|
|
Připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje a jejich zdravotnického personálu na řešení mimořádných událostí
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V teoretické části své diplomové práce jsem se zaměřila zejména na roli zdravotnictví v rámci krizového managementu. V jednotlivých kapitolách jsem se snažila poskytnout jednoduchý a ucelený přehled o roli zdravotnictví v integrovaném záchranném systému, věnovala jsem se také funkci ministerstva zdravotnictví, hierarchii a posloupnosti zdravotnictví při řešení mimořádných událostí, platné legislativě a koncepci krizové připravenosti ve zdravotnictví. V části diplomové práce jsem zmínila rovněž důležitost ověřování odborné a praktické připravenosti složek integrovaného záchranného systému prováděním cvičení a popisu jejich jednotlivých druhů. Nemohla jsem samozřejmě vynechat krizové plánování a stručný popis vybraných typů plánů využívaných při mimořádných událostech. Cílem mé práce bylo zmapovat připravenost lůžkových zdravotnických zařízení Jihočeského kraje na možný vznik mimořádných událostí v rámci zařízení či mimo něj a informovanost zdravotnického personálu o možných rizicích a o případném řešení mimořádné události v rámci zařízení. Také jsem chtěla zjistit, zda všechna zdravotnická zařízení mají své oddělení krizového řízení a mají zpracován a aktualizován evakuační plán, plán krizové připravenosti a další dokumenty týkající se dané problematiky. Také jsem se zabývala otázkou, zda ve zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje probíhá praktický nácvik krizové připravenosti. Zvolenou metodou v praktické části mé diplomové práce je kvantitativní výzkum. Technika tohoto výzkumu spočívá v dotazníkovém šetření s uzavřenými, polouzavřenými a otevřenými otázkami. Dotazník určený pro zdravotnický personál obsahuje 23 otázek. První tři otázky jsou zaměřeny na charakteristiku respondentů, zbývajících dvacet otázek má za úkol zjistit povědomí o problematice krizové připravenosti. Za každou správnou odpověď na vědomostní otázku získá respondent jeden bod. Tato část dotazníku je sepsána jako multiple-choice test a lze z něho získat 43 bodů. Otázky byly tvořeny pomocí vnitřních krizových plánů, které jsou platné v Nemocnici České Budějovice. Dotazník určený pro zdravotnická zařízení jsem po předchozí dohodě převzala od Mgr. Jolany Němečkové, která ve své diplomové práci zjišťovala krizovou připravenost zdravotnických zařízení Jihomoravského kraje. Rovněž způsob analýzy dotazníků jsem ponechala, aby bylo možné provést následné porovnání výsledků v Jihomoravském a Jihočeském kraji. Dotazník obsahuje 28 otázek. Za dichotomické otázky bylo možné získat jeden bod, za otázky výběrové body dva. Maximální počet činil 22 bodů. Z výsledků dotazníkového šetření pro zdravotnický personál je patrné, že připravenost zdravotnického personálu Nemocnice České Budějovice je na velmi dobré úrovni. Průměr získaných bodů činil 37 ze 43, což odpovídalo klasifikaci 2. Při hodnocení vztahu mezi připraveností a nejvyšším dosaženým vzděláním nebo připraveností a délkou praxe byla potvrzena pozitivní korelace. To znamená, že čím vyšší bylo dosaženo vzdělání a čím delší byla praxe, tím lepší byla znalost dané problematiky. Výsledky z dotazníkového šetření určeného pro vedení lůžkových zdravotnických zařízení již tak pozitivně nedopadly. Průměr získaných bodů činil 12,3, což odpovídá téměř klasifikaci 4 neboli špatné připravenosti. Ve srovnání se zdravotnickými zařízeními Jihomoravského kraje je tato připravenost v Jihočeském kraji o stupeň horší. Pro účely diplomové práce jsem si stanovila čtyři hypotézy, které byly po následném statistickém vyhodnocení potvrzeny či vyvráceny. Hypotézy číslo 1 a 2 nebylo možné potvrdit. Hypotézy číslo 3 a 4 byly potvrzeny.
|
|
|
Možnosti před cestovního poradenství a specifické profylaxe importovaných infekčních onemocnění v Jihočeském kraji
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
Teoretická část diplomové práce je zaměřena na problematiku importovaných infekčních onemocnění. Jsou zde uvedeny faktory ovlivňující jejich incidenci a možnosti specifické a nespecifické profylaxe a prevence. Dále jsou v teoretické části práce uvedena vybraná infekční onemocnění, jejich epidemiologické a klinické charakteristiky a trendy výskytu. Tyto nákazy jsou členěny podle možnosti specifické profylaxe. V práci je uveden přehled možností před cestovního poradenství v Jihočeském kraji. Cílem praktické části práce je charakterizovat výskyt importovaných infekčních onemocnění v okresech Jihočeského kraje v letech 2000 ? 2010 a zmapovat počty zdravotnických zařízení a jiných subjektů, které poskytují před cestovní poradenství a specifickou profylaxi zaměřenou na prevenci importovaných infekčních onemocnění. Za celé sledované období bylo v Jihočeském kraji hlášeno a v systému EPIDAT zaregistrováno celkem 351 případů importovaných onemocnění, z toho 205 případů v okrese České Budějovice. (Český Krumlov-47, Jindřichův Hradec-25, Písek-2, Prachatice-17, Strakonice-31, Tábor-24) Nejčastěji byly importovány alimentární nákazy (240 případů tj. 68 %), z toho nejvíce případů tvořila onemocnění způsobená nákazou salmonelami (73 případů), shigellami (71 případů) a kampylobaktery (42 případů). Nejčastější zemí původu importu byl Egypt (43 případů), Chorvatsko (42 případů) a Indie (30 případů). Počty zdravotnických zařízení a jiných subjektů, které poskytují před cestovní poradenství a specifickou profylaxi infekčních onemocnění se v průběhu sledovaného období zvýšily z devíti na třináct. Byly stanoveny čtyři hypotézy. Hypotéza č. 1 ve sledovaném období došlo ke zvýšení celkového počtu importovaných infekčních onemocnění. Hypotéza č. 2 ve sledovaném období došlo ke zvýšení celkového počtu importovaných infekčních onemocnění z exotických destinací. Hypotéza č. 3 ve sledovaném období došlo ke zvýšení celkového počtu zařízení poskytujících před cestovní poradenství, očkování a jinou specifickou profylaxi. Hypotéza č. 4 zvyšující se počet zdravotnických zařízení nebo jiných subjektů poskytujících před cestovní poradenství, očkování či jinou specifickou profylaxi neovlivnil ve sledovaném období nárůst počtu importovaných infekčních onemocnění. Potvrzeny byly pouze hypotézy č. 3 a 4.
|
|
|
Organoleptické vlastnosti a kvalita stravy poskytované studentům v Menze JU v ČB ve srovnání se stravou převáženou klientům Nemocnice ČB, a.s.
RYTÍŘOVÁ, Zuzana
V bakalářské práci, jak již z názvu vyplývá, se zabývám kvalitou a organoleptickými vlastnostmi stravy připravované v Menze Jihočeské univerzity.V teoretické části práce se snažím pomocí literatury popsat základní zásady a složení kvalitní a zdravé stravy, popisuji historii a základní informace o klinické dietologii a vysvětluji důležitost organoleptických vlastností stravy. Dále se zde zabývám problematikou stravovacích zařízení a provozem menzy.Snažila jsem se touto cestou upozornit na důležitost stravy, která je nedílnou součástí léčby nemocného, a podle toho by měla být volena. V praktické části práce jsou zobrazeny výsledky kvantitativního dotazníkového šetření, prováděného u klientů Nemocnice České Budějovice a studentů Jihočeské univerzity. Toto šetření má za cíl upozornit na kvality a nedostatky jejich stravy a zjistit míru spokojenosti jak u klientů Nemocnice České Budějovice tak u studentů Jihočeské univerzity. Před zahájením šetření byly stanoveny tři hypotézy. Na základě vyhodnocení dat byla potvrzena pouze hypotéza číslo jedna a druhá část hypotézy číslo tři. Hypotéza číslo dvě a první část hypotézy číslo tři potvrzeny nebyly.
|
host ::
RSS.