|
Komunikační dovednosti trenéra volejbalu
Baláková, Veronika ; Vorálek, Rostislav (vedoucí práce) ; Buchtel, Jaroslav (oponent)
Název: Komunikační dovednosti trenéra volejbalu Název v angličtině: Communicative skills ofvolleyball trainer Cíl prace: Cílem této práce je vysvětlit důležitost komunikačních dovedností sportovního trenéra a vysvětlit možnost využití metody Videotrénink interakcí k rozvoji těchto dovedností. Metody: V práci byla použita metoda Videotrénink interakcí, jakožto metoda intervenční, rozvíjející, vycházející z kvalitativních prvků. Výsledky: Uvedené příklady práce s trenéry mají pouze informativní a ilustrativní charakter. Prostřednictvím videonahrávek jsem chtěla přiblížit způsob práce s touto metodou v prostředí sportu a popsat sledované interakce mezi trenérem a hráčkou. Nevyvozuji tudíž z těchto krátkých ukázek žádné kategorické závěry, jsou jen jistým naznačením tendence vlivu videotréninku interakcí na rozvíjení komunikačních dovedností sportovního trenéra. Klíčová slova: Psychologie sportu, sportovní hry, trenér, komunikační dovednosti, komunikace, Videotrénink interakcí.
|
|
Charakterizace glycinové smyčky alfa podjednotky mitochondriální procesující peptidasy Saccharomyces cerevisiae
Chytrá, Dana ; Janata, Jiří (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Mitochondriální procesující peptidasa (MPP) je heterodimerní enzym patřící do M16B skupiny metaloendopeptidas. Univerzální funkce tohoto enzymu je v rozeznání a odštěpení velké škály sekvenčně i délkou odlišných presekvencí prekurzorů proteinů určených do mitochondrie. MPP se skládá z katalytické β-MPP a pravděpodobně rozpoznávací α-MPP. Nejkonzervovanější oblastí v α-MPP je tzv. glycinová smyčka (GRL - glycine-rich loop), jejíž předpokládaná funkce je v primární interakci s presekvencí prekurzoru proteinu. Fluorescenčními experimenty je možné sledovat změnu konformace GRL po navázání substrátu. V rámci této diplomové práce byly pomocí metody cílené mutageneze vytvořeny konstrukty kódující α-MPP s jediným reportérovým tryptofanovým zbytkem v pozici 289 nebo 299. Tyto formy α-MPP byly nadprodukovány v buňkách E. coli BL21(DE3)+pGroESL. Aktivity dimeru MPP obsahujícího α-MPP s jediným tryptofanovým zbytkem v reportérové pozici byly porovnány s MPP z divokého kmene S. cerevisiae. Použitým substrátem byl prekurzor kvasinkové malátdehydrogenasy s fúzovanou presekvencí (pMDH) ze tří organismů (kvasinky, myši, a melounu) lišící se svou délkou. Aktivity dimeru obsahujícího α-MPP s reportérovým tryptofanovým zbytkem v pozici 289 se pohybovaly okolo 70 %, zatímco aktivity dimeru obsahujícího α-MPP s...
|
|
Aplikace sexuální výchovy v zařízeních služeb sociální péče pro osoby se zdravotním postižením
SVATOŠOVÁ, Alena
Abstrakt Teoretická část práce je členěna do dvou kapitol. První, zaměřená na obecné vymezení užité terminologie, objasňuje pojem osoba se zdravotním postižením, třídí typy zařízení služeb sociální péče a předkládá konceptuální souvislost fenoménů pohlaví, gender, sexualita. Druhá kapitola rozvíjí určitý pohled na konkrétní oblast sexuality a sexuální výchovy osob zdravotně znevýhodněných. V rámci celé práce je do jisté míry zohledňováno hledisko genderového aspektu, sloužící jako možný úhel pohledu na tuto problematiku. Provedený výzkum si klade za cíl zjistit míru informovanosti v oblasti metodiky sexuální výchovy u zaměstnanců pracujících v organizacích, které zaštiťují poskytování služeb sociální péče a vyšetřit, je-li tato metoda výchovy aplikována v praxi, popřípadě jaká je její úroveň. Dílčím cílem zkoumání je zjištění schopnosti klientů těchto zařízení reflektovat a aplikovat získané znalosti, nabyté skrz realizovanou sexuální výchovu, je-li tato v rámci poskytování služeb vůbec vedená. Dvojí rozměr zkoumání (pracovníci-klienti) byl zvolen především z důvodu ošetření zpětné vazby k informacím získaným z úst pracovníků. Celý průběh výzkumu byl determinován předem položenými výzkumnými otázkami, které vznikly na základě načerpaných vědomostí z odborné literatury poplatné současnému stavu dané problematiky. Tyto otázky pokrývají zorné pole, sledované cílem tohoto zkoumání. Přehled výzkumných otázek: Jaký je postoj pracovníků k otázkám sexuality osob se zdravotním postižením? Jaké je povědomí pracovníků zařízení o partnerském a intimním životě klientů? Jsou pracovníci organizace proškoleni v metodách sexuální výchovy osob se zdravotním postižením? Probíhá v rámci poskytování služeb sexuální výchova klientů? Jaký je postoj pracovníků k aspektům genderové výchovy? Orientují se klienti v otázkách sexuality? Jakou formu sexuální výchovy by klienti přijali lépe: skupinovou, individuální, genderově vymezenou či smíšenou? Pro sběr konkrétních dat byla použita technika skupinové diskuse, skrz kterou jsem získala potřebné informace od pracovníků instituce. Pro práci s klienty jsem zvolila techniku individuálního rozhovoru s daným návodem. Získané údaje byly zpracovány metodou kódování. Zapsaný průběh diskuse a rozhovorů byl analyzován a rozdělen do okruhů odpovídajících výzkumným otázkám. V rámci těchto sledovaných oblastí byly vyzdviženy konkrétní, užité dotazy, které posloužily k zjištění adekvátních odpovědí, jež byly následně opatřeny kódy. Z těchto kódů byl posléze odvozen kýžený závěr. Výsledek výzkumu přináší informaci o jisté formě osvěty v oblasti sexuality, avšak na úrovni, jež není podložena žádnou metodikou. Pozitivní na celé věci zůstává zřejmý posun od tabuizace a společenské eliminace k přijetí sexuality osob se zdravotním postižením jako nezpochybnitelné součásti jejich života. Pracovníkům ovšem chybí odborné kompetence, jež by zaštítily jejich snahu při řešení otázek a konkrétních situací, týkajících se sexuality klientů a jejích projevů. Možné uskutečnění sexuální výchovy by bylo ze strany klientů přijato s povděkem, neboť někteří jsou v oblasti této sféry lidského bytí zcela ztraceni. Tato práce budiž případným otevřením otázky organizovaného a metodického provedení sexuální výchovy v rámci poskytování sociálních služeb výše zmíněnou organizací. Pracovníkům instituce může být v jejich snahách nápomocen modelový protokol o sexualitě a vztazích přiložený v příloze.
|
|
Chataření v okrese Hodonín (vývoj, územní rozložení a typologie)
ZOUHAR, Jiří
Diplomová práce analyzuje chataření, zahrádkaření, záhumenkářství a vinařství v území okresu Hodonín. Zabývá se především typologií chat a nechatových objektů (altánů) na zahrádkách, záhumencích a vinohradech. Sledované rekreační objekty se v území seskupují do osad {--} chatových a nechatových {--} altánových, eventuelně smíšených, osad různých typů. Tyto typologie pak uplatňujeme při terénním mapování chat, altánů a jejich osad v okrese Hodonín. (Zmapováno bylo 5 376 chat a 4 935 altánů). Součástí diplomové práce je i shrnutí územně plánovacích, ekologických a dalších problémů spojených s výše uvedenými aktivitami.
|
|
Postranní kořeny a kořenové hlízky - podobnosti a rozdíly
Šnajdrová, Tereza ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Postranní orgány kořene, kořenové hlízky a postranní kořeny, se zakládají endogenně, a až na výjimky mimo apikální meristém. Tyto orgány mohou být různě modifikovány. Některé rostliny mají, právě díky těmto postranním orgánům, schopnost vstupovat do symbiotických interakcí s jinými organismy. Při vzniku symbiotické, dusík-fixující hlízky se uplatňuje signalizace obou budoucích partnerů, aby byl zajištěn vstup do kořene pouze organismu hostitelsky specifickému k rostlině. Pronikání bakterie Rhizobium či Frankia do kořene se standardně děje přes kořenový vlásek pokožkové buňky, ale není to jediný možný mechanismus vstupu. Zároveň s tímto vstupem se začne vytvářet hlízkové primordium. Pletivo, z něhož se hlízka vytváří, i výsledná podoba hlízky, se liší u různých rostlin. V centrální zóně dospělé hlízky dochází, díky nitrát reduktáze, k fixaci vzdušného dusíku. Tato vlastnost zvýhodňuje rostliny, schopné této hlízkové symbiózy, při kolonizaci půdy, chudé na dusík. Postranní kořeny se zakládají v pericyklu, aktivací malého počtu jeho buněk. Po výstupu z pletiv mateřského kořene dochází k aktivaci meristému bočního kořene. Oba tyto postranní orgány spolu s primárním kořenem tvoří dynamický kořenový systém, regulovaný vnitřními i vnějšími faktory.
|
|
Ovlivnění průběhu buněčného cyklu po infekci buněk vybranými druhy polyomavirů
Suchanová, Jiřina ; Král, Jiří (oponent) ; Drda Morávková, Alena (vedoucí práce)
Polyomaviry patří do skupiny malých DNA virů, které jsou schopny v infikovaných buňkách indukovat nádorové bujení. Průběh jejich životního cyklu je plně závislý na využití buněčných mechanismů, které musí být těmito viry velice přesně regulovány. Tato práce se zaměřuje především na ovlivnění průběhu buněčného cyklu a na způsoby, jakými je virus schopen interagovat s jeho kontrolními mechanismy. Zásadní vliv na posun jednotlivých fází buněčného cyklu mají polyomavirové časné transkripty (T-antigeny), především ten největší z nich (nazýván jako "velký T-antigen"), který je kromě interakcí se zásadními regulátory buněčného cyklu (proteinem p53 a pRB) zodpovědný také za virovou replikaci, imortalizaci buňky a zablokování mitotické fáze buněčného cyklu. Mitóza je pro virus velice nevýhodná, protože spotřebovává velké množství limitních látek buněčného organismu, které virus potřebuje pro vlastní replikaci. Podle posledních výzkumů virus indukuje v buněčném cyklu několik změn. Například, místo mitotické fáze vyvolává v buňce druhou S-fázi. Způsobuje akumulaci infikovaných buněk v pozdní G2 fázi buněčného cyklu, zatímco neinfikované buňky se akumulují ve fázi G1, a také je schopen měnit ploidii buňky z diploidní na tetraploidní a vyšší.
|
|
Termická analýza interakcí epidermálních lipidů VI.
Gillová, Martina ; Doležal, Pavel (oponent) ; Musilová, Marie (vedoucí práce)
Termická analýza interakcí epidermálních lipidů VI. Martina Gillová, diplomová práce, červen 2010 Abstrakt Kůže odděluje organismus od zevního prostředí, zároveň ale také umožňuje kontakt s okolím. Při transdermální aplikaci musí léčivo překonat kožní bariéru, kterou představuje především vnější vrstva kůže, stratum corneum. Tuto vrstvu tvoří zrohovatělé buňky zakotvené v lipidové matrix. V současné době se hledají látky, které by dokázaly propustnost kůže dočasně zvýšit a napomoci tak průniku léčiva přes kožní bariéru. Tyto látky se nazývají akceleranty transdermální permeace. V této práci jsme se nejprve zaměřili na hodnocení interakcí cholesterolu (jedna ze složek lipidové matrix stratum corneum) s akcelerantem transdermálního průniku ETH5-10 pomocí DSC (diferenciální skenovací kalorimetrie). Dále jsme sledovali interakce směsí těchto dvou látek s vodou. Vždy jsme k vzorkům přidali takové množství vody, aby činilo cca 75% hmotnosti vzorku. Zároveň jsme provedli hodnocení jednotlivých surovin. Vzorek se složením cca 50% cholesterolu a 50% ETH5-10 svými vlastnostmi výrazně vybočoval z řady ostatních vzorků.
|
|
Fenomén symbiózy jako model pro novou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Přestože je dnes biologie jednou z nejdiverzifikovanějších věd, dodnes nerozřešila jednu z nejzákladnějších otázek, kterou je překvapivě otázka co je to život. Cílem práce je poukázat na výlučné postavení biologie v rámci přírodních věd, neboť jako jediná je vystavena nutnosti definovat a používat koncepci významu informace. Na rozdíl od jiných věd se biologie musí vypořádat s dosud nereflektovanou dimenzí informace, kterou je právě interpretace: k základním charakteristikám života patří komunikace a interpretace přijímaných informací. Navzdory tomu většina současných teorií evoluce popírá "aktivní" participaci živých bytostí na tomto procesu; organismy jsou popisovány jako mechanické stroje, které vykonávají určitý program, a které jsou tedy řízeny pouze vnějšími silami. Východiskem z tohoto paradigmatu může být zcela nový přístup k metafoře, tzn. k modelování žijících organismů. Jeden z možných přístupů zahrnuje metaforu přirozeného jazyka, tedy analogii mezi sítí historických interakcí a konvenčními výklady informace významu v a) živých bytostech a ii) v systémech přirozeného jazyka. Za nejvhodnější biologický systém použitelný k modelování takových sítí interakcí pak považuji interakce symbiotické, tj. fenomén symbiózy a především symbiogeneze.
|
|
Promoter-terminator interactions in eukaryotic RNA polymerase II transcription
Petr, Martin ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Vaňková Hausnerová, Viola (oponent)
Genové smyčky jsou chromatinové struktury, k jejichž vzniku dochází při fyzické interakci vzdálených oblastí DNA. Jelikož se tyto oblasti často podílejí na kontrole transkripčního cyklu, genové smyčky tvoří další úroveň regulace genové exprese. Tato práce shrnuje aktuální znalosti o genových smyčkách, přičemž se zaměřuje speciálně na smyčky vzniklé interakcemi promotorových a terminátorových oblastí genů transkribovaných pomocí eukaryotické polymerázy II. Jsou rozebrány smyčky objevené u kvasinkových genů, u savčího tumor supresoru BRCA1 a také u integrovaného genomu viru HIV-1, a to včetně mechanismů, jež pravděpodobně vedou k jejich vzniku. Jelikož byla nalezena spojitost mezi genovými smyčkami a transkripční pamětí u kvasinek, je popsán jejich fyziologický význam při tomto jevu. V souvislosti s přímým spojením BRCA1 a HIV-1 se závažnými lidskými chorobami je dále navržen obecný význam poruch ve funkci genových smyček při vzniku závažných patologických stavů. Klíčová slova: genové smyčky, chromatinové smyčky, konformace chromatinu, transkripční paměť, transkripce, genová exprese, regulace
|
|
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů I
Kafková, Veronika ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů Ι Veronika Kafková, diplomová práce, červen 2007 Abstrakt Fyziologickou funkcí kůže je chránit organismus proti vnějším vlivům prostředí. Stratum corneum (rohová vrstva) je nejsvrchnější vrstvou kůže a je zodpovědná za její bariérovou funkci. Podstatou chování rohové vrstvy je její jedinečné chemické složení a uspořádání jednotlivých složek. Rohová vrstva je tvořená plochými, do sebe zapadajícími buňkami vyplněnými keratinem (korneocyty) a intercelulární lipidovou matrix. Hlavními složkami lipidové matrix jsou ceramidy (50%), mastné kyseliny (10%) a cholesterol (25%). Cílem této diplomové práce je experimentální ověření možnosti využití diferenční skenovací kalorimetrie (DSC), jako vhodné a sensitivní metody pro měření in vitro směsí lipidů obsažených ve stratum corneum. Změřili jsme a vyhodnotili DSC záznamy vzorků mastných kyselin (kyseliny olejové, linolové, myristové, palmitové) a cholesterolu, směsí mastné kyseliny a cholesterolu (1:1,m/m), dvousložkových směsí kyseliny olejové a cholesterolu (v poměrech od 1:9 do 9:1) a směsí kyseliny olejové, cholesterolu a vody. DSC je vhodná a sensitivní metoda pro tato měření, jejíž velkou výhodou je rychlost a velmi malá spotřeba množství vzorku. The thermal analysis of interactions of epidermal lipids Ι Veronika...
|
host ::
