|
|
Cykloturistický GIS Moravských vinařských stezek
Kobližek, Tomáš ; Bartoněk, Dalibor (oponent) ; Ježek, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo vytvoření cykloturistického geografického informačního systému (GIS) severní části Znojemské vinařské stezky. Hlavním cílem je GIS, který informuje především o parametrech trasy a cykloturistických zajímavostí a služeb. Byl proveden sběr dat přímo v terénu a byly sehnány potřebné datové a mapové podklady pro tvorbu GIS. Pro zpracování byl použit software ArcGIS 10.1 od firmy ESRI. Na závěr bylo provedeno několik výstupů z GIS. Uživatel tak může GIS data užívat v různých programech a na různých platformách.
|
|
|
Sběr dat pro tvorbu DMT
Kobližek, Tomáš ; Vondrák,, Jiří (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce byl sběr dat pro tvorbu digitálního modelu terénu v západní části údolí Kombutského potoka mezi obcemi Kotvrdovice a Jedovnice. Byla vybudována síť pomocných měřických bodů, ze kterých bylo tachymetricky zaměřeno zadané území. Byly vypočítány souřadnice a výšky měřených bodů. Dále bylo provedeno testování přesnosti kontrolně zaměřených bodů. Z naměřených dat byla vyhotovena účelová mapa v měřítku 1 : 500. Získaná data poslouží jako podklad pro účely předmětu GE14 Výuka v terénu II.
|
|
|
Zkušenostní dimenze definice umění Arthura C. Danta
Lojdová, Šárka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Koblížek, Tomáš (oponent) ; Makky, Lukáš (oponent)
Název práce: Zkušenostní dimenze definice umění Arthura C. Danta Autor: Mgr. Šárka Lojdová Katedra Estetiky Vedoucí disertační práce: Mgr. Štěpán Kubalík, Ph.D. Abstrakt Základním tématem této disertační práce je přístup k definování umění amerického filozofa Arthura Colemana Danta. Neomezuji se pouze na rekonstrukci Dantovy definice umění, ačkoli je výklad jednotlivých charakteristik, které Danto považuje za esenciální vlastnosti umění, nutným předpokladem mého tázání, ale kladu si za cíl doložit, že Danto podstatu umění spojuje s tzv. zkušenostní dimenzí umění. Pojmem "zkušenostní dimenze" označuji tu dimenzi umění, jež zahrnuje interakci uměleckého díla s recipientem - umělecká díla vyvolávají podle Danta na straně vnímatele emocionální reakci a mohou dokonce proměnit náhled člověka na svět. Mé čtení Dantových úvah se od tradiční interpretace jeho definice značně odlišuje. V sekundární literatuře se v souvislosti s Dantovou definicí umění nejvíce skloňuje tzv. obsahová či sémantická dimenze. Prostřednictvím nutné podmínky obsahu Danto dokázal, že předměty nerozlišitelné od obyčejných věcí mohou být uměním, čímž přispěl k tomu, že společnost přijala avantgardní díla vymykající se zažitým teoretickým rámcům. Má práce však ukazuje, že obsah a interpretace v Dantově filozofii nevystihují specifičnost umění v...
|
|
|
Fenomén fikce
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Předmětem předkládané práce je problém fikčnosti literárního díla. Text je rozdělen do tří částí. V první části je východiskem úvaha o povaze básnického jazyka. Ústřední tezí je, že literatura nemůže být pojímána jako soubor objektivních vlastností dané výpovědi, ale jako způsob, jakým se řeč dotýká čtenáře či posluchače, tj. jako fenomén. Toto tvrzení je základem pro předběžné vymezení fikčnosti literárního díla jako fenoménu, resp. jako aspektu fenoménu literatury. Druhá část představuje kritiku tzv. teorie fikčních světů. Předmětem výtek je především výklad fenoménu světa jako agregátu předmětů, postav a událostí, vztah prostředkující reprezentace mezi texturou a fikčním světem, pojetí literární tvorby jako překladu extensionální roviny do intensionální a pojetí recepce literární výpovědi jako rekonstrukce fikčních objektů. Třetí část naznačuje řešení problému fikčnosti. V návaznosti na výklad Patočkovy studie Učení o minulém rázu umění je fenomén literatury vymezen jako vplývání předmětné komponenty zkušenosti do komponenty objektivně nevykazatelné. Fikční předmět je v této souvislosti pojat jako předmět mizící, resp. jako stávající se ne-předmětem.
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
|
Hlas rozumu. Studie ke Kantově kritické filosofii
Pech, Robin ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Sirovátka, Jakub (oponent) ; Koblížek, Tomáš (oponent)
Filosofie se tradičně vymezuje proti rétorice. Tradiční rozdíl mezi filosofií a rétorikou se zakládá na rozlišení mezi pravdivou a přesvědčivou řečí. Dějiny filosofie nabízejí řadu historických příkladů, jak vztah mezi pravdou a přesvědčivostí pojmout. Tradičně se tento vztah pojímal tak, aby na jeho základě bylo možné filosofii vymezit proti rétorice. Toto pojetí nacházíme také v kritických textech Immanuela Kanta. Kantův projekt kritické filosofie lze tudíž z tohoto hlediska interpretovat jako pokus o purifikaci filosofie a její oddělení od rétoriky. Když ale Kant vymezuje filosofii vůči rétorice, upadá do zjevného rozporu. Kritická filosofie totiž napomáhá uskutečnit ideje osvícenství. Pomáhá šířit hlas rozumu. Šíření všeobecné osvěty však vyžaduje účinné propojení filosofie s rétorikou, pravdy s přesvědčivostí. Protože je kritická filosofie orgánem osvícenství, získává tím specifickou rétorickou dimenzi. Bližší zkoumání rétorické dimenze Kantovy kritické filosofie, které dosud představuje jisté desideratum odborného kantovského bádání, otevírá zcela nové badatelské a interpretační možnosti.
|
|
|
Interpretační sémantika jako příspěvek k recepci literárního textu
Koblížek, Tomáš ; Pokorný, Martin (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent) ; Petříček, Miroslav (oponent)
Tématem předkládané práce je projekt interpretační sémantiky, jejž ve svých textech průběžně rozvíjí francouzský lingvista François Rastier. Cíl práce je dvojí: jednak představit a dále rozvést základní principy této teorie, jednak poukázat na možné uplatnění Rastierova projektu při interpretaci a analýze literárních textů. Klíčovým problémem, který lze s rastierovskou sémantikou spojit a který také představuje hlavní osu našeho výkladu, je souhra mezi otevřeností a uzavřeností textu, k níž dochází na různých jazykových úrovních: V rámci interpretační sémantiky je text chápán jednak jako jazykový objet otevřený různým formám uspořádání a rozmanité artikulaci významových jednotek. Zároveň je však postulováno, že text pokaždé - v daném jazykovém a mimojazykovém kontextu - krystalizuje do určité struktury a nabývá určitý smysl. Toto obecné téma sledujeme napříč jednotlivými kapitolami, v nichž jsou pojmy interpretační sémantiky prověřovány na konkrétních příkladech z o oblasti umělecké literatury: (1) První kapitola je věnována tzv. isotopním vztahům, které představují hlavní textový princip. Ve světle tohoto principu není text popisován jako velká věta s apriori vymezenou textovou syntaxí. Textovost spočívá v momentálním usouvztažňování opakujících se (isotopních) významových jednotek, které se v...
|
|
|
Fenomén fikce
Koblížek, Tomáš ; Petříček, Miroslav (oponent) ; Pokorný, Martin (vedoucí práce)
Předmětem předkládané práce je problém fikčnosti literárního díla. Text je rozdělen do tří částí. V první části je východiskem úvaha o povaze básnického jazyka. Ústřední tezí je, že literatura nemůže být pojímána jako soubor objektivních vlastností dané výpovědi, ale jako způsob, jakým se řeč dotýká čtenáře či posluchače, tj. jako fenomén. Toto tvrzení je základem pro předběžné vymezení fikčnosti literárního díla jako fenoménu, resp. jako aspektu fenoménu literatury. Druhá část představuje kritiku tzv. teorie fikčních světů. Předmětem výtek je především výklad fenoménu světa jako agregátu předmětů, postav a událostí, vztah prostředkující reprezentace mezi texturou a fikčním světem, pojetí literární tvorby jako překladu extensionální roviny do intensionální a pojetí recepce literární výpovědi jako rekonstrukce fikčních objektů. Třetí část naznačuje řešení problému fikčnosti. V návaznosti na výklad Patočkovy studie Učení o minulém rázu umění je fenomén literatury vymezen jako vplývání předmětné komponenty zkušenosti do komponenty objektivně nevykazatelné. Fikční předmět je v této souvislosti pojat jako předmět mizící, resp. jako stávající se ne-předmětem.
|
|
|
Cykloturistický GIS Moravských vinařských stezek
Kobližek, Tomáš ; Bartoněk, Dalibor (oponent) ; Ježek, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce bylo vytvoření cykloturistického geografického informačního systému (GIS) severní části Znojemské vinařské stezky. Hlavním cílem je GIS, který informuje především o parametrech trasy a cykloturistických zajímavostí a služeb. Byl proveden sběr dat přímo v terénu a byly sehnány potřebné datové a mapové podklady pro tvorbu GIS. Pro zpracování byl použit software ArcGIS 10.1 od firmy ESRI. Na závěr bylo provedeno několik výstupů z GIS. Uživatel tak může GIS data užívat v různých programech a na různých platformách.
|
|
|
Sběr dat pro tvorbu DMT
Kobližek, Tomáš ; Vondrák,, Jiří (oponent) ; Kalvoda, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce byl sběr dat pro tvorbu digitálního modelu terénu v západní části údolí Kombutského potoka mezi obcemi Kotvrdovice a Jedovnice. Byla vybudována síť pomocných měřických bodů, ze kterých bylo tachymetricky zaměřeno zadané území. Byly vypočítány souřadnice a výšky měřených bodů. Dále bylo provedeno testování přesnosti kontrolně zaměřených bodů. Z naměřených dat byla vyhotovena účelová mapa v měřítku 1 : 500. Získaná data poslouží jako podklad pro účely předmětu GE14 Výuka v terénu II.
|
host ::
RSS.