kapitola se zaměřuje na nejzávažnější hudební žánry hrané na Bouzouki, na Rebetiko styl a jeho význam pro řeckou hudbu. Dále jsou popsány údobí Rebetika a náměty skladeb. Třetí kapitola je věnována popisu, konstrukci, rozborům a práci s hlavními a doplňkovými částmi současného čtyřstrunného Bouzouki. Čtvrtá kapitola komentuje pozice při hře na Bouzouki. To znamená způsob a samozřejmě pozice hráče, držícího nástroj při interpretaci, způsob držení plektra a pozice obou rukou. Pátá kapitola popisuje prstoklad čtyřstrunného Bouzouki a jeho moderní notaci. Šestá kapitola je věnována nejvýznačnějším řeckým folklorním modům (stupnicím) hraným na Bouzouki, nazývaným The Roads (Cesty), popisujícím jejich melodickou a harmonickou strukturu. Závěrečná sedmá kapitola obsahuje životopisy několika nej závažnějších hráčů a skladatelů, kteří svým talentem zvelebili tento fascinující hudební nástroj.
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682 - 1694)
Havlík, Jiří ; Vlnas, Vít (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
Pojem kultury v díle Václava Černého
Klinecký, Tomáš ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se pOkusím o interpretaci některých myšlenek v díle literárního vědce a kritika, profesora Václava Černého. Mám za to, že se jedná o poměrně originální myšlenkovou soustavu, zvláště v českém prostředí, která zajímavým zpusobem přesahuje i do oboru, který na filozofické fakultě studuji. Proč? Víc než pro většinu jiných osobností je právě kultura v Černého díle chápana nejen jako soubor uměleckých artefaktu (s ohledem na jeho zaměření převážně literárních), ale často má rozměr kulturně antropologický, jak, doufám, doložím ve své práci. Tímto antropologickým rozměrem rozumím soubor otázek či postulátu, které si člověk klade v souvislosti se svojí existencí na světě. Stává se typem přemýšlení nad životním posláním a smyslem lidského života. Něco obdobného, dle mého názoru, představoval Černého přítel - Jan Patočka - v kontextu české filozofie. U Patočky se filozofie, stejně jako u Černého kultura, nestala jenom souborem myšlenek a tezí, ale především životním postojem. Ano, duvodem mi tedy zustává i to, že Václav Černý zustal celý život věrný základním imperativum, na kterých svoje chápaní kultury a člověka vystavěl. Větší část života byl právě pro tento zásadový postoj nejruznějším zpusobem perzekuován.
|
|
Tvorba režisérů české nové vlny po roce 1989: Věra Chytilová, Jan Němec, Jiří Menzel
Křivánková, Darina ; Švoma, M. (oponent) ; Přádná, Stanislava (vedoucí práce)
faktorů. Chtěla jsem se zabývat aktuální "živou" látkou a tvůrci, s nimiž lze o jejich práci hovořit. Vztah autora k jeho dílu považuji v interpretaci tvorby za určující, podobně jako společensko-politické události, jejichž stav a vývoj zásadně formuje tvůrčí směřování jednotlivých osobností. Zajímalo mě tedy, jak dokázali v nových podmínkách nastolených po politických změnách v listopadu 1989 realizovat své záměry režiséři, jejichž jména jsou spojována s českou novou vlnou šedesátých let. Tito tvůrci zažili předčasný umělecký vrchol na počátku své kariéry v šedesátých letech. Někteří pak emigrovali, případně byli nuceni odejít do exilu, ne všichni se dokázali v zahraničí ve svém oboru uplatnit. Ti, kteří zůstali, se každý po svém vypořádávali s tlaky normalizace. Sametová revoluce je zastihla v době, kdy už měli svá "nejlepší léta" za sebou. Hektická doba navíc přinesla nejen vytouženou svobodu, ale i nová témata, zmizel "jednoznačný nepřítel" a politický diktát byl vystřídán tržním přístupem k umění. To všechno prověřovalo houževnatost a vytrvalost umělců, kteří se - pokud chtěli uspět- museli s novými podmínkami vyrovnat. Ve spektru tvůrců české nové v lny jsem se zaměřila na polistopadovou tvorbu trojice: Věra Chytilová, Jan Němec a Jiří Menzel. S ohledem na zúžení tématu jsem z výběru vypustila...
|
|
Zheng Chouyu - život a dílo klasika taiwanské poezie
Piper, Zuzana ; Andrš, Dušan (oponent) ; Lomová, Olga (vedoucí práce)
Mým úmyslem bylo v této práci postihnout charakteristické rysy básnické tvorby, kterou se Zheng Chouyu natrvalo zapsal do dějin moderní taiwanské poezie. Snažila jsem se poskytnout co nejširší úhel pohledu na Zheng Chouyuho rané dílo a všímala si jak témat a motivů, tak i formálních a jazykových prostředků. Součástí charakteristiky stylu bylo také zamyšlení nad vztahem Zheng Chouyuho díla k tradiční čínské poezii. Soustředila jsem se na estetickou hodnotu básní a posuzovala je jako samostatné entity, i když nebylo vždy možné zcela přehlédnout společenské vlivy, které měly podíl na jejich vzniku. Centrem mého zájmu bylo čtení básní a následná analýza jazyka, techniky zpracování, témat, stylu a obraznosti. V textu jsem uvedla příklady vybraných básní typických pro dané téma nebo pro námět zpracovaný v jisté kapitole. Soustředila jsem se na interpretaci jednotlivých básní a na jejich rozbor.
|
|
Liturgická vzdělanost varhaníků při katolických bohoslužbách, ideál a realita
Gabrielová, Markéta ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Mrňávek, Tomáš (oponent)
RESUME Liturgie je vrcholným projevem církve, proto je nutno ji provádět co nejlépe, jak se o tom píše v Konstituci o posvátné liturgii Sacrosanctum concilium. Liturgická hudba a zpěv jsou integrální složkou bohoslužby, liturgii by měli dobře znát všichni varhaníci a ostatní hudebníci, kteří se na bohoslužbě podílejí, proto jsem velkou část své práce věnovala liturgii samé. Stejně tak by varhaníci měli být seznámeni s předpisy a směrnicemi, kterými se řídí provádění liturgické hudby, o čemž pojednává druhá část práce. Z průzkumu provedeného v třetí části práce vyplývá, že většina varhaníků vykonává své povolání co nejlépe, že kvalita jejich práce nezávisí na velikosti obce, ve které žijí, více problémů mají možná varhaníci v menších obcích. Z velké části jsou dobrými hudebníky, mají hudební vzdělání. Snaží se být též dobrými křesťany, s teologickým vzděláním je to o něco horší. Litoměřická diecéze jim nabízí vzdělávání formou pravidelných kurzů, kterých se většina ráda zúčastňuje a považuje je za přínosné. Problémem se jeví nedostatek zájemců o výuku hry na varhany z řad věřících i nevěřících. Budoucnost liturgické hudby záleží na práci současných varhaníků a modlitbě církve.
|
|
Železniční tratě Podorlicka
Patočka, Jan ; Rychlík, Jan (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Nechtěl jsem svoji práci o železnici v Podorlicku psát jako jiní podobní autoři. Jejich tématem je jedna hlavní trať, jedna lokálka a té se drží. Představují nám její vznik i proměny během času. Jiný přístup představují knihy Stanislava Hendrycha, Tomáše Fuchsy a Aleše Filipa, kteří se věnují celé oblasti Podorlicka. I já jsem si nevybral jsem jen jednu trať, ale vybral jsem si celou oblast Podorlicka. Pravda, není to Podorlicko přesně geografické, ale Podorlicko vymezené železničními tratěmi. Po kolejích je vytyčeno městy Náchod, Týniště nad Orlicí, Choceň, Ústí nad Orlicí, Česká Třebová, Zábřeh, Hanušovice, Králíky a po státních hranicích opět do Náchoda. Mé Podorlicko je větší než to geografické, zabírá i část Moravy, ale mám v něm přesně dané hranice. Měl jsem štěstí, že jsem si sám nemusel prošlapávat cestu. Tu už přede mnou prošel Stanislav Hendrych ve své práci Stopou dějin železnic v Podorlicku. Tato úžasná kniha je velkým vzorem a cenným zdrojem nejen pro mne, ale i pro všechny ostatní autory, kteří se zabývají železnicemi v Podorlicku. Některé odkazy na prameny však nejdou použít, některé věci lze najít jen zde, přesto je Hendrychova práce naprosto zásadní. Hendrych předkládá kromě stávajících tratí i množství neuskutečněných projektů. Těmto projektům se, nejen zde, ale nevěnuje tolik pozornosti,...
|
|
Western Balkans and Austrian position on the EU integration of Western Balkans
Holopírková, Petra ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Abrhám, Josef (oponent)
Rozbor oficiálních stanovisek EU k rozšíření EU o země Západního Balkánu (Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora, Albánie, BiH, Srbsko, nově Kosovo) ukazuje na zdrženlivost EU k vlastnímu aktu přijetí. Přes všechna prohlášení o vůli přijmout tyto země, tato vyjádření zůstávají spíše proklamací, bez vyhlášení konkrétních dat přijetí těchto zemí do společenství. Na rozdíl od Rakouska, která jako jediná země EU deklaruje co nejrychlejší rozšíření EU o země Západního Balkánu přímo ve vládním programu jako prioritu své zahraniční politiky. Motivace Rakouska je založena na důkladné ekonomické analýze situace, kdy Rakouské investice do těchto zemí jsou nejvyšší ze všech zemí EU. Mezi Rakouskem a zeměmi Západního Balkánu a Rakouskem probíhá čilý obchod i pohyb osob, na který ostatní země EU nejsou ještě připraveny. Překážkou rychlého přijetí se tedy jeví důvody povahy nikoliv ekonomické, ale politické. Evropská unie se shoduje na roku 2008 jako na roku klíčovém v přístupových jednáních. V době publikace této práce ovšem EU nebyla s to jako celek schválit nezávislost Kosova. Minimálně tento bod zůstává otevřen k dořešení v roce 2008 spolu s dalšími body týkajícími se příštího rozšíření. EU má v této chvíli (duben 2008) jasno, že favorizovanými kandidáty pro přístup jsou Chorvatsko, Makedonie a Albánie, zatím bez konkrétního data přístupu.
|
|
Listina základních práv Evropské unie a česká „výjimka“ z Listiny: Studie č. 3.081
Chmel, Marek ; Syllová, Jindřiška
Bruselský summit Evropské rady přijal dne 30. 10. 2009 protokol k závěrům předsednictví. Protokol o uplatňování Listiny základních práv v České republice spočívá v tom, že se Česká republika začleňuje do protokolu č. 30 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království. Protokol č. 30 je už začleněn do Lisabonské smlouvy v jejím sjednaném znění. Znění protokolu pro Českou republiku bude (po jeho začlenění do smluvního základu v rámci přístupové smlouvy) shodné jako pro ostatní dva státy. Protokol č. 30 má dva články, dá se však rozdělit do 3 částí. Článek 1 odst. 1 se týká Listiny základních práv EU jako celku, článek 1 odst. 2 se v podstatě týká sociálních práv, článek 2 se týká interpretace určitých pojmů použitých v rámci Listiny základních práv EU. Protokol č. 30 Lisabonské smlouvy a tedy i „český“ protokol, až bude začleněn do smluvního základu EU, vytvoří pro Soudní dvůr více explicitních překážek, pokud by snad chtěl rozšířit pravomoci EU i mimo dosud dané hranice a aplikovat Listinu základních práv EU jako obecně a přímo účinné právo EU. Po prozkoumání protokolu je nutno konstatovat, že obyvatelé České republiky přijetím „českého“ protokolu o žádná práva (ve srovnání s ostatními členskými státy EU) nepřichází. Vnitrostátní soudy i Soudní dvůr nebo další orgány budou moci použít všechna ustanovení Listiny základních práv EU pro interpretaci výkonu všech smluvních pravomocí Unie jak v České republice, tak ve shodném rozsahu v ostatních členských státech.
Plný text:  PDF
|
|
Dvě polohy pozornosti: Toyen
Koblížek, Tomáš
Studie obsahuje z jedné části interpretaci scénáře, který k filmu Toyen (režie Jan Němec, 2005) napsala Tereza Brdečková. Scénář představuje dvojí obraz pozornosti umělce – jednak jde o pozornost ke světu smyslů, jednak o pozornost "etickou". Autor se ve své interpretaci zároveň zaměřuje na okolnost, že zmíněné motivy se v textu odkrývají, pouze pokud odhlédneme od jeho narativní formy.
|
host ::
